Východiska výchovy - shrnutí

čení nazpaměť; učitel mlčí; proti německým školám – mluví jenom učitel; mělo by to být napůl
10. Positivismus a jeho vliv na utváření pedagogického myšlení, experimentální pedagogika
postavil pedagogiku na vědecké základy; zdůrazňuje především dokazování faktů bez poznáním; pomohl negovat herbartistický přístup k pedagogice a hlavně dáví vznik experimentální pedagogice – zabývá se pedagogickými metodami, které mají měřit efektivitu vyučování (metoda pozorování a metoda experimentu) - experimentální pedagogika směřovala k důrazu na individuální přístup, protože bylo experimentálně zjištěno, že každému dítěti vyhovuje něco jiného
Russel
Výchova by měla pěstovat v dítěti umění řídit se více rozumem
u nás:
Fr. Krejčí - rozvoj etického přístupu; osobní příklad učitele; Otakar Kádner – „Dějiny pedagogiky“; Václav Příhoda – kvantitativní diagnostické metody; T. G. M.
demokratičnost; praktičnost; vědeckost
speciálně: Adolf Lundner zprvu herbartista – „Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním“
11. Americká pragmatická pedagogika
hlavní představitel John Dewey
vychází z pragmatické filozofie – kritériem pravdy je praktická hodnota, užitečnost; inspirován Frobelem; čtyři instinkty; chce vytvořit školu založenou na činnosti a praktických dovednostech – hlavní metoda v této škole je experimentování; pedocentrické pojetí; hutí za pracovní školy; hnutí za uměleckou výchovu; dílo: „Demokracie a výchova“; výchova je rekonstrukce zkušenosti; hlavní metoda – problémová metoda
na jeho učení navázal William Kelpatrick – učitel – jen poradce; orientace jen na užitečnost pro praktický život
30. léta – kritika – esencialisté – aby škola plnila cíle nejen s ohledem na žáka, ale i s ohledem na společnost – pragmatická škola absentuje ve výchovných cílech
Evropa – vrátit škole původní hodnoty a tradice
60. léta v USA – škola rekonstrukcionistů – sociální program ve výchově
snaha překonat herbartismus; hlavní požadavek: spojení školy se životem
12. Waldorfské školy, filosofie R. Steinera
R. Steiner
vzdělání chápe ve smyslu utváření zdůraznění lásky k dítěti; anropsofická filosofie – směřuje k rozvoji vnitřních schopností a tvůrčích schopností dítěte; idealistický pohled; nejenom tělesný a rozumový rozvoj, ale i citový a duchovní
tři metody, jak člověka utvářet: imaginace; inspirace; intuice
tělo chápe jako tělo tří světů: tělo fyzické (do sedmi let); étherické (do 10 let – rozvoj paměti a vůle cestou prožitků); astrální (do 14 let – rozvoj rozumových schopností a duchovního prožívání
metody: enritmie – řeč těla; epochální vyučování; princip rovnosti (školné dle příjmů rodičů; učitel s dětmi do osmi let na všechny předměty s výjimkou matematiky a cizího jazyka)
13. Jiné alternativní koncepce – škola Montessoriové, Freineta, Petersona aj.
škola Montessoriové
psychologicky největší svoboda – trojí svoboda pro dítě: biologická; sociální (aby s ním nebylo manipulováno); pedagogická (aby se v pedagogickém prostředí cítilo volně – maximální samostatnost)
fenomén polarizace osobnosti – má-li dítě potřebu se něčím zabývat, měli bychom to respektivat
aktivizační cyklus činnosti: zacvičení (příprava na činnost); velká práce; kontemplace (zpracování toho, co zažilo)
dítě si má vybrat, kdy začne a kdy skončí – ruší zvonění
kniha: „pomoz mi, abych to dokázal sám“ – ústřední motiv její pedagogiky – učitel by měl nahromadit co nejvíce materiálů k procvičení běžných životních situací
17. Motivace žáka ve škole
jeden ze dvou faktorů, na kterých je závislá školní úspěšnost (motivace,schopnosti žáka)
vnější činitelé: vnější pobídky (učitele, rodičů) jejich důsledky můžeme sledovat v chování žáka (ne vždy-chování neukazuje pravé motivy žáka)
Odměny a tresty, vnitřní faktory. Učení by mělo uspokojovat základní potřeby
1) poznávací-metody povzbuzení poznávacích potřeb.1/2 bude zajímat, když budeme říkat něco nového,nutné opakování pro vytvoření struktury,problémové vyučování-rozvoj intuice..-pak už ne zájem pobídky,ale zájem skutečný.
2) sociální potŕ.-pro život nutné vytvořit prostor-učení komunikace,dovednostem,
zodpovědnosti. 3) potřeba úspěšného výkonu,být pochválen učitelem,být úspěšný-jedna z nejslibnějších potřeb.Problém je když si učitel žáky ocejchuje!Důležitá podmínka pro aktualizaci 1+2+3: 1.přiměřené,odpovídající hodnocení žáka,někdy můžeme i nadhodit.-sebedůvěra-úspěch. 2. pochvaly-povzbuzování i pohledem,důl.je frekvence pochval-při nové aktivitě chválit častěji,různorodá škála pochval,pochvala může i ublížit,chválit bezprostředně. 3. tre