Skripta - upravené

ek pohledávek odsouhlasíme na vystavené nezaplacené faktury a necháme si tuto skutečnost potvrdit od našich odběratelů. Kromě potvrzení skutečné existence jednotlivých položek aktiv a pasiv by se mělo při prohlídce inventurovaných položek posoudit, jestli ocenění, ve kterém jsou vedeny v účetnictví, odpovídá jejich tržní ceně. V případě, že jejich současná tržní cena je nižší ve srovnání s oceněním v účetnictví, by mělo být navrženo snížení ocenění. Výjimečně, a to u některých cenných papírů a pohledávek, zjišťujeme a zaznamenáváme i opačnou situaci, kdy tržní cena je vyšší, než ocenění v účetnictví.Ad b) porovnáním stavů podle inventurních soupisů při fyzické inventuře nebo soupisu podle dokladů při dokladové inventuře se stavy na syntetických nebo analytických účtech se mohou zjistit rozdíly, které nazýváme inventarizační rozdíly. V případě, že skutečný stav zjištěný při inventuře, je vyšší než stav účetní, vymezujeme jej jako přebytek a v opačný případ charakterizujeme jako schodek neboli mankoad c) při zjištění rozdílů mezi skutečným a účetním stavem je potřebné zjistit důvody rozdílů. Nemusí jít o chyby ve vedení účetnictví, rozdíly mohou vzniknout také z chyb v inventuře nebo záměn při zápisech prováděných operací. Závěrem tohoto kroku inventarizace je potvrzení těch rozdílů, které znamenají nesoulad mezi skutečným a účetním stavem a potvrzení povahy vzniklých rozdílů. Např. u mank stanovit, jestli se jedná o zaviněná nebo nezaviněná manka, manka v rámci norem nebo nad normu apod. Vyjasnění těchto otázek je předpokladem správného vypořádání inventarizačních rozdílů.Ad d) návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů podává komise, která prováděla inventuru. Návrh je součástí inventarizačních zápisů, které se vyhotovují po ukončení inventury. Po schválení návrhu odpovědnou osobou se provedou v účetnictví takové zápisy, kterými se dosáhne shody mezi stavem na účtech jednotlivých položek a jejich skutečným stavem. Podle současné úpravy českého účetnictví se musí inventarizační rozdíly zaúčtovat do období, za které se inventarizace provádí. V účetnictví se provedou také účetní zápisy, kterými se sníží ocenění majetkových položek v případě, že inventarizační komise zjistí rozdíl mezi vyšším účetním oceněním a nižší tržní cenou. Tyto účetní zápisy nazýváme opravnými položkami. ad e) výsledkem inventarizace by měla být také organizační a jiná opatření, kterými se minimalizuje možnost vzniku nesrovnalostí v budoucnosti, zvláště charakteru mank. K takovým opatřením patří např. přesné prostorové vymezení skladu materiálu a zajištění přístupu do skladu pouze oprávněným osobám apod.Inventarizace je organizačně a časově náročný proces. Postup provádění inventarizace vymezí vedení společnosti ve směrnici pro inventarizaci, ve které se jmenují inventarizační komise, termíny inventur jednotlivých položek apod. Inventarizaci upravuje zákon č. 563/1991Sb., o účetnictví v §§29 a 30.Prostudujte oba paragrafy, jsou jedinou právní úpravou inventarizace v českém účetnictví.S těmito základními časovými intervaly: inventarizace se provádí k datu řádné a mimořádné účetní závěrky; v případě podání návrhu na vyrovnání. Pro provádění fyzické inventury to znamená, že např. inventura hmotného majetku se uskuteční k rozvahovému dni nebo v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, případně v prvním měsíci následujícího účetního období. 1.2 Účetní zásadyKromě metodických nástrojů účetnictví, podle kterých se všude na světě účtuje podvojně na účty na základě účetních dokladů, dělají inventuru, sestavují předvahy apod. uplatňují také účetní zásady. Ty teprve umožňují, aby informace z účetnictví byly pravdivé a srovnatelné mezi jednotlivými podniky i mezi jednotlivými účetními obdobími.