Vypracované okruhy

rtimentu v anglofonních zemích
potravinářské - trvanlivé/rychle se kazící
nepotravinářské - měkké/tvrdé(bílá technika/hnědá technika)
Identifikace zboží
UPC (Universal produkt code)
- systém používaný v USA a Kanadě (často omezován pouze na číselný kód)
- nemá označení pro zboží z jiných zemí
EAN (European article numberin)
- evropský systém číslování zboží (často omezován pouze na čárový kód)
- jednotný systém označování zboží, umožňuje jeho přesnou identifikaci
- identifikace jednotlivých druhů zboží podle země, výrobce a podle číselného označení výrobku tohoto výrobce
- řada variant, nejznámější EAN 13 a EAN 8 (pro malé zboží)
ISBN, ISSN a ISMN
ISBN - mezinárodní standardní číslo knihy
ISSN - mezinárodní standardní číslo periodik
ISMN - mezinárodní standardní číslo hudebnin
- ke kódování použity EAN 13 kódy
Další čárové kódy
Codabar, Code11, Code 39 - USD - 3, ITF, ITF 14, …
funkce obalu zboží:
Ochranná - chránění zboží před poškozením, znehodnocením, …
Informační - informace o obsahu výrobku, vlastnostech, způsobu použití, …
Přívětivost - pohodlí - při nalévání, vymačkávání, …
Ekonomická a ekologická - vícenásobná použitelnost, …
Manipulační - skladování, paletizace, …
Kapitola 6 – Infrastruktura vnitřního obchodu
Osídlení a jeho struktura
osídlení - soustava (síť) sídel, komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení
sídla - prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou řadou významných vazeb
vývoj osídlení - dynamický faktor - vývoj počtu obyvatelstva, změny ve výrobních silách
statický faktor - již vytvořené fyzické fondy
urbanizace - proces přejímání a rozvíjení městského způsobu života v osídlení; koncentrace obyvatel do měst
kategorizace sídel - nestředisková sídla - málo kvalitní stavební fond, převážně zemědělská výroba, rekreace, …
středisková sídla - místního významu - sídla venkovského typu, nejmenší města
- vyššího řádu (obvodová, oblastní) - města s výraznými centry osídlení
Subsystémy vnitřního obchodu:
Velkoobchod
- velkoobchodní sklady, které nakupují zboží z výroby a z dovozu, vytváří zásoby, přetváří relativně úzký výrobní a dovozní sortiment v široký sortiment obchodní (spotřebitelský), skladují, expedují a rozváží zboží odběratelům, převážně  maloobchodním
rozdělení velkoobchodů dle formy činnosti:
dodávkový (obslužný) - VO dopravuje zboží do MO vlastní autodopravou či pomocí spec. firem
traťový (agenturní) - nemá sklad, organizuje pohyb zboží přímo od výrobce do maloobchodu
samoobslužný (Cash & Carry) - maloobchodníci provádějí menší odběry vlastním vozidlem
regálový (komisionářský) - maloobchodník prodává na riziko velkoobchodníka sortiment ve vymezené části prodejny
prodejní sklady (demigrosisté) - i druhem maloobchodní prodejny = prodávají zboží i k přímé spotřebě
výběr vhodné lokality k umístění velkoobchodního skladu závisí na:
územní soustřeďování do skladových areálů
územní soustřeďování do průmyslových zón měst
kapacitní koncentrace stavební a sortimentální
firemní koncentrace
možnosti budoucího rozvoje
intenzita spotřebitelské poptávky
geografické, komunikační, urbanistické a přírodní podmínky
další klasifikace skladů:
dle technického řešení - celouzavřené sklady / kryté sklady / otevřené sklady
dle stupně mechanizace - nemechanizované / mechanizované / vysoce mechanizované / automatizované
velkoobchodní technologie
příjem zboží - uložení zboží - expedice zboží
výkon skladu - průtok zboží skladem v hodnotovém vyjádření - dynamický pojem
