Skripta

y a řeší konkrétní úkoly
-důlež. výběr didaktického materiálu (jednoduché pomůcky, děti s nimi manipulují, skládají-rozkládají je, rozlišují barvy, velikost) -cvičí smysly
-dělení did. m. -mater. pro cvičení bežných činností a sebeobsluhy; -smyslový materiál (rozliš. barev, tvarů zvuků, povrchu); -jazykový mat. (obrázková abeceda, soubory zvířátek)
Walfdorská šk.
-zakl. Rudolf Steiner, něm. fil. a ped.
-východiskem antroposofie = moudrost o člověku
-chápána jako duchovní věda o nadsmyslovém poznání světa
-(Theosofie; Fil. svobody; O poznání vyšších světů; Vých. dítěte z  hlediska duchovědy; Antroposofická ped)
-člověk bytost fyzická, duševní, duchovní -spojení 3 světů
-fyz. tělo nejstarší-nejrozvinutější (podléhá fyzikálním a chem. zák.); osamostatňuje se při narození -ještě, ale obklopeno éterickou a astrální schránkou matky (vývoj tohoto těla končí výměnou dětských zubů -asi v 7l)
-éterické tělo -životadárné, rozvoj od 7-14l, tato část řídí těl. procesy -dýchání, růst, oběh, plození; společné s říší rostlin a zvířat; velké asi stejně jako tělo fyzické
-astální tělo -duševní; uvolní se v době pohlavního dospívání, asi ve 14l do 21; nositelem pocitů, potřeb; podoba barevného vejcovitého obalu kolem fyz. těla
-do 7 let „první strukturální přeměna“; jediná forma uč. je nápodoba → „svět je dobrý“; pak zrození „éterického těla“ -dobrý vliv autority a působení morálních příkladů (bajky, pohádky..), hudba a umění → „svět je krásný“; ve 14 zrod „astrálního těla“ -na základě paměťových a citových obsahů z min. obd. -vytvoření vlastního názoru → „svět je pravdivý“
-výuka v tzv. epochách -tu tvoří urč. časový blok; skádá se z 2-3vyuč h. pro jeden předmět-téma, probírá se 3-6 týdnů; pak další epocha -předměty se dělí na hlavní, odborné, umělecké, praktické
-typickým předmětem eurytmie = viditelná řeč -zaměstnání celého těla pro vyjádření myšlenky, hudby; umění vyjádřit pohybem umělecké dílo nebo vlastní prožitek
-úcta k žákovi jako ke vtělené duch. bytosti je zákl. normou
-učitel vede svoji třídu celých 8 let
-učitelé musí projít školením o antroposofické antropologii, na její základě je antroposofická pedagogika
Daltonský plán
-snaha o individualizaci vyuč.
-vytvoř. Helena Parkhurstová -am. uč.; spolupráce. s Montess.; (Vých. podle Daltonského plánu)
-zavedla odbor. pracovny a odborné učitele pro každý předmět
-zrušila rozvrh hodin -žák dostal program práce na 1 měsíc, pro každý předmět zvlášť -přecházel z jedné pracovny do druhé; osnovy zůstaly stejné
-hudební, výtvar., tělesná vých. a ruční práce -společné
-práce vlastním tempem, rozvoj samostatnosti, svoboda žáků, odpovědnost, spolupráce
Winnetská soustava
-inspirovaná Dalt. pl.-kromě individuálního uč. i prostor pro skupinovou práci (samostatné a společné činnosti -půl na půl)
-tvůrce Washburne -učitel, školní inspektor
-střední šk. ve Winnetce u Chicaga -na 2r.
-uč. látka na 2 části -1. nutné základní učivo -žák si osvojil vlastním tempem -2. praktické úkoly, řešily společně ve skup.
Freinetovská šk.
-moderní šk. podle Freineta -fr. ped. (po vzoru Pestalozziho -snaha o vzděl. venkovských lidí); ověřoval nové vyuč. metody a postupy; v 1.sv.vál. těžké zranění -práce uč. na venkovk šk.
-založ. na prac. aktivitě žáků, radosti, kooperaci, tvorbě šk. společenství
-(Pracovní vých.; Francouzská moderní škola -.uváděl zde skušenosti)
-čerpal t tradic evrposk. i am. školství, neodmítal vše z „tradiční šk.“ -nemluví se o „nové šk.“, ale o „moderní šk.“
-školní tiskárna -žáci si sami vytvářeli „knihu života“ šk.
-organizoval pro žáky konference, anketa, různé kroužky
-místo učebnic využíval školní kartotéku, knihovnu, časopisy, audiovizuální techniku
-třídy zařízeny spíše jako dílny, ateliéry, koutka pro kutily; musí být dost místa pro společnou i individuální č.
-důlež. role mravní v. a kázeň -ta vyplívá sama z režimu dobré organizace
-škola a rodina v úzké spolupráci
-cílem je rozvinutí osobnosti; (pedocentrismus)
Jenský plán
-Peter Petersen -středošk. uč., později profesorem pedagogiky na univ. v Jeně; oslovila ho experimentální psychologie a existencialistická fil.
-(Vnitřní reforma šk. a nová vých.; Jenský plán svobodné všeobecné národní šk.; Deset let šk. pospolitosti)
-svobodné sdružování žáků tzv. šk. pospolitost -velkou socializační fci
-10 školních let - 4věkové skupiny (6-8r, 9-11r, 12-13r, 14-15r); každá skupina svůj týdenní plán
-známky nejsou, vypracovány charakteristiky žáků
-žák má možnost svobodné volby
-s nábytkem se musí dát manipulovat (přenášení do zahrady, přírody…)
-rozlišuje „vedení vyučování“ (motivace žák k prac. postupům) a „vedení ve vyučování“ (umožňuje prostor pro samostatné řešení problémů)

Sovětská ped.
-založ. na marxisticko-leninské fil.
-do popředí požadavek jednotné státní šk., političnost, ideovost; důraz na socializaci a formování občana; přírodovědné a polytechnické vzděl.
-po 2. sv. v. ovlivnila pedagogické myšlení i v ostatních socialistických státech
-pedagogové se dostávali i do rozporu s oficiálními názory sov. polit.
Makarenko
-po ukonč. městské šk. absolvoval ped. kurz a stal se uč.; absolventem poltavského ped. institutu; působil v koloniích pro mladistvé provinilce→ kolonie Gorkého (píše o ní v ped. románu Začínáme žít), kolonie Dzeržinského (popsaná v díle Vlajky na věžích); chovanci si své potřeby obstarávali prací a současně se ve šk. učili -rozděleni do oddílů, vždy stál někdo v čele; spojil tak učení, práci, hru a voj. přádek
-(V tónině dur; Přednášky o vých.; Kniha pro rodiče; Problémy školní sovětské výchovy)
-princip ped. optimismu a human. ve vztahu k chovan.
- zákl. princip →úcta k jednotlivci spojena s náročností ; →systém perspektivních linií (každý čl. má mít vytyčené perspektivy -blízké, střední, vzdálené; čl. musí mít před sebou stále něco radostného na co se může těšit) →vých. kolektivu kolektivem pro kolektiv (kolektiv není shluk, je to sociální organismus-má tedy orgány správy a koordinace)
-kázeň -výsledkem vých. procesu
-režim -prostředek výchovy; hl. znaky: účelovost, přesnost, obecnou závaznost, určitost
-pozornost i rodinné vých. -základ rodičovké autority -život a práce rodičů, jejich občanské uvědomění a chování
Suchomlinskij
-(Pavlyšská střední šk.; Moje srdce patří dětem; Hovory s mladým ředitelem školy; Rodičovská pedagogika; Zrod občana -otázky formování dospívajících)
-ve válce těžce zraněn -do konce živ. trpěl na tyto následky; zahynula i jeho žena a malé dítě
-učitel, ředitel SŠ
-láska k dětem, ped. práci, humanismus, ped. optimismus
Korczaka
-ped., lákař, pediatr, ředitel Domova sirotků ve Varšavě, vedoucí vychovatel v sirotčinci u Varšavy
-dětem se věnoval do poslední chvíle ve varšavském gettu i ve vyhlazovacím táboře Treblinka; i když nemusel, šel dobrovolně se svými svěřenci na smrt, aby jim až do konce pomohl co nejvíce zmírnit hrůzy, kt. prožívali
-„Život Januse Korczaka, jeho hrdinský skutek vzácné mravní síly a krásy byl podnětem i pro moji práci. Pochopil jsem, že jestli se člověk chce stát skutečným vychovatelem, musí odevzdat dětem svoje srdce“ (Suchomlinskij)
Ped. směry 20. st.
