etologie a welfare hrabavé drubeze

stráví slepice až 90 % denního času aktivním
vyhledáváním potravy hrabáním a zobáním. Kachny a husy získávají aktivně potravu filtrováním vody a
pasením. V komerčních chovech má však drůbež nepřetržitý přístup k potravě. Jedinou výjimkou jsou
rodičovské chovy brojlerů, u kterých by stálý přísun krmiva – vzhledem k jejich vyšlechtěné žravosti –
způsoboval vysoké úhyny. Avšak i přes stálý přísun krmiva pozorujeme u drůbeže v komerčních chovech
hrabání a ozobávání podestýlky, protože aktivní vyhledávání potravy je velmi silný vrozený projev chování.
Hrabání a ozobávání předmětů neslouží pouze k získávání potravy, ale i k získávání informací o prostředí,
ve kterém drůbež žije, a pro jeho monitoring. Dalším důvodem hrabání a zobání je neustálá potřeba
vyhledávat a obnovovat informace o nových zdrojích potravy. Drůbež má specificky zvýšenou potřebu krmiv
obsahujících minerály jako je sodík a vápník, neboť jsou důležité pro formování a vytváření vaječné skořápky.
Při jejich nedostatku odbourávají nosnice tyto minerály z těla – hlavně z kostí, což má negativní vliv na jejich
zdraví. Pokusy bylo dokázáno, že drůbež si z různé směsi krmiv obsahující rozdílné koncentrace minerálních
látek dokáže vybrat krmivo v poměru, které nejvíce zohledňuje její momentální potřebu minerálů. Hrabání a
zobání malých a kulatých předmětů je u kuřat vrozeným instinktivním chováním. Získávají takto přístup
k potravě (malé a kulaté) a k vodě (kapky vody – jasné objekty na rostlinách). Avšak v přirozených chovných
podmínkách se kuřata učí rozeznávat zdroje potravy od matky.

Biologické rytmy
Drůbež chovaná v přirozených podmínkách je vnímavá na roční zkracování či prodlužování dne, což v přírodě
představuje nástup podzimu nebo jara. Pro nosnice chované v hale se z počátku zavádí režim krátkého
denního světla a ten se postupně prodlužuje. Tím se simuluje příchod jara a léta a podporuje snášení vajec.
Vrchol světelného režimu je až šestnáctihodinový světelný den v hale, který trvá až do ukončení snášky.
Zkracování světelné periody v přirozených podmínkách vyvolává u nosnic pozvolné ukončení snášení vajec.
Na zkracování dne reagují sníženou snáškou vajec hlavně starší nosnice v rodinných chovech.
Brojleři – kuřata chovaná na maso – jsou v komerčních chovech většinou drženi v konstantním neměnném
světelném prostředí. Po dobu 17–20 hodin svítí mírné světlo, které je stimuluje k žravosti. Světlo pak vystřídá
tma po dobu 4–7 hodin, aby byli v klidu. V přirozených podmínkách má drůbež relativně zaběhlý denní režim:
začíná ráno vyhledáváním potravy a u nosnic pokračuje snášením vajec. Po této periodě pokračuje
vyhledávání potravy a hrabání, přerušované popelením, které vrcholí okolo poledne. Po poledni převládá
pročechrávání a čištění peří: drůbež si hladí a maže peří a poškozená pera odstraňuje. Popelení vykonává
jedenkrát za dva dny, skládá se z natřásacích pohybů slepice v podestýlce, pohyby se střídají s nabíráním
substrátu (prach, písek, hlína) do peří. Pevné částečky substrátu obalují starý tuk a jiné nečistoty v peří. To se
opakuje ještě několikrát za sebou. Nakonec slepice vstane a vyklepe prachem obalené částečky tuku z peří
pryč a takto se očistí. V případě, že je potrava k dispozici během celého dne, slepice si po poledni zvyknou
odpočívat, jestliže potrava k dispozici není, následuje další hrabání a vyhledávání potravy. Sexuální chování je
aktivované brzy po poledni a druhé krmení vrcholí těsně před uložením se k hřadování na bidle, tj. před
setměním.

Sexuální chování
Sexuální chování samců hrabavé drůbeže v přirozených podmínkách zahrnuje obranu teritoria, založení a
udržení harému anebo páru (u křepelek), dvoření a samotnou kopulaci. U hrabavé drůbeže samec při dvoření
předvádí celou sérii zdvořilostního chování, kterým se snaží okouzlit samice. Jedná se o imponující pozice
těla, vystrkování hlavy a hrudi, natahování křídel, natřásání peří, vystavování roztažených křídel na obdiv,
tahání konců roztažených křídel po zemi se současnými krouživými pohyby okolo samice apod. V případě,
že se slepice kopulaci poddá, lehne si na břicho tak, aby jí kohout vylezl na záda. Kohout se zobákem přichytí
peří na temeni hlavy a následně dojde ke spojení kloak. Semeno si slepice udržuje v kloace až dva týdny,
3
takže ke kopulaci nedochází každý den. Jestliže byla slepice oplodněna slabším kohoutem a má možnost být
oplodněna silnějším kohoutem, dokáže semeno slabšího vypudit z kloaky, aby došlo k oplodnění p