POJEM UČENÍ; VZDĚLÁNÍ; TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁNÍ; DRUHY UČENÍ

ělání je chápáno jako jedna z kategorií, které charakterizují populaci (skupiny obyvatelstva; společnost); je to vlastnost populace determinovaná sociálními faktory (sociální původ) a ekonomickými faktory (náklady na vzdělání); přitom kvalita vzdělání ovlivňuje kvalifikační strukturu obyvatelstva a tím i ekonomický a kulturní potenciál společnosti
procesuální pojetí: vzdělání, přesněji vzdělávání je proces, jímž se realizují stavy jedince a společnosti
+ vzdělávací procesy lze rozlišit:
vzdělávací proces ve smyslu výuky probíhající ve školní třídě (zahrnuje činnosti učení na straně žáků a činnosti vyučování na straně učitelů)
v obecnějším pojetí (nikoliv vázána pouze na školní výuku) jsou vzdělávací procesy takové činnosti, které probíhají v nějakém edukačním prostředí a zahrnují řízené učení nějakého subjektu, jemuž je exponována (jiným subjektem, tištěným textem, automatem, technickým zařízením) nějaká didaktická informace, systematický obsah vzdělávání)
chybné kroky ve vzdělávání:
všichni žáci (nadané i horší) se učí stejným způsobem = stejnopojetí
zastaralé osnovy (kurikula) vyhovují i dnes (což je i otázka metod a forem přístupů) – je to možné částečně změnit, ale zůstanou standardy (normy, které mají žáci určitého stupně zvládnout)
výklad vede k vědomostem žáků = systém transmise (jednosměrný přenos od učitele k žákům)
cílem vzdělání je pouhé osvojení si znalosti a dovednosti
učebnice je základem výuky ( pružné myšlení (flexibilita) – práce s různými materiály
pouhá změna jednoho prvku systému vzdělávání (např. jen lepší příprava studentů učitelství) ( nutné změnit metodu práce
„Řekni mi a já to zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mne to dělat a já to pochopím.“ (řecké přísloví)
výzkum v otázce zapamatování učiva:
nejméně si pamatuje to, co slyšíme (10%)
to, co vidíme (15%); to, co současně vidíme i slyšíme (20%); to, o čem diskutujeme (40%); to, co přímo zažijeme nebo děláme (80%)
nejvíce si zapamatujeme to, co se pokoušíme naučit druhé (90%)
nové přístupy ke vzdělání:
cílem vzdělání je zachování demokracie
obsah učiva založit na skutečnosti
učení je individuální záležitost
učení založené na přímé zkušenosti
učení založené na objevování
hodnocení založit na realitě, tzn. hodnotit tyto schopnosti: řešit problémy s použitím dovedností a pojmů; komunikace v situacích; vysvětlit myšlenku a učit druhé; jednat přiměřeně v neočekávané situaci
vytvořit mozkově kompatibilní prostředí pro zlepšení výkonu dětí i dospělých – pro tyto prostředí jsou typické určité složky a pravidla soužití:
složky: nepřítomnost ohrožení; smysluplný obsah; možnost výběru (různé práce pro různě nadané žáky); přiměřený čas; obohacené prostředí; spolupráce; okamžitá zpětná vazba (souvisí s komunikací); dokonalé zvládnutí
pravidla soužití: důvěra; pravdivost; aktivní naslouchání; tolerance; respektování názorů; empatie; maximální osobní zainteresovanost
dát žákům možnost výběru – učitel může podle žákovy inteligence dát smysluplnou nabídku ve třídě (sedm typů inteligence – Howard Gardner – „teorie mnohočetné inteligence“ + osmý druh IQ od roku 1997)
4. - 2 -