- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1) Teorie a metodika výchovy - pojetí předmětu. Výchovné působení školy.
výchovné působení výuky: příklady, aktivizace žáků, samostatná práce
výchovné působení výuky:
představuje vztah, spojení mezi osvojováním vědomostí, dovedností a utvářením žákovy osobnosti, podporuje rozvoj vnímání, paměť a myšlení žáků, přispívá k utváření zájmů a postojů k lidem, přírodě...
humanizující tendence:
aktivní a tvůrčí proces kultivace člověka, podíl účastnících se subjektů na vlastním vzdělávání, spolu účast, projektování vlastní dráhy...
kurikulární reforma:
úsilí o vytváření takových kurikul škol. vzdělávání, která by zajišťovala přípravu na život v 21. stol. a utváření hodnot, postojů a kompetencí vzdělávaných subjektů.
rámcový vzdělávací program:
vymezuje cílové zaměření vzdělávání na daném stupni, pro daný obor vzdělávání a očekávané výstupy; priority a cíle v širších oblastech (člověk a příroda, člověk a zdraví...); vymezuje cílové zaměření vzdělávání na daném stupni pro daný obor vzdělávání a očekávané výstupy, char. jsou priority, cíle, klíčové kompetence a obsah v širších oblastech. RVP nahrazuje nebo přibírá fce dosavadních kutikulárních dokumentů.
školní vzdělávací program:
kurikulární dokument školní úrovně, je zpracováván podle Rámcově vzdělávacího programu; vzdělávací program školy vytvořený na základě RVP přizpůsobený lokalitě a regionu.
kompetence žáka:
způsobilost žáků demonstrovat kvalitu získaného vzdělání v poznávacích i praktických situacích; způsobilosti, které si žák trvale osvojí a je připraven je uplatňovat v dalším vzdělávání v životě mimo školu.
role učitele:
vzdělavatel, vychovatel, veřejný činitel; subjekto-objektová v interakci se žáky a prostředím; chování které je které je pro jedince v určitém postavení očekávané - příprava, řízení, organizace vzdělávacího procesu
kompetence učitele:
soubor profesních dovedností a dispozic, kterými má být vybaven učitel, aby mohl efektivně vykonávat své povolání.
dimenze učitelova vychovatelství:
způsobilost k výchovnému působení ve vyučování (kompetence osobnostní, psychopedagogická a komunikativní), aby byl dobrým třídním učitelem (kompetence poradenská a konzultativní)
2) Výchova k hodnotám a hodnotová orientace dětí a mládeže
axiologie:
teorie hodnot, nauka o hodnocení a oceňování
hodnota:
to, co má schopnost uspokojovat potřeby člověka (emocionální, sociální, etické,…, pravda, láska,…)
potřeba:
stav člověka, který znamená narušení vnitřní rovnováhy, nedostatek ve vnějších vztazích osobnosti; nutnost organismu něco získat nebo se něčeho zbavit, vzniká při jakékoli fyziologické odchylce od ideální hodnoty.
druhy hodnot:
pozitivní (co je žádoucí) x negativní (nežádoucí); absolutní x relativní; přímé x nepřímé. Podle obsahu se dělí na estetické, etické, logické,…
hodnotová orientace:
hierarchicky uspořádaný soubor hodnot, který odráží reálné pořadí hodnot sdílených určitou skupinou populace v určitém období.
konverze hodnotových orientací:
přeměna (obrat) relativně stálých, sociálně podmíněných, volitelných vztahů člověka k souhrnu materiálního a duchovního bohatství a ideálů
3) Situační pojetí výchovy - model fází utváření lidské povahy
výchovná situace:
konkrétní vymezená shoda vnějších okolností, během níž je jedinec součástí působení vlivu, na které určitým způsobem reaguje.
druhy situací:
z hlediska vyváženosti: standardní, problémové
z hlediska ovlivňování: neřízené, řízené
z hlediska životní orientace: standardně významné, osobně významné
situační pojetí výchovy:
model fází utváření lidské povahy
fáze situačního pojetí výchovy:
východisko (motivy), I. fáze- situační (úkoly, role,…), II. fáze-generalizační (zvyky, rysy), III. fáze-osobní (jáství, osobnost).
zvyky:
stereotypizované, generalizované reakce na opakující se podnět
rysy:
vyjádření integrace specifických zvyků
jáství:
termín pro uvědomění si sama sebe, svého já; (egocentrismus):uvědomění si sebe sama, přirozená vývojová fáze ranného dětství, kdy je dítě samo sobě středem všeho dění
osobnost:
každý člověk s jedinečnou strukturou svých psychických vlastností a dispozic
4) Adaptace na sociální prostředí. Socializace a interakční učení.
