Vypracované okruhy

kem k cestě na poznání.“ Co je to vlastně kružnice? Tak prostě dokáže myslet filozof, technik nad tím nedebatuje – kružnice je definována a tak to prostě je.
„Kdybychom se zeptali: ‚Kde teda jsou ty židle, ty stoly?‘“ Tím myslím dneska židlí totéž, co asi budeme myslet za týden, za měsíc. Totéž platí u kružnice.
„Co se stane se světem obecných pojmů, když (tyhle) základní pojmy nebudou platit?“
Platón chtěl upozornit na lidi a jejich konzervativnost.
→ V Paříži se měla postavit Eiffelovka věž. Obyvatelé byli velkými odpůrci, nyní je to nehlavnější symbol Francie.
=======================
svět idejí = skutečný svět
svět odrazů = náš smysly poznatelný svět
věci přirozené – zvířata
věci umělé – nářadí
Platón znázorňuje potíže, které má člověk, když chce poznat realitu
Podobenství o jeskyni = podobenství o nás (my jsme vězni v jeskyni), odpoutaný zajatec je filosof, který jde za poznáním a pravdou
lidé chtějí vidět to, co chtěj – mají strach z poznání
Co je zdánlivé je vydáváno za skutečné
Osvobození – nová životní zkušenost, vzniká komplikace (mají 2 odlišné zkušenosti)
=======================
Platon užívá vyprávění – přiblíží nám význam, smysl, poslání filozofie
podobenství o každém z nás – my jsme zajatci jeskyně
životní situace připoutaných lidí
maximálně nesvobodní lidé
minimální životní problémy, někdo se o ně musí starat
smysly vnímané stíny jsou pro ně pravou skutečností – základní životní zkušeností
vězni nevědí, že jsou to jen stíny (není v nich přítomna pravá skutečnost)
Kdyby byl někdo vyproštěn a nucen se postavit, pociťoval by bolest a viděl by mžitky → negativní, nepříjemná zkušenost z osvobození → člověk se bude bránit poznání, bude zmatený.
Problém: Která skutečnost je opravdová?(dříve vězeň neměl žádné problémy)
Osvobozený vězeň – dává přednost původní, staré skutečnosti (stíny) → kontrast tmy a světla reprezentuje přechod z temnot nevědění ke světlu poznání
opět prochází procesem (opačný než před tím) ze světla do tmy (znovu si musí zvykat)
Hrozí, že člověk nebude na zcela nové poznání připraven.
věční vězni vidí osvobozeného komicky, říkají o něm, že přichází se zničeným zrakem
pro ně nemá význam vystupovat vzhůru na světlo
ten, kdo přichází s novým poznáním, je fyzicky zlikvidován
Tím, že si člověk zkazí zrak, tím přináší nové poznání ( výstup vzhůru nestojí za to, jen si tím zničíme zrak.
Myšlenka: „Jde o podobenství nás samotných. Jen to, co se nám bezprostředně vyjevuje, to je považováno za pravou skutečnost. Máme potíže, když jsme zkonfrontování s jinou skutečností, pravdivější, která je nějak skryta za smyslovým poznáním. My ji odmítáme, poznání nepřijímáme. Pokud je ta jeskyně spojena s naší zkušeností na něco zdánlivého, pak je nesvobodný. Nesvoboda je spojena s nějakými jistotami. Ten, kdo se osvobozuje, ten získává se svobodou nějaké nejistoty, ztrácí jistoty. Ztrácí jistotu dosavadního poznání, jistoty trvalého vězně. To je možná důvod k tomu, proč je Platon tak pesimistický. Nové poznání nechceme poznávat, protože přitom něco ztrácíme. Poznání je třeba nějak sdělit (pomocí „slavných“ osobností). Když přistupujeme k novému poznání, musíme se na to připravit: fyziologicky negativně reagujeme, již zmiňované ztráty jistot atd.
