Studijni materialy

Mark Rothko Dynamika vztahu mezi kvalitativní a kvantitativní komponentou výzkumu KVK/RPV Charakteristika okruhu V tomto okruhu jsou studenti seznámeni s pojmem „výzkum“ a jeho významem pro vývoj oborového poznání. Studenti jsou upozorněni na dělení pole zkoumání oborové didaktiky VV (Slavík, Janík 2006).
Téma rozděluje dvě základní oblasti výzkumu – kvalitativní a kvantitativní a představuje jejich odlišnosti. Dále jsou studenti informováni o možnosti vzájemného propojování a doplňování kvalitativních a kvantitativních metod (Hendl 2005).
Na konkrétních případech je demonstrováno získávání poznatků a jejich následné praktické využití (výzkum interakčních žánrů, analýza vyjádření dětského prekonceptu emocí v nefigurativní malbě, apod.) (Slavík, Čapková 1994, Slavík, Lukavský 2006). Klíčové pojmy věda
výzkum
paradigma
pole výzkumu oborové didaktiky
kvalitativní výzkum
kvantitativní výzkum
srovnání předpokladů kvalitativního a kvantitativního výzkumu v oblastech:
ontologické
epistemologické
axiologické
rétorické
metodologické
PELIKÁN, JIŘÍ Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8 (str. 9) „Běžným omylem mnoha kritik, nepřátelských dnešní vědě, je představa, že věda znamená jistotu, neomylnost a celkově necitlivou objektivitu. Mnohem blíže pravdě by však bylo zjištění, že věda je založena na údivu, dobrodružství a naději“.
C. Hislewood
„V temnotě, ve které se ocitáme, vědec naráží na zeď, ale nevědomec zůstává klidně sedět uprostřed místnosti“.
A. France SLAVÍK, J. (2006) Materiály k doktorskému semináři- Specifické stránky výzkumu ve výchově uměním v kontextech obecné problematiky kvalitativního a kvantitativního empirického výzkumu. nepublikovaný materiál HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2 (str. 29) Věda a výzkum Věda
soubor systematicky setříděných poznatků o určité tematické oblasti
proces generování těchto poznatků pomocí určitých pravidel
Vědecká kvalita libovolného pojmu se nejspíš ukrývá v odpovědi na jedinou podstatnou otázku: jaký problém nebo problémovou situaci lze prostřednictvím daného pojmu tematizovat a řešit?
(K. R. Popper) HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2 (str. 30-31) Věda a výzkum Výzkum
znamená vytváření nových poznatků. Jedná se o systematickou a pečlivě naplánovanou činnost, která je vedena snahou zodpovědět kladené výzkumné otázky a přispět k rozvoji daného oboru.
Paradigma
používá se v návaznosti na Kuhna k označení toho, jak vědci pracují v rámci přijatých a málo zpochybňovaných způsobů definic, teoretizování a metod v daném oboru a v dané době.
Předpokládá se, že posun paradigmat nebo jejich výměna se děje, jestliže dominantní paradigma je úspěšně překonáno jiným paradigmatem, jež je schopno obsáhnout původní paradigma a navíc poskytuje širší vysvětlující sílu. SLAVÍK, J.; JANÍK, T. Teorie, výzkum a tvorba školy. Pedagogika, 2006, 56, č. 2. ISSN 3330-3815. (str. 168 - 177) Oborová didaktika a její pole zkoumání čtyři pozorovatelné body zájmu oborových didaktik:
(I) fakt oboru vědy či umění
(II) fakt didaktického jednání učitele
(III) fakt učebního výkonu žáka
(IV) faktický stav kulturního a společenského kontextu (etického, ekonomického, politického, náboženského, estetického aj.) 1 SLAVÍK, J. (2006) Materiály k doktorskému semináři- Specifické stránky výzkumu ve výchově uměním v kontextech obecné problematiky kvalitativního a kvantitativního empirického výzkumu. nepublikovaný materiál
2 HENDL, J. (1997) Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu. Česká kinantropologie 1, 1997, 1, s.19-28 Komplementarita kvalitativního a kvantitativního výzkumu 1. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět zkoumané realitě a najít smysl jejího dění,
Kvantitativní výzkum testuje platnost a rozsah tohoto porozumění.