Účetní zásady jsou souborem uznávaných pravidel, která dodržujeme proto, abychom z účetnictví získali pravdivé a objektivní informace, které jsou srovnatelné v čase i mezi podniky. Tato pravidla nemají charakter metodických nástrojů, ale jsou spíše dohodou o tom, co musíme v účetnictví uplatňovat, aby poskytovalo věrohodné informace. Tyto názorové dohody už existují i na mezinárodní úrovni a jsou uplatňovány v regulaci vedení účetnictví v jednotlivých státech. K všeobecně akceptovaným účetním zásadám patří především: zásada oceňování majetku v konkrétně definovaných cenách. Majetek můžeme oceňovat různými cenami, např. běžnými nebo historickými. České uplatnění zásady oceňování používá historické ceny. To jsou takové ceny, za které byl majetek nakoupen nebo jinak získán v době, kdy byl pořízen. V těchto „původních“ cenách se majetek vede v účetnictví po celou dobu jeho existence ve firmě. Předností ocenění majetku v historických cenách je jeho spolehlivost a průkaznost. Úskalí spočívá v tom, že vyjadřuje tržní podmínky v době pořízení majetku. Změnou podmínek na trhu může majetek získat aktuální tržní cenu vyšší nebo užší než je historická cena. Ekonomicky i účetně představuje rozdíl mezi současnou vyšší cenou a historickou cenou nerealizovaný zisk, rozdíl mezi aktuální nižší cenou a historickou cenou znamená nerealizovanou ztrátu a tuto skutečnost v účetnictví také vyjadřujeme. zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti, což jinak řečeno znamená reálné vyjádření majetkové a finanční situace společnosti. K dosažení věrného obrazu společnosti v účetnictví nestačí pouze správně uplatňovat metodické postupy účetnictví, ale uplatnit i princip opatrnosti. Opatrnost v účetnictví znamená vyjádřit výši majetku a výsledku hospodaření s ohledem na možná a předvídatelná rizika. zásada účetní jednotky, která vyjadřuje požadavek sledovat aktiva, pasiva a ekonomické procesy v určitém, organizačně definovaném hospodářském celku zásada neomezeného trvání účetní jednotky, což je předpoklad, že účetní jednotka bude nadále existovat a pokračovat ve své činnosti. Doba existence firmy má vliv na ocenění jejich majetkových položek v účetní závěrce. Ohrožení neomezeného trvání účetní jednotky představuje např. dlouhodobě dosahována ztráta z podnikání, nedostatek peněžních prostředků a nemožnost získat nebo prodloužit úvěry, výrazný pokles objednávek v důsledku ztráty trhů, platební neschopnost významných dlužníků apod.zásada objektivity účetních informací znamená, že pohyby aktiv a pasiv se mají zaúčtovat teprve tehdy, když byly objektivně zjištěny nebo o nich mohla účetní jednotka objektivně vědět. Za objektivní se považuje ta skutečnost, která je ověřitelná nezávislým znalcem.akruální princip znamená vykazovat ekonomické procesy v tom účetním období, kdy se uskutečnily bez ohledu na to, kdy byly vydány nebo přijaty peněžní prostředky s nimi souvisejícízásada vzájemného časového a věcného souměření nákladů a výnosů vyjadřuje požadavek vykázat v účetním období s dosaženými výnosy související náklady a k vynaloženým nákladům odpovídající výnosy zásada konzistentnosti účetnictví mezi účetními obdobími znamená stálost metod, uplatňovaných v jednotlivých účetních obdobích, např. metod oceňování, způsobů časového rozlišování nákladů a výnosů apod. Uplatňování stejných metod v různých účetních obdobích zajišťuje srovnatelnost účetních informací v časové řadě, což dává možnost jejich využívání. V účetní jednotce se mohou vyskytnout situace, kdy je potřebné změnit doposud uplatňovanou metodu. V tom případě je potřebné vyčíslit dopad změny metody na výši majetku, případně na výsledek hospodaření společnosti.1.3 Funkce účetnictví Smyslem vedení účetnictví je poskytovat jeho uživatelům pravdivé informace o ekonomické situaci účetní jednotky, tzn. o tom, jaký dosáhla výsledek hospodaření ze své činnosti, jak zhodnotila disponibilní prostředky, v jaké je finanční situaci apod. Tyto informace získávají uživatelé z účetní závěrky společnosti, jejíž součástí jsou účetní výkazy – rozvaha a výkaz zisku