Vypisky

sou nadějí
9 pro změnu není nutná (ani možná) změna lidí
9 ekologická transformace: naturalizace výroby, materiální kultury, techniky, lidských sídel +
naturalizace lidské ontogeneze, vzdělávání, životního způsobu člověka
9 pozitivní ekologická transformace = pokus politiky zahájit etapu propřírodní kulturní evoluce
Filosofie lidské práce
O rehabilitaci lidské práce
9 étos práce slábne, zaniká Ù vyhlídky na automatizovanou výrobu, informační společnost,
rozšiřující se možnosti nepravidelné domácí aktivity lidí
9 civilizační stres mění řadu funkcí lidského organismu
9 důvod malého zájmu o pochopení role a významu práce Ù chybí pohled zdola
9 dnes je preferovaný pohled shora, který zastírá význam práce pro kulturu a člověka
9 masmédia nereflektují hrozby současnosti: vymírání druhů, konflikt bohatství x chudoby
9 William Pett: „příroda je matkou a práce otcem bohatství“
9 základní zdroje bohatství: přirozená spontánní aktivita, lidská sociokulturní aktivita
9 Hegel – Fenomenologie ducha Æ lidská práce vytváří vědomí, podmínky lidské svobody
9 mladá generace trpí deprivací (= strádání z nedostatku osobnostně konstitutivních podnětů povahy přírodní)
9 absence vrstevníků, přirozeného prostředí Æ chybí komplex motorických dovedností,
psychických prožitků, reakcí, které by odpovídaly biologicky predeterminované lidskosti
9 část světa chudobu nemá, ale chudobu nelze zničit bez dalšího ničení zbytků původní přírody
9 otázkou zůstává, jaký typ práce a dlouhodobě možné kultury zajistí přiměřený lidský rozvoj
bez zničení zbytků přírody, tedy bez narušení obyvatelnosti Země
O souvislosti práce a lidské přirozenosti
9 člověk se prosadil jako evolučně tvořivý živočišný druh
9 člověk vytvořil nebiologický systém, jímž se zmocňuje přírody
9 biosféra se změnám abiotických podmínek rychleji přizpůsobovat nemůže Æ lidská existence
může být ukončena předčasně
9 antropocentrická tradice - přehlíží prioritu přírody, zapomíná, že u člověka lze kultivovat jen
to, co je biologicky normální a zdravé
9 příroda nevytvořila kulturní determinační základnu osobního rozvoje člověka
9 část lidských vlastností, kulturní potřeby Ù důsledek práce Ù zpětné působení kultury
9 práce – formovala nynější kulturu i člověka Æ může je ale také zničit
9 u člověka se fixuje společenská povinnost pracovat
9 společnost i jedince – závislí na práci a jejich výsledcích
9 osa životního způsobu lidí – zemědělská i průmyslová práce
9 vysoké tempo sociokulturních proměn – pro hendikepované, méně disponované, obtížně
vzdělatelné – nepřiměřené, sociálně diskriminující, stresující
9 práce určovala obsah i strukturu lidské existence
9 všudypřítomné pobídky ke spotřebě – člověk kupuje věci a služby, které nepotřebuje
9 práce přestává být hlavní ekonomickou kategorií
9 plnohodnotná práce – potřebuje stále více lidí Ù poskytuje nenahraditelnou funkční slast
O proměně role a technologického obsahu práce
9 lidská produktivní práce – základní kulturotvorná aktivita člověka
9 jednání člověka – jako antropotechnický systém
9 práce, život – mění lidské fyzické a duchovní schopnosti, biologicky danou přirozenost
9 abiotická technologie – linie instrumentalizace, mechanizace
9 1. antropotechnický systém(čl.-nástroj) – těžiště na straně čl., práce ohraničena biologicky
9 přeměna řemesla v manufakturu Ù technologický i sociální útlak
9 produktivita manufaktury je ohraničena biolgicky
9 průmyslová revoluce Æ vznik abiotické kostry nadosobního výrobního procesu
9 stroje zbavují lidskou práci emociálního a intelektuálního obsahu
9 lidé zůstali součástí technologie, možnosti rozvoje strojového systému
9 vědeckotechnické osvojení zbavuje abiotický produktivní proces biologického omezení
9 v zemědělství a průmyslu není zaměstnána ani 1/3 veškeré práceschopné populace
9 předmětem ekonomie se stává cyklus výroba – spotřeba – příroda
9 politika přestává být pouze tradiční koncentrovanou ekonomikou
9 člověk Æ vrozená spotřeba produktivní aktivity – prosazuje se jako tvůrce kultury
K naturalizaci kultury, vzdělání a lidské ontogeneze