2. Kořeny kvalitativního myšlení sahají hluboko do minulosti. Za jeho otce je považován Aristoteles. V. WRIGHT rozeznává Aristotelovu a Galileovu tradici vědeckého myšlení.
teorie procesu teorie variability Teoretické schéma mikro makro Zaměření bohatá, hloubková tvrdá, spolehlivá Data kontextuální porozumění zobecnění Platnost výsledků slabě strukturovaná silně strukturovaná Výzkumná strategie teorie často vzniká potvrzení, falzifikace Vztah teorie a výzkumu uvnitř situace vně situace Postoj výzkumníka
k jednání těsný odstup Vztah výzkumníka
k subjektu prostředek ke zkoumání interpretací aktérů přípravná Úloha Kvalitativní výzkum Kvantitativní výzkum HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2 (str. 57) Některé rozdíly mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem 1 Následující text (pokud není uvedeno jinak) je zpracován s oporou o HENDL, J. (1997) Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu. Česká kinantropologie 1, 1997, 1, s.19-28
2 „Každá teorie se podle Quina pojí s určitým ontologickým závazkem. Tento závazek na sebe proponenti teorie berou tím, že jejich teorie předpokládají existenci určitých druhů jsoucen.“ MARVAN, T. Konstanty Quinovi filosofie. in. MARVAN, T.; DOSTÁLOVÁ, L. (ed.). Willard van Orman Quine – Vybrané články k ontologii a epistemologii. Plzeň: ZČU, 2006. ISBN 80-7043-510-0 (str. 14)
1Charakteristiky a srovnání kvalitativního a kvantitativního výzkumu Ontologické předpoklady
Ontologické předpoklady znamenají zodpovědět otázku, jaká je povaha a forma reality2. Například, jestliže se předpokládá "reálný" svět, pak co o něm můžeme dozvědět je "jaké věci skutečně jsou" nebo "jak věci skutečně fungují". Jsou tedy povolené otázky, který mají vztah k "reálné" existenci nebo "reálné" akci. Ostatní otázky nejsou přijatelné. Například otázky týkající se morálky nebo estetiky leží mimo takto určené meze a tím je nemá cenu zkoumat.
Kvantitativní vědec považuje realitu za "objektivně" danou, "vně vědce", existující nezávisle na vědci. Zkoumané vztahy lze měřit objektivně pomocí dotazníků nebo měřících přístrojů.
Mnoho kvalitativních výzkumníků naopak bere za rozhodující realitu tu, která je konstruovaná zkoumanými jedinci. Z toho plyne, že existuje mnoho realit v dané situaci: výzkumníka, zkoumaných osob a čtenářů, kteří studii interpretují. Kvalitativní výzkumník musí tyto reality popsat, spoléhá se na vnímání a interpretaci informantů. 3 „Realismus, jak bylo toto slovo používáno v souvislosti se stčedověkým sporem o univerzálie, je platonistická doktrína, že univerzálie nebo abstraktní entity mají bytí nezávisle na lidské mysli; mysl je může odhalovat či objevovat, ale nikoliv vytvářet.“ …
„Jak to shrnul Fraenkel, logicismus tvrdí, že třídy jsou objevovány, zatímco intuicionismus má za to, že jsou vynalézány – což je vystižením starého sporu mezi realismem a konceptualismem.“
QUINE, W., O. O tom co je. in. MARVAN, T.; DOSTÁLOVÁ, L. (ed.). Willard van Orman Quine – Vybrané články k ontologii a epistemologii. Plzeň: ZČU, 2006. ISBN 80-7043-510-0 (str. 14)
Charakteristiky a srovnání kvalitativního a kvantitativního výzkumu Epistemologické předpoklady
Zde se ptáme, jaký může být vztah mezi výzkumníkem a tím, co se poznává. Odpověď na tuto otázku je vymezena odpovědí na povahu ontologických předpokladů3. Jestliže tedy například vycházíme z předpokladu "reálné" reality, pak pozice výzkumníka musí odpovídat objektivizujícímu odstupu a bezhodnotovému postoji, aby mohl zodpovědět otázku, jaké věci "reálně" jsou. U kvantitativního i kvalitativního paradigmatu se tedy liší vztah vědce ke zkoumanému předmětu.
V kvantitativním výzkumu má zůstat vědec "nad věcí". Proto při statistických šetřeních se hodnotí nezkreslenost výběru, provádí se náhodný nebo systematický výběr a udržuje se "objektivnost" posuzování situace.