a ztráty.Kdo jsou uživatelé účetních informací? Můžeme je rozdělit na: skupinu interních uživatelů skupinu externích uživatelů. K interním uživatelům patří manažeři, vlastníci a také zaměstnanci společnosti. Každá z vyjmenovaných skupin má jiný důvod k zájmu o účetní informace. Vedení firmy využívá účetní informace k hodnocení dosažených cílů v podnikatelských aktivitách. Vlastníci na základě účetních informací posuzují, jak se zhodnocuje jejich vložený kapitál a podle toho se rozhodují, jestli své prostředky nechají ve firmě nebo budou investovat jinam. Zaměstnanci usuzují z účetních informací, jakou mají další perspektivu ve firmě, jaký se dá očekávat další vývoj mezd, případně jejich vyplácení. K externím uživatelům patří: investoři, kteří uvažují např. o koupi akcií nebo podílů společnostivěřitelé, které zajímá schopnost firmy splácet své závazkyodběratelé produkce svou závislí na dodávkách společnosti, proto se zajímají o její schopnost zajišťovat dodávky i v budoucnostikonkurenční podniky mají zájem o informace o finanční situaci a výsledku hospodaření pro srovnání s vlastními výsledky, stanovení další vlastní strategie nebo i získání kontroly nad firmouvládní orgány potřebují účetní informace firem pro řízení finanční a daňové politiky státu, pro výpočet statistických ukazatelů apod.veřejnost zajímá prosperita podniku kvůli zaměstnaneckým příležitostem, možnostem dalšího rozvoje regionu, ve kterém firma působí, výši příjmů regionu apod. SHRNUTÍ:Účetnictví poskytuje uživatelům důležité informace, především:o výsledku hospodaření účetní jednotkyo jejím majetku a zdrojích financováníÚčetnictví používá specifické metody práce s informacemi:bilanční princippodvojné zápisy na účtech na základě účetních dokladůkontrolní mechanizmy zpracování informacíUplatňování všeobecně akceptovaných účetních zásad umožňuje pravdivé podchycení hospodářských operací v účetnictví a jejich srovnatelnost v čas a mezi účetními jednotkamiKLÍČOVÁ SLOVA:Rozvaha, aktiva, pasivaÚčet, podvojnost a souvztažnost zápisů na účtechÚčetní dokladPředvahaInventarizaceÚčetní zásadyOTÁZKY K OPAKOVÁNÍ:Vyjmenujte a charakterizujte metodické nástroje účetnictvíCo znamenají termíny podvojnost a souvztažnost účetních zápisů?Uveďte příklady možných analytických účtů k těmto syntetickým účtům: bankovní účet, pokladna a dodavateléUveďte účetní doklady potřebné k účtování na účtu pokladna, bankovní účet, odběratelé, dodavatelé, sklad zbožíVysvětlete termín počáteční stav, obrat a konečný zůstatek účtu a způsob jejich zaúčtování u účtů pokladna a účtu dodavateléVyjmenujte jednotlivé postupové kroky při inventarizaci V čem je omezeno využití předvahy jako kontrolního prvku účetnictví?Koho lze považovat za nejdůležitějšího uživatele účetních informací?OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:Jaké důsledky mají v rozvaze následující operace:Banka poskytla účetní jednotce úvěr, který byl převeden na běžný účetúčetní jednotka zaplatila dodavatelskou fakturuúčetní jednotka přijala na sklad dodaný materiál a zaplatila ho v hotovosti z pokladnybanka poskytla účetní jednotce úvěr, ze kterého zaplatila dlužnou fakturuProč se provádí účetní zápisy do deníku a také na účty hlavní knihy?Které účetní zásady považujete za nejdůležitější?Co musí obsahovat účetní doklady podle §11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, aby průkazně dokumentovaly uskutečněnou operaci?Kdy musí účetní jednotky provést inventarizaci?DOPORUČENÁ LITERATURA:Kovanicová, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha, Polygon, 2006.Kovanicová, D. – Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Praha, Polygon, 1999.Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví2 Harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví Po prostudování kapitoly o harmonizaci byste měli umět:objasnit, proč je potřebné harmonizovat účetnictvíjaké harmonizační proudy v účetnictví existujívysvětlit, v čem spočívá harmonizace účetnictvíidentifikovat, jak se projevuje harmonizace účetnictví v České republiceGlobalizace ekonomiky, vytváření a rozšiřování regionálních ekonomických celků vyžaduje, aby se vypovídací schopnost účetních informací přibližovala a staly se srovnatelnými nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i z hlediska času. Harmonizací účetnictví a především účetních výkazů se rozumí proces jejich přibližování v rámci určitého územního celku. V tomto celku se národní úpravy mohou navzájem odlišovat, ale jenom v mezích všeobecně přijaté logiky. Např. ocenění majetku může být provedeno v historických nebo běžných cenách. Společnost v účetní závěrce uvede, jaké ocenění použila a v případě odchylky od základní varianty (což jsou v současné době historické ceny) vyčíslí rozdíly, plynoucí z použitého ocenění. Účetních harmonizačních opatření probíhá ve světě několik.Na poměry v českém účetnictví mají vliv tři proudy:směrnice Evropské uniemezinárodní účetní standardyUS GAAP2.1 Harmonizace účetnictví v EvropskéJak probíhá harmonizace účetnictví v Evropské unii?Odpověď je jednoduchá: prostřednictvím směrnic.Směrnice vydané Evropskou unií jsou pro členské státy závazné. Členské státy mají povinnost zabudovat do svých národních systémů opatření, přijatá Evropskou unií. Radou Evropské unie bylo vydáno několik směrnic. Pro podnikatelské subjekty jsou důležité čtvrtá a sedmá směrnice Rady EU a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.Co obsahují jednotlivé směrnice?Čtvrtá směrnice řeší harmonizaci ročních účetních závěrek velkých a středních kapitálových společností. Nezabývá se běžným účtováním. Pravidla, obsažená ve čtvrté směrnici vychází z účelu finančních výkazů, který je formulován ve dvou směrech:mají chránit vlastníky a třetí strany a zároveň poskytovat základ pro zdanění rozdělitelného zisku. K ochraně vlastníků a třetích stran je potřebné, aby byli schopni z výkazů zjistit, že společnost nerozděluje svůj vlastní kapitál, který je garancí jejich vkladů. Finanční výkazy mohou být použity jako základ pro vyměření zdanitelného příjmumají informovat veřejnost, a proto musí být informace srovnatelné mezi společnostmi a odpovídat informačním potřebám. K odpovídajícím informacím patří také údaje, stanovené pro přílohu k finančním výkazům.Všimněte si, že uvedené formulace potvrzují význam účetních informací, které se předkládají uživatelům v účetní závěrce a také zdůvodňují potřebu harmonizace účetnictví.Obsah čtvrté směrnice tvoří osm částí:Základní ustanoveníUstanovení k rozvaze a výsledovcePravidla pro oceňování položekObsah přílohy k účetním výkazůmObsah výroční zprávy o činnosti společnostiUstanovení o zveřejňování účetních výkazůOvěřování účetních výkazůZávěrečná ustanoveníZ pouhých názvů jednotlivých částí je zřejmé, že čtvrtá směrnice harmonizuje účetní výkazy, přílohu a výroční zprávu, tedy výstupy z účetnictví a pravidla pro oceňování. Nenajdete v ní odpovědi na otázky, jak účtovat.Podrobněji ke dvěma částem:K části 2 – Ustanovení k rozvaze a výsledovce, kterými se upravuje:členění a označování vykazovaných položek a zajištění jejich srovnatelnosti v časové řadězpracování rozvahy ve dvou vzorech výkazu, přičemž členské země rozhodnou o možnosti používat oba vzory nebo pouze jedenzvláštní ustanovení k některým rozvahovým položkám, např. hledisko klasifikace aktiv na neoběžná (dlouhodobá) a oběžná, úpravy ocenění v důsledku snížení hodnoty aktiv, rezervy apod.zpracování výsledovky ve čtyřech možných vzorech tohoto výkazu s možností volby členských států používat jeden nebo více vzorůzvláštní ustanovení k některým položkám výsledovky, např. vymezení mimořádných nákladů a mimořádných výnosů, vykazování daně ze zisku apod.