Experimentální ped
-snaha ped. jevy zkoumat a měřit; úzká spolupráce s experimentální psychologií
-nové výzkumné metody jako je pokus-experiment -exp. metody (přesné pozorování, statistické metody, dotazník)
-Wundt -zakl., něm. fyziolog a psycholog -1. psychologická laboratoř na světě (Experimentální psychologie -učebnice i časopis); ostatní z něho vyšli
-Ebbinghaus -výzku. hl.v oblasti paměti; nejzn.ex.psych
-Alfred Binet -jako 1. testy inteligence -IQ
-Meuman -psych i ped (Přednášky k úvodu do exp. ped. a její psych. základy -systematický přehled ex.ped); pojmenoval svoji vědu pedologii -nauku o dítěti; pokus o odhalení zákonitostí fyz. i psych. vývoje hl. metodou sebepozorování(introspekce) dítětě v umělém prostředí psych. laboratoře
-Lay -(Ped. experimentální -doplňuje tradič. ped. o objektivní pozorování, statistiku a pokus)
Existencialistická p.
-vychází z exist. fil., kt. chápe existenci jako jedinou formu bytí, je námi poznatelná
-nemůžeme ji poznat racionálně rozumem, ale iracionálně přímým prožitkem
-člověk je bezmocný, jeho existence je pomíjivá
-vržen do světa, aniž by chtěl -nemůže ovlivnit počátek ani konec
-teprve, když přijme smrt jako jedinou jistotu svého života, stává se svobodným člověkem
-Karl Jaspers -něm. fil. a lékař-psychiatr; klademe si otázky o existenci života, pravdu však niky nemůžeme poznat, nemáme k tomu potřebné metody; ostatní z něho vycházejí
-Bolnow; Brezinka; Schiller
-nejvyšší hodnotou je člověk, cílem vých. tedy individualizace
Neotomistická p.
-rozvoj na zákl. neotomismu-novotomismu = nábož. fil. vycházející z Tomáše Akvinského
-Jacques Maritain -fr. fil., (Výchova na rozcestí -formulace principů neotomismu, kritika soudobé spol., kde převládá egoismus, brutalita, bestialita -lidstvo degeneruje, zachránit je může pouze křesť. vých. a humanismus
-formování člověka, kt. miluje Boha a své bližní
-mravní a nábož. vých; předměty humanitní, společenslovědní, estetikových., jazykové
-praktické činnosti v pozadí
Antiautoritativní p.
-rozvoj od konce 60. let 20st
-v 60 letech nárůst počtu studentů středních a vysokých šk. -studenti velkou sociální silou -kritizovali dosavadní školství a autoritativnost tradiční vých.
-studentské bouře r 1968 -otevřeli cestu reformám na VŠ a upozornili společnost, že je nutné reformovat celé školství -dosavadní systém v krizi
-společenská a politická krize autority, jako důsledek vzniklo hnutí za autoritativní výchovu, jde o vých. zbavenou jakéhokoli útlaku -měla formovat sebevědomí, politické uvědomění a lidskou solidaritu; nemá docházet k potlačování zákl. potřeb žáků, včetně sexuálních
-požaduje úplné odrtž. od tradic
-úsilí o svobodu, volnou šk., kt. by nebyla autoritativní, k úplnému extrému
Antipedagogika
-liší se tím, že odmítá vých. vůbec; v Evropě v 70 letech 20. st.
-vých. je „mrzačení dětí“ -manipulování; požadují vzdělání bez vých.
-heslo „pryč s výchovou“; místo vých. používají pojmu podpora
-dospělý má pouze upozorňovat na možné následky, odpovědnost nenese

Potsmodernistická p.
-vznik postmodernismu je spojen s vlnou skepticismu a kriticismu v 80. letech 20. st.
-Postmoderna poprvé užil Jean Francois Loyotard (O postmodernismu; Postmoderní úděl, Neshoda)
-čl. v dnešním světě ztrácí orientaci; věda odhaluje stále složitější skutečnosti -nesrozumitelná; lidé z této situace hledají východisko -v racionálním pohledu na svět nemalézají, možný je iracionální (nábož.) nebo v sociálním násilí (totalitarismus, fundamentalismus, rasismus, nacionalismus…)
-v lidské společnosti vzniká strach z něčeho, co jsme uvedli do života, ale již to neumíme ovládat
-postmoderna začíná tam, kde končí celek
-odmítá dogmatismus, jediný princip i cíl
-jednota je možná jen za cenu teroru
-je třeba přijmout pluralitu
-Wolfgang Welsh -něm. (Naše postmoderní moderna; Cesty z moderny)