V kvalitativním výzkumu jsou výzkumníci a sledované osoby ve vzájemné interakci. Tato interakce má formu delšího pobytu v sledované skupině nebo přímo spolupráce. Vědec se snaží zmenšit odstup od lidí na nejmenší možnou míru. HENDL, J. (1997) Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu. Česká kinantropologie 1, 1997, 1, s.19-28 Charakteristiky a srovnání kvalitativního a kvantitativního výzkumu Axiologické předpoklady
V kvantitativním výzkumu se hodnotový systém vědce nemá uplatnit. Při analýze se používá neosobní přístup, komunikují se fakta jako evidence skutečnosti.
Kvalitativní výzkumník uznává, že lidská interakce je podstatně ovlivňována hodnotovými měřítky. Aktivně informuje o svých hodnotách a hodnotách dalších účastníků výzkumu a z toho vyplývajícím systematickém ovlivnění pozorování. Vyjadřování ve zprávě se může dít v první osobě. HENDL, J. (1997) Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu. Česká kinantropologie 1, 1997, 1, s.19-28 Charakteristiky a srovnání kvalitativního a kvantitativního výzkumu Rétorické předpoklady
Jazyk užitý ve zprávě o kvantitativním výzkumu má být neosobní a formální a musí užívat slova jako vztah, srovnání, populace, měření, testování hypotéz. Koncepty a proměnné jsou dobře definovány pomocí uznávaných definic.
Výběr slov v kvalitativním výzkumu zdůrazňuje kvalitativní paradigma. Používá se slov ze slovníku kvalitativního výzkumu jako porozumění, objevit, význam, smysl. Jazyk je osobní, neformální a je často založený na definicích vytvořených během studie. HENDL, J. (1997) Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu. Česká kinantropologie 1, 1997, 1, s.19-28 Charakteristiky a srovnání kvalitativního a kvantitativního výzkumu Metodologické předpoklady
Z uvedených předpokladů se odvozuje metodologie, tedy podoba celého výzkumného procesu. Jak má výzkumník postupovat, aby zjistil to, o čem předpokládá, že lze zjistit? Také zde je odpověď ve velké míře dána odpovědí na předcházející otázky.
Kvantitativní metodologie používá deduktivní formu logiky, přičemž se testují teorie a hypotézy s přihlédnutím ke kauzálním vztahům typu příčina-důsledek. Koncepty, proměnné a hypotézy se vybírají před začátkem sběru dat a zůstávají pevné po celou dobu zkoumání. Cílem zkoumání je vytvoření generalizací, které přispívají k teorii a které dovolují lépe predikovat, vysvětlovat a případně ovládat dané fenomény. Generalizace jsou spolehlivější, pokud měřící metody jsou přesnější a spolehlivější.
V kvalitativní metodologii převládá induktivní a abduktivní logika. Kategoriální systémy a teorie se vytvářejí na základě dat získaných od informantů. Nejsou tedy dány apriori. Tato skutečnost zajišťuje, že vzniklé teorie jsou úzce kontextově spojené se zkoumaným fenoménem. Jedině v případě pochybností o správnosti informací se začíná s prověřováním informací informantů a s jejich triangulací pomocí různých zdrojů informací. Kvalitativní výzkum je charakterizován iterativní heuristikou. Znamená to, že existuje průběžná interakce mezi výzkumnou otázkou, daty a použitými metodami. Výzkumný plán se vyvíjí v průběhu výzkumu, nelze ho předem zcela určit. Příklad oborového výzkumu:DIDAKTICKÁ ANALÝZA  NEFIGURATIVNÍHO VÝTVARNÉHO VYJÁDŘENÍ POJMŮ EMOCÍ U JEDENÁCTILETÝCH DĚTÍ Jan Slavík, Jindřich Lukavský Objekt výzkumu nefigurativní malba temperou u jedenáctiletých dětí na téma City:
smutek
úzkost
zoufalství
zlost
naděje
štěstí
radost Číslo obrázku Proč se ti líbí? Jak se ti obrázek líbí? Co to je? Metoda sběru dat Po dokončení výtvarné činnosti byl všem dětem ve třídě ukázán celý vzniklý soubor.
Potom byly prezentovány jednotlivé práce (v přibližně stejných intervalech cca 2 – 3 minut).
Děti pro každou z nich vyplňovaly do záznamového listu následující údaje:
předpokládaný námět práce (tj. jaký cit ze sedmi možných je asi zobrazen)
hodnocení práce běžnou známkou ze stupnice 1 – 5
stručné slovní zdůvodnění dané známky Vzorek a historie výzkumu Realizace výzkumu v nezměněném pojetí probíhá opakovaně v několikaletých nepravidelných intervalech od r. 1987 porůznu v českých školách.
