Vodní zákon

povinni průběžně ukládat vybrané údaje z
pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných
stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou
podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují
v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní
energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem,
se evidují v katastru nemovitostí.^12a) Podrobnosti vymezení těchto
vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§
58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30)
údaji o způsobu ochrany nemovitostí.^13)
(3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu
údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území
vymezena.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k
zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona,
plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí
se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních
vod.
(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje
zejména
a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně
jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a
ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c) zřízení, vedení a aktualizace evidence
1. vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí,
hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,
2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých
vodních útvarů,
3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních
útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních
útvarů,
4. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních
vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
5. mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích
povodí (§ 24),
6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
8. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u
kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
9. citlivých oblastí (§ 32),
10. zranitelných oblastí (§ 33),
11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
12. povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro
život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§
35),
13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
14. záplavových území (§ 66).
Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v
evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních
systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo
zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
vyhláškou.
(3) Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů,
způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického
potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a),
náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4)
stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství
vyhláškou.
(4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a
provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci
povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje
nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního
prostředí (dále jen "pověřené odborné subjekty"). Správci povodí a
pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit
pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat
pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami,
jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do
jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo
které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;^14)
ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným
odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné
subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat.
Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informace
tím nejsou dotčena.
(6) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání
bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních
vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace
týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných
pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených
odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně
ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
§ 22
(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské
bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny
vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový
interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry
povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou
kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich
ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení
stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo
podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo
zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými
nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních
vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6
000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený
objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem
akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat
příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále
údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy
podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí a vodních
nádrží,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních
vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích
povodí (§ 24),
d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u
kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné
správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) hydrogeologických rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných
vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
b) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních
útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních
útvarů,
c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
d) ochranných pásem vodních zdrojů,
e) citlivých oblastí,
f) zranitelných oblastí,
g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
h) záplavových území,
i) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro
život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(5) Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást
informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr
chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové
nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu
podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny^14a).
(6) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí
postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle
zvláštního právního předpisu.^15) Tyto informační systémy slouží
zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2
písm. v).
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou
zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat
veřejné zájmy
a) ochrany vod jako složky životního prostředí,
b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a
c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování
pitnou vodou.
(2) V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány
pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon
veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen "cíle
ochrany vod") jsou
a) pro povrchové vody
1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních
útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a
dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných
vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a
dobrého chemického stavu,
4. snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo
postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních
nebezpečných látek,
b) pro podzemní vody
1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a
jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech
útvarů těchto vod,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a
zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím
doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu
koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek
jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení
znečištění těchto vod,
c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst.
2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných
územích podle zvláštních zákonů^31) dosažení cílů stanovených pro
povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b),
pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními
právními předpisy odlišné požadavky.
(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2
a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany
vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny
zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené
v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní
útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.
(5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud
se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při
splnění těchto podmínek:
a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho
dále uvedeného důvodu:
1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické
proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto
zákonem stanovené lhůty,
2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty
by bylo neúměrně nákladné,
3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního
útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě
uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou
následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy
přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou
být v těchto obdobích dosaženy.
(6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být
stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou
činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo
pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů
bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto
podmínky:
a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby
zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými
prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší
a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a
chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v
důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému
stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v
důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, d) nedojde k dalšímu
zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a
e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou
jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let
přezkoumány.
(7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého
ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru
povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn
fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů
podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého
na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.
(8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud
a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na
stav vodního útvaru,
b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v
plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného
zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při
dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro
lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru
vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné
náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního
prostředí významně lepší.
(9) Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k
trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako
složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže
oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního
prostředí.
§ 24
Plány povodí
(1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí,
a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí
Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
(2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních
pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“),
části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen
„národní plány povodí“) a dílčí povodí.
(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství
spolupracují v rámci mezinárodních komisí^16) na zpracování
mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání
povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik
koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
(4) Národní plány povodí stanoví cíle:
a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a
vodních ekosystémů,
b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné
užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a
d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability
krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a
stanoví strategii jejich financování.
(5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích
povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí
Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí
povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
(6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí
povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a
ostatních přítoků Odry.
(7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí
povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje
a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.
(8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou
nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu
povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb
užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.
(9) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých
částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky,
jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených
hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a
správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti
kterých správců povodí spadají.
(10) Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci
povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí
schvaluje vláda.
(11) Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo
životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s
příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány
pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.
(12) Národní plány povodí a pl