Vypracované otázky ke zkoušce

l, české sportovní svazy, krajské či okresní sportovní svazy, sportovní kluby, sportovní oddíly, tělovýchovné jednoty.Všesportovní kolegium ČRVzniklo v roce 1994. Potřeba sjednotit názory a požadavky sportovního prostředí vůči státní moci. Sídlo v Praze, budova ČSTV. Největší nezisková sféra ČR. Seskupení 11 největších a zastřešujících spolků a svazů. Všesportovní kolegium:Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR (ATJSK ČR)Asociace školních sportovních klubů ČR (AŠSK ČR)Autoklub ČR (AČR)Česká asociace sportu pro všechny (ČASPV)Česká obec sokolská (ČOS)Český olympijský výbor (ČOV)Český střelecký svaz (ČSS)Český svaz tělesné výchovy (ČSTV)Klub českých turistů (KČT)OrelSdružení sportovních svazů České republiky (SSS ČR)
Nadání, talent. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže
Nadání
=spojení vloh s určitou oblastí činnosti
chápeme pro určité typy činnosti: rychlost, vytrvalost, obratnost
Talent
=příznivé seskupení vloh pro činnost, kterou chceme vykonávat
ve sportu se jedná o talent tehdy, tvoří-li morfologické, fyziologické i psychologické dispozice optimální předpoklady pro provádění daného sportovního výkonu
spojen s vrozenými dispozicemi a ty se podílejí:
Somatických předpokladech (výška, hmotnost)
Funkční možnosti (vztah organismu k pohybovým dovednostem – velikost plic)
Psychické předpoklady
Předpoklady ke snadnému, rychlému a kvalitnímu zvládnutí nových pohybových úkolů
Výběr talentů
Zaměřujeme se na 5 základních okruhů
Určení talentu (model sportovce)
Vyhledávání talentu
Výběrová kriteria – diagnostika
Rozvíjení talentu – pomocí tréninku
Péče o talenty – podmínky
Určení talentu (model sportovce)
východiskem je znalost struktury příslušného sportovního výkonu
Děti, u nichž je v mladších letech prokázána vyšší než průměrná úroveň schopností ,somatických i psychických znaků funkčních předpokladů,….odpovídajících požadavku jednotlivých sportů jsou pravděpodobně talentovaní a perspektivní
Vyhledávání talentů
2 základní otázky: Kde? Kdo? Talent vybírá
V praxi je vyhledáváno ve 3 úrovních:
Formální instituce-škola a klub (trenér, vyučující)
Neformální instituce-doplněk ke své hlavní činnosti-Sokol, Orel,ASPV
Profesionální hledači talentu – v některých sportovních odvětvích (skauti a agenti,zástupci týmu NHL)
Výběr talentu
snažíme se rozpoznat, zda daný jedinec naplňuje požadavky dané modelem budoucího sportovce
Kritéria:
Spontánní výběr – jedinec se rozhoduje podle svých sklonů pod vlivem svého okolí a pro svojí disciplínu
Expertní pohled-pohled trenéra na základě zkušeností
Speciální testy výkonnosti-doplňkem subjektivního hodnocení každého trenéra
Interdisciplinární – lékařské, fyziologické, antropomotorické – VO2 MAX
Tělesná výška – je sporná, protože není zárukou, ale pouze příznivou výchozí pozicí (basket, volejbal, gymnastika)
Psychologické aspekty výběru:
Zjištění psychologických kontraindikací – snaha odhalit psychopatologické tendence (LND, neuroticismus,…). Důležitým znakem je zde prospěch ve škole.
