- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiállizační faktory – činitelé umožňující, ovlivňující či stanovující možnosti při zakládání nebo rozšiřování hospodářské činnosti. Rozeznáváme lokalizační faktory přírodní (např. voda), ekonomickotechnické (dopravní náklady) a sociálněpolitické (výrobní tradice). Jiné členění lokalizačních faktorů se zaměřuje na vstup (suroviny), vlastní výrobu (aglomerační efekty - poloha) či výstup (trh); podle povahy se dělí na speciální (uplatňující se v jednotlivých odvětvích) a všeobecné (s univerzální platností).
Marshallův plán – program hospodářské pomoci zajišťovaný Spojenými státy americkými, který položil základ poválečného politicko-hospodářského rozdělení Evropy. Zahrnoval podporu obnovy a ekonomického oživení v 17 zemích a zároveň odbyt amerických výrobků. Československá republika (po odsouzení M.p. tehdejším SSSR) pomoc v r. 1947 pod nátlakem odmítla.
megalopolis – vysoce urbanizované rozsáhlé území tvořené řadou aglomerací. Jsou zde soustředěny aktivity celosvětového významu. Např. území na SV ASA mezi Bostonem a Washingtonem s 60 mil. obyvatel.
mechanizace – nahrazení fyzické práce stroji, což vede ke zvýšení produktivity práce. Podle rozsahu známe částečnou či úplnou mechanizaci.
město – jeden ze základních typů sídla, který se od vesnice odlišuje řadou charakteristik. Za nejdůležitější bývá považována velikost, vyjádřená počtem obyvatel, hospodářská struktura s převahou nezemědělských činností, charakter zástavby, městský způsob života a především postavení v sídelním systému, kde sídla městského typu plní funkci středisek poskytující služby svému zázemí.
městské zóny – územní rozdělení města podle různých kritérií, např. podle sociálního či demografického složení obyvatelstva, nebo funkcí jednotlivých městských částí. Střed města plní většinou administrativní a obslužnou funkci, další zóny zabezpečují obytnou, výrobní či dopravní funkci.
městský způsob života – sociální a ekonomické podmínky ve městech vedou ke změnám tradičního způsobu života. Městský způsob života souvisí se změnou funkce rodiny, charakteru zaměstnání, způsobu trávení volného času apod.
metropole – velké město, většinou politicky, hospodářsky a kulturně nejvýznamnější středisko určitého území. Často hlavní město státu.
migrace, stěhování obyvatelstva – relativně trvalé přemístění, většinou související se změnou trvalého (obvyklého) místa bydliště. Rozlišuje se migrace vnitrostátní mezi územními jednotkami státu a mezistátní přes hranice státu, kde dochází k imigraci – přistěhovalectví a emigraci – vystěhovalectví. Důležitými charakteristikami migrace jsou počet a struktura (věková, profesní, vzdělanostní apod.) migrantů a důvody stěhování.
migrační proud – množství migrantů, kteří se v určitém časovém období přestěhují z územní jednotky „A“ do územní jednotky „B“.
migrační přírůstek – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve sledovaném území za určité časové období, většinou za jeden rok.
míra nezaměstnanosti – poměr mezi práci hledajícími a ekonomicky aktivními osobami. Ukazuje na rozsah nezaměstnanosti, je jedním z ukazatelů hospodářského vývoje v pohledu celostátním i regionálním, udává se zpravidla měsíčně.
míšenec – potomek rodičů rozdílných lidských ras. V latinskoamerických zemích se díky tamější rasové rozmanitosti obyvatel vyvinuly porůzné typy míšenců specifické názvy; mestic pro potomka rodičů indiánského a bělošského původu, mulat pro potomka rodičů čené a bílé rasy či zambo pro potomka rodičů černošského a indiánského původu.
monarchie – forma vlády, kde stojí v čele státu panovník (král, císař, emír) s osobními privilegii. Rozlišuje se absolutistická monarchie, v níž panovník má veškerou státní moc, a konstituční monarchie, ve které je moc panovníka omezena ústavou a hlavní podíl na řízení státu má volený parlament a vláda. Funkce panovníka je pak hlavně reprezentační.
monokulturní hospodářství – se vyznačuje trvalým výrazným podílem jedné plodiny na celkových osevních či zemědělských plochách, a to bez ohledu na jednostranné vyčerpávání půdy a na potřeby místních obyvatel. Monokulturní hospodářství vede k jednostranné závislosti země (oblasti) na poptávce po dané plodině, ale může mít i vliv na politickou svébytnost.