Stín x pravá skutečnost:
poznání přesahující smyslové vnímání (vědecké teorie)
aktem přemýšlení odhalujeme souvislosti, které smysly neodhalíme
Zamyšlení nad textem:
Závěr je pesimistický. Platón láme hůl nad člověkem, který je v situaci, kdy má přijmout poznání s novou životní zkušeností. Odmítavá, negativní reakce. Kdyby někdo s novým poznáním pracoval a rozvíjel ho, tak by to bylo následováno jeho fyzickou likvidací.
Ve světě, kdy žil Platón, se mohl setkat se stíny, s obrazy na vodní hladině, na lesklém kovu, s obrazy (sochami) avšak v jeho době bylo málo nápodob (jen umění).
Platonův obraz je v současnosti aktuálnější – dochází k expanzi „stínů, napodobenství“ a nahrazují pravou skutečnost – obklopujeme se světem vzdáleným, nereálným, zdánlivými skutečnostmi (elektronická média, reklamy, drogy apod.).
v současnosti roste počet imitací a nápodob (el.média-zdánlivá skutečnost)
dnes jsme zahlceni nápodobou (srovnáváme skutečnost s televizí)
zdánlivý svět → expandující; skutečnost je méně zastoupena v poznávání
5. Jakými charakteristikami se vyznačuje vědecké poznání, a podle jakých kritérií posuzujeme, co věda tvrdí?
Objev obecného poznání
o kružnici můžeme říct, že je poznatelná rozumem a není charakterizovaná smysly – neustále se měnící a že je to spojeno s tzv. mnohostí, musí být pořád stejná, poznání jednoho neměnného předmětu
Co je to věda?
1. soubor činností
2. Věda je soustava odůvodněných, nerozporných a systematických poznatků o vymezené oblasti světa.
Vědecké poznatky musí být přesné, spolehlivé, obecně ověřitelné, sdělitelné – srozumitelné.
soustava odůvodněných poznatků s racionálním odůvodněním
ve vědě si nesmíme protiřečit
vědecké poznatky musí být přesné
ke každému vědeckému poznatku by měl vědec přidat, kde si člověk může ověřit, zda je to jeho tvrzení pravda
Věty musí být gramaticky a logicky správně vytvořené a to co se v těchto větách tvrdí, to musí být spojeno s tím, že si to můžeme ověřit. (Postup, kt. nám pomůže rozhodnout, zda je věta pravdivá nebo nepravdivá).
tato věta není vědecká… čistě filosofická
má význam pro vědu
=======================
Věda
- vědy si vytvářejí vlastní pojmy, které mohou mít jiný význam nežli slovo ve svém původním smyslu. „Komunikace mezi vědou a laickou veřejností vázne.“ )
2 světy: - svět konstruovaný vědou (atomy, geny, molekuly…)
- přirozený svět našeho běžného poznání
Konstruovaný svět nám nemůže pomoci lépe poznat přirozený svět.
 
-způsob vědeckého myšlení výrazně ovlivnil náš způsob myšlení
-poznatky vědy s časem narůstají – pokrok vědeckého poznání
-způsob vědeckého myšlení se vzdaluje laikům – ztrácejí důvěru ve vědu
 
Praktické hledisko
-mezi sebe a přírodu vkládáme umělý svět našich výtvorů ( převládají ( vzdalujeme se od pradávného stylu života
naše skutky mají globální charakter ( Černobyl
 
Empirické vědy
-hl. vědy přírodní - založeny na experimentech (= forma pozorování za příznivých a měřitelných, kontrolovatelných podmínek), -experimentem potvrzujeme hypotézu
-postaveny na smyslovém pozorování, formulace výroků, se kterými pracujeme dále
( Galileo Galilei - experiment s koulí (čím těžší koule tím rychleji padá k zemi)
=======================
souhrn požadavků a principů, které musí být zachovány při vědeckém bádání
poznání otevřené a trvale vystavené pokusům o jeho vyvrácení
na základě poznání zjišťujeme jedinečnost, od zkoumaného jedinečného k obecnému
důležité je vyhledávat falsifikátory
vysvětlení = predikace
skupiny výroků = hypotézy (teorie)
hypotéza = vědecké tvrzení předložené k ověření prostřednictvím experimentu nebo zkušenosti, teorie v podání důkazu, že pouze dané vysvětlení odpovídá faktům a je vyloučeno jiné vysvětlení
=======================
Věda
předmětem je výsek celkové skutečnosti, která nás obklopuje