K biofilní rekonstrukci krajiny a lidských sídel
9 růst obyvatelstva nepřímo ovlivnil starou kulturní paměť krajiny
9 velká města se přizpůsobila automobilům a konzumu než přírodě a lidem
9 více než ½ lidí žije ve městech
9 řešením krize by měla být biofilní přestavba měst
9 město = otevřená nelineární struktura s rozptýl. vnitřní informací;stárne fyzicky i morálně
9 ohrožená kultura – přinucena přírodě také vracet
9 do města by se mělo vrátit to, co z ní bylo vytlačeno a co člověk potřebuje – přírodu
9 důležitost probuzení pozitivního vztahu mladé generace k přírodě
9 řešení Æ aktivní utváření dlouhodobě možné technické kultury ve zdravé přírodě
K ekologické přestavbě vzdělání
9 nezastupitelnost filosofické reflexe
9 dvě přehlížené skutečnosti: 1. člověk se na zpustošenou Zemi adaptovat nemůže; 2. krize
nepověřuje pouze přiměřenost lidské kultury k pozemské přírodě
9 ekologická krize testuje nespecializovanou biologickou konstrukci člověka
9 změna protipřírodní kultury = změna kulturního genotypu i fenotypu
9 antropocentrismus nepotřebuje explicitní koncept skutečnosti
9 nutné je ontologické minimum pro všechny občany
9 biofliní filosofie musí: přezkoumat charakter klasických abstrakcí; vytvářet, používat nové,
emociálně, hodnotově podbarvenější; kritická reflexe současných existenciálních problémů
9 přestavba obsahu školního vzdělávání v souladu s dnešním vědeckých věděním
9 shodnost obsahu školního a občanského vzdělání s novou ontologií
9 problém fyziky – interpretuje skutečnost s min. důrazem na spontánní ontickou tvořivost
9 problém biologie – neučí, že život na Zemi je nedělitelný, spontánně vzniklý a vnitřně
integrovaný systém, absolutně nadřazený člověku i kultuře
9 dnešní encyklopedicky pojaté vzdělání –k přírodě uctivý vztah neprobudí
K naturalizaci lidské ontogeneze
9 ohrožení globální kultury: 1. zhoršené podmínky růstu a prostorové expanze; 2. změněné
podmínky rozvoje normální osobnostní struktury člověka
9 člověk se ocitá v neznáme krizové situaci Ù chudé podnětové prožitky ze strany přírody
9 volná příroda = faktor utváření normální lidské osobnosti
9 počátek životní dráhy jedince = období nevratné celoživotní deformace lidskosti
9 zdravé tělo i duch Ù příroda
9 způsob dotváření psychosomatické struktury člověka musí být podobný živočišnému
9 lidská ontogeneze – trvá déle, otevřena pro vnější podněty
9 u člověka hraje nezastupitelnou roli i tzv. „třetí matka“ – animální societa
9 druhá matka (příroda) i třetí městské dítě dnešní informační společnosti ztratilo
9 krajinu i rodinu osvojujeme imprintingem, vtištěním
9 v přeměněné přírodě člověk žít může – avšak ne dobře a šťastně Ù dochází v tomto prostředí
k deformaci geneticky programované lidskosti Æ civilizační problémy (neurózy, pocity úzkosti,
odcizení, nudy…)
9 důležitá je obnova niterného citového vztahu dospělých lidí k přírodě a krajině
9 nutnost praktické biofilní rekonstrukce krajiny a lidských sídel
Filosofie a nynější ekologická krize
9 ekologická krize filosofii zaskočila
9 filosofie nereflektovala zvláštní bytí živé a kulturní, ani vztah protipřírodní kultury
k hostitelskému systému přírody
9 nejvlivnější větev tradiční filosofické teorie bytí – existenciální ontologie
9 důraz je třeba přenést na živé a neživé bytí pozemské, které v důsledku bezohledné kulturní
expanze přestává odpovídat bytí samotného člověka
9 filosofie se musí nutně vzdát starého ontologického paradigmatu Æ systémově evoluční
9 předmět evoluční ontologie: procesy a struktury neživé, živé i sociokulturní
9 hlavní filosofické problémy současnosti: Jakým ontickým bytím je lidská kultura?
9 e. ontologie – nevychází z člověka jako novověkého ohniska filosofování – ale z bytí
9 e. ontologie pokládá otázku – v jakém bytí může člověk dlouhodobě dobře žít
9 protipřírodní ofenzivní strategie kultury Ù slabost člověka a nekonečnost zeměkoule
9 lokální kultury – nevyžadovaly žádnou filosofickou ontologii
9 nemožnost pochopení krize veřejností Ù odmítá svůj podíl na jejím vzniku
9 přirozená evoluce = stvořitelská, posvátná, božská
9 bez člověka – smrtelné i lidské dílo