Skripta

it pochvalou, pokáráním; dítě neustále zaměstnávat (požadavky nutno zdůvodnit, jejich přiměřenost); výchova má vést k humanitnímu chování ke všemu živému
→ rozumová: cílem není člověk učený (podle J.A.K.), ale vzdělaný, pracovitý, ušlechtilý -dokáže rozumě a užitečně přemýšlet a zpravovat své záležitost; mladý gentl. má mít i pracovní výchovu -vyučit řemeslu -doplněk práce duševní
(Dobrozdání o hrdinství pro obchodní radu -pro děti již od 3r-získali by pouč. o nábož.. mravech a vedeny k manuální práci; Pojednání o lidském rozumu -tabula rasa -zkušenost na ni zapisuje všechna data; Pojednání o vládě -teorie států a uspořádání společnosti)
-v soc. polit. obl. stoupencem tzv, teorie smlouvy (lid nositelem nejvyšší moci, může monarchu strhnout pokud nevládne správně); později rozpracoval Rousseau(jako Společenská smlouva)
Jean Jacques Rousseau (1712-1778)
-chtěl se stát mnichem; později x církvi; švýcar nar.v Ženevě, utekl z učení, potuloval se -pouze příležitostně se vzdělával
-výchova 3zdroje -příroda,věci,lidi
(Nová Heloisa -názory na vých.,obhajuje právo člověka i dítěte na svobodu; Rozprava o vědách a umění -kritika feudální spol., názor, že civilizace ničí mravy, zbavuje lidi svobody a štěstí; Společenská smlouva -rozvíjí Lockovu teorii -v přirozené společnosti si byli všichni lidé rovni, byli svobodní -v době vzniku společenských tříd a státu viděli, že někdo musí vládnout a spravovat státní záležitosti, je chyba, že titul panovníka se stal později dědičný, dříve volen lidem, panovník vládne z vůle lidu a proto má vládnout v jeho prospěch, pokud ne, lid ho může svrhnout→ touto myšlenkou připravil program Velké fr. revoluce; O původu nerovnosti mezi lidmi -rozvoj civil. vede k nerovnosti mezi lidmi, vzniká soukromý majetek , ten je příčinou sociální nespravedlnosti; Emil čili o výchově -poloromán, obraz výchovy nového člověka -5knih:
1. -pokyny pro vých. do 2r
2. -výchova Emila od 2-12r -„spánek rozumu“-děti myslí v představách, abstrakt. myšl. nejsou schopny, rozvoj hl. smyslů, „metoda přirozených následků“
3. -od 12-15r -hl. rozv. rozumové a prac. vých, dítě nechápe mravní pojmy nemají se učit humanitní vědy ani historie, nutno seznámit s řemesly, kt. se vyučí
4. -od 15-21 -odb. „bouří a vášní“ , vých. přesunuta z venkova do města, výchova dobrých citů, úsudků, vůle; nábož. pouze přirozené -sám přemýšlí -pochopí, že vše nemohlo vzniknout samo -nějaký „nejvyšší rozum, vůle“
5. -vých. ženy -budoucí Emilova manželka Žofie -žena určena k tomu, aby mela děti, zabývala se domácností, má být krásná a zdravá -pořebuje hl. tělesnou a mravní v.
Pestalozzi (1746-1827)
-švýcar,píše německy; pro blaho národa je nejdůlež. půda, proto je třeba pomáhat rolníkům k důstojnějšímu životu
-1774 -zřídil sirotčinec, 1780 uzavřen-fin.krize
(Večer poustevníkův -myšlenka, že všichni lidé si jsou ve své podstatě rovni, měli by mít možnost se vzdělávat; Linhard a Gertruda -popsán život rodiny a vých. jejich dětí -jak zlepšit život společnosti -„zločin je společenská nemoc“; Jak Gertruda učí své děti; ABC názornosti; Kniha matek; Názorné vyuč. o poměru čísel -rozabírá práci a didaktiku s číslem; Labutí píseň-názory na elementární vých.)
-zákl. prvky vyuč. -slovo, tvar, číslo
-celoživotní snaha pomáhat dětem, hl. z nejchudších vrstev; vystihuje to nápis na náhrobním kameni „Vše pro druhé, nic pro sebe“
-požadoval všeobecnou vých. a vzdělání pro všechny
Německá ped. 19.st
Herbart (1776-1847)
-fil., psycholog. pedagog; žák Pestalozziho; ovlivněn Kantovou fil.
(Všeobecná ped.; Nárys ped. přednášek)
-sepětí ped. s praktickou fil.(etikou) a psychologií
-fil. pomáhá formulovat cíle vých -psychologie ukazuje cestu, metody, prostředky
-cíle: nezbytné (ucelený charakter, aktivnost, zájmy) a možné (spojeny s výběrem povolání)
-ped. dělí: teoretická (pojednává o možnostech, prostředcích vých. a ped. institucích), praktická (samotný proces vých.)
-proces 3oblasti: vedení, vyučování, mravní v.
-vedení -regulace chování jedince
-vyučování -rozvoj mnohostranných zájmů
-má 4stupně: -jasnost, -asociace (navázání na dosavadní znalosti), -systém (zobecnění, formulace závěrů), -metoda (aplikace vědomostí do praxe)
-mravní v. -cíl- etické ctnosti (vnitřní svoboda, dokonalost, právo,spravedlnost…)
-kritika: nedostačující pedagog. svobody; velkých počtů řáků ve třídě; nemožnost respektování individ. zvláštností; chtěl, aby rodina a škola úzce spolupracovala
Frobel
-vých. chápal jako samočinný rozvoj sil a schopností exitujících v dítěti
-4 instinkty v dítěti: -činností, -poznání (vroz. snaha odhalit podstatu věcí), -umělecký (každý má v sobě tvůrčí prvek), -nábožeskký (božský princip naplňuje vše, co existuje)
(Výchova člověka -hra nejvyšším stupněm vývoje, hra je samočinné promítání nitra, a to z vnitřní potřeby, popudu)
-zaměřen na předškolní v.
-prostředky hra a práce
-založ. Ústav pro pěstování snahy po činnosti dětí a mládeže (vytvářel uč. pomůcky, hračky, tzv. dárky)
-otevření tzv. Kindergarden, dětskou zahrádku
Diesterweg
-organizátor něm. učitelského hnutí
-vyzvedal veřejné školství přes soukromými šk.
(Rukověť vzdělání pro něm. učitele -důraz, aby učitelé přirozeně vedli ke svobodě, pravdě)
-rozpracoval didakt. principy; důraz na názornost, aktivnost
„kdyby jen učitelé chtěli pochopit postup vývoje v duchu dítěte, byla by naděje na změnu“
-princip kulturnosti -při vých. nutno přihlížet k součaným kulturním poměrům -hl. vlastní země
Ruská ped. 19. st
Ušinkij
-považován za zakl. ruské ped. a ruské národní šk.
-prosazoval teorii vyuč. principů, výuku v mateřštině, národní ráz vých., vysoce cenil vliv práce na formování charakteru
-cílem výchovy člověk, kt. žije pro zájmy veřejnosti, hluboce mravný
-přihlížení k psycholog. zvláštnostem
(Dětský svět -čítanka pro nejmenší; Rodné slovo -odborný článek, důraz na mateřštinu; Člověk jako předmět vých. -2dílné ped.-psychologické dílo; Ped. cesta po Švýcarsku -popsány formou dopisů, popisuje tehdejší demokratické školství, uvažuje co by bylo možno zavést v ruských šk., varuje před prějímáním cicí výchovné soustavy)
Tolstoj
-fil., nábož myslitel, spisovatel, představitel ruské ped. teorie
-hledal nové formy ped. práce; odsuzoval herbartismus
-většinu života v Jasné Polaně, tam zavedl typ nové šk., tzv. volnou školu
-důraz na individuální zájmy, dobrovolnost; výuka bez pevných osnov, plánů; děti volnost pohybu; výuka bez napomínání a trestů; prosazoval maximální svobodu žáka, radost z práce a rozvoj tvořivosti; při stanovení obsahu výuky, respektovány zájmy dětí
- v časopise Jasnaja Polana rozebíral vých. dítěte podle nových zásad (žák měl vždy právo nechodit do školy, měl právo neposlouchat učitele, nedostávají domácí úkoly, nic sebou do šk. nenosí, nemají co nést ani v hlavě (nemusí pamatovat na nic), šk. nemá zasahovat do výchovy -přísluší jen rodině, šk. není oprávněna odměňovat, trestat)
Anglosaská ped. na přelomu 19.-20. st
Herbert Spenser
-angl. fil., představitel pozitivismu, sociolog, pedagog
-vystupoval x osvojování nepotřebných činností
-upozornil na potřebu přizpůsobovat vzdělání (hl. středoškolské mládeže) potřebám současné společnosti a rozvíjejícího se prům.