prakticky využívá poznatky
vyjadřuje se řečí rozumovou (stejně jako filozofie)
odůvodňuje
osamostatnila se z filozofie 16.stol.př.n.l. – řecko
výsledkem vědy jsou poznatky, získávají se pozorováním a klasifikují se (uspořádají se) =>je potřeba, aby poznatky byly uspořádané
zkoumaná věc je zkoumána na základě pravidelnosti jevů
věda je obtížně sdělitelná laikům (termíny)
Vědy - podle předmětu zkoumání na:
přírodní - příroda
humanitní – lidská společnost
- podle toho, jak jsou vytvářeny (jak se v nich postupuje), podle způsobu získávání poznatků
a)empirické – poznatky se získávají na základě smyslového vnímání (zkušeností
b)deduktivní – poznatky se získávají odvozováním z výchozích (předchozího) tvrzení – geometrie, matematika, logika …), méně početná
=======================
= soustava otevřených výroků přístupných pro jejich verifikaci či falsifikaci
  Konstruovaný svět nám nemůže pomoci lépe poznat přirozený svět.
Na vědu se díváme z hlediska jejich výsledků, nebo na soubor určitých činností
Výchozím zdrojem je pozorování.
=======================
Vědecké poznatky: musí být přesné, spolehlivé, obecně ověřitelné, logicky nerozporné a sdělitelné, nepojednává pouze o jednotlivých činnostech
Poznání: spolehlivé a obecně ověřitelné (opakovatelné) → za jakých okolností si každý z nás může tvrzení či poznatek ověřit
6. Jak jsou vytvářeny empirické vědy, co je to induktivní metoda, problém zobecnění, verifikace a falzifikace?
Obraz dané věci sami utváříme podle toho, co my sami máme v sobě
Východiskem empirických věd jsou smysly (stůl je dřevěný, labuť je bílá)
explanace = vysvětlení
Induktivní metoda, která umožňuje přechod od poznání jedinečného k obecnému
verifikovat = učinit pravdivým (neukončitelný)
Obecné tvrzení získané indukční metodou není verifikovatelné.
falsifikace = vyvrácení (jednoznačně ukončitelný)
V empirických vědách nemůžeme dospět k definitivním závěrům, jsou to závěry vždy otevřené
=======================
Empirické vědy
- poznatky získávají na základě smyslové zkušenosti, pozorováním (se složitými zařízeními), - rozšiřují naše poznatky o stavu věcí tohoto světa, jedinečný smyslový vjem vyjádříme na základě jedinečného výroku
- u konečného počtu prvků dané třídy můžeme dosáhnout konečné poznání (závěr)
- obecný závěr je platný do té doby, než se nám ho podaří vyvrátit, vědecká tvrzení nejsou konečná, ale jsou otevřená případné falzifikaci
Induktivní metoda: (bílé labutě) princip: na základě konkrétních faktů přecházíme k obecné formulaci ( činíme neoprávněný krok (předpokládáme, že všechny labutě jsou bílé)
tzn.: výrok platí do doby, než je legitimně vyvrácen
-pozorujeme jedinečný jev, na jehož základě formulujeme jedinečný závěr
-počet pozorování roste, výsledky jsou stejné (všechny doposud pozorované labutě jsou stejné, klademe si otázku: „Jsou všechny labutě opravdu jen bílé?“)
závěr: nelze najít způsob, jak ověřit, že všechny labutě jsou bílé, z důvodu toho, že jsme nepozorovali všechny labutě světa
(závěr přijmeme za podmíněně platný ( tj. platí do doby, než spatříme labutě jiné barvy
Závěr pomocí falzifikace lze vyvrátit
 
Indukce
formulace výroku, který popisuje obecnou vlastnost
výrok obecně platný
nemožnost ověřit vlastnosti pozorovaných předmětů
Dokud nepotkáme černou labuť, bude obecně známo, že labutě jsou jen bílé
Verifikace (z lat. verum facere, činit pravdivým)
ověření výroku u určité skupiny, která má určitý počet
buď přímo pozorováním (experimentem), anebo nepřímo, logickou dedukcí
odpadá neověřitelnost a možnost formulace výroků
Dva lidé mají 4 ruce
Falsifikace
vyvrácení tvrzení, ověřování
nalezení prvku, který vyvrací naše tvrzení, odstoupení od tvrzení
Vili Fog objel svět a tak dokázal, že země není placatá, ale kulatá. Vyvrátil tvrzení.
