Management veřejného sektoru, specifika managementu veřejného sektoru, řízení veřejného sektoru a manažerské metody.

Management veřejného sektoru, specifika managementu veřejného sektoru, řízení veřejného sektoru a manažerské metody.
1) Veřejná volba
O použití ekonomických zdrojů rozhodují v konečné instanci vždy jednotlivci, občané. Mohou činit buď sami, nebo ve skupinách a vystupují jako kupující nebo prodávající zboží či služeb. V konečném důsledku je to občan, kdo určuje např. velikost výdajů na veřejné vzdělávání nebo počet nemocnic nebo výši platů úředníků.
Ve veřejném sektoru je řeada věcných i finančních rozhodnutí předmětem politického rozhodnutí.
Vysvětlením pohnutek, zákonitostí a charakteru individuálního chování při přijímání kolektivních alokačních rozhodnutí v rámci politického rozhodování se zabývá tzv. teorie veřejné volby, a to prostřednictvím následujících problémových okruhů:
a) Jak volí typický volič?
3 faktory, které určují postoje jednotlivců k výdajům na veřejně poskytované statky
První – někteří jedinci mohou mít veřejné poskytované statky raději než jiní
Např. potěšení z veřejných parků, zatímco jiní tam nikdy nepřijdou
Druhý – příjmy jednotlivců jsou rozdílné. Pro chůdé jedince bude mezní užitek soukromých statků vyšší než pro bohaté. Budou se pro dosažení vyššího množství veřejně poskytovaných statků vzdávat svého důchodu (mzda, dávky atp.) méně ochotně než bohatí. Při jednotném zdanění by tedy bohatí jedinci preferovali vyšší výdaje na veřejné statky.
Třetí – podoba daňového systému. Jaká část přidaných nákladů doléhá na voliče.
b) Jak se jednotlivé názory transofmují do kolektivního rozhodnutí?
Pro demokratickou společnost je typické pravidlo většiny. (absolutní - nadpoloviční většina; kvalifikovaná – vyšší než nadpoloviční; relativní – největší počet hlasů z několika variant)
Existuje zde riziko „tyranie“ většiny.
Pro prosté většinové hlasování je typické, že výsledek volby odpovídá preferenci tzv. středního voliče. Tento volič představuje střed – medián.
c) Jak rozhoduje vláda?
Vedle samotných občanů se na procesu veřejné volby podílejí politici, politické strany, zájmové skupiny a byrokracie.
Co maximalizují politici?
Motivace politiků = snaha udržet se na privilegovaném mocenském opstavení a z toho plyne i motivace „zavděčit se“ voličům, respektive voličským skupinám. Proto politik sleduje veřejný zájem.
V politických systémech, ve kterých existují dvě silné politické strany ( USA, V.B.) lze vysledovat sbližování programů těchto stran.
Byrokracie
Státní úředníci = byrokracie
Úspěšnost státních intervencí je bezprostředně závislá na její kompetentnosti, výkonnosti a motivaci. Cílem byrokracie je maximalizace rozsahu úřednických činností, resp. Rozpočtu své instituce.
Zájmové skupiny
Zájmové skupiny se pokoušejí snížit „výdaje“ voličů s pojené s volbami a získáváním informací, zvláště snížit náklady těch voličů, kteří budou pravděpodobně danou zájmovou skupinu podporovat. Kromě toho se zájmové skupiny snaží zprostředkovávat politikům informace o preferencích jejich voličů. Mezi silné zájmové skupiny v ČR lze například zařadit odbory, ekologické lobby, organizace tělesně postižených občanů atp.
Agregace kolektivních rozhodnutí
Pravidlo – jeden volič, jeden hlas.
Kolektivní rozhodnutí má důsledky pro celou společnost. 2) Kontrola ve veřejném sektoru
a) Informační pojetí
např. audit hospodaření obce
zjištění skutečnosti o kontrolovaném objektu,
konfrontace skutečnosti s očekáváním,
objevení odchylek a jejich zápis,
případné zjištění výskytu odchylek.
b) regulační pojetí
odstranění nežádoucích odchylek
kontrola se zpětnou vazbou
c) institucionální pojetí
pojetí regulační ve vztahu k institucím
např. Česká školní inspekce, Česká obchodní inspekce
vznik kvůli prohlubující se dělbě práce
d) represivní (negační) pojetí
vyvození represivních důsledků
důsledek: například odvolání a obžalování managementu v bývalých kampeličkách
vychází se z toho, že normy, příkazy apod. jsou správné
odchylky jsou nežádoucí
e) motivační pojetí
kontroma má také zhodnotit dobře vykonanou rpáci
pozitivní motivace
f) výchovné pojetí
výchovný činitel ve smyslu právních norem vychovává k pře