Jeho dílčí poznatky byly publikovány v mezinárodním sborníku Emotion, Creativity and Art v r. 1997 (Slavík; Fulková). Principy testování působnosti výtvarného vyjadřování „Induktivní“ strategie interpretace výtvarného výrazu, těží z faktu, že výtvarný projev coby dílo-věc vyvolává (indukuje) určitou niternou odezvu, která je – pro náš případ – analogická určitému reálnému citovému stavu (tj. stavu „skutečné naděje“, „skutečného smutku“ atp.).
Na základě této odezvy se dá dojít k příslušnému pojmenování „co“ je v díle zobrazeno. Principy testování působnosti výtvarného vyjadřování „Deduktivní“ strategie umožňuje odstup a pohled pod zorným úhlem intelektuální rozvahy: jako na matrici čehosi známého, aniž se tím nechávám bezprostředně pohnout.
Rozlišování v takovém případě může probíhat jaksi mimo diváka, srovnáváním shod a rozdílů v rámci určitého souboru věcí, které připadají pro srovnávání v úvahu. Kontingenční tabulka rozpoznávání malovaných emocí (v řádcích je vyjádřen autorský záměr, ve sloupcích rozložení četností jeho rozpoznávání diváky). Kvantitativní komponenta Tabulka míry kontingencí (Z-skóre) z poslední fáze výzkumu s vyznačenými významnými odchylkami od očekávaných četností (kladná znaménka „+“ označují významnou kladnou odchylku, záporná „–„ označují významnou zápornou odchylku na úrovních P = 0,01, 0,001 a < 0,0001; Chí-sq = 65,04, df = 36, alfa = 0,00213) Kvantitativní komponenta Grafické znázornění vztahů; společný prostor určený dvěma hlavními faktory. Verzálkami jsou značeny autorské soubory (co bylo malováno), malými písmeny jsou značeny volby diváků (co bylo rozpoznáváno). Faktor 1 tedy způsobuje jednak to, že Zlost i Radost byly na jeho základě rozpoznávány relativně správně, jednak – což samozřejmě souvisí s předchozím konstatováním – vliv tohoto faktoru ve výtvarném vyjádření zřetelně rozlišuje mezi oběma uvedenými emocemi.
Faktor 2 stírá rozdíly mezi rozpoznáváním Smutku, Zoufalství a Úzkosti. Současně s tím podporuje odlišování všech tří těchto zobrazovaných emocí od Naděje. Druhý faktor se kromě toho uplatňuje v rozpoznávání námětu Naděje v pracích zamýšlených jako Štěstí. Jinak řečeno, pro soubor obrázků Štěstí je příznačné, že byly pod vlivem tohoto faktoru rozpoznávány jako Naděje. Kvantitativní komponenta Graf rozložení četností autorského výběru námětů (aktuální fáze výzkumu). Kvantitativní komponenta Graf rozložení četností úspěšného diváckého rozpoznávání námětů Radost a Zlost (aktuální fáze výzkumu). Kvantitativní komponenta Tabulka a ukázky pěti prací s nejvyšší shodou recipientů s autorovým záměrem. Grafy uvedené pod jednotlivými obrázky demonstrují rozložení voleb (legenda pro barvy grafů je uvedena vedle tabulky). Kvantitativní komponenta Kvalitativní komponenta Otázka: Jsi spokojen s tím, jak tvá práce dopadla? Jak vypadá, když se na ní díváš po určité době?
No, líbí se mi.
Otázka: V jakém bodě, nebo jakým tvarem, jakou barvou,jsi ten obraz začal?
Hnědou.
Otázka: Proč zrovna jsi začal hnědou?
Protože mně to připomíná, mně umřela totiž babička a to, rakev tak různě mi to připomíná, tak jsem to začal, a potom jsem měl černou, ta mi připomíná jako tmu, že už jí to to, no a zelenou, jako kolem toho trávu a modrou jako pláč.
Otázka: Modrou jako...?
Pláč.
Otázka: A proč se tam potom tedy objevuje několik barev dalších? Nebo ne několik, ale minimálně červená a potom je tam ještě světlejší hnědá?
