Skripta pro EO

prostředí pro definovaný systém prvků a vazeb daného systému (například elektronického obchodu jako součásti ekonomického systému ).
Na této zvolené rozlišovací úrovni ekonomického systému můžeme tedy k tomuto definovanému ekonomickému prostředí vytvářet modely ekonomického systému M.
Obecně se tvorbou modelů zabývá teorie identifikace, v níž lze použít metody známé z teorie , tj. například rozpoznávání prostředí a scény.
Tvorba modelu ekonomického systému je vždy (stejně jako u obecných systémů) vázána jazykem J jako prostředkem pro sdělování informací mezi systémy. Jazykem může být jazyk mateřský – potom vytvořený model je modelem verbálním, nebo také jenom verbálním popisem zkoumaného systému. Tato forma modelu získává vlastnosti mateřského jazyka – to znamená, že je poznamenána syntaxí a sémantikou jazyka a jeho nejednoznačností (množstvím homonym a synonym jazyka). Proto verbální popisy systémů jsou nejednoznačné a závisí pouze na individuální interpretaci významu jednotlivých částí identifikovaného (analyzovaného) ekonomického systému. K tomu, aby se přesněji vymezilo definování částí systému, byly jako součást mateřského jazyka vytvořeny jazyky oborů a tak například v ekonomické praxi vznikl jazyk ekonomický neboli jazyk ekonomických pojmů a termínů (obdobně u elektrotechnických oborů je to jazyk elektrotechnický atd.).
Vedle těchto jazyků historicky vznikala celá množina jazyků umělých – touto problematikou se zabývá . Cílem umělých jazyků je vytvořit při popisu modelu jednoznačné přiřazení vztahů z reálného analyzovaného systému právě vytvořenému modelu. K takovým jazykům patří zejména jazyk matematický, programovací a jiné.
V reálném životě se k identifikaci systémů používají kombinace obou jazyků – umělého i mateřského. Cílem identifikace () je rozpoznat (ekonomický systém S) a popsat jej, podle možností, kombinací uvedených jazyků. Všechny reálné ekonomické systémy jsou systémy dynamickými (jejich chování nebo struktura či chování i struktura se v čase mění), a proto každý vytvářený model M ekonomického systému S je modelem platným pouze pro čas tk daného okamžiku zkoumání (nebo blízkého okolí tk).
1.4   Tvorba modelu
Významnou částí modelování systému je tvorba vhodného modelu - např. modelu elektronického obchodu. Model je vždy účelovým definováním objektu s omezujícími podmínkami rozpoznatelnosti systému a také modelujícího prostředí, kde tento model budeme dále zkoumat.
Systémová algebra využívá možnosti vyjadřování modelu pomocí umělých jazyků a využívá jejich výrazových prostředků – jazyk matematický. Výrazovými prostředky mohou být:
graf (orientovaný graf),
(precedenční matice struktury a vazeb v systému).
Matematický aparát umožňuje s maticemi provádět řadu operací, jimiž se hledá jistá účelová funkce vztahů v modelu pomocí metod umělé inteligence - např. pomocí operačního výzkumu.
Model se může obecně vyjadřovat na základě prostředků (Artificial Intelligence). Rozvoj tohoto perspektivního oboru je úzce spjat s rozvojem počítačů a sociotechnických prostředků rozpoznávání scén a prostředí. Technologie umělé inteligence jsou v současné době velmi rozmanité. Jsou zastoupeny aplikacemi vycházejícími z biologie (jako například neuronové sítě a genetické algoritmy), z fyziky, matematiky a logiky (jako jsou technologie modelující a identifikující chaos a technologie využívající neostrých množin). Tyto technologie tvoří skupiny založené na počítačových modelech řešení úloh se zásobou expertních informací (expertní systémy), na induktivním učení a tak podobně. Doménami umělé inteligence jsou expertní úlohy (například finanční analýzy či engineering), formální úlohy (hry a simulační úlohy), ostatní úlohy – například rozpoznávání přirozeného jazyka, procesy vnímání apod.
