etologie a welfare koní

pni
se pást nepřetržitě několik hodin.
Po dobu pasení se stále pohybují, pravidelně střídají chůzi se spásáním trávy. Krmení střídají s odpočinkem.
Podle životních podmínek vydrží koně bez vody i
delší čas a tak někdy přicházejí k napajedlům pouze
každý druhý den. Při delších deštivých obdobích
získávají dostatečný objem vody z pastvy. V
oblastech, kde je dostatek vody, přicházejí koně
k napajedlům jedenkrát či dvakrát denně.


Biologické rytmy
V přirozených podmínkách se hříbata rodí v době,
která koresponduje s nejbohatší vegetací, a tedy
nejlepšími podmínkami na přežití. V mírných
klimatických podmínkách se hříbata rodí v období
3
časného jara. Březost trvá až 11 měsíců, tzn. že k páření dochází přibližně ve stejném časovém období.
Klisny jsou již dva týdny po porodu plodné a nastává u nich tzv. poporodní říje. Ta zaručuje, že se další
hříbě při 11měsíční graviditě narodí přibližně v stejném čase jako předešlé. Klisny, které rodí každý rok,
laktují téměř nepřetržitě. V případě, že klisna není oplodněná v poporodní říji, přichází do říje za dalších 21
dnů. Jestliže není klisna oplodněna na jaře anebo v létě, pak v klimatických podmínkách se čtyřmi ročními
obdobími se u ní po dobu podzimu a zimy říje nevyskytne. Tato sezónní regulace říje je ovlivněná délkou
dne. Koně žijící v přirozených podmínkách se dožijí 15–20 let a klisny od věku 2–3 let porodí každý rok
jedno hříbě.


Sexuální chování
V přirozených podmínkách hřebec, který žije v harémovém
společenství, střeží klisny přicházející do říje. Hřebec věnuje
pozornost hlavně častému zdvihání ohonu, močení klisen a
vyhazování zadních končetin. Klisny v říji se častěji zdržují
v blízkosti hřebců. Mezi další charakteristické chování klisen
v říji patří tzv. blýskání, tj. vyvracení vulvy a pochvy ven,
čímž se odhalují lesklejší vnitřní membrány. Zaujetí tzv.
stojící polohy, kdy klisna stojí do boku se zdvihnutým
ohonem, pokrčenou přední nohou a hlavou otočenou k hřebci,
naznačuje, že klisna se nebude bránit kopulaci. Během říje
dochází v přírodních podmínkách ke kopulaci několikrát
denně.


Porod a rodičovské chování
Po dobu gravidity jsou změny v chování klisen téměř nepozorovatelné a objevují se až bezprostředně před
porodem. K většině porodů dochází v noci nebo brzy ráno. Někteří zvlášť bdělí hřebci odvádějí v době
porodu své harémy klisen pryč od jiných stád. Právě tak drží svůj harém v ústraní během prvních dnů života
hříbat. Porod je velmi rychlý a trvá pouze několik minut. U klisny se zpočátku vyskytují příznaky nepohodlí
a bolesti v břišní části, které se střídají s periodami klidu. Po prasknutí plodových obalů si klisna většinou
lehne a je připravená rodit. Ostatní klisny a hřebci se po dobu porodu shromáždí okolo rodičky.
Klisna začne hříbě ihned po porodu čistit a olizovat, což pro něho má podpůrný a stimulační účinek.
Na rozdíl od ostatních druhů savců je pro klisny žijící volně ve stádech výjimkou požírání plodových obalů.
Vzájemný vztah mezi hříbětem a matkou se vytvoří velmi brzy a je velmi pevný. Dokonce i hříbata narozená
ve stádě v jeden den jsou občas společně kojena jinými klisnami. Hříbě je po porodu značně vyvinuté,
4
během půl hodiny je schopné se postavit na nohy a po několika hodinách je připravené následovat matku a
stádo. Klisna i hřebec mají dobře vyvinuté rodičovské a ochranné chování. V prvních týdnech života hříbat
je jim nejbližším společníkem klisna, v případě jakéhokoliv potenciálního ohrožení však zasahuje hřebec,
který má velmi silné obranné chování.


Problémy pohody – welfare koní
Moderní způsoby chovu omezují a nebo znemožňují přirozené chování koní. Mezi nejhorší změny
přirozeného životního stylu koní patří změna sociální struktury a krmení.
Především chovní koně jsou nejčastěji chováni v izolaci, aby se omezilo jejich agresivní chování a
rozmnožování. Období dlouhé izolace se však střídají s obdobími dočasného společného ustájení,
přemisťování anebo zapřahání s celou řadou cizích a neznámých koní, takže každé zvíře musí velmi
flexibilně navazovat v rámci hierarchie určitý vztah. Od koní se očekává, že budou schopni existovat spolu
s dalšími domácími zvířaty. Pokud koně nebyli v mládí socializováni s prasaty a jinými zvířaty, mají k nim i
v dospělosti averzi a strach z nich a je zapotřebí je na ně zvykat. Většina koní je však schopna se
aklimatizovat.
Z praktických důvodů bývají koně často krmeni koncentrovanou krmnou dávkou, granulemi, j