nacionalismus – soubor ideologických a politických koncepcí, které jsou založeny na tvrzení o nadřazenosti vlastního národa. Ve vyhraněné podobě vede nacionalismus k nepřátelství vůči jiným národům a je častým zdrojem ozbrojených konfliktů.
národ – historicky vzniklá pospolitost lidí, která se zformovala v procesu etnogeneze, především na základě společného jazyka, kultury, území a hospodářství a jejíž členové cítí vzájemnou sounáležitost. Současné národy se začaly utvářet hlavně v průběhu 19. stol.
národnostní menšina – skupina obyvatel nepatřící k většinovému národu ve státě založeném nenárodnostním principu.
neolitická revoluce – počátek obdělávání půdy a setí obilných trav v mladší době kamenné (kolem r. 7000 př. n. l.), jakož i následné šíření kulturních rostlin z eurasijských oblastí příhodných pro zemědělství. To umožnilo uvolnit část obyvatel, dosud zcela zaměstnaných opatřováním potravy, pro jinou činnost.
neutrální stát – stát, který se zavázal neúčastnit se žádného ozbrojeného konfliktu (mimo obrany vlastního území) a nezapojovat se do vojensko-politických bloků. Dlouhodobě neutrální státy jsou např. Švédsko nebo Švýcarsko.
nezaměstnanost – přirozený jev tržní ekonomiky, kdy na pracovním trhu dochází k přebytku pracovních sil; je – li vysoká, stává se nezaměstnanost sociálně politickým problémem. To platí pro tzv. dlouhodobou nezaměstnanost nebo nezaměstnanost mladých; používá se ukazatel míry nezaměstnanosti. Aktivní politikou zejména státních orgánů (např. veřejně prospěšné práce) se omezuje rozsah nezaměstnanosti, a to většinou podle situace v určitých oblastech.
občanská válka – ozbrojený boj o moc uvnitř státu, kdy soupeřící strany využívají vojenskopolitických prostředků.
obec – nejnižší územněsprávní jednotka v ČR. Území obce zahrnuje vedle zastavěné plochy jednoho či více sídel také plochy lesní, zemědělské, vodní apod. Výkon správy v obci přísluší místním nebo městským úřadům. Vymezení obce, a tím i jejich počet na daném území, může během času doznat významných změn.
objem přepravy – číselné vyjádření rozsahu osobní či nákladní dopravy pro určitou územní jednotku či místo (letiště, přístav apod.), součet zpravidla roční nakládky a vykládky. Objem přepravy se udává v tunách, ve finančním přepočtu, v osobní dopravě v počtu osob.
objem výroby – jeden ze základních ukazatelů hospodářské činnosti, ukazujících na velikost příslušné organizační jednotky (firmy). Udává se ve finančních jednotkách, ale i v naturálním vyjádření (mil. tun, mld. kWh atd.).
plánované rodičovství – rozhodování manželských párů o počtu dětí a době jejich narození na základě možnosti antikoncepce, ev. interrupce. Vyskytuje se především ve vyspělých společnostech a je ovlivněno ekonomickými, sociálními a kulturními faktory, ale též populační politikou státu.
plantážní zemědělství – pěstování tržních plodin (často monokultur) na velkých, uměle založených plochách, při zapojení značného počtu levných pracovních sil; typické pro dříve koloniální a dnes rozvojové země, rovněž pro intenzivní zemědělství ve vyspělých zemích.
pohyb obyvatelstva - rozlišuje se přirozený pohyb obyvatelstva, územní pohyb obyvatelstva (územní mobilita obyvatelstva), někdy nepříliš vhodně nazývaný mechanický pohyb obyvatelstva a sociální pohyb obyvatelstva (sociální mobilita obyvatelstva). Územní pohyb obyvatelstva tvoří jednak procesy trvalého přemisťování – migrace a jednak dočasného přemisťování – např. dojížďka za prací, za službami nebo za rekreací. Sociální pohyb představuje změnu společenského postavení jedince (např. změna v zaměstnání).
politická geografie – vědní obor, který je součástí socioekonomické geografie. Zkoumá procesy, které vytvářejí národy a státy ve vazbě na geografické prostředí. Tradičně je zaměřena na problematiku státu, jeho hranic, politického uspořádání, správního členění apod. Součástí politické geografie je např. volební geografie, která na základě analýzy voleb sleduje územní rozdíly v politické orientaci občanů.
