etologie a welfare hrabavé drubeze

ouze
nejlepším jedincem. Podle výzkumů slepice v značné míře uplatňují selektivní výběr takových partnerů, kteří
mají vnější charakteristické znaky typické pro silného, zdravého jedince – nádherné dekorativní opeření,
stavba těla, symetričnost znaků apod.

Růst a vývoj
Mnohé fotografie zachycují světoznámého etologa Konrada Lorenze s mláďaty housat, která si vtiskla jeho
podobu jako podobu své matky. Mláďata drůbeže mají velmi silnou vrozenou tendenci vtisknout si první
živou bytost po vylíhnutí jako obraz svého rodiče, resp. příslušníka svého druhu. Tato tendence sílí, jakmile
objekt a nebo živý tvor má např. v případě kuřat přibližnou velikost slepice, pohybuje se a vydává zvuky.
Všechna komerčně chovaná kuřata jsou odchována v umělých líhních a ve velkých skupinách. I když dokáží
přežít bez matky – nosnice, existují během jejich chovu určité problémy. Kvočna učí kuřata kromě jiného také
rozlišovat a vyhledávat „správnou“ potravu, hřadovat na bidle, popřípadě si zapamatovat obraz hnízda.
Jakmile byla kuřata – budoucí nosnice první 4 týdny odchována v prostředí bez bidel a hnízd, mají problém je
v budoucnu najít, rozlišit a použít. Často neumějí udělat očistu prašnou koupelí – popelením, či si ošetřit,
očistit a promazat peří tak jako normální slepice odchované v přirozených podmínkách. Čisticí úkony se
kuřatům vštěpují ve věku přibližně 4 dnů.
Agresivní chování se u kuřat objevuje ve věku 3 týdnů. Součástí jejich běžného chování se stává až ve věku
6–8 týdnů. Vztahy nadřazenosti a podřazenosti se budují ve věku 8–10 týdnů. Kuřata jsou sexuálně dospělá ve
věku 16–18 týdnů a ve věku 18–20 týdnů začínají snášet vejce.

Problémy v chovech
Kur domácí je v současnosti ve světě nejhojněji chovaný a nejběžnější druh hospodářského zvířete.
Z hlediska welfare – pohody zvířat patří k nejproblematičtějšímu chovu chov nosnic v bateriových klecích.
V dnešní době se nosnice chovají v bateriových klecích – tento chov v celosvětovém měřítku převládá – dále
v obohacených klecích (hlavně v EU), na hlubokých podestýlkách v halách nebo s venkovním výběhem – tzv.
free range/volné chovy (zahrnují pouze malé procento chovů). Nejnevhodnější podmínky chovu jsou ty,
ve kterých dochází k častému poškození zdraví – vzájemné klování, poranění; popřípadě až k úhynu nosnic a
kanibalismu. Tyto charakteristické znaky se nejvíce vyskytují v omezených prostorách, nejčastěji v
bateriových chovech. Zde se nosnice chovají v extrémně přeplněných prostorách bez možnosti projevit
jakékoliv formy přirozeného chování, kromě krmení a napájení, nebo přeorientovaného zobání, zaměřeného
na peří sousedních ptáků a jiné okolní předměty. Pravidelné systematické vzájemné ozobávání peří a
kanibalismus se u předchůdců kura domácího nevyskytovaly a nevyskytují se ani v řádně vedených volných
malochovech.
K extrémním projevům agresivity dochází i v přeplněných rozmnožovacích chovech krocanů a křepelek.
Ozobávání a agresivita jsou příčinou poranění na krku a na hlavě. Mezi nejčastější formy stereotypního
chování patří přešlapování z nohy na nohu a jiné výše uvedené projevy nepřirozeného chování. Ty jsou
náhradou přirozeného přehrabávání a zobání podestýlky nebo jiného biologického substrátu, ve kterém si kur
domácí vyhledává potravu.
V komerčních chovech brojlerů, kteří jsou šlechtěni na vysoký příjem krmiva a zmasilost, je též několik
problematických atributů chovu. Především jde o problémy spojené s rychlým růstem dosaženým šlechtěním,
které zasáhly i samotné chování kuřat. Brojlerová kuřata chovaná na maso obyčejně tráví 70 % svého času
žraním a sezením na hluboké podestýlce. Neaktivita a vysoká žravost v současných chovech způsobuje značné
problémy s vývojem pohybového aparátu vzhledem k rychlému růstu těla.
Odhaduje se, že přibližně 25–35 % všech kuřat ve věku 5–6 týdnů má problémy s pohybem a pohybovým
aparátem. Některá kuřata ve věku 6 týdnů nejsou schopna se vůbec pohybovat. Problematický je i růst
vnitřních orgánů, hlavě srdce a plic. Jejich pomalý vývin oproti kostře a svalstvu způsobuje ve věku 6 týdnů u
kuřat ascites anebo tzv. syndrom náhlého úhynu. Čím dál více se objevují názory, že šlechtění brojlerových
kuřat na vysokou zmasilost a rychlý růst dosáhlo hranice biologických možností těchto zvířat.
4

Více o welfare drůbeže je uvedeno v hlavní části Etologie a welfare hrabavé drůbeže.




CD Etologie a welfare hospodářských zvířat
Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP
prosinec 2004