kapacita skladu - schopnost skladu pojmout určitý rozsah zásob - statický pojem





Maloobchod
- prodává zboží k přímé spotřebě
- zahrnuje smíšené, plnosortimentální, širkosortimentální a specializované provozní jednotky
vymezení maloobchodních provozních jednotek:
územně - lokalizace do urbanisticky vymezeného prostoru
technicky - technické vybavení
stavebně - monofunkční či polyfunkční objekty
právně a organizačně - vlastnicky a začlenění do organizační struktury firmy
provozně-technologicky - formy a techniky prodeje, cesty zboží, …
-uplatňují se jako veřejně prospěšná účelová zařízení (součást občanského vybavení sídel) ve všech velikostních typech sídel
akční rádius prodejny - působení prodejny v určitém území ve vzájemné interakci s ostatními prodejnami
zájmová oblast prodejny - prostor, ve kterém prodejna zaměřuje prodej
zásady výstavby maloobchodní sítě
vícestupňovitost
- podle vybavenosti v jednotlivých sídel (nestředisková / místního významu / obvodního významu)
komplexnost
- vyšší stupeň maloobchodní vybavenosti uspokojuje komplexně poptávku nižších stupňů
rovnoměrné a koncentrické rozdělení
v nestřediskových sídlech - nejbližší prodejna smíšeného zboží, doporučená vzdálenost není udána
ve střediskových osídleních místního významu - doporučená vzdálenost zboží denní potřeby do 800m
v městské okrskové vybavenosti - do 800m v rozvolněné bytové zástavbě, do 500m ve vícepodlažní zástavbě
metodika analýzy a prognózy rozvoje
nákupní spád
- část celkových výdajů obyvatel realizovanou v jiném místě než v místě svého trvalého bydliště
vnější kladný - realizované výdaje obyvatel z jiných sídel v daném sídle
vnější záporný - realizované výdaje obyvatel daného sídla v jiných sídlech
vnitřní kladný nebo záporný - územní přesuny výdajů obyvatel na jednotlivých stupních maloobchodní vybavenosti v rámci sídelního útvaru
saldo vnějšího nákupního spádu - podíl vnějšího kladného a záporného nákupního spádu v daném sídle
Typy provozních jednotek maloobchodu
Úzce specializované prodejny
sortiment: úzký se značnou hloubkou
ceny: vyšší, prodej doprovázen pomocnými službami
uplatnění: v intenzivních městských centrech a v nákupních střediscích
vývojový trend: rostoucí
např. foto-kino, kancelářské potřeby, značková výpočetní technika, …
Specializované prodejny
sortiment: hluboký s omezenou šíří
ceny: vyšší
uplatnění: v intenzivních městských centrech a v nákupních střediscích
vývojový trend: pomalý růst u nepotravinového zboží, silný pokles u potravinového zboží
např. elektro, oděvy, cukrárny
Odborné prodejny nepotravinářského zboží
sortiment: hluboký s omezenou šíří
ceny: nízké při vyšší úrovni kvality zboží
uplatnění: na předměstích
vývojový trend: rychlý rozvoj na úkor specializovaných obchodních domů
např. IKEA, BAUMAX, OBI
Superrety
sortiment: široký sortiment potravin
ceny: střední při střední a vyšší úrovni kvality zboží
uplatnění: v prostorově omezených dispozicích obytných center
vývojový trend: mírný růst až stagnace
Supermarkety
sortiment: komplexní sortiment potravin a základní druhy nepotravinářského zboží
ceny: střední při vyšší úrovni kvality zboží
uplatnění: v obytných zónách
vývojový trend: stále ještě rostoucí
Hypermarkety
sortiment: plný sortiment potravinářský a velký rozsah nepotravinářského zboží včetně služeb
ceny: nižší při vyšší úrovni kvality zboží
uplatnění: samostatně na předměstí
vývojový trend: růst
Obchodní domy univerzální
sortiment: široký, hluboký včetně potravin, restaurace (občerstvení)
