- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Seminárka
EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálRené Descartes
Meditace o první filosofii
Překlad : P. Gombíček, T. Marvan, P. Zavadil
OIKOYMENH, Praha 2003
I. Meditace
O tom, co lze uvést v pochybnost
Na počátku první meditace si Descartes uvědomuje, kolik nepravdivého v dětství považoval za pravdivé a kolik dalšího poznání na těchto mylných domněnkách staví, že pokud by někdy chtěl stanovit něco pevného a stálého, musí vše co doposud zjistil a považoval za pravdivé podrobit pochybování, skepsi, tedy všechny poznatky které mohou být pouhými omyly zpochybnit a začít poznávat nanovo od prvních základů.
Pokud má být poznání jisté, je nutné pochybovat o názorech které nejsou zcela jisté a nepochybné se stejným úsilím jako o těch, které jsou nepravdivé očividně. Vědomosti, které považujeme za nejvíce pravdivé získává člověk skrze smysly, ale i o nich je nutné pochybovat neboť smysly mohou klamat a „...je rozvážné nikdy nedůvěřovat bezvýhradně těm, kdo nás byť jednou podvedli..“ ( 23 ). Ačkoliv se může na prví pohled zdát, že určité věci jsou zcela zřejmé, například to, že zde sedím a píší tento referát a že o nich nelze zdravým rozumem pochybovat, má Descart za to, že bdění nelze odlišit a rozpoznat od snu, což je pro něj v rámci metodického pochybování téměř potvrzen názoru, že spíme. Zde Descart přichází s hypotézou metafyzického snu. Hypotéza metafyzického snu spočívá v tom, že je možné, že se naše fyzické bdění odehrává ve snu, který bdění přesahuje a z něhož naše bdění čerpá některé kvality, tedy věci nejvšeobecnější a nejjednodušší tedy stejně jako se to děje ve vztahu fyzický sen - fyzické bdění. Existence smyslově z prostředkovaných vnějších věcí je tedy pochybná. Idea vystupující ve snu nemusí být identická se jsoucnem samým, mají však společnou prostorovost a časovost.
V tomto momentě meditace je tedy hypotézou metafyzického snu zpochybněna existence vnějších věcí, ale pravdivost věd zabývajících se nejjednoduššími a nejobecnějšími věcmi jako je geometrie a aritmetika, tedy věd jež se zabývají esencí věcí, jejich vnitřní možností se zdá být v tomto momentě nepochybná. Tato nepochybnost může trvat pouze do té doby, dokud si člověk nepřizná, že existuje Bůh, který je všemocný a jako takový mohl člověka stvořit tak, že si člověk pouze myslí že je nějaké nebe, země, věc rozlehlá, rozměry či místo a dokonce tak, aby se mýlil když sčítá dvě a tři a výsledek pět považuje za správný. Aby se tedy mýlil v nejelementárnějších racionálních postupech. Lidská racionalita. je tímto faktem zásadně zpochybněna. Descart ovšem nevěří, že by Bůh chtěl lidi klamat, neboť se o něm říká, že je nanejvýš dobrý. Pokud by ale takový byl, proč by dopustil, aby se člověk v něčem mýlil a v něčem ne? Odporuje li totiž jeho dobrotě aby se člověk mýlil vždy, muselo by jako dobrotě odporovat taktéž to, aby se mýlil jen občas. Esence vnějších věcí je faktem všemohoucnosti zpochybněna tedy taktéž jako jejich existence.
Veškeré dosavadní názory jsou tedy zpochybněny, podle Descarta ale mají tendenci přemáhat důvěřivost, tedy nutit člověka předpokládat, že jsou sice pochybné jak se již ukázalo, ale také velmi pravděpodobné a tedy takové, že je rozumnější jim věřit, než li je odmítat. Aby bylo možné se této tendenci a tak špatnému uvažování ubránit, je podle Descarta rozumné a správné, všechno to co je pochybné a nejisté považovat rovnou za nepravdivé. K tomuto kroku je ale nutné nepředpokládat existenci nejlepšího Boha, ale naopak velmi mocného démona, jehož jediným úkolem je člověka mýlit. Člověk tedy musí sebe sama klamat aby vyloučil možnost nepravdivého poznání a tedy předpokládat že ..“ vše vnější je mámením snících a o sobě uvažovat jako bych neměl ruce, oči maso, krev ani žádný smysl a jako bych se přesto nepravdivě domníval, že to vše mám ..“ ( 26 ) Démon člověka v tomto stádiu nemůže klamat, neboť vše je považováno za nepravdivé a tak klamavé iluze nemohou být vnuceny jako pravdivé. Tento postoj absolutní skepse je náročný a možná nevede k poznání pravdivého, rozhodně je ale správnou cestou k odmítnutí nepravdivého, neboť oklamán může být člověk pouze v tom případě, že nějakou iluzi považuje za pravdivou.
II. Meditace
O přirozenosti lidské mysli : o tom, že je známější nežli tělo
V druhé meditaci Descart již předpokládá že vše, co vidí a co reprezentuje jeho paměť je nepravdivé a tak se zdá, že jediné, co by být pravdivé mohlo je to, že není nic jisté a nepochybné. Pokud by ale nebylo nic jistého, nebylo by jisté ani to, že není nic o čem nebylo možné pochybovat. V této radikální skepsi není totiž ani zřejmé, vkládá li do člověka tyto otázky Bůh jeli vůbec nějaký, nebo jsem sám jako člověk jejich původcem.
Pokud jsem jejich původcem Já, otázka jest jsem alespoň Já něco? V předchozím již bylo totiž popřeno, že člověk má smysly a tělo, že na světě vůbec něco jest. Člověk ale jest s myslí a tělem svázán tak, že bez nich vůbec nemůže být. Je tomu tedy tak, že žádné Já není ? Po velmi vážném rozvažování dospívá autor k pravému opaku. Jistě něco jako Já musí být, pokud jsem sám sebe o něčem přesvědčil. Nutně musím být pokud jsem schopný sebeklamu. Stejně tak, pokud mne klame zlotřilý démon, klame mne a tak nikdy nemůže způsobit, abych byl nic, myslím li, že jsem něco. Výpověď ..“Já jsem, existuji je nutně pravdivá, kdykoliv jí pronesu nebo pojmu myslí. Lidské racionální Já je tedy jisté a racionalita z něj vycházející je kompetentní k tomu ho tematizovat.
To, že člověk jest je nejjistější a nejjasnější, otázka nyní zní, čím vlastně jest? Člověk jest nejprve tělo..“celý ten stroj údů spatřitelný i na mrtvole..“ ( 28 ), tedy to, co je ohraničeno tvarem, co vyplňuje prostor, vnímá se hmatem a sluchem atd. Dále člověka tvoří duše a její aktivismy – vyživování, pohyb, vnímání, myšlení. Pokud je ale člověk démonem klamán a nic ve skutečnosti není, člověk nemá nic co by patřilo k přirozenosti těla, nemá ani aktivismy duše jako pohyb, vyživování a smyslové vnímání. Tyto aktivismy totiž nejsou možné bez těla. Jinak se to ale podle autora má s myšlením. Myšlení se nedá od člověka odmyslet. Já jsem, existuji potud, pokud myslím. Já který nutně již jsem, jsem myslící. Jsem myslící věc – mysl, duch, chápavost či rozum. Pouhé aktivismy myšlení samého, ať správné či špatné dokazují jeho existenci, tedy existenci Já jako věci myslící.
To co člověk je nelze uchopit představivostí , její pomocí nelze rozlišeněji poznat co člověk je ( duch ), neboť představovat si znamená pouze nazírat tvar, představu tělesné věci a to, jak již víme, je jako vše ostatní vztahující se k tělu pochybné a může být pouhý snem. Ni c co lze uchopit představivostí nepatří k mé znalosti sebe sama. Člověk je věc myslící, to tedy také ale znamená věc pochybující, chápající, chtějící a nepochybně také smyslově vnímající a představující si. Tyto akty mysli včetně smyslového vnímání a představování jsou také součástí lidské mysli, neboť vůbec nezáleží na pravdivosti či nepravdivosti představované a smyslově vnímaní věci, důležité je pouze to , že jsem to Já kdy si představuje a vnímá. Smyslové vnímání stejně jako představivost jsou tedy vposled myšlením a tak nutně patří k člověku jako k věci myslící.
Je určitou zvláštností, že tělesné věci, které jsou pochybné a nepatří k lidské přirozenosti, je schopen člověk poznávat rozlišeněji nežli to,
Vloženo: 8.03.2011
Velikost: 66,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Reference vyučujících předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Podobné materiály
- ETE05E - Informační systémy - seminárka na erp
- EHE60E - Filosofie - text k seminárkám
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 2
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 3
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 3
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 4
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka 2
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka 3
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - seminárka 4
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Seminárka Macák
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Seminárka Macák
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Seminárka Macák
- RTE01Z - Tělesná výchova- PEF - seminárka
Copyright 2024 unium.cz