Nejvíce užívané technologie gence')" umělé inteligence v ekonomii jsou nyní:
. Umělé neuronové sítě hledají využití principů, kterými se řídí lidský mozek – sítě neuronů. Existuje řada reprezentací neuronových sítí a jejich interpretací – pro ekonomické úlohy budou vhodné neuronové sítě vícevrstvé, kde lze lépe identifikovat nelineární vztahy v modelu,
Genetické algoritmy. Podle analogie z biologie jsou u genetických algoritmů chromozomy jako řetězce bitů, polí, stromů, seznamů a jiných objektů. Chromozomy jsou nositeli podstatných informací o prvku systému. Zakódování informace do chromozomu je možné v binárním formátu (lze zakódovat více informací) nebo v jiných formátech. Při modelování jsou v první populaci všechny chromozomy generovány náhodně – je určena jejich hodnota pro další generace pomocí účelové funkce. Poté následuje reprodukce – selekce, crossover a mutace. Genetické algoritmy mohou sloužit kupříkladu k vyhodnocování výstupů neuronových sítí. V ekonomii se používají například v optimalizačních úlohách alokace aktiv nebo při obchodování s měnou.
technologie s ,
systémy identifikující a modelující chaos.
Úkoly k textu:
Vyberte si určitý podnik a pokuste se určit jak a v jaké míře pro něj platí základní charakteristické systémové rysy uvedené v této kapitole.
Na Vámi zvoleném modelu se pokuste určit jeho charakteristické rysy jako modelu vhodného statistické modelování.
Test 1 Model ekonomického systému je: a) statický b) dynamický c) neutrální d) neexistuje
Úkoly k zamyšlení:
Porovnejte tradiční prostředí pro modelování systémů a moderní prostředí – modelování na počítači. Jaké jsou přednosti a ekonomický efekt obou prostředí.
Modelování systému na obr.3 je kybernetický model – popište zpětnou vazbu a její vliv na ekonomické prostředí (systém S).
Porovnejte Vám známé jazyky (obr.3 Jazyk J) a jejich vlastnosti (např. český jazyk, programovací jazyk,..).
Jaký počítač budete potřebovat pro modelování systému?
Obr. 3 Modelování systému
Z modelu ekonomického systému je tvořen účelově vlastní model příslušející k modelujícímu prostředí P. Modelující prostředí je vždy omezujícím prostředím pro možnosti modelování, resp. simulaci ekonomického reálného prostředí.
Na je dále uvedeno tradiční prostředí pro modelování, jímž je klasické prostředí užívané pro modelování ekonomických systémů, jaké známe ze současnosti nebo z historie. Moderním prostředím pro modelování a simulaci ekonomických systémů je počítačové prostředí.
Každý ipt:%20otevri('proces_modelovani_simulace')" proces modelování a simulace ekonomického prostředí má vyhodnocení a zpětnou transformaci modelu do reálného prostředí života ekonomického systému. Celý proces identifikace a modelování, resp. simulace a vyhodnocování, musí být proveden v reálném čase (tj. čas, kdy fyzikální veličiny ovlivňující ekonomické prostředí jsou využitelné - mají svoji regulační nebo řídící hodnotu). Proto se v současné době k modelování (resp. simulacím) používají výkonné počítačové systémy. Rovněž tak identifikace prostředí je již moderně prováděna - zatím experimentálně, přímo, a to rozpoznáváním ekonomického prostředí pomocí inteligentních technických čidel.
Na br3#obr3" Obr. 3 je uvedena reprezentace reálného ekonomického prostředí – je zde formálně uveden orientovaný graf uspořádaných prvků ekonomického systému S. Tento systém S rozpoznáváme prostředky identifikace ekonomického systému a ve vhodném počítačovém prostředí provádíme tvorbu modelu a vlastní modelování, resp. simulaci na modelu. Výsledky tohoto procesu využíváme k upřesňování modelu, a to novou identifikací (analýzou) reálného ekonomického prostředí a nebo využijeme výsledky modelování ke změně té části ekonomického systému, kterou považujeme za podstatnou pro optimální fungování ekonomického prostředí.
Základem tvorby modelu ekonomického systému je využití a moderních metod, které nové vědní obory mají v současné době k dispozici.
1.3   Rozpoznání ekonomického prostředí
Základem rozpoznávání je sytémová analýza tj. oblast studia obtížně pozorovatelných objektů, procesů a jejich vlastností a problémů. Do této skupiny patří složité technické, přírodovědné a ekonomické systémy.
