- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Seminárka
EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Hodnocení materiálu:
Popisek: Etika a víra
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálEva Holečková
Kruh 2
Cvičení- úterý 10:30
Etika a víra
Arno Anzenbacher, Úvod do filosofie
Osnova:
úvod ▪problematika morality vs. Náboženství
obsah▪co je to dobro?
▪sociální etika
▪liberalismus
▪socialismus
▪étos lidských práv
závěr▪Rawlsova „Teorie spravedlnosti“
I když si lidé myslí, že moralitu mohou chápat jako konečný stupeň myšlení není tomu zcela tak. V poslední době se zjišťuje, že do problematiky morality spadá náboženství. V běžném životě žijeme v různých situacích či rolích, na které nebereme ohledy nebo si jich nevšímáme, jelikož jsou pro nás všední a typické např. pozice v povolání, v našem volném čase, rodině.Avšak na danou věc se dokážeme podívat z pozice, při které se sami sebe ptáme, jaký mají dané činnosti smysl. Toto uvědomění se nazývá transcendentální diferenciace ( možnost zpětného pohledu). Platón se touto problematikou zabýval ve své nauce o Erótu. Éros, jehož činností je plodit v kráse kvůli nesmrtelnosti, prochází různými rovinami krásy výš a výš až dosáhne roviny toho, co je absolutní krása (Symposion 207-211)
Od počátku etiky existovala filosofická otázka na poslední smysl či na nejvyšší dobro, které můžeme podle Aristotela charakterizovat jako „ konečný cíl veškerého jednání“.
Podle něj je posledním cílem jednání štěstí, které charakterizuje jako dokonalou činnost člověka, který pokud chce, aby bylo štěstím, musí být trvalá.
Aristoteles kromě dobra či štěstí rozvedl například radost, zdraví, blahobyt.Pokud bychom měli nejvyšší dobro charakterizovat podle Kanta, tak nejvyšší dobro je uskutečnitelné svobodnou vůlí (KpR A 203).Dobro zahrnuje jednak svrchované dobro mezi něž patří ctnost, mravnost a svatost a dovršené dobro, kam patří blaženost. Svrchované dobro neboli moralita je uskutečnitelné ze svobody v rámci naší vůle. Vyplývá tedy z naší svobody.
Dovršené dobro neboli štěstí, které je uskutečnitelné jen podmíněně a závisí na životních poměrech, vnějších okolnostech. V naší moci je jen omezeně. Aristoteles a Kant se shodují v tom, že nejvyšší dobro musí být chápáno tak, že hédonistický moment(slast dovršení) je podřízený momentu ctnosti. Teprve tehdy, když dojde k tétopodřazenosti, může být nejvyšší dobro objektem čistého praktického rozumu (A 214).
Toto však odporuje skutečnosti, podle citace „člověk si musí klást otázky smyslu před zpřítomněnou smrtí. “Buďto dochází k určitému ztroskotání nebo k přijetí určitého stupně smyslu víry, kdy dochází ke transcedenci. Tento pojem lze chápat tak, že věřící věří v určité pokojné stavy po smrti nebo i v převtělení.
Naskýtá se zde však problém nerealizovatelnosti „dovršení dobra“. I když morální zákon přikazuje, abychom ve světě usilovali o nejvyšší dobro, jeví se nám však jako nedosažitelné. V lidské síle je jenom svrchované dobro, nikoliv dovršené dobro.
Kant v této souvislosti hovoří o tzv. antinomii praktického rozumu.
Hovoří o obrovském množství příkladů ztroskotání nejvyššího dobra v životě lidí. Hladovění, mučení lidí, utlačování. Touto tragikou je poté poznamenán nejen osobní život ale i lidské soužití osob (KpR A 205).
V lidském životě je mnoho příkladů ztroskotání nejvyššího dobra. Hegel o tomto všem oprávněně mluví jako o „jatkách“.
Kant tento rozpor řeší postulátem existence Boha, který má moc realizovat poměr mezi svrchovaným a dovršeným dobrem.
Moralitu v tomto případě můžeme rozumně myslet jedině tehdy, když je nejvyšší dobro možné! Tuto možnost však může zaručit jen Bůh, který má dovršené dobro v moci. Ačkoliv nitro světské dění se podobá jatkám, věřící ví, že Bůh je zárukou nejvyššího dobra a tím i smyslu morality. Přes tragiku a jatka dokáže věřící spolupracovat na spravedlnosti a tím očekává příchod božího království. Je zde však problémem, že pouze z morality nemůžeme být dobří a ospravedlnění.
Dědičný hřích (peccatum originale) vyjadřuje tvorbu ve společnosti v dědičné linii. Každý člověk se rodí do tohoto prostředí a díky působení okolního prostření upadá do tzv. náklonnosti ke zlému. Na základě tohoto faktu se pokouší přijít na ospravedlnění provinilého –neboli dosáh
Vloženo: 1.03.2011
Velikost: 50,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Reference vyučujících předmětu EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Podobné materiály
- ETE05E - Informační systémy - seminárka na erp
- EHE60E - Filosofie - text k seminárkám
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 2
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 3
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 3
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 4
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka 2
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka 3
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - seminárka 4
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Seminárka Macák
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Seminárka Macák
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Seminárka Macák
- RTE01Z - Tělesná výchova- PEF - seminárka
Copyright 2024 unium.cz