- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSociální psychologie1. okruh- definice: Sociální psychologie je vