Oční pohyby

PORUCHY OKOHYBNÉHO APARÁTU

l primární postavení očí: vzpřímené držení hlavy a těla, pohled vpřed na horizont
l osy obou bulbů paralelní (orbita, svaly)
l pohyby: kontrakce jednoho svalu prová zena inervačním útlumem jeho antagonisty
l základní pohyby bulbů kolem 3 hlavních os: horizontální, vertikální a sagitální, protínají se v otočném bodě oka, asi 13 mm za vrcholem rohovky
l pohyby kolem os=dukce
l kolem vertikální osy: addukce (dovnitř) a abdukce (zevně)
l kolem horizontální osy: elevace (sursumdukce)-vzhůru, deprese (deorsumdukce)-dolů
l kolem sagitální osy: intorze (incyklodukce)-rotace dovnitř, extorze (excyklodukce)-rotace zevně
l pohyby párové (současně ob ěma očima):
l stejnosměrn é spřažené párové pohyby=verze, např . dextroverze (doprava), supraverze (nahoru), dextrocykloverze (rotace vpravo)
l impuls pro pohyb vychází z motorických center současně a ve stejné intenzitě pro příslušné svaly obou očí, provázen inhibicí antagonistů
l protisměrné nespřažené p árové pohyby=vergence, konvergence=souměrné sbíhání os obou bulbů, divergence=jejich rozbíhání
l vzdálený předmět: rovnoběžné oční osy, blízký předmět: osy se sbíhají a protínají v předmětu
l obraz dopadá na fovea centralis, v CNS vzniká jediný vjem
l koordinovaná sp olupráce obou očí k dosažení jediného smyslového vjemu=jednoduché binokulární vidění
l hlavní předpoklady:
l dobré vid ění obou očí s centrální fixací
l obrazy na sítnicích identické , nebo alespoň téměř identické (velikost, zřetelnost, intenzita)
l současně drážděna odpov ídající si místa obou sítnic (fovey) a periferně stejně vzdálené okrsky
l neporušené vedení vzruchů zrakovými nervy
l neporušené funkce korový ch zrakových oblastí
l nejvyšš í stupeň: stereoskopické vidění
l pro jednoduché binokulární vid ění důležitá složka senzorická a motorická, koordinace řízena CNS
l senzorická složka: optický syst ém oka, sítnice, zraková dráha, týlní kůra
l motorická složka: okohybné svaly, jejich nervy, inervační centra
l 6 okohybných svalů: 4 přím é, 2 šikmé
l přímé: m. rectus medialis, lateralis, superior, inferior
l šikmé svaly: m. obliquus superior a inferior




STRABISMUS-ŠILHÁNÍ
l osy obou bulb ů nejsou v primárním postavení paralelní, ale svírají úhel=úhel šilhání nebo primární úchylka
l jedno oko hledí přímo=oko fixující, druhé se uchyluje=oko šilhající
l dle směru úchylky známe:
l strabismus konvergentní (sbíhavý)
l strabismus divergentní (rozbíhav ý)
l strabismus supravergentní (nahoru)
l strabismus infravergentní (dolů)
l 2 hlavní formy strabismu: konkomitujíc í (dynamický) a inkomitantní (paralytický), zkoumáme pohyblivost bulbů, proměnlivost úchylky, velikost primární(vedoucí-šilhající oko) a sekundární (vedouc ího oka, uměle vyvolaná)

STRABISMUS KONKOMITUJÍCÍ
l vyšetř ujeme pomocí prstu před očima
l konkomituj ící strabismus: vzniká mezi 2.-4. rokem, asi u 4-5 % dětí, etiologie ?, snad porucha jednoduchého binokulárního viděním, výskyt při odlišnosti obrazů na sítnicích, u refrakčních vad, zvl. většího stupn ě, u zákalů optických médií, chorobných změn sítnice, p oklesu horního víčka, obvazu 1 oka, anomálií očnic a okohybného aparátu
l pohyblivost bulbů všemi smě ry volná, úhel šilhání nezměněn ve všech směrech pohledu, primární a sekun