Úprava účetních výkazů v České republice respektuje 4. směrnici a vymezuje dvě varianty rozvahy – v plném a zkráceném rozsahu a dvě varianty výkazu zisku a ztráty – v plném a zkráceném rozsahu pro druhové a účelové členění nákladů.K části 3 – Pravidla pro ocenění položek, které jsou obsaženy v ročních účetních výkazech:Jsou mimořádně důležitá. Proto jsou uvedena podrobněji i s termíny, které se někdy liší od těch, které používáme. Po prostudování těchto pravidel se pokuste vyjádřit, jak jsou v českém účetnictví respektována.Ocenění musí být provedeno na základě opatrnosti. Toto pravidlo je vymezené v článku 31.1 čtvrté směrnice takto: oceňování musí být provedeno na základě opatrnosti a především:do rozvahy mohou být zahrnuty pouze zisky realizované k datu rozvahymusí se zohlednit všechny předvídatelné závazky a potencionální ztráty, které by mohly vzniknout v průběhu sledovaného nebo předchozího finančního roku, i když se tyto ztráty projeví až mezi datem rozvahy, ke kterému se sestavuje a datem, kdy byla sestavenamusí se zohlednit všechna znehodnocení bez zřetele na to, zda výsledkem finančního roku je ztráta nebo ziskpři oceňování se vychází z předpokladu, že společnost bude pokračovat ve své činnosti i v dohledné budoucnosti. Tato zásada je uváděna v článku 31.1 čtvrté směrnice slovy:„u společnosti se musí předpokládat, že má časově neomezené trvání“.Na vysvětlenou se v memorandu k návrhu čtvrté směrnice uvádí: „podle všeobecného pravidla (viz výše) oceňování ve výročních výkazech musí být provedeno na základě toho, že společnost se nezruší, ale bude pokračovat ve svém podnikání.“zvolené metody oceňování nelze mezi účetními obdobími měnitVe čtvrté směrnici je v článku 3 a 31.1 formulace:metody oceňování se musí uplatňovat shodně mezi finančními kroky. Zásada stálosti metod určuje, že položky se uvádějí a oceňují stejným způsobem v účetním období a při přechodu z jednoho účetního období do druhéhozásada časového rozlišení a časové shody je uvedena v článku 31.1:„v úvahu se musí brát výnosy a náklady vztahující se k finančnímu roku bez zřetele na datum jejich příjmu nebo výdaje“a dále podle memoranda je to „zásada, podle níž výnosy a náklady vznikající v průběhu daného roku se musí časově shodovat“.Znamená to především, že do účetního období se musí zahrnout všechny s ním související náklady a výnosy bez ohledu na to, jestli proběhl také s nimi spojený pohyb peněz.bilanční kontinuita, vymezená v článku 31.1: „počáteční rozvaha pro každý finanční rok se musí shodovat se závěrečnou rozvahou za předcházející finanční rok“.Odchylky od stanovených zásad jsou přípustné pouze ve výjimečných případech, přičemž každá odchylka se musí uvést v příloze s jejím odůvodněním a vyčíslením vlivu odchylky na stav aktiv a závazků a výsledek hospodaření.Oceňování aktiv pořízených nákupem se provádí na úrovni pořizovací ceny, při pořízení vlastní výrobou se aktiva oceňují náklady výroby. Ve vymezených případech mohou být použity také reprodukční ceny. V účetnictví se potom pracuje s historickou cenou. Od roku 2000 je umožněno oceňování některých aktiv a závazků reálnou hodnotou.Čtvrtá směrnice je určitým kompromisem členských států, který zřetelně vystupuje v právu volby členských států. Směrnicí se dává možnost, aby členské státy mohly ve své národní úpravě respektovat vlastní specifika. Např. možnost rozhodnout o používání formulářů rozvahy (ze dvou možných typů) a výsledovky (ze čtyř možných typů), zvolit z alternativně vymezených položek výkazů apod. Potřeba možnosti uplatnit vlastní specifika vyplývá z toho, že v dosavadním vývoji účetnictví členských států EU byly uplatněny dvě základní rozdílné koncepce:anglosaská, zastoupená Velkou Británií a Irskem, ve které je účetnictví ovlivněno skutečností, že firmy získávají potřebné finanční zdroje především na kapitálovém trhu, a proto jejich účetní informace musí být pro investory veřejně známé a transparentníkontinentální Evropy, kde převládá financování firem z bankovních zdrojů. O úvěrové společnosti mají banky obvykle dostatek vlastních informací, které získávají jako podmínku pro po