Vodní zákon

254/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. června 2001
o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon)
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 20/2004 Sb.
Změna: 20/2004 Sb. (část)
Změna: 444/2005 Sb. (část)
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 222/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 444/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb.
Změna: 25/2008 Sb.
Změna: 20/2004 Sb. (část)
Změna: 181/2008 Sb.
Změna: 167/2008 Sb.
Změna: 181/2008 Sb. (část)
Změna: 157/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 150/2010 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit
podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i
zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro
snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost
vodních děl v souladu s právem Evropských společenství^1). Účelem
tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva
pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo
závisejících suchozemských ekosystémů.
(2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy
fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod,
jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo
souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod,
bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci
vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti
nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související
ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se
zásadou, že znečišťovatel platí.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském
povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými
úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních
vedeních.
(2) Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským
povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody
se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody
ve studních.
(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo
podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou
jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického
režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary
podzemních vod.
(4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v
určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě
vodního toku.
(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v
důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.
(6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou
činností.
(7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v
příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová
vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující
významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.
(8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou
využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka,
zejména pro pitné účely.
(9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání
pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich
využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní
drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další
způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich
množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(10) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí
vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo
deltě vodního toku.
(11) Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká
sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku
(obvykle jezero nebo soutok řek).
(12) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými
poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
§ 2a
(1) Stavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru
povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho,
který je horší.
(2) Stavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru
podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho,
který je horší.
(3) Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce
vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.
(4) Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru
povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším
dobrý.
(5) Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru
podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším
dobrý.
(6) Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav
potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
(§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy
environmentální kvality.
(7) Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav
potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
(§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy
environmentální kvality.
(8) Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující
látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech,
která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního
prostředí.
(9) Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry
ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.
§ 3
Práva k vodám a právní povaha vod
(1) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou
součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se
vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
(2) Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z
těchto vod odebrány.
(3) V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo
podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 4
(1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty,
a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, o
nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,^2) se tento zákon
vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.
(2) Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové,
popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní
zákon^1a) nestanoví jinak.
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen
dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání
podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k
znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných
veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^3)
(2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním
účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1
provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání
vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
(3) Při provádění staveb^4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání
jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb
je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným
zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a
zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých
dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“)
v souladu se stavebním zákonem^4). Stavební úřad nesmí bez splnění
těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném
povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím
dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání
stavby.
Díl 2
Nakládání s povrchovými vodami
§ 6
Obecné nakládání s povrchovými vodami
(1) Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu
vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat
pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického
zařízení.
(2) Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k
zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých
pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem
jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.
(3) Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat
jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí,
zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení,
zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.
(4) Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami
rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit,
popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při
něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti
osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání
těchto vod ke koupání ^5) není tímto zákonem dotčena.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
(1) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k
provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2) Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením
k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich
užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni
zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod
povrchových.
(3) Provozovatelé přístavů a speciálních lodí ^6) určených k dopravě
pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen "obslužní loď") jsou
povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami
a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v
přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke
znečišťování povrchových nebo podzemních vod.
(4) Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a
zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je
zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50
litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.
(5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně
a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu
podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro
chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o
dopravně významné vodní cesty,^7) je tato plavba zakázána na vodních
nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v
dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě
jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a
vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky
užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v
dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6) Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní
plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky,
ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, obecní
policie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud
jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla použitá v
souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných
staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob
vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k
nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi.
Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních
zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné
povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo
podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených
takovým rozhodnutím pro chov ryb.
(7) O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 rozhoduje v
jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební
správou.
(8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na
povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání
povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky
jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební
správa.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen
"povolení k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1. k jejich odběru,
2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,

3. k využívání jejich energetického potenciálu,
4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě
jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5. k jinému nakládání s nimi,
b) jde-li o podzemní vody
1. k jejich odběru,
2. k jejich akumulaci,
3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5. k jinému nakládání s nimi,
c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému
vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich
znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do
vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení
podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské
správě^7b),
f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního
zákona^1a).
(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým
osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné
povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích
předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v
rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při
průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14
dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení
stavu těchto vod (§ 21),
c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech
záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných
živelních pohromách,
d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského
záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie
České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky;
toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním
úřadem,
e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že
nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její
vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací^1a).
(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo
podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními
vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 9
(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V
povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a
popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem
vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s
odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech
nerozhodne jinak.^8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší
než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými
látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než
4 roky.
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod
podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví
současně i výši povoleného ročního odběru.
(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo
pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky
na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky
upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o
způsobu jejich úpravy^8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této
vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve
kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním
vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k
takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní
dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k
nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se
výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním
napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o
odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení,
jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se
přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího
správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání
s vodami.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického
potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad
postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu
stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně
uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto
zákonem nebo podle něho.
(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě
akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové
nakládání s vodami umožňuje.
(8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní
drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4
a