etologie a welfare skotu

ednotlivou bylinu, která jí chutná.
Na rozdíl od dobytka vybíravost ovcí způsobuje poměrně menší a řidší spásání pastviny.
Odlišné formy chování při krmení můžeme pozorovat u dobytka krmeného siláží, granulemi, senem a jinými
typy konzervovaného krmiva. Periody krmení jsou kratší vzhledem k častějšímu konkurenčnímu boji o krmivo.
Krávy v chlévech využívají zbylý čas pro odpočinek. Jestliže jsou periody krmení velmi krátké a navíc chudé
2
prostředí (bez podestýlky, vazné ustájení) nedostatečně uspokojuje potřeby dobytka, je možné pozorovat
poruchy chování ve formě stereotypního ohryzávání a olizování konstrukce chléva.
Průměrná spotřeba vody na jednu krávu v Evropě v období od května do září je 25 až 35 litrů denně. Spotřeba
vody závisí na poměru vody a sušiny v krmivu, na množství srážek, venkovní teplotě, relativní vlhkosti
vzduchu, na dojivosti a také na délce času, který tráví zvíře na přímém slunci. Byl zaznamenán případ, kdy
kráva plemene zebu v Africe vypila za 4 minuty 104 litry vody, což se rovná 28 % objemu jejího těla. V
takovýchto podmínkách si krávy vytvářejí zásoby tekutiny, takže potom potřebují přístup k vodě jedenkrát za
tři dny. Přežvykování umožňuje dobytku energeticky využít i vlákninu z rostlinné vegetace, poskytující vhodné
prostředí pro symbiotické mikroorganizmy v předžaludcích, které přijatou potravu předtráví.
Po nakrmení bývá potrava regurgitována, přežvýkána a znovu sežrána. Na přežvykování připadá asi 75 % z
času pasení, což v průběhu dne zabere 6–7 hodin.

Sociální chování
V současných chovných systémech je tradiční struktura stáda narušena chovem zvířat jedné kategorie a jednoho
pohlaví dohromady. I přes to se v takovýchto stádech vytváří tzv. lineární struktura hierarchie stáda, ve které je
dominantní jedinec A, jemu je podřízený jedinec B, jedincům A a B je podřízený jedinec C atd. Lineární vztahy
hierarchie ve volně pasoucích se stádech dodržují býci o mnoho striktněji než krávy. Krávy i býci jsou schopni
individuálně rozeznat 70 až 90 jedinců téhož druhu a své postavení a vztah k nim. Hierarchie není stabilní.
Přibližně 25 % vzájemných vztahů nadřazenosti a podřazenosti se mění.
Volně se pasoucí dobytek se na pastvě pohybuje jako skupina krav a telat, býci se pohybují se stádem anebo
individuálně mimo stádo ve skupinách býků. Během pasení se od sebe krávy vzdalují na 1–2 metry, při
odpočinku asi na 1 metr. Při náletech much, které je obtěžují, mají tendenci zůstávat pohromadě.

Vzájemná komunikace
U dobytka má důležitou komunikační úlohu akustická, vizuální a čichová komunikace. Významnou
komunikační roli hraje „řeč a poloha těla“. Poloha hlavy, ohonu, hrabání rohy nebo kopyty do země, dupání,
postavení bokem s odvrácenou hlavou nebo čelní postavení jsou důležité komunikační prvky zejména mezi
býky, vyskytují se však i mezi kravami. Mimika a poloha uší hrají velmi omezenou roli. Čichová komunikace
se u dobytka uplatňuje hlavně při rozpoznávání mláďat matkou a při vyhledávání krav v říji býky. Býk dokáže
rozeznat krávu, u které nastane říje 4 dny před začátkem říje. Při akustické komunikaci dobytek využívá
několik úrovní tzv. zvuku „búú“, především vysoké a nízké „búú“, které může být přerušované, různé délky,
intenzity a může se opakovat. Vokalizace hraje důležitou komunikační roli mezi krávou a teletem, méně mezi
býky.

Sexuální chování, porod a poporodní chování
V době