(Výchova rozumová, mravní a tělesná -charakterizoval cíl v. jako přípravu pro život)
-roztřídění činností podle důležitosti: →přímo sloužící k vlastní sebezáchově(vědomosti z anatomie, fyziologie, hygieny), →věci nezbytné k životu (dovednot trivia, poznatky z vědních oborů vzahujících se přímo k profesy, →poznatky udržující soc. vztahy (studium historie, dějin pokroku), →činnosti vyplňující volné chvíle (uspokojování svých sklonů a zálib)
-rozumová v. -7didaktických principů:
1.od jednoduchého ke složitému
2.od neurčitého k urč.; od hrubých představ k postupnému zpřesnování
3.od konkrétního a abstraktnímu
4.postup ve shodě s histor. vývojem (vých. má být opakováním vývoje civilizace v malém)
5.vycházet ze zkušenosti
6.maximální podpora samostatnosti
7.uční má být radostné
-mravní v. -(jako Lock) v mládí přísnost, později forma konstituční, (jako Rousseau) Metoda přirozených následků
-těl. v. -vysoce cenil, důlež. pro zdraví
-varuje před přetěžováním duševní prací
John Dewey
-představitel pragmatické ped. (tato ped. rozvoj v USA, v obd. mezi dvěma světovými válkami; vychází z pragmatické fil.)
-fil. založ. na tezi: „pravda spočívá v budoucí užitečnosti pro naše cíle“; řecky pragma-čin, skutek (tuto tezi dále rozpracoval am. psych. Williams James)
-odpůrce herbartovské šk.; boj x formalismu a verbalismu ve šk.; vedoucím činitelem není učitel, ale žák, učitel organizuje pracovní proces
-hl. cíl v. -příprava pro život; škola musí rozvíjet tvořivost a iniciativu; dítě středem všeho dění -pedocentrismus
(Demokracie a výchova; Škola a společnost, Škola zítřka; Rekonstrukce ve filosofii)
William Kilpatrick
-spolu s Deweyem vytvořili tzv. projektovou metodu -projekt je komplexní pracovní úkol, při jeho řešení osvojení znalostí a dovedností; téma projektu z potřeb života; žáci musí spolupracovat a získávat různé info. z různých zdrojů (muzeum, encyklopedie, literatury; dnes net)
Pedagogický reformismus
- hnutí vzniklo od poč. 20.st
-představitelé směru kritizovali dosavadní způsob vzděl. (memorování a intelektualismus herbartovské šk.
-snaha o vytvoření šk. moderní, kt. by nepotlačovala obobnost žáků (pedocentrismus)
Elen Keyová
-švédská pedagožka; představitelka pedocentismu
(Století dítěte -manifestem za práva dítěte; vých. přirozená, má pouze organizovat aktivitu dítěte)
Ovide Decroly
-belgický pedagog, psycholog, lékař
-autor ped. i psycho. prací; nejdříve se zabýval vzděláváním postižených dětí
-založil Ústav sociálního vyuč. -pro duševně postižené
-založ. Školu životem a pro život -pro normální děti
-(Za obnovenou školu -tradiční šk. neodpovídá dětské psychice, potřebuje reformovat)
-metody použ. u postiž. se mohou uplatnit i u zdravých
-vytvoř. tzv. globální metodu -vyuč od celků a z přiroz. situací
-šk. by měla být dílnou, kde dítě získává vlastní činností potřebné zkušenosti
-hl. v. mravní, estetická, sociální
Maria Montessoriová
-italská lékařka, matematička, studium biologie, ped., fil.
-jako 1. žena r.1896 získala doktorát medicíny
-zpočátku zkoumala dětské nervové nemoce; práce na psychiatrické klinice -získala zkušenosti z práce s MP
-pokud práce zaujme, vydrží se na ní dlouho soustředit -i malé 3leté děti -tzv. fenomén Montessori
-(Sebevýchova v ranném dětství; Příručka vědecké ped.)
-organizovala i mezinárodní kurzy po Evropě i USA pro vychovatele
Alternativní školy
Montessoriovká šk.
-pedocentrismus
-založ. v Římě Dům dětí (od 3-7r), kde byly zaměstnávány různými prac. činnostmi (zametání, zalévání květin, uklízení, přišívání knoflíků)
-důležité upravit prostředí; učebny spec. vybaveny, aby odpovídali věku dětí (prostředí dospělých dětem cizí); nábytek lehký, aby se dal snadno přenášet; děti musí snadno všude dosáhnout, aby mohly utírat prach…
-děti rády manipulují s předmět