populace – soubor jedinců žijících a neprodukujících se na vymezeném území. Dnešní lidské populace vznikly v důsledku migrací a míšení z různých původních populací. Jednotlivé populace mají zpravidla společný jazyk, kulturu a mentalitu. Mohou tvořit samostatné etnikum nebo národ, ev. též stát.
populační exploze – příliš rychlý početní růst obyvatelstva, obvykle spojovaný s obavami a určitými zápornými jevy, jako jsou přelidnění, nedostatek potravy, války a hladomory. Týká se především rozvojových zemí, kde rychlý růst obyvatelstva neodpovídá ekonomickým a sociálním možnostem země.
populační politika – součást sociální politiky státu sloužící k ovlivňování populačního vývoje, především úrovně porodnosti. Je zaměřena na oblast sociální, právní, zdravotní a výchovnou (péče o matku a dítě, rozvoj služeb, bytová politika, finanční zvýhodnění např. rodin s dětmi apod.).
populační růst – početní růst populace, který je závislý na úrovni přirozené reprodukce (tj. porodnosti a úmrtnosti) a velikosti migrace. K populačnímu růstu dochází v případě, kdy počet narozených je vyšší než počet zemřelých a počet přistěhovalých osob je vyšší než počet vystěhovalých.
populační vývoj – změny velikosti a struktury populace v čase, které jsou ovlivněny úrovní přirozené reprodukce a velikostí migrace. Celkový populační přírůstek či úbytek se skládá z přirozeného přírůstku a migračního přírůstku.
porodnost – rození dětí chápané jako hromadný jev a vztahované k určité populaci. Při studiu porodnosti sledujeme počet narozených dětí v jednotlivých kalendářních letech, rozložení porodů podle věku matky, úroveň porodnosti podle sociálních skupin a stupně vzdělání apod. Základními ukazateli jsou hrubá míra porodnosti a úhrnná plodnost.
postindustriální společnost – společnost s vedoucí úlohou terciárního sektoru, který nahradil dosud převažující průmysl. Poslední fáze společnosti typická pro nejvyspělejší země.
primér, primární sektor – hospodářský sektor zahrnující zemědělskou prvovýrobu, lesnictví a těžební průmysl. V minulosti rozhodující složka národního hospodářství, v současnosti má stěžejní podíl jen v zemích hospodářsky méně vyspělých (rozvojových).
privatizace, odstátnění – přechod státního a za socialismu združstevněného majetku na soukromý. V 90. letech proběhla v ČR privatizace ojedinělá svým rozsahem. Podle forem a druhu majetku se rozlišuje: restituce – navracení majetku původním majitelům a jejich potomkům; malá privatizace – užita v ČR v obchodě, službách a v řemeslech; velká privatizace – vedle nejznámější kuponové privatizace (prodej podílu určitého podniku občanům podle jejich výběru) zahrnuje také veřejnou soutěž, prodej předem určenému vlastníku atd.; transformace majetku družstev – z formálních družstev vznikají např. družstva vlastníků; privatizace bytového fondu – s předkupním právem dosavadních nájemníků.
privátní sektor – složen z odvětví (oborů, organizací), u nichž převažují zásady trhu a působení státu se uplatňuje jen zprostředkovaně. Vedle organizací výrobních, obchodních a služeb (včetně řemesel a živností) sem patří i neziskové organizace, nadace atd.
produktivita práce – množství produkce vyrobené za určitou dobu (např. jedním pracovníkem za měsíc). Produktivita práce a její růst se používají jako ukazatele ekonomického rozvoje.
průmyslová revoluce – převratná historická etapa, jejímž výrazem byl přechod od ruční práce v manufakturách ke strojové hromadné velkovýrobě. Je založena na dělbě práce a využívá parního stroje jako zdroje energie. Průmyslová revoluce je součástí první fáze industrializace, jež začala v 2. pol. 18. stol. ve Velké Británii, v českých zemích byla ukončena koncem 70. let 19. stol. Zvýraznila nerovnoměrné rozmístění výroby, hospodářství a osídlení.
průplav, plavební kanál – uměle vybudovaná vodní cesta, zkracující vzdálenost mezi dvěma místy (námořní průplav Suezský, Panamský) či umožňující propojení vodních toků (vnitrozemský kanál Rýn- Mohan – Dunaj). Využíván pro rychlou a levnou dopravu zboží o velkém objemu.
přelidnění – zjednodušeně vysoká hustota zalidnění. Určení kritické meze je však relativní, neboť závisí na dalších faktorech, především na ekonomické vyspělosti hodnoceného území.