Zjištění pozitivních předpokladů na obecné úrovni:
Setrvalost volního úsilí-vhodným testem je dynamometrie (test maximální síly)
Motorická doplita – schopnost naučit se koordinačně náročný cvik
Sportovní hyperaspirativnost – zlepšování po opakování
Potřeba výkonu – měří se např. testem Ochota riskovat-nejvhodnější model pro talent, zlatá střední cesta
Specifické psychologické předpoklady – vycházejí z profesiografického rozboru daného sportu. Ve spolupráci trenéra a psychologa
Organizace výběru
Hlavní otázka jak minimalizovat chyby špatného výběru
Základní principy organizace výběru:
Demokratičnost – všichni jednotlivci by měli mít stejné šance dostat se do výběru - výběr proveden na základě odborných charakteristik, neměl by být ovlivněn žádnými jinými okolnostmi (úplatky)
Stupňovitost – výběr by měl být prováděn opakovaně,do dalších kol by se měli dostat všichni, kdo mají aspoň základní předpoklady pro výkonnostní rozvoj
Komplexnost – výběr by neměl být podle jednoho, ale podle všech hlavních a nejdůležitějších parametrů
Vědeckost – výběr kritérií by neměl být náhodný
Podle těchto principů se vytváří organizační schéma výběru a rozvoje talentu
4 základní etapy:
Spontánní výběr – nábor. Největší skupina a je zde vysoká míra nebezpečí chybného rozhodnutí
Základní výběr – jedná se především o posouzení zájmu dětí o sport jejich iniciativu, schopnost spolupráce, pozornost při tréninku a koncentraci (sportovní třídy)
Specializovaný výběr – trvá řadu let a jsou zde sledovány konkrétní předpoklady pro pohybovou činnost (talentovaná centra mládeže)
Výběr pro vrcholový sport-okruh osob je nejužší a vybraní sportovci mají největší pravděpodobnost toho, že dosáhnout absolutní výkonnosti (reprezentace)
Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže
Pohybová aktivita
nutná pro dobrý vývoj a funkci pohybového aparátu.
snížení rizika předčasného stárnutí
kompenzace sedavého způsobu zaměstnání
je součástí zdravého životního stylu
pozitivně ovlivňuje psychickou oblast člověka
pomáhá při zvládnutí složitých životních situací a stresu
pozitivně ovlivňuje prevenci vzniku a vývoje některých civilizačních onemocnění (obezita, rakovina trávicí trubice, deprese, cukrovka,…)
Mládež
nepřesně vymezena věková skupina
vrstva mezi dětmi a dospělými, jsou více, či méně závislý na světě dospělých
začátek konec základní školy a konec se udává 26. rokem života = ukončení VŠ
v dnešní době dochází k prodlužování, co se týká přírodních národů dochází k přechodu z dětí – dospělí
riziková skupina (pohlavní choroby, trestná činnost, drogy)
drogy => únik od problémů
Vznik a rozvoj organizovaného sportu mládeže – polovina 19. stol., rozvoj tělesných cvičení – Sokol, Orel.
USA – po válce se setkáváme s baby boomem – vysoká porodnost – různé aktivity => sport + zapojení rodičů (trenéři, vedoucí klubů), ženy – výživové poradkyně
Vysokoškolský sport
Základy položeny v USA – řada odpůrců i příznivců.
Pozitivní aspekty
Pozitivně působí ve směru podpory zájmu o univerzitní život, zvyšování pocitu sounáležitosti s univerzitním prostředím, pěstování pocitu spoluzodpovědnosti, vytrvalosti, cílevědomosti, zaměření na výkon, zvětšování předpokladu aktivního pěstování sportovních aktivit, posilování komunikativní sounáležitosti přenášené dále i generačně na vlastní potomky. Pěstování fyzické kondice, pohybových dovedností, sportovního mistrovství jako hodnot vysoce společensky oceňovaných.
Sporné aspekty
Rozptylování od studijních akademických povinností. Zvyšování pravděpodobnosti úrazu. Přinášející i posun, pozice aktivního sportovce do role pasivního diváka. Vytvářením tzv. hubris – tedy elitářského pocitu výjimečnosti, výsadního postavení a odtud i pocit odtrženosti od zbytku společnosti. Existence enormních nákladů na výkonnostní sportovce jdoucí na účet fakultních rozpočtů.
Sportovní motivace
Široké spektrum motivů a v té nejhlubší podobě a jsou to potřeby pohybu a zdravotní prevence a individuální seberealizace.