socializace osobnosti:
celoživotní proces začleňování člověka do společnosti prostřednictvím nápodoby a identifikace, prvotní v rodině, dále ve skupině vrstevníků, přátel, ve škole; přijetí základních etických a právních norem dané společnosti
interakce:
přímé, bezprostřední vzájemné působení dvou nebo více osob
sociální učení:
které se uskutečňuje v soc. podmínkách, situacích, v interakci s jinými lidmi, osvojení si určitých soc. rolí, postojů, rozhodovacích strategií, chování a jednání..
interakční učení:
vztahuje se k situaci, v níž meziosobní vztahy, sociální interakce vystupují jako hlavní formativní prostředek i ,,zpevňovatel“ učení ; jde o učení v němž člověk vstupuje do vztahů a součinnosti s jinými lidmi
sociální kompetence:
schopnost, způsobilost, kvalifikace společná všem lidem v určité spol.
sociální inteligence:
schopnost jednat s lidmi a tvořivě řešit mezilidské konflikty; psychologický pojem. Jde o účelnou nebo úspěšnou adaptaci člověka v kontextu reálného světa. Schopnost člověka názorně nebo abstraktně myslet v řečových, numerických, časoprostorových aj. vztazích a nalézt řešení problému. Umožňuje účelně jednat, úspěšně zvládnout komplexní i specifické situace. Není přímo pozorovatelná, avšak lze ji měřit pomocí testů inteligence.
5) Mravní výchova dětí školního věku.
etika:
nauka o morálce, praktická filozofie, předmětem je lidské jednání
morálka:
etická kategorie, souhrn etických norem a pravidel a jim odpovídajících způsobů jednání a chování.
mravnost /mravy:
shoda jednání s mravními normami (svědomím).
mravní imperativ:
„Jednej podle nejlepšího vědomí a svědomí.“
cíl mravní výchovy:
autonomní, vnitřně integrovaná, svobodná a zodpovědná osobnost, která uvědoměle jedná na základě svého vnitřního přesvědčení a v souladu se společensky přijatými normami (mravními)- autonomie (vlastní svobodné rozhodnutí), heteronomie (vnější tlaky).
obsah mravní výchovy:
mravní normy, morální hodnoty, společenské návyky, mravní vztahy a postoje, vlastnosti, hodnotový systém, vzorce chování =› to, co tvoří náplň mravní výchovy v procesu formování osobnosti.
morální autonomie:
vlastní svobodné rozhodnutí
morální heteronomie:
vnější tlaky
stadia mravního vývoje osobnosti:
-heteronomní morálky: do konce mladšího školního věku, dítě vnímá vnější vedení, pravidla, odpovědnost a trest a autoritu dospělého,
-autonomní morálky: starší školní věk a výše, dítě vnímá normy a vedení skrze vlastní systém právních norem a hodnot = Piaget,
-prekonvenční: předškolní věk, amorální stadium, dobré je to, co je dobré pro mě (individualismus)- odměna a trest,
-konvenční: mladší a střední školní věk (7-11 let), mravní jednání se podřizuje skupině, autorita a sociální pořádek jsou přejímány jako povinnost, správné jednání je takové, které je schváleno autoritou,
-postkonvenční: 12 let a výše, jednání směřuje ke smyslu pro povinnost a zákonitost, dospívá k neverbálním etickým zásadám- „Čiň tak, jak chceš, aby jiní činili tobě.“ Dospívá sem jen určitá část populace =› Kohlberg.
prosociálnost:
sklon pomáhat druhému člověku; chování v souladu s normami společnosti, zdvořilé, kooperativní
projekt Etická výchova:
zavedeno v USA- snaha eliminovat společnost od odcizení mezi lidmi, nezájem a agresivitu.