=======================
Empirická věda je tvořena soustavou výroků
Výroky, které jsou platné, přístupné vyvracení, nejsou definitivně platné, platí podmíněně
Induktivní metoda – schopna produkovat dočasně platná tvrzení, platná do té doby, kdy se nalezne protiklad
formulace výroku, který popisuje obecnou vlastnost
výrok obecně platný
postupujeme od jedinečného k obecnému
v empirických vědách nemáme stoprocentní možnost ověření pravdivosti obecného induktivního závěru
=======================
poznání otevřené a trvale vystavené pokusům o jeho vyvrácení
důležité je vyhledávat falsifikátory
vysvětlení = predikace
skupiny výroků = hypotézy (teorie)
=======================
Empirické vědy:
rozlišujeme poznání empirické a deduktivní
své poznatky získávají pomocí smyslového vnímání – pomocí smyslů
při smyslovém vjemu charakterizujeme jedinečný výrok: „Tato křída je bílá“. Výsledkem pozorování je konstatování nějakého jevu, a s tím je spojeno vyjádření výroku. Fáze pozorování.
„To, co vnímáme, je věc samotná“ - tvrdí optimističtí filozofové, ale co pak smyslové klamy?
„Vnímáme pouze obraz věcí“ – ten není totožný s věcí samotnou, avšak je tedy pravá podstata věcí poznatelná?
„Vnější věci působí na smyslové orgány“ – výsledkem působení je obraz, který nemá nic společného s věcí samotnou → složitý proces zprostředkování
„Jedině, co reálně existuje, jsou námi vnímané jevy, ale těm už nic neodpovídá“ (jako ve snu – žádné reálné věci neexistují!! → smysly nás klamou)
Obsahem smyslového vnímání jsou jedinečné jevy (barvy, vůně, tvary, tóny)
na základě vnímání jedinečných jevů formulujeme jedinečné výroky (stůl je dřevěný)
Vnímáme na základě porozumění daného zkušeností + praktický problém
pokud bychom nerozuměli, vnímali bychom změť barevných skvrn → proto do smyslového vjemu vkládáme předběžné porozumění
Tématem vědy je velké množství jedinečných výroků, které se snaží uspořádat
poznání jedinečného vede k poznání obecného
slouží k tomu různé činnosti - poznání
Poznání – vede k obecnému závěru
avšak nemá k dispozici prostředky, jak ověřit pravdivost těchto tvrzení
Obecné tvrzení můžeme odůvodňovat, nebo ho naopak vyvracet. (má to výhodu) → Obecná tvrzení jsou podmíněně platná do té doby, než se nám je podaří vyvrátit.