Systémová analýza zkoumá systémy, které mají tyto vlastnosti: celistvost objektu, rozložitelnost na části, existence vazeb mezi částmi, interakce objektu jako celku s okolím, dynamičnost objektu (cílovost, adaptabilnost, schonost učení se,…) a podobně. Hlavními kroky systémové analýzy jsou: analýza problémové situace, formulace problému a jeho řešení, definování systému a jeho identifikace a zobrazení, analýza a syntéza podsytémů, interpretace a konečně modelování a realizace nového systému.
Identifikace systému klasicky probíhá v následujících krocích:
základní rozpoznání objektu a jeho problémové situace,
,
definování a rozpoznání systému.
Úkoly k textu:
„Prostředek pro sdělování informací mezi systémy“ se nazývá?
Odpovězte :„Moderním prostředím pro modelování a simulaci ekonomických systémů je…“.
Kterých jazyků se užívá podle této věty: „V reálném životě se k identifikaci systémů používají kombinace obou jazyků - ….“?
Jak se nazývá čas splňující toto tvrzení: „čas, kdy fyzikální veličiny ovlivňující ekonomické prostředí jsou využitelné - mají svoji regulační nebo řídící hodnotu“?
Co vyjadřuje „orientovaný graf“ ? (obr.3)
Odpovězte: „Systém je z řeckého….“.
Správně definujte: „Při identifikaci systému a následné tvorbě jeho modelu obvykle získáváme údaje:….“.
Informační zdroje k dalšímu studiu
Dostupné z .
MEDLEŇÁK R. Elektronický obchod. 1. vyd. Žilina : EDIS, 2004. 160s. ISBN 80-8070-192-X.
2    OBCHOD A ELEKTRONICKÉ OBCHODOVÁNÍ
Studijní cíle:
V této kapitole se seznámíte s klasickým a elektronickým obchodem a značnou pozornost budete věnovat modelům současných elektronických obchodů. Po nastudování předložené kapitoly budete chápat:
systém rámcového pojetí elektronického obchodu,
modely možných obchodních aktivit a typy základních elektronických obchodů.
Průvodce studiem Věnujte pozornost spojení předcházející kapitoly o systémech a modelech s touto kapitolou pojednávající o nové ekonomice. Pečlivě prostudujte klasickou a novou ekonomiku a z hlediska Vaší praxe s Internetem si vytvořte si základní orientaci v trendu rozvoje této oblasti. K prostudování této kapitoly budete potřebovat cca 2 hod.
Klíčová slova: Nová ekonomika, globální trh, modely elektronického obchodu, e-business, e-podnikání, internetový obchod, internetové tržiště, e-procurement, elektronické zásobování, e-commerce, e-government, e-administration, consumer, zákazník, internet, e-mail, EDI, podnikový portál.
2.1   Nová ekonomika
technologické změny - dramatický vývoj technologií má vliv nejen na stávající odvětví, ale dává vzniknout novým odvětvím, do kterých se přesouvají investice, lidské i technické zdroje,
- národní trhy se otevírají,
- již nelze žít v domnění, že firmě konkuruje pouze několik vybraných konkurentů operujících na domácím trhu, nyní musí prakticky každá firma čelit konkurenci ,
- trhu dominuje strana nabídky,
a , nové - vznikají takové tržní struktury, které koncentrují svou ekonomickou sílu, spočívající mj. i na integraci a využití těch nejlepších zdrojů, které jejich jednotlivé subjekty dají k dispozici. Síla takových dominantních tržních subjektů má potom obrovský vliv například i na určování technologických standardů (např. Intel, Microsoft, Apple.. .),
ochrana životního prostředí - nabývá na významu, lidé jsou vnímavější k informacím o dopadu jednotlivých výrobků a výrobců na životní prostředí, což má zpětně vliv na původce takového znečištěnÍ. Prosazuje se zde tendence ke Corporate Social Responsibility ¬společenské zodpovědnosti firmy, kdy firma již není pouhým nabízejícím na trhu, ale očekává se od ní, že přijme zodpovědnost plynoucí ze své pozice a bude hrát aktivnější roli, například při rozvoji lokální komunity,
očekávání zákazníků - zákazník již nechce akceptovat zboží, které je hromadně dodáváno na trh, zákazník chce mluvit do toho, jakým způsobem má být jeho potřeba uspokojena, on si chce určit, jak bude konečný výrobek vypadat. To vede výrobce k nutnosti individualizace nabídky,
produkční cyklus se zkracuje - narůstá význam nových pružných výrobních technologií, do popředí se dostává logistika, managementu vévodí pojmy jako Just-in-time, Quick response, Procesní řízení a Business Process Reingeneering.
