Oční pohyby

0ed;ho oka obraz předmětu posunut ve směru funkce postiženého svalu, diplopie se projevuje jen v akční oblasti postiženého svalu, nikoli vždy, vyšší vě k pac. již nedovoluje supresi vjemu z postiženého oka a adaptaci, jako u konkomitující formy, diplopie velmi ruší, ztěžuje orientaci, vyvolává závrať
l bezděčné kompenzační postavení hlavy a krku, při níž diplopie mizí, narovnání-znovu se objevuje
l hlava může být i nakloně na k pravému nebo levému rameni (paréza mm. recti či obliqui)
l delší trvání inkomitantní ho strabismu: vývoj svalových změn (zkracování, oslabování svalů), úchylka postavení hlavy-změny na krční páteři a svalech, marné hledání příčiny a léčen í na ortopedii
l oftalmoplegie:
l ophthalmoplegia externa: porucha n. III a okohybných svalů, pokles horního víčka, nepostiženy m. rectus lat. a m. obliquus sup.
l ophthalmoplegia interna: izolovaná obrna m. sphincter pupillae a m. ciliaris
l ophthalmopl egia totalis: zároveň postiženy i vnitřní oční svaly, zmíněné+porucha akomodace, mydriáza
l poruchy pohyblivosti bulbů u endokrinopatií (štítná žláza)
l mechanické omezení pohyblivosti: fraktura orbity
l léčba inkomitantního strabi smu: úprava možná spontánně, nebo až po léčení základního onemocnění extraokulárního
l s operativní reparací se vyčk ává 6-12 měsíců, snese-li stav odkladu
l řešení rušivé diplopie (matné sklo, prisma)

NYSTAGMUS
l pohyby oka ovl ádány mj. činností vestibulárního ústrojí, zrakovými reflexy, reflexy z oblasti proprioceptorů a krku, psychogenními vlivy
l porucha součinnosti těchto vliv ů: vznik nystagmu
l nystagmus=spontánní nebo provokované pohyby bulbů, které se opakují v určitém rytmu sem a tam, dějí se v horizontále, vertikále, diagonále nebo rotačně
l nystagmus kývavý: pohyb v obou sm ěrech rovnoměrný
l nystagmus záškubovitý : kmity v jednom směru rychlejší než ve druhém, hodnotí sedle rychlé složky, která je však kompenzační, pomalá složka je patolog ická
l u nystagmu hodnotí me amplitudu (rozkmit), frekvenci (počet kmitů za časovou jednotku), dobu trvání a intenzitu dle směru pohledu
l pohyby většinou identické u obou očí, asociovaný nystagmus
l disociovaný nystagmus: pohyby se li ší, nejsou koordinovány, např. v amplitudě
l vidění při nystagm u více či méně sníženo, při zmírnění či zastavení kmitů se lepší, pacient vyhledává úlevovou polohu (hlava, krk)
l fysiologický nystagmus: u zdravé ho člověka jemné, sotva viditelné oscilace při fixaci, též při zrakové únavě, optokinetický nystagmus (vlak, kolotoč)
l experimentální nystagmus: iritace optokinetická, dráždění vestibula otáčením (rotační ny.), kalorický nystagmus (podráždění výplachem zevního zvukovodu), po ukončení iritace zmizí
l patologický ny. je spontánním, vrozený či získaný
l vrozený patologický nystagmus:
l okulární nystagmus: u stavů, kdy je znemožněna normální zraková fixace, doprovází vrozené či perinatálně vzniklé změny, působící úplnou či praktickou slepotu (léze n. opticus, cataracta congen.), př ítomen u defektů žluté skvrny
l kongenitální hereditární nystagmus: dědičný výskyt i u osob s normálním zevním a nitroočním nálezem, bývá sdružen s jinými dědičnými anomáliemi (albinismus, aniridie, achromatopsie), jež jsou samy o sobě též doprovázeny ny.
l získaný patologický nystagmus: u těžkých zrakových poruch, jež vznikly v útlém dětství, většinou ale doprovází poškození CNS a vestibulárního aparátu