ceny: střední a vyšší při střední a vyšší úrovni kvality zboží
uplatnění: v centrech měst, v regionálních nákupních střediscích, ve čtvrťových centrech velkoměst
vývojový trend: stagnace v důsledku uplatnění nových (agresivních) typů prodejen
Obchodní domy specializované
sortiment: hluboký s omezenou šíří
ceny: střední a vyšší při střední a vyšší kvalitě zboží
uplatnění: v blízkosti obchodních domů plnosortimentních
vývojový trend: v průměru stagnace
Prodejny smíšeného zboží
sortiment: značně široký s malou hloubkou
ceny: dosti vysoké (malý rozsah prodeje)
uplatnění: ve venkovském prostoru a rozvolněné  městské zástavbě
vývojový trend: pokles v důsledku koncentrace supermarketů a nákupních středisek
Ambulantní prodejny
- v oblastech s malým osídlením / příležitostný prodej (poutě, …)
Diskontní prodej
- nemají stabilní sortiment
Zásilkový obchod
- omezená hloubka a šířka, drahé (poštovné, balné, …), po celé ČR, ostouzí trend
Lokalizace maloobchodu
územní analýza na základě- kupní potenciál, možnost konkurence, kapacita
obchodní vybavenost
centrální vybavenost
sekundární (obvodová) vybavenost
čtvrťová (sektorová) vybavenost
základní (okrsková) vybavenost
vybavenost venkovských útvarů
Pohostinství
- služby stravovací a ubytovací
princip technologie společného stravování
- výrobní proces výroby pokrmů a nápojů
- odbytový proces prodeje pokrmů a nápojů
- poskytování společensko-zábavních služeb
- poskytování ubytovacích služeb v kombinaci se službami stravovacími
Cestovní ruch
výjezdový - cesty do zahraničí
domácí - různé pobyty ve státě trvalého bydliště, výlety, …
příjezdový - služby nabízené zahraničním touroperátorům - příjezd cizinců do ČR
Kapitola 7 – Distribuce a logistika
Distribuce
distribuční kanály:
přímý - existuje přímé spojení výrobce a spotřebitele bez dalších článků
- výrobce musí znát: cílovou skupinu spotřebitelů, jak získat spotřebitele, jak zajistit servis
- náklady poměrně vysoké
nepřímý - pro výrobce je výhodnější mít zprostředkovatele - výhradní zástupci výrobců
- maloobchod
- velkoobchod
kritéria na výběr distribučního kanálu:
náklady na distribuci
povaha předmětu
čas dodání zboží
distribuční politika - tvorba optimálních podmínek pro pohyb zboží
formy distribuční politiky:
autodistribuce - výrobce si zajišťuje veškerou distribuci sám
selektivní distribuce - výrobce si vybere obchody, které budou prodávat jeho výrobky
exklusivní distribuce - pouze jeden obchod v oblasti může prodávat výrobcovi výrobky
intenzivní politika - výrobce prodává mnoho svých výrobků do mnoha obchodů
úkol distribuční politiky - hledání cesty, jak zefektivnit obchodní proces tak, aby se minimalizovali náklady oběhu a zvyšovala se úroveň nákupních podmínek spotřebitelů
Logistika
- vědní disciplína o koordinaci aktivních a pasivních prvků podnikům, směřujících k co nejnižším nákladům v čase, ke zlepšení flexibility přizpůsobení podniku na měnící se hospodářské podmínky, včetně na měnící se trh
- má za úkol sladit všechny výrobní procesy mezi výrobním cyklem a cyklem finálních výrobků
- systémové integrace subsystémů do jednoho uceleného systému, který kooperuje s okolím
- změření na finální produkci a koordinaci všech hmotných i nehmotných procesů, které předcházejí dodání finálního výrobku zákazníkovi
- založena na optimalizaci hraničních podmínek finančního hospodářství a vychází z počáteční posloupnosti fází vzniku výrobku
dobrá myšlenka + informace o trhu, spotřebiteli, zákazníkovi (tzn. že pouze dobrá myšlenka nestačí!)