Nová ekonomika je založena především na informacích a znalostech. Na svět klasické staré ekonomiky působí nová ekonomika razantně. To je dáno především rychlostí, množstvím a dostupností informací, které dělají z celého světa jednotný globální trh. Konkurence v dnešní době je téměř pro každou firmu globální. Tento trend se bude nadále neodvratitelně stupňovat.
"Klasická ekonomika" je spojena s možností relativně snadného předvídání vývoje, s určitou stabilitou práce a podnikání. Klíčem k úspěchu je dnes schopnost inovovat a neustále zdokonalovat, pružně podnikat a vzdělávat. Nová ekonomika implikuje restrukturalizační procesy dodavatelského řetězce, řízení vztahů se zákazníky a systémy údržby a podpory zákazníka. Vznikají nové typy společností se značným podílem elektronického obchodu. Vzniká prostor pro nové produkty a služby nabízené prostřednictvím Webu. Komerční transakce prováděné přes Web vytlačují tradiční obchodní kanály staré ekonomiky
2.2   Modely elektronického obchodování
2.2.1   E-business / e-podnikání
dnes představuje celou škálu produktů, aplikací a služeb, jejichž společným jmenovatelem je využití elektronických komunikačních kanálů a zejména infrastruktury Internetu pro realizaci obchodních procedur a operací.
Jedná se tedy o komunikaci a přenos informací v rámci podnikových procesů prostřednictvím elektronických prostředků.
d - Electronic Commerce (E-Commerce) je součástí širší oblasti , jež představuje využití elektronických komunikačních prostředků ve všech aspektech podnikatelské činnosti tzn. rovněž ve vztahu ke státní správě (), či zaměstnancům ().
PICTURE "http://www.std.fbm.vutbr.cz/vyuka/eo/02/images/obr04.jpg" \* MERGEFORMATINET Obr. 4 E-podnikání
Elektronická obchodní místa nebo elektronická tržiště (e-Marketplace) jsou aplikace elektronického obchodování, které v prostředí Internetu vytvářejí prostor pro uskutečňování mnohostranných elektronicky realizovaných obchodních transakcí. Elektronická tržiště sdružují obchodní partnery s vymezenou obsahovou a obchodní orientací (např. na automobilový průmysl), tj. z jednoho sektoru ekonomiky. V tomto případě se mluví o tzv. vertikálních elektronických tržištích. Druhou variantou je orientace na obchodní partnery z různých sektorů ekonomiky, tedy průřezová a v tomto případě se mluví o horizontálních elektronických tržištích. Elektronická tržiště se rozlišují i podle rozhodující pozice nebo aktivity na něm. V tomto kontextu jde o e-tržiště kupujícího, prodávajícího nebo neutrální.
Tržiště jsou velice podobná obchodním místům, která poskytují neutrální centralizovaný tržní prostor. Tržiště poskytují tyto klíčové výhody:
centralizovaný tržní prostor,
neutralita,
standardizované kontrakty, dokumenty a výrobky,
kvalifikaci a regulaci uživatelů,
rozšiřování cenových nabídek, ex-post informace o obchodech a cenové historii,
záruku integrity trhu,
průhlednost,
a vorby cen,
a platební,
důvěru a anonymitu,
– místo setkávání členů, uživatelů a poskytovatelů služeb.
Mezi hlavní důvody vzniku a rozvoje internetových tržišť patří:
pracující za náklady, které jsou zlomkem nákladů klasických obchodů,
nízká i')" cena připojení, nezávislá na geografické vzdálenosti umožňuje roztříštěným nakupujícím a prodávajícím,
nové mechanismy ,
ani')" automatizované obchodování a jejich členů,
poskytují široké spektrum informací o obchodování a cenách (průhlednost).
Na elektronickém tržišti můžeme nalézt nové dodavatele či odběratele. Platí to však většinou jen pro určité typy komodit a služeb. Konkurentem tržišť jsou B2B nákupně-prodejní systémy, které umožňují vzájemné propojení obchodních partnerů bez toho, aby mezi nimi byl ještě někdo třetí, kdo na nich vydělává.