Empirická věda je tvořena soustavou výroků
Výroky, které jsou platné, přístupné vyvracení, nejsou definitivně platné, platí podmíněně
postup Indukce - verifikace (ověření) nebo falsifikace (vyvrácení, zpochybnění)
Věty:
Tento stůl je dřevěný. – vědecký výrok (máme metodu či postup, jak tuto větu ověřit)
Starý mládenec je neženatý muž. – poznatek nesouvisí se smyslovým vnímáním → nepatří do empirických věd (rozumím pojmu starý mládenec)
Na odvrácené straně Města žijí zelené opičky. – postup, zda je věta pravdivá či nepravdivá máme, je to prakticky uskutečnitelné → nepravdivá věta patří do vědy
U bran ráje stojí anděl s ohnivým mečem. – není to vědecká, nemůžeme rozhodnout o skutečnosti
Caesa, je prvočíslo. – gramaticky správně, jasné pojmy však nemá smysl
Poznatky, které věda formuluje, musí být vyjádřeny ve větách. (toto je výrok filozofický – stanoví, jaké výroky by měla mít věda – ale ne vědecký)
Pojmy srozumitelné, gramaticky správně formulované
Tvrzení je možné si empiricky ověřit
Logicky správně vytvořeny
Věda formuluje obecné výroky. Problém – jak přejít od jedinečných výroků k obecným.
Induktivní metoda – stupňuji počet pozorování, neznám konečný počet dané třídy (např. Labutě), dopouštím se neoprávněného logického kroku. Ovšem – nemám možnost, cestu, jak ospravedlnit závěr (všechny labutě jsou bílé). I když zvýším počet pozorování, sice stoupá důvěra. Nemám možnost obecný induktivní závěr verifikovat, ověřit. Platnost je podmíněna platná, do doby, kdy objevíme jiný závěr (např. objevíme černou labuť). Musíme systematicky vyhledávat skutečnosti, které jsou ve rozporu s obecným induktivním závěrem (Falzifikace – výrok je platný do doby, než je výrok zneplatněn, falzifikován
7. Vědecká explanace (vysvětlení), co je hypotéza, teorie, vědecký zákon a vědecký experiment?
Vědecká metoda: systematický postup uplatňovaný při poznávání předmětu našeho zkoumání. (metoda je souhrn na sebe přesně navazujících kroků, které musí být při vědeckém bádání zachovány a ta návaznost je logicky odůvodněna), induktivní metoda žádná metoda není
Výrok: jazykový výraz sloužící k vyjádření poznatku, něco je takové jaké to je (atd.)
Hypotéza je jedno z možných vysvětlení určitý počet prvků, formulujeme ji proto, abychom ji na základě zkušenosti smyslové nebo experimentu potvrdili či vyvrátili, hypotéza může být přijata, korigována, odmítnuta
hypotéza přestává být hypotézou v případě, že se stává teorií podáním důkazu, že pouze dané vysvětlení odpovídá faktům, a že je vyloučeno vysvětlení jiné.
Teorie – jednotný, bezesporný a zdůvodněný systém obecných výroků podávající vysvětlení určitých jevů
Vědecký zákon – obecné tvrzení postihující podstatné, nutné a stálé (opakující se) vztahy mezi jevy, které nám umožní předvídat a vysvětlovat tyto zkoumané jevy
=======================
experiment = forma pozorování za příznivých, kontrolovatelných podmínek
Hypotéza = domněnka, předpoklad, výchozí dosud neprokázané tvrzení, jež se předkládá na zkoušku ke kritickému ověření/vyvrácení. vědecké tvrzení předložené k ověření prostřednictvím experimentu nebo zkušenosti, teorie v podání důkazu, že pouze dané vysvětlení odpovídá faktům a je vyloučeno jiné vysvětlení
Definice: tvrzení přijímané bez prověření zda je pravdivé se záměrem zformulovat soubor jeho logických důsledků
jedno z možných vysvětlení určitého souboru jevů, který lze vysvětlit různými hypotézami
je zformulována na základě určitých fakt, zkouší se prostřednictvím experimentů, pozorování
experiment se spojuje s pozorováním za určitých vhodných, kontrolovaných podmínek
dále předkládáme na zkoušku ke kritickému prověření → přijmeme, opravíme, odmítneme
skupina obecných tvrzení (hypotézy, teorie)→ lze podrolovat (verifikace, falsifikace)
teorie = tvrzení s prověřeným odůvodněným systémem výroků vysvětlujících určitý souhrn jevů
vědecký zákon = odraz zákonné povahy skutečnosti postihuje relativní stálost a pravide