- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Calhoun Nová sociální hnutí
SOC137 - Úvod do politické sociologie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálCraig Calhoun: “New Social Movements“ of the Early Nineteenth Century
V tomto textu se autor zabývá fenoménem Nových Sociálních Hnutí. Hlavním předmětem zájmu jsou zde jejich „novost“ a jedinečnost. Calhoun se tedy snaží zjistit, zda jsou skutečně natolik nová, jak se o nich tvrdí. Na základě konkrétních jednotících atributů, které jsou těmto subjektům víceméně společné, pak provádí srovnání Nových Sociálních Hnutí se subjekty přelomu 18. a 19. století, přičemž důležitou roli v historickém vývoji a tím i pohledu na ostatní sociální hnutí sehrála i tzv. klasická sociální hnutí z konce 19. století, jejichž roli autor v textu také objasňuje.
Identita, autonomie a sebeuvědomění
V této podkapitole se autor věnuje konceptu, kterým se ve své další tvorbě zabývá i v jiných souvislostech, jde o identitu, která je v tomto případě zmiňována, jako jeden ze zásadních styčných bodů sociálních hnutí, konkrétně se pak jedná o hledání identity a její prosazování.
Jedním z příkladů, jimiž se Calhoun zabývá jsou feministická hnutí, která svoji ženskou identitu zprvu hledala ve sféře domácnosti, později vystupovala i s veřejnými požadavky. V období let 1830 až 1860 docházelo k nárůstu americké „občanskosti“a tento proces s sebou nesl i nárůst počtu různých veřejných hnutí, mezi nimi i těch, která hlásala jedinečnost a vyhraněnost žen, tedy jejich morální i genderová odlišnost. Sociální hnutí počátku 19. století pak byla orientována na veřejnou sféru, málo však na politiku samotnou. Další možností byla hnutí komunitaristická a milenistická, která se ve svých požadavcích a prostředcích často překrývala; jejich cílem bylo rekonstituovat lidské vztahy, vytvářely komunity, které žily mimo majoritní populaci. Stejně tak transcendentalisté, kteří formováni strachem vytvářeli společnost svobody, spravedlnosti a lásky.
Nacionalistický koncept pak nabídl další identitu – národní. První myslitelé nacionalismu (jako Mazzini) prosazovali jeho nešovinistický model, který měl existovat v podobě jakéhosi mezinárodního nacionalismu, kdy by každý národ měl vlastní právo na sebeurčení a jednotlivé národy by si byly navzájem rovny. Ani národnost však nebyla ničím samozřejmým - jde o konstrukt, založený na vymezení se národa jednoho vůči druhému (Maďaři v Rakousku-Uhersku) a národa nad třídou či regionem.
Logicky další identitou pak byla identita třídní. První dělnická hnutí hlásala, že dělník je víc než řemeslo, oblast i etnikum. Ve skutečnosti nedošlo k tak radikálnímu prosazení dělnické identity (až nadřazenosti) – v počátcích se prosadila spíše jakási cechovní a regionální solidarita.
Spíše útok nežli obrana
Sociální hnutí, jak se tvrdí, se utopicky snažila změnit celou společenskou realitu s jejími vztahy dominance a vykořisťování
Nová Sociální Hnutí se zabývají užší výsečí sociální reality, jejich požadavky tudíž nejsou natolik rozsáhlé přesto či právě proto hůře prosaditelné .
Nová Sociální Hnutí povstala z oslabené utopie socialismu a hájila jistý způsob života, stejně tak hnutí počátku 19. s
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 38,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC137 - Úvod do politické sociologiePodobné materiály
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Calhoun Nová sociální hnutí
- PSY711 - Metody personální práce - Armstrong Řízení odměňování
- SOC133 - Sociologie kultury - Kulturní inovace
- MVZ122 - Zahraniční politika USA - Reaganova administrativa
- SOC154 - Sociologie umění - Sociální produkce umění
- SOC732 - Sociologie rodiny - Sociální stratifikace
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Pampel Příčiny a důsledky sociálního státu
- SOC154 - Sociologie umění - Sociální produkce umění
- SOC732 - Sociologie rodiny - Sociální stratifikace
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Pampel Příčiny a důsledky sociálního státu
- PSY707 - Sociální psychologie I - Sociální psychologie
- PSY708 - Sociální psychologie II - Konstrukce sociálního světa a interpersonálního poznávání
- PSY708 - Sociální psychologie II - Sociální vlivy
- PSY708 - Sociální psychologie II - Variabilita sociálního chování
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Socializace hnutí a politizace sociálna
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Socializace hnutí a politizace sociálna
- MVZ416 - Radikalismus na Blízkém východě - Libanonské hnutí Hizballáh
- MVZ416 - Radikalismus na Blízkém východě - Rozdíly a podobnosti mezi Hizballáhem a hnutím Amal
- SOC133 - Sociologie kultury - Kultura a společenská hnutí
- GEN102 - Historie ženského hnutí a feminismu - Aktivismus a mírové hnutí
- GEN102 - Historie ženského hnutí a feminismu - České ženské hnutí 19 stoleti
- GEN102 - Historie ženského hnutí a feminismu - Ženské hnutí a feminismus v ČSR za první republiky a státního pr
Copyright 2024 unium.cz