- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Seminárka 3
EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSeminární práce z filosofie
Jaký je rozdíl mezi etikou a ekonomikou?
Tomáš Jelínek
1. ročník, PEF, PaE
16. kruh
Protestantská etika a duch kapitalismu… může se vám zdát, že jsou to pojmy zcela neslučitelné, ovšem podle německého sociologa Maxe Webera je pravda opačná. Ale protože se provázaností protestantské etiky a kapitalismu zabýval již zmiňovaný Weber, rád bych se zaměřil na porovnání rozdílů mezi nábožensko, politicko - ekonomickou situací počátků kapitalismu a „rozjížděním“ kapitalismu v Československu po roce 1989.
Nejprve bych se blíže podíval na náboženské poměry v 16. století. Na poměry mezi katolíky a protestanty a na jejich přístup k životu, na jejich náhled na bohatství a kariéru. Dále bych se zaměřil na podhoubí vytvořené protestantskou vírou pro vznik kapitalismu. Také se v této části zaměřím na důležitost morálky, jako důležitého aspektu pro dobré fungování kapitalismu. Což si ukážeme na jednom z dopisů Benjamina Franklina, významné osobnosti americké historie, který byl mimo jiné sám úspěšným obchodníkem. Po zamyšlení se nad výše uvedenými otázkami, bych se rád přesunul k počátkům kapitalismu v době po Sametové revoluci. Čím byla tato doba ovlivněna a opět bych se podíval na onu již zmiňovanou morálku. K závěru vytyčím rozdíly mezi jednotlivými obdobími a jednotlivými podobami kapitalismu.
16. století. Doba válek a náboženských rozporů a zároveň i doba osvícenství a vědeckých pokroků. Doba kdy si první protestantské sekty začaly třídit své myšlenky a názory a začaly se prosazovat, což na počátku 17. století způsobilo zažehnutí plamene války, který pak hořel po 30 let. Tato 30tiletá válka se dá chápat jako boj dvou táborů. Na jedné straně katolíci a na druhé protestanti jako stoupenci nového a proti stávajícímu řádu bojujícího náboženského směru. Roku 1648 se Evropa schází ve Vestfálsku a uzavírá zde mír. Může se nám zdát, že z pohledu tématu v úvodu nastíněného jsem se vydal na špatnou cestu, ale není tomu tak.
Z určitých území se staly bašty protestantské víry a jejího učení, která je pro nás zcela klíčová. Neboť právě protestantská víra a zejména některé sekty, jako například Kalvinismus, podporuje ten racionální přístup k Bohu, světu a životu obecně. Není totiž neznámé, že obchodně úspěšní katoličtí věřící se před svou smrtí vykupovali u církve vysokými částkami, jelikož jejich životní úspěch byl v rozporu s učením o skromnosti a pokoře. „Chléb náš vezdejší dej nám dnes,“ praví jedna z modliteb. Říká se v ní, že bychom se měli spokojit s dary od boha a neměli se honit za mamonem a ziskem. V jistém slova smyslu říká, že je špatné být úspěšný v obchodě. Oproti tomu protestantismus se s tímto problémem úspěchu vyrovnává mnohem lépe. Zejména Kalvinismus, který tvrdí, že každý člověk má bohem předurčené poslání a vysokou důležitost přikládá poctivé práci, takže je-li výsledkem našeho života bohatství, není na tom nic špatného, neboť je to boží záměr. Také bych se podíval na upřednostňované vzdělání jak katolíky, tak protestanty. Myslím si totiž, že je velice zajímavé jak procento katolických abiturientů technických a výrobně – obchodních škol, výrazně zaostávalo za protestanty. Dále bych poukázal na veliký nepoměr mezi bohatými katolíky a protestanty, přičemž protestantů bylo ve Weberových dobách mnohem více, jak píše ve své knize. Také by se tu dalo hovořit o problému vládnoucí a ovládané skupiny. Pokud je nějaká skupina ve státě menšinou, má menší možnosti jak se dostat do státní správy a tak se vrhá na dráhu obchodu a zisku, jako příklad si uveďme židovský národ. Jenže v době kdy Weber psal svou knihu, byli v Německu katoličtí věřící v menšině a ani tak se nestávali bohatšími než protestanti. Nemohu nezmínit ani Spojené Státy Americké, které jsou v dnešní době ekonomickou velmocí a přesně v době 30tileté války a po ní, na území tehdejšího Nového světa proudily spousty protestantských věřících utíkajících před útiskem zde v Evropě. Sám Benjamin Franklin, kterého jsem již jmenoval a kterému se ještě budeme věnovat, měl hluboce věřícího kalvínského otce a sám byl protestantem.
Nepřijde mi jako náhoda že na území, kde se v minulosti koncentrovalo tolik protestantů se dnes rozkládá jedna z nejbohatších zemí současného světa. Někomu se může zdát pošetilé přikládat takový význam náboženství pro pozemský zisk, ale já osobně tuto možnost, kterou již velice jasně popisuje Weber, nepovažuji za špatnou, spíše naopak. Ztotožňuji se s ní. Také by někdo mohl namítat, že rozvoj kapitalismu je spojen s rozvojem osvícenství pouze, bez influence náboženstvím… I on by měl pravdu, ale osobně si myslím, že bez oné příslovečné etiky, snad můžeme říci protestantské etiky nebo lépe řečeno morálních zásad vyplývajících z onoho náboženství, by kapitalismus nebyl takový jaký ho známe dnes. Podívejme se na dopis Benjamina Franklina, o kterém jsem hovořil v úvodu:
Mysli na to, že čas jsou peníze; kdo by denně svou prací mohl vydělat deset šilinků a jde se na půl dne procházet nebo čas prolenoší ve svém pokoji, ten, když na svoji zábavu vydal byť jen šest pencí, nesmí počítat jen je, neboť vedle toho ještě vydal nebo spíše vyhodil pět šilinků.
Mysli na to, že kredit jsou peníze. Jestliže někdo u mě ponechá své peníze, když jsou splatné, tak mi daroval své zájmy, nebo to, co jsem s nimi mohl během této doby začít. Neboť představuje velkou sumu, když má člověk dobrý a velký kredit a dovede ho dobře používat.
Mysli na to, že peníze mají plodnou a úrodnou povahu. Peníze mohou produkovat peníze a jejich oddenky mohou nést ještě více a tak neustál, Pět šilinků dobře vydaných představuje šilinků šest, a dále sedm šilinků a tři pence a tak dál až do sta liber št
Vloženo: 8.03.2011
Velikost: 62,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Reference vyučujících předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Podobné materiály
- ETE05E - Informační systémy - seminárka na erp
- EHE60E - Filosofie - text k seminárkám
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 2
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 3
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Seminárka 4
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka 2
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Seminárka 3
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - seminárka 4
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Seminárka Macák
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Seminárka Macák
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Seminárka Macák
- RTE01Z - Tělesná výchova- PEF - seminárka
Copyright 2024 unium.cz