Červená, ta mi zas dává jako krev, no a ta hnědá, ta je kolem toho hlína. ...Mě napadlo třeba ten, mohl jsem namalovat jako v barvách dům, ale já jsem ... eště chtěl namalovat modrou, tady kolem toho, aby tam byla jako ten pláč, že to, že... Kvalitativní komponenta Žvýkačka
Byla jedna dívčina a ta si hrála na půdě. Její babička tam ležela mrtvá v rakvi. Dívka se chtěla na babičku ještě jednou podívat, a tak si vzala baterku a přistoupila k ní. Jenomže jí do rakve spadla žvýkačka. V tu chvíli přestala baterka svítit. Dívčina šátrala a šátrala rukama v rakvi. Nakonec vyšátrala něco, co připomínalo žvýkačku. Dala si to do pusy a začala žvýkat. Ale chuť jako žvýkačka to rozhodně nemělo. Až když se dívka dostala na světlo, zjistila, co to má v puse. Babiččino oko!
(PALMENFELT, U. Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky.)
Základní metody výzkumu v pedagogice KVK/RPV Charakteristika okruhu Studenti jsou seznámeni se základními metodami kvantitativního a kvalitativního pedagogického výzkumu.
Pozornost je věnována zejména metodě pozorování. Vzhledem k podmínkám a potřebám učitelova profesního výkonu se studenti seznamují převážně s kvalitativními metodami pozorování a jeho záznamu.
Dále jsou studentům poskytnuty základní informace o případové studii, biografickém terénním výzkumu, kritickém (Hendl 2005) a akčním výzkumu (Nezvalová 2002) . Klíčové pojmy pozorování
řízené pozorování
participantní pozorování
případová studie
etnografický výzkum
etnocentrismus
emic perspektiva
etic perspektiva
akční výzkum
proaktivní
reaktivní
kooperativní
kritický výzkum
PELIKÁN, JIŘÍ Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8 (str. 209) Pozorování Pozorování v kvantitativním výzkumu:
Pozorování ve vědeckém výzkumu má trochu jiný charakter. V tomto kontextu o pozorování jako výzkumné technice hovoříme tehdy, jde-li o pozorování nejen záměrné, ale i plánovité, cílevědomé, systematické a řízené.
Řízené pozorování:
je přesně vymezen cíl a objekt pozorování
jsou vymezeny pregnantním způsobem pozorované jevy, pokud možno precizně rozčleněné na zaznamenatelné segmenty
o pozorování je veden záznam, který má zcela průhlednou strukturu a co nejjednodušší způsob registrace pozorovaných jevů
existuje jasně vymezený postup analýzy získaných dat a jejich zpracování. HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2 (str. 191) Pozorování Pozorování v kvalitativním výzkumu:
Klasifikace:
skryté – otevřené
Informuje pozorovatel o své činnosti účastníky děje?
zúčastněné (participantní) – nezúčastněné (neparticipantní)
Do jaké míry pozorovatel participuje na dění?
strukturované – nestrukturované
Provádí se pozorování na základě předem daného předpisu?
v umělé situaci – v přirozené situaci
sebe samého – někoho jiného HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2 (str. 104) Případová studie jde při ní o detailní studium jednoho případu nebo několika málo případů
zatímco ve statistickém šetření shromažďujeme relativně omezené množství dat od mnoha jedinců (nebo případů), v případové studii sbírám velké množství dat od jednoho nebo několika mála jedinců
předpokládá se, že důkladným prozkoumáním jednoho případu lépe porozumíme jiným případům HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2 (str. 104-105) Případová studie Typy případových studií
Osobní případová studie
jde o podrobný výzkum u určitého aspektu u jedné osoby
pozornost se věnuje minulosti, kontextovým faktorům a postojům, které předcházely určité události (užívání drog, rozvod)
zkoumají se možné příčiny, determinanty, faktory, procesy a zkušenosti, jež k ní měly vztah
Studie komunity
zkoumá se jedna nebo více komunit (sociografie)
popisují se a analyzují vzorce hlavních aspektů života komunity (politické aspekty, práce, volný čas, rodinný život atd.) a provádí se jejich komparace
Studium sociálních skupin
zkoumání malých přímo komunikujících skupin (rodina) nebo větších difuzních skupin (zaměstnanecká skupina)
popisuje a analyzuje vztahy a aktivity ve skupině
Studium organizací a institucí
zkoumají se firmy, školy, odborové organizace, implementace programů a intervencí, kultura organizací, procesy změn a adaptace
Zkoumání událostí, rolí a vztahů
analýza interakce učitele a žáka, konfliktu rolí, stereotypů, adaptace
HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2 (str. 117-118) Etnografický terénní výzkum provádí se s cílem získat holistický obraz urči