logistické řetězce - propojení výrobních postupů s postupy zpracovatelskými a odbytovými
- posloupnost navazujících a vzájemně sladěných logistických podsystémů, kterými prochází materiálový tok
pasivní prvky - materiál
aktivní prvky - informace, energie, provozní zařízení, lidé, stroje
- pro logistiku je rozhodující prvek zákazník - ostatní články se mu podřizují
logistika - zásobování - doprava daného množství v určitém čase na dané místo
- výrobních procesů
- distribuce - optimalizace trasy, maximální počet obsloužených zákazníků
ekonomický pohled: zaměřen na: produktivitu, rentabilitu a hospodárnost → vertikální přístup
logistický pohled: sleduje zakázku od přijetí objednávky k dodání hotového výrobku → horizontální přístup
řešení dvou cílů - schopnost pohotově dodávat - řešení úspor času při přemisťování materiálu, surovin a výrobků
x
- snižovat kapitálovou vázanost - zrychlení průtoku materiálu a hotových výrobků, snížení zásob
2 toky v logistickém systému
materiálový
typický pohyb materiálu ve výrobním procesu nebo v oběhu, prováděný pomocí manipulačních, dopravních a pomocných prostředků a zařízení
cílem tohoto toku je, aby materiál byl k dispozici na daném místě, v potřebném množství a v požadovaném čase
platí řada ekonomických závislostí - povaha materiálu
- množství materiálu
- trasa
- řízení materiálového toku
- čas
informační
vychází ze 3 druhů činností: - plánování
- dispoziční činnosti
- prováděcí činnosti
důležité sledovat potřebu času na zakázku a výši nákladů - drahé (50 - 100% celk. nákladů)
cíle logistiky
hlavní cíl - posílení pozice výrobce určitého zboží na trhu
ekonomický cíl - snížení celkových nákladů především na oběh
výkonnostní cíl - zvýšení výkonnosti
Metody v logistice
Just in time
- dodávka potřebného zboží v přesný potřebný čas na potřebné místo
- řešení časové a věcné vazby pohybu zboží s cílem odstranit zásoby a nahradit je přesně fungujícími dodávkami
- přesnost dopravy je ceněna víc než její rychlost
- řeší se časové a věcné vazby
- cílem je výroba bez udržování zásob
3 principy přípravy materiálu:
individuální zásobování
pořizování zásob
princip zásobování synchronního s výrobou
ABC
- klasifikace zásob do skupin podle objemu prodeje
- vychází ze zkušenosti, že je obvykle velmi pracné a často i neúčelné věnovat všem druhům zboží stejnou pozornost
- podává informace jak často je účelné dodávat některé skupiny zboží
Přímá výrobková rentabilita (DPR)
- sledování pohybu zboží od jeho vstupu do oblasti obchodu až po prodej zákazníkovi
- tok je rozdělen na jednotlivé části podle předem dohodnutého schématu a na všech těchto částech se měří doby pobyti zboží, „cena“ tohoto pobytu a manipulace, tedy zejména náklady, které zboží v těchto jednotlivých částech na sebe váže
- může velmi přesně formulovat náklady na prodej a oběh určitého druhu zboží, náklady na jejich propočet však mohou být tak vysoké, že nejsou pro obchodníka přijatelné
- cílem je zjistit - kolik konkrétních nákladů bylo potřeba na prodej určitého druhu zboží
- jak dlouho to trvá
- jak velké místo zaujímá ve skladu
- náklady na přepravu, skladování, …
- sjednocení do Euromodelu
- umožňuje stanovit výnosnost zboží, získat podklady pro cenovou politiku, propagační podporu
Controlling v logistice
- zavádění cílového plánování, řízení, kontroly a koordinace dílčích úseků logistiky
optimalizace ve vztahu k: kapacitám, výkonu služeb, fixním nákladům a rozpočtům
postup: 1. stanovení cílů
2. zjištění skutečnosti
3. analýza odchylek
4. plánování opatření
5. stanovení plánované hodnoty
6. výkaznictví a výsledky
výpočet logistických nákladů a výkonů
zaměření na: - permanentní kontrolu hospodárnosti, především porovnání plánu se skutečností
- pořizování, zhušťování a poskytování informací pro potřeby rozhodování
systém ukazatelů - strukturní a rámcové ukazatele
- ukazatelé produktivity
- ukazatelé hospodárnosti
- ukazatelé (kvality) jakosti
Kapitola 8 – Cena v obchodní činnosti
každý subjekt má tržní strategii obsahující:
strategie výrobková
strategie marketingová
strategie zisková
cenovou tvorbou se zabývá - vlastník, president firmy, vicepresident firmy, prezident marketingu
podklady k cenové tvorbě:
účetnictví
kalkulace
analytický rozbor
základní metody cenové tvorby:
z nákladové situace firmy
na základě odbytu
podle ceny konkurenta
„zbav se honících psů“ - jednání vedení firmy  a ostatních vedoucích oddělení, na kterém každý  jednotlivě přesvědčuje ostatní o svém nejlepším nápadu stanovení ceny
na základě kvality výrobků
„nejprve získej zákazníky nízkými cenami“
cena odvozena od předem stanovené míry zisku
stanovení horní a dolní hranice ceny
postup stanovení ceny
- využití přípravné fáze a všech pracovníků firmy, srovnání technických parametrů, přizpůsobit dřívější rozhodnutí stávajícím vlivům
konstrukce ceny:
ekonomická část I (stanovení výrobku, návrh ceny, sumarizace celkových nákladů apod.)