6) Výchovné činnosti třídního učitele a sebereflexe učitelova výchovného působení.
výchovná diagnóza (pedagogická diagnóza):
výsledek činnosti v rámci pedagogického diagnostikování; závěr obsahující mimo jiné zařazení objektu, jevu, znaku; jeho označení, stanovení míry, intenzity a závažnosti
anamnéza:
jedna z diagnostických metod, odborník získává od žáka a jeho rodičů všechny důležité informace; osobní, rodinná, sociální;
soubor údajů o prodělaných nemocech pacienta (osobní), rodičů a sourozenců (rodinná), o subjektivních potížích a sociálních a ekologických podmínkách nemocného.
prognóza:
odhad budoucího vývoje, vyhlídka do budoucnosti
úkoly třídního učitele:
organizačně řídí a výchovně vede kolektiv žáků ve třídě, koordinuje výchovnou a vzdělávací činnost všech učitelů vyučujících ve třídě, spolupracuje s rodiči, vede pedagogickou dokumentaci, administrativní činnost ve třídě
proces sebereflexe:
člověk vnímá, posuzuje a řídí své chování, neomezuje se na pouhé mechanické reagování na sociální okolí; zamýšlení se jedince nad sebou samým, nad svou osobností, ohlédnutí se zpět za svými činy, myšlenkami,…
vnitřní dialog:
slovní forma myšlení člověka
fáze sebereflexe:
opětovné vybavení, popis a rozbor klíčových prvků, hodnocení či přehodnocení, způsoby vysvětlení, přijetí rozhodnutí, stanovení další strategie
učitelův deník
7) Autorita v edukačních souvislostech
autorita:
legitimní moc, moc uplatňovaná v souladu s hodnotami těch, kdo jsou ovládáni jim přijatelnou formou, která si získala jejich souhlas.
autorita a sociální role:
autoritu zde tvoří 2 složky: vedoucí (dospělý, učitel) a následující (dítě, žák). Obě role se vzájemně dotvářejí, dolaďují, jsou komplementární, ovšem asymetrické.
autorita formální a neformální:
formální (tradiční): založená na postavení nositele autority v hierarchii, nebo na jeho příslušnosti k určité sociální skupině, bez ohledu na jeho osobní kvality
autorita neformální: vyplývá ze svobodného uznání převahy v některé významné oblasti a pozitivního hodnocení jejího nositele
autorita školy:
dodržování vnitřního řádu školy
autorita učitele:
termínu autorita se ve spojení s učitelem používá ve dvou významech: formální a neformální autorita
partnerský vztah učitele a žáka:
mezilidský vztah, který ovlivňuje průběh i výsledek učitelova vyučování a žákova učení a kvalitu jejich spolupráce založený na prvcích humanizace vzdělávání;
je dán : 1. obecně sociálními rolemi a statusy z nich vyplývajícími, 2. konkrétními zvláštnostmi obou aktérů, zvláštnostmi jejich vzájemného působení, zvláštnostmi vyučovacího předmětu a učiva, délkou a frekvencí vzájemných setkáváni, možnostmi hlouběji se navzájem poznat, apod.
svoboda a řád:
pocit jedince, že veškeré rozhodování má ve svých rukou
odpovědnost:
vlastnost osobnosti projevující se pohotovým jednáním podle požadavků a norem, které mají charakter povinností
8) Kázeň a ukázněnost jako společenské a pedagogické jevy .
sociálně-filozofické souvislosti kázně a svobody
anomie:
stav rozkladu soustavy individuálních i společenských hodnot; neschopnost vybavit si jména lidí, názvy věcí.
liberalismus:
styl výchovy – svobodný a volný, který je charakterizován slabým nebo žádným řízením bez větších požadavků; často vede k malé odpovědnosti nerespektování skupinových norem;
postmodernismus:
směr vycházející z tvrzení, že znalosti sociálních věd nemohou být objektivní, protože jsou ovlivňovány osobnostní strukturou i sociálními okolnostmi, v niž se člověk nachází; podpora pestrosti v metodách, a tolerance k odlišnosti v názorech ve vědě i v životě; postmoderní výchova – chápání výchovy jako příležitosti k permanentní příležitosti k rozvíjení potencí, kompetencí a procedur zlepšujících jejich propojování
kázeň:
je předpokladem každého výchovného prostředku, podněcování jednotlivce nebo celé skupiny, dobrovolné podřízení (vnitřní) x nedobrovolné (vnější).
ukázněnost:
kázeň = vědomé, přesné plnění zadané soc. role, úkolů spojené s respektováním autority.
poslušnost:
podřízení se vyšší, hierarchické autoritě
druhy kázně:
podle specifičnosti sociálních oblastí (kázeň občanská, vojenská, školní, rodinná, sportovní, pracovní, církevní, stavovská atd.) x podle pedagogicko-psychologických kritérií (vynucená – uvědomělá, vnější – vnitřní, autoritativní – demokratická, formální – neformální).
funkce kázně:
orientační (umožňuje lidem lépe se orientovat ve společnosti), ochranná, b
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 111,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz