Vodní zákon

5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných
látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro
chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití
nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení
vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se
závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje §
39 odst. 1 věta druhá.
(9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů
podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití
zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení
cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů
stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
§ 10
(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou
povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. c) v množství
alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním
měsíci, jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto
množství, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních
minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit
množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření
příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci
povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem
ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je
povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom
údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(3) Způsob a četnost měření množství vody podle odstavce 1 pro
jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované
nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po
projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
zdravotnictví vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i
další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může
vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření
mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně
nutnou dobu.
§ 11
(1) Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami,
které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo
stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo
stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i
pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v
rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze
vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto
pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit
vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo
stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2
měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k
jejich užívání.
(2) Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a
stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo
vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost
nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými
vlastnostmi.
(3) Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon
svého povolení k nakládání s vodami i jinému.
(4) Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu
a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, může mu
vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo
zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem
určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo
do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva,
a to za přiměřenou náhradu.
§ 12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
(1) Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami
změnit nebo zrušit
a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo
využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2
roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k
odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného
vodovodu,
b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na
kanalizaci podle zvláštního právního předpisu^8b),
c) při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud
stanovena, či při její změně.
(2) Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo
zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí
žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.
(3) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a
to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné
a) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2
a § 35 odst. 1),
c) ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod
nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami
(§ 39 odst. 3),
d) pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a
kanalizací^8c).
(4) Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s
vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto;
žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k
nakládání s vodami.
(5) Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije
ustanovení § 9 až 11 obdobně.
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou,
pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a
podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení
zaniká marným uplynutím této lhůty,
c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo
povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího
nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
(1) Povolení k některým činnostem je třeba
a) k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu
ovlivňujícím odtokové poměry,
b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,
valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž leží
koryto vodního toku,
c) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových
územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),
f) k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod^10b).
(2) Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se
nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s
jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní
nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je
vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených
zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(3) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení
stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.
§ 15
Stavební povolení k vodním dílům
(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání,
jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního
úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k
nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v
případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se
nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně
vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k
provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle
zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z
povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze
vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o
integrované prevenci.
(2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů
a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě
podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit;
stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní
úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu
vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona
nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
(4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu
podle zvláštního zákona.^10)
(5) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k
předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny
zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících
povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
(6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a
jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu
vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu
ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v
případech,
a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k
hrazení bystřin a strží,
b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze
zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
(7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle
předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o
podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které
umožňovalo nakládání s vodami.
(8) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo
odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle
stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou
působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v
řízení.
(9) Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117
stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů,
kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k
nakládání s vodami.
(10) Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí
příslušnému stavebnímu úřadu.
§ 15a
Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav
(1) K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do
kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou
výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu^10c), postačí
ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí
ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje
a) náležitosti podle stavebního zákona^4),
b) kategorii výrobku označeného CE,
c) projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění
k této činnosti podle zvláštního právního předpisu^10d),
d) způsob vypouštění odpadních vod,
e) vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění
odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,
f) stanovisko správce povodí,
g) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění
odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a
h) provozní řád.
(3) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní
prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit
vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených
živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech
podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že
proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad
ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy
zakázat.
(4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla
souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1
písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije.
Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci
povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen
vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému
správci vodního toku.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné
látky do kanalizace
(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou
obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39
odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při
vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami
pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38
odst. 8.
(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť
nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky
vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro
každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť
nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je
součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění
nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat
povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.
(3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně
podle ustanovení § 38 odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního
předpisu^10a) tím nejsou dotčena.
(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit
kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry
jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž
mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému
kanalizačnímu řádu.
(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z
odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s
dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení
stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového
zařízení.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo
činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však
mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta
vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud
tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní
skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám,
popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může
významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových
územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze
vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí
o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle
jiného právního předpisu^10b),
g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z
nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v
řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^8).
(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu
stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.
(3) Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle
zvláštních zákonů^4), ^7b),^10b) v případech uvedených v odstavci 1.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba
při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a
jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České
republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v
případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
(1) Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu
nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může
ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství
povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení
záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z
hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za
jakých podmínek.
(2) Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní
minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.^2)
(3) Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje
povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
nadpis vypuštěn
(1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci
jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek,
souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto
zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované
prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence podle
odstavce 1, vymezí rozsah údajů a způsob jejich ukládání do
informačního systému veřejné správy^11) a způsob přechodu informací z
dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské
evidence^12) do tohoto informačního systému.
(3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené
evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření
obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu
stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému
veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě
Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15.
dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
(4) Správci povodí jsou