příměstské zemědělství – zemědělský typ, jehož smyslem je zásobování obyvatel měst určitými produkty vázanými na bezprostřední odbyt (blízkost trhu). Zahrnuje pěstování rané a rychlené zeleniny, ale také výrobu mléčných výrobků, vajec apod., doplňkem je zahradnictví.
přírodní zdroje – součásti fyzickogeografických složek krajinné sféry, které člověk používá k uspokojování svých životních potřeb. Dělí se na obnovitelné přírodní zdroje (např. půda, rostlinstvo)a na neobnovitelné přírodní zdroje, dále dělené na vyčerpatelné (např. minerály, ropa) a nevyčerpatelné (např. voda, vzduch). Všechny přírodní zdroje jsou však poškoditelné při nesprávném používání.
přirozený pohyb obyvatelstva, přirozená měna obyvatelstva – pojem používaný v demografii pro vyjádření procesů rození a vymírání lidských populací, pro spojení dvou základních složek demografické reprodukce. Přirozený pohyb obyvatelstva souvisí pouze s přirozenou obnovou populace, tj. při vyloučení migrace.
přirozený přírůstek – rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých ve sledované populaci v kalendářním roce. Dosahuje – li přirozený přírůstek záporných hodnot, mluvíme o přirozeném úbytku. Základním ukazatelem je hrubá míra přirozeného přírůstku, tj. absolutní přírůstek je vztažen k počtu obyvatel.
rasismus – soubor ideologických a politických koncepcí, které jsou založeny na tvrzení o nerovnocennosti lidských ras, o nadřazení jedné rasy nad ostatními. V extrémní podobě se tyto názory projevily v nacistické ideologii, v poválečném období v politice apartheidu v JAR.
recyklace – ekologicky šetrný a většinou i ekonomicky výhodný způsob využívání přírodních zdrojů. Spočívá v opakovaném použití určité látky, např. vody v chladicích zařízeních, nebo využitelných součástí odpadu z průmyslové výroby, ze zemědělství a z domácností (železa, barevných a lehkých kovů, skla, papíru, textilu, plastů atd.), v jejich navracení do výroby a v opětovném využití (druhotné suroviny).
rekreace – důležitá forma využití volného času. Zahrnuje různé druhy činnosti nebo odpočinku, které směřují k obnově fyzických i duševních sil. Náplní rekreace může být sport, turistika, návštěva kulturního zařízení apod. Rekreace je často spojena s cestováním, proto tvoří jednu z nejdůležitějších forem cestovního ruchu.
rekultivace – umělé obnovení povrchu krajiny poškozené antropogenní činností (např. těžbou nerostných surovin). Spočívá hlavně v úpravách reliéfu a v obnovení půdního a rostlinného krytu. Výsledkem rekultivace je navrácení zemědělství, lesnictví, popř. úprava pro rekreaci nebojnou lidskou činnost (např. vodní plocha pro rekreaci).
repatriace – státem organizovaný dřívější návrat emigrantů zpět do vlasti.
republika – forma vlády, při níž hlav
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 139,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Ze2BP_RSP1 - Repetitorium sociální geografie
Reference vyučujících předmětu Ze2BP_RSP1 - Repetitorium sociální geografie
Podobné materiály
- OV2BP_DF2 - Dějiny filozofie 2 - Pojmy
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Vypracovane_pojmy_ke_zkousce_(podzim 2008)
- FY2BP_MAF2 - Matematika pro fyziky 2 - Slidy zakladni_pojmy_teorie_pole
- SZ7BP_DUP1 - Nástin dějin pedagogiky a úvod do pedagogiky - Pojmy do pedagogiky
- SZ7BP_SDi1 - Úvod do školní didaktiky - Pojmy - opis pedag. slovniku
- SZ7BP_SP1P - Speciální pedagogika 1 - Pojmy
- SZ7BP_SP1S - Seminář ke speciální pedagogice 1 - Pojmy
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Pojmy1
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Pojmy2
- SZ7BP_TEV1 - Teorie a metodika výchovy - Pojmy3
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Pojmy GEOLOGIE a GEOMORFOLOGIE.d
- Ze2BP_GGP4 - Geologie a geomorfologie - Pojmy
- Ze2BP_GOP3 - Geografie obyvatelstva a sídel - Pojmy
- Ze2BP_USP1 - Úvod do studia geografie - Pojmy-Meciar
- Ze2BP_USP1 - Úvod do studia geografie - Pojmy-vsechny
- SZ2BP_UFI - Úvod do filosofie - Tahak-jen pojmy
- SZ7BP_SDi1 - Úvod do školní didaktiky - pojmy
Copyright 2024 unium.cz