Základ pro sportovní činnost by měl být položen v TV. Důležitým faktorem je učitel, trenér a jejich vztah s žákem, či sportovcem.Perspektivy zájmu dětí a mládeže o sportovní aktivitySportovní činnost – dospělá populace 4-6 hod. týdně, školní věk – 8-10 hod., předškolní věk – 14-16 hod./týdně. Čím mladší, tím více sportovních aktivit.Rodina – otcové ovlivňují chlapce a matky dcery. V pozdějším věku vliv otce se ztrácí a nastupují vrstevníci. Dívky mají tendenci se rozhodovat samy. Rodiče – mají tendenci přivést děti k rekreačnímu sportu, pouze u rodičů, kteří mají vlastní zkušenost se sportem profesionálním, či polo-profesionálním dochází k tomu, že se snaží o zařazení svých dětí do výkonového sportu. Předškolní věk – vyhledává, pozitivně přistupuje ke sportu s rodiči. Vzdělání rodičů je důležité. Záleží také na životním prostředí, ve kterém žijeme. Neúplné rodiny – statisticky omezují dítě pro sport.Hoši- zaměřeni na výkonDívky- starají o rekreaci, nejsou kladeny očekávání, nejde o výkonVýznam aktivního sportu dětí a mládežeRozvoj pohybových schopností (rychlost ovlivňuje pohyblivost, pohyblivost + obratnost = ovlivňuje ostatní, síla ovlivňuje obratnost a rychlost).Vytrvalost je neoblíbená. Kondiční sport = dobrý zvyk. Sport v dětství a dospívání => sport i v dospělosti. Dnes – 2 pohledy na děti - konzumní a sedavý způsob života (špatná kondice), děti jsou aktivní (lepší fyzická kondice než dospělí).
Olympismus a olympijská výchova
Olympismus
Je životní filozofie, vyváženě spojující tělesnou zdatnost, vůli a ducha v jeden celek
Spojením sporty, kultury a výchovy usiluje o vytvoření způsobu života, založeného na radosti z vynaloženého úsilí, usiluje o výchovné hodnoty dobrých příkladů, o respektování základních etických principů
Smyslem olympismu je zapojit sport do procesu harmonického rozvoje člověka s cílem vytvořit mírovou společnost, zachovávající lidskou důstojnost
Za tímto účelem se vyvíjí olympijské hnutí i ve spolupráci s dalšími organizacemi
Hlavním cílem olymp. hnutí je přispívat k budování mírového a lepšího světa, výchovou mládeže prostřednictvím sportu prováděným bez jakékoli diskriminace v olymp. duchu (fair-play, solidarita, porozumění, duch přátelství)
Provozování sportu je základním lidským právem, každý jedinec musí mít možnost provozovat sport podle svých potřeb
Moderní olympismus vyústil v olymp. hnutí, řízené MOV
MOV sdružuje organizace, sportovce a další osoby, které souhlasí s tzv. olympijskou chartou a řídí se jí. Kritériem příslušnosti k olymp. hnutí je přiznání MOV
Sídlo MOV v Lausanne (Švýcarsko)
Vyvrcholením činnosti MOV je pořádání OH (ve městě, 1x za 4 roky)
Nejvýznamnější osobností OH a olympismu je Pierre de Coubertine, kt. obnovil antické OH, založil olympijské hnutí a zformuloval 4 základní principy olympismu s cílem využít sport pro reformu výchovy mladé generace
Za více než 100 let prošel olympismus obrovským vývojem, který byl ovlivňován společenským vývojem dané doby
Základem mezinárodního olymp. hnutí se mělo stát soutěžní sportování, které probíhá v duchu rytířství, vzájemného uznání a úcty. Účast na sportovním dění stála výše než vítězství, ideálem byla tzv. kalokagathia (krása těla i duše).
Olympismus měl za cíl sblížit různé národy, bez ohledu na rasovou, politickou či náboženskou příslušnost, cíle byly i vysoce politické
Novodobý olympismus je stále životaschopný i přes četné problémy a krize (polit.,ekonomické, společenské)
Významně olympismus ovlivňují tyto vlivy:
změna životního režimu, demokratizace (ovlivňování kultur, životních hodnot), konzumní orientace společnosti (umělá stimulace zájmů a potřeb, vnucování ideálu a krásy), komercionalismus – sponzoring, medializace, globalizace – enormní zvýšení mobility, internet, demografický vývoj – stárnutí obyvatelstva, problém jistoty a nejistoty, drogy a doping
Kvalitu společnosti a jejich hodnot poukazuje na kvalitu sportu na daném území