technicko ekonomická část (vymezení technických parametrů výrobku, srovnání s výrobky konkurence)
ekonomická část II (pozorné srovnání cen, korekce cen, analýza odbytových možností)
kroky při stanovení ceny:
stanovení cíle cenové politiky
určení poptávky
určení nákladů
analýza konkurenčních nabídek a cen
určení definitivní ceny
ověření stanovené ceny
další metody cenové tvorby - marketingové:
maximalizace zisku pomocí cenové tvorby - z poptávkové a nákladové funkce
maximalizace běžných příjmů (tržeb) - nutnost znalosti poptávkové funkce
maximalizace růstu prodeje - čím větší množství prodaného zboží, tím nižší náklady, a  dlouhodobě vyšší zisky
maximalizace využití trhu - u inovovaného výrobku firma stanoví co nejvyšší cenu, až klesne inovace zlevní
tvorba cen přirážkou - přidání standardní přirážky k jednotkovým nákladům
metoda „3C“ - nízká cena (nelze dosáhnout zisk) x vysoká cena (neexistuje poptávka)
pomocí vnímané hodnoty - jak vnímá zákazník cenu rozloženou na jednotlivé náklady
podle cílové návratnosti - zaručí cílovou míru návratnosti investic
clearing - zúčtování vzájemných pohledávek dovozců a vývozců cestou komerčních bank - nedochází k mezistátním platbám
ážio - přirážka za rozdíl v kurzu
dumping - státní cenová intervence na vyvážené zboží
- stát cenovou dotací sníží vysoké cenové náklady vývozce, aby na zahraničním  trhu  mohla být stanovena cena srovnatelná s konkurenční
tvorba cen z geografického hlediska
Free on board (FOB) - úhrada nákladů na dopravu ze skladu jednotlivými zákazníky-čím dál, tím dražší
Jednotné ceny zahrnující dodání - účtuje stejnou cenu včetně dodání zboží bez ohledu na vzdálenost
Zónová tvorba cen - firma vymezí několik zón, kde v každé zóně zákazníci platí stejně vysoké ceny
Podle základního bodu - firma určí nějaký bod, od kterého se účtuje, i když je třeba doprava odjinud
cenové srážky a slevy
hotovostní slevy - skonto
množstevní slevy
funkční slevy
sezónní slevy
srážky - typem slev ve snížení ceníkových cen (za zboží na protiúčet / propagační)
propagační tvorba cen
- tvorba cen na úkor „špičkových firem“, tvorba cen pro zvláštní příležitosti, hotovostní rabaty (=dodatečné slevy), financování s nízkým úrokem, záruky a servisní smlouvy, psychologické slevy
diskriminační tvorba cen
- ceny pro různé zákaznické segmenty, ceny podle image, ceny podle místa (u divadel), ceny podle doby
Cenový výzkum
- cena  je považována za jeden z nejdůležitějších a nejvíce používanějších marketingových nástrojů
- nelze zapomínat na využívání cenové pružnosti v cenových strategiích výrobců a obchodníků a na neustálé zkoumání reakce poptávky na změnu cen
efekty cenového výzkumu
substituční efekt - čím vyšší zastupitelnost, čím větší konkurence na trhu dané komodity, tím vyšší je cenová pružnost
Veblenův efekt - vyšší ztráty zákazníků se zaměřují na vyšší cenové polohy, nízké cenové polohy jsou pro ně neúnosné
Guttenbergův efekt - při změnách cen, zvláště při výprodejích a při relativně nízké cenové změně zákazníci cenovou změnu registrují málo (při velké cenové změně reagují hekticky)
atraktivní efekt