2.2.2   E-procurement / elektronické zásobování
Zavedením nákupního se sníží administrativa. Odpadá papírový oběh a archivování interních nákupních požadavků, složité zjišťování aktuálních cen a dalších podmínek s dodavateli, duplicitní zadávání údajů do různých informačních systémů, složitá telefonická nebo faxová komunikace s dodavateli. Samotný elektronický procurement je nástrojem, který umožňuje realizovat efektivní nákupní politiku. Proto je důležité současně s jeho zavedením provést změny interních nákupních procesů, agregovat nákupní poptávku ve firmě pomocí konsolidace dodavatelů a komodit, zavést důsledné sledování a hodnocení dodavatelů atd. Redukce nákupních výdajů je tedy výsledkem změn ve firemní nákupní politice, které se dají efektivně realizovat a pak i udržet pomocí elektronického zásobování.
2.2.3   B2C / E-commerce / e-obchod
Jde o obchodní vztahy mezi podnikem a konečným spotřebitelem, realizované webovými aplikacemi, virtuálními obchody na Internetu apod. On-line obchodování na Internetu, tj.prodej zboží (ať už hmotného či nehmotného) a služeb koncovým zákazníkům pomocí služby World Wide Web. Oblasti RLINK "javascript:%20otevri('b2c')" B2C můžeme rozdělit do čtyř oblastí:
– tzv. „bit business“. Zde je možné produkt kompletně distribuovat elektronickou cestou,
prodej a pronájem - např. (elektronické noviny, burzovní zprávy, hudební servery apod.),
– produkt je objednán a případně i zaplacen elektronicky, jedná se však o hmotné zboží,
poskytování – podmínkou je vlastnictví dostatečně navštěvovaného serveru.
2.2.4   B2E/ E-commerce / e-obchod
Jedná se o výměnu informací mezi zaměstnanci a podnikem (Business to Employee). Je to další možnost pro personalisty a vedoucí pracovníky, jak komunikovat se svými zaměstnanci. Mohou ovlivňovat obsah, kvalitu a množství informací, které se k jejich zaměstnancům dostává. Komunikace probíhá především po intranetu prostřednictvím web aplikací, e-mailu nebo chatu (ICQ / IRC).
Velmi důležitou součástí B2E je . Jedná se o velmi zajímavou a perspektivní možnost, jak poskytovat zaměstnancům přístup k novým znalostem a vzdělání prostřednictvím elektronických výukových prostředků. V současné době již vznikají webové servery, které se zabývají „prodejem“ vzdělání.
2.2.5   B2G / B2A/ E-commerce / e-obchod
(vascript:%20otevri('b2a')" Business to Government / Business to Administration) Jedná se o vztahy mezi podnikem a statní správou. Pro podnik je to prostor pro úsporu administrativní práce díky tomu, že s úřady komunikuje na bázi výměny elektronických strukturovaných dat. Může značně zjednodušit vytváření výkazů a správ pro státní úřady a instituce díky tomu, že ekonomický software je bude umět sám vytvořit. Uveďme např. daňová přiznání, celní deklarace, výkazy pro ČSÚ, apod.
Dále se může v této oblasti jednat o elektronická výběrová řízení, v podstatě e-aukce organizované veřejnými subjekty (novela zákona 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Již v blízké budoucnosti bude soutěž o veřejné zakázky probíhat na speciální centrální adrese vlády a to prostřednictvím elektronických strukturovaných dokumentů.
2.2.6   C2B a C2C/ E-commerce / e-obchod
( a ) jsou méně časté, ale pro úplnost je nutné je také uvést jako součásti e-businessu.
Příkladem obchodování typu C2B je např. Priceline (www.priceline.com) , kde spotřebitelé navrhují ceny, za které by měli zájem nakupovat různé druhy zboží. (např. letenky). Známým příkladem C2C je společnost eBay, Inc. (www.ebay.com), populární svou on-line aukční firmou. Společnost eBay nabízí možnost navštívit velkou „virtuální“ obchodní firmu zákazníků, kde jednotlivci mohou nakupovat a prodávat věci jiným jednotlivcům.
Úkoly k textu:
Vyjmenujte typy elektronického obchodování a popište jejich vlastnosti.
Propojte jednotlivé typy elektronického obchodování v řetězce a popište jejich možnosti (např. C2B-B2B-B2G….).
2.3   Komunikačn