Východiska výchovy - shrnutí

6. Komenský a jeho odkaz
předat slovně názorové koncepce; snaha o reformu společnosti; silné spojení výchovy s vírou
díla:
„Český ráj“ – encyklopedie; dva díly
první díl: Didaktika, tj. umění umělého vyučování
druhý díl: Speciální didaktika – šest učebnic pro elementární školu
„Navržení krátké o obnově škol v království českém
národní východisko „dveře jazyku otevřeny“
co se má dítě naučit (mnoho ( málo)
důležité chválit před dítětem budoucího učitele
„Škola vševědná“
plán na založení pansofické školy: sedm tříd (1. – 3. třída – elementární; 4 – filosofická; 5 – logická; 6 – politická; 7 – teologická)
„Škola hrou (Orbis pictus)“
„Didaktika velká“
nejucelenější, jak vyučovat – synkritická metoda – spojení Boha, příroda a společnosti
sensualismus – nejdříve smysly, pak rozum
motivace – přednost: to, co učí i baví
přejít souvisle k novému učivu; učitel – pozornost všem; postřehnout nepozornost; střídat žáky; závodění; na konci hodiny se mohou zeptat; učebnice – forma dialogu; podpora her a divadla
jeho zásady převzali Jezuité
Komenského cíle výchovy: poznat sebe a svět; ovládnout sebe; povznést se k Bohu
školství: čtyři stupně po šesti letech; následovat by mělo cestování
učitel by měl být vzorem
7. Koncepce J. F. Herbarta
z Pruska; člověk odevzdán státu
vliv:
německý klasický filosof – Fichte – mravní imperativ – odevzdat se společnosti
Pestalozzi – švýcarský pedagog – nejen učit ale i vychovávat
považován za zakladatele pedagogiky jako vědy
k tomu použil:
etiky - formuluje výchovné cíle - pět etických norem ve východisku: idea vnitřní spravedlnosti, blahovůle, vnitřní svobody, náklonnosti, dokonalosti (člověk bude tím více svobodnější, čím více své požadavky a požadavky společnosti)
psychologii – formulace prostředků, jak výchovného cíle dosáhnout
je důležité působit na jednotlivce a rozvíjet jeho intelekt; základem je asocianismus – teorie učení = vzbuzení žádoucích; učitel by měl přeměňovat přirozenou pozornost v uvědomělou
dvě díla: „Nárys pedagogických přednášek“; „Obecná pedagogika z cíle výchovy odvozená“
pedagogiku dělí na:
teoretickou: psycholog = pedagog
teoretické problémy – otázka vychovatelnosti; výchovných prostředků (novost; návaznost; přitažlivost)
osobnost učitele + láska matky + autorita otce + instituce školy
praktickou: tři základní stupně ovládání dítěte:
předškolní; vyučování - čtyři etapy hodiny – jasnost; motivace; systém; aplikace; šlechtění – 13 – 15 let – mravní výchova
jeho následovníci tíhli k formalismu = herbatismus
kritizováni: malá tvořivost a aktivita žáka; jde jim pouze o porozumění
8. Reformní pedagogika, její vznik a význam, kritika herbartismu
19./20. století; snaha napravit předcházející pedagogiku; především kritika herbartismu a snaha o individualizaci vyučování a tvůrčí aktivitu žáka; dvě základní východiska: naturalismus + positivismus
na základě reformní pedagogiky vznikla řada alternativních škol, které se v něčem lišily, ale hodně měly věcí měly společných
společná charakteristika alternativních škol:
reformní pedagogika je první mezinárodní hnutí; pedocentrická orientace; vznik hnutí za uměleckou školu a pracovní školu; trend individualizace školy; přizpůsobení vyučovacího procesu vývojovému stupni dětí; mění se organizace vyučování – epochy atd.; trend integrace poznatků; vyučování se orientuje na činnost; ustupuje se od hodnocení známkami; pevné sociální společenství - školy rodinného typu – aby se děti cítily dobře
9. Naturalistické pojetí pedagogiky, představitelé
zdůrazňuje přirozenou a svobodnou výchovu = opak dosavadních pedagogik
J. J. Rousseau - „Emile čili o vychovávání“
na prvním místě nás učí příroda, pak lidé a pak věci; hlavním cílem je lidskost
vývoj dítěte – tři etapy
do 12 let – tělesný a smyslový vývoj – metoda přirozených následků
12 – 15 let – důraz na rozumovou výchovu – nenásilné osvojení poznatků
15 let a více – mravní a citová výchova
zdůrazňuje období dětství – ne kopie dospělých – „děti jsou od přírody hodné“ – nic nevnucovat
Pestalozzi
svoboda je pro dítě nezbytná, ale stejně tak i vědomí povinnosti; pravda není jednostranná; kde to jde nahradit slovní výchovu činem; důležitá je znalost dětské psychiky
Friedrich Frobel
člověk je schopen poznat dokonale pouze to, co je schopen sám vytvořit; postup výchovného procesu: nazírání; tvoření; pochopení; čtyři základní dětské instinkty: činnosti; poznání; umělecký; náboženský
škola by je neměla potlačovat
Tolstoj
výchova ve znamení úcty k dítěti; měl by být brán zřetel na individuální rozdíly; proti církevním školám – u