Tahák základní pojmy

ém obvodu vířivými proudy a magnetickou hysterezí.

Při tom se zanedbávají ztráty v jednom z vinutí způsobené průchodem proudu naprázdno.
d) Imaginární složka příčné admitance Bt zahrnuje jalový výkon potřebný k magnetizaci Qm při jmenovitém napětí
kde S0 - je zdánlivý výkon při chodu naprázdno
Dosazením
Paralelní kompenzace – kompenzace jalového výkonu odběrů
Rozvodné zařízení je proto zatěžováno větším proudem než odpovídá přenosu pouze činného výkonu P, co má tyto důsledky:
a) ztráty výkonu a úbytek napětí jsou rovněž větší
b) snižuje se zatížitelnost zařízení činným výkonem P. Mez zatížitelnosti je daná dovoleným oteplením a účiníkem
Id – dovolený proud vedení určený z jmenovitého proudu vedení In a koeficientu podle uložení vedení
Un – jmenovité napětí vedení
cos(m – účiník přenášeného výkonu Pm v ročním maximu (třetí středa prosince)
zatížitelnost se snižuje s klesajícím účiníkem. Podobně se snižuje zatížitelnost transformátoru činným výkonem se vzrůstajícím jalovým výkonem. Pro účiník cos(2 zátěže je (U a (P dáno vztahy

Schéma vedení zatížené jedním odběrem před kompenzací
Zhorší-li se účiník odběru, při stejné činné složce proudu, zvětší se i ztráty a úbytek napětí
Nepříznivý vliv jalové induktivní složky proudu v prvcích rozvodné soustavy je možné zmenšit připojením kondenzátoru ke svorkám spotřebiče.
Tuto úpravu jalové složky proudu pomocí proudu kondenzátoru nazýváme paralelní kompenzací.
Předpokládejme, že napětí U2 a P2 bude před i po užití kompenzace stejné. proud v prvku soustavy klesne při kompenzaci na hodnotu
kde: cos( –účiník před kompenzací
cos(k – je účiník po kompenzaci
Úbytek napětí po kompenzaci
kde: IC = II - IJK – je proud kondenzátoru
Zmenšení úbytku napětí po kompenzaci
Kondenzátor dodá proud Ic, IC = II - IJK
Ztráty výkonu po kompenzaci
Zavádíme stupeň kompenzace -podíl jalového proudu před a po kompenzaci Ijk
Zmenšení ztrát díky kompenzaci
Je-li stupeň kompenzace kp = 0, tj. IC = IJ; cos(k = 1, pak se dosáhne největší úspora ztrát výkonu i napětí.
Z ekonomických a provozních důvodů se odběry kompenzují na účiník asi cos(k = 0,95. V oblasti účiníku cos(k = 0,95(1 nahradí vzniklé úspory na ztrátách výkonu (P a energie (W uhradí pořizovací náklady na kondenzátory za velmi dlouhou dobu. Při odpojení indukčního motoru, jehož jalový výkon byl zcela kompenzován kondenzátorem, vzniká nebezpečí proudových a mechanických rázů, které jsou důsledkem rezonance obvodu při doběhu.
Z hlediska umístění kondenzátorů rozeznáváme kompenzaci:
a) U individuální b) U skupinové c) Ústřední kompenzace
Sériová kompenzace – kompenzace induktivní reaktance vedení
Sériová kompenzace je prostředek ke snížení úbytku napětí u vedení, které je zatěžováno odběrem s induktivní složkou výkonu. Sériovou kompenzací se mění podélná impedance vedení vřazením kondenzátoru do série s vedením.
Fázorový diagram sériově kompenzovaného vedení s jedním odběrem je na obrázku.
Úbytek napětí na nekompenzovaném vedení
A po kompenzaci
Zmenšuje se tedy složka úbytku napětí působená jalovým proudem. Z tohoto důvodu je sériová kompenzace účinná pouze u vedení, které je zatěžováno jalovým induktivním výkonem.
Zmenšení úbytku napětí kompenzací
Ztráty výkonu se touto kompenzací nemění, protože proud i odpor vedení zůstává beze změny.
Stupeň kompenzace se rozumí podíl reaktance kompenzovaného a nekompenzovaného vedení
Zvolíme-li ks = 0, tj. Xc = X, je složka úbytku napětí od jalového proudu zcela kompenzována
U vedení VN a NN, kde přechodné děje při zkratových poruchách nekomplikují použití sériových kondenzátorů, lze kompenzovat i složku úbytku napětí od činného proudu. Stupeň kompenzace se volí Ks ( 0, tj. Xc ( X. aby byl vykompenzován úbytek napětí zcela, je třeba volit stupeň kompenzace
Odtud
Stupeň kompenzace se u vedení VN a NN volí rozsahu ks = 0,2 (-1,5.
Nevýhody tohoto způsobu zmenšování úbytku napětí ve vedení spočívající ve zvětšování zkratových proudů, v nutnosti izolovat obě elektrody kondenzátorů proti neutrále na fázové napětí sítě. Vzájemná izolace elektrod musí vyhovět napění na nich při průtoku zkratového proudu.
Jednoduché trojfázové vedení s jedním odběrem
kde: (Z - je podélná impedance vedení
l - délka vedení
Rk,Xk - rezistance a induktivní reaktance na 1km vedení
U1,U2 - fázory (fázových napětí) jedné báze, na začátku a na konci vedení
(I - je fázor proudu zátěže odběru
((u - fázor úbytku napětí na vedení
P,Q,S - činný, jalový, komplexní výkony odběru
2. K.z
Horní znaménko platí pro induktivní zátěž a spodní znaménko platí pro kapacitní zátěž.
Fázorový diagram pro induktivní zátěž
( - úhel vedení
( - zpoždění fáze proudu odběrů za napětím u2
Tato podmínka (=-( je v síti NN a VN velmi dobře splněna, proto se u těchto napěťových hladin se úbytek napětí (u vyjadřuje zjednodušení pomocí reálné složky fázorů úbytků napětí ((u
Velikost chyby přibližného vyjádření úbytku napětí podle předchozí rovnice je závislá na splnění podmínky (=-(.
54
- modul proudu
Ztráty komplexního výkonu mají 2 složky:
reálnou – ztráty ohřevem vodičů
imaginární – ztráty v jalovém výkonu v induktivní reaktanci vedení
(Svod) – konduktance venkovního vedení
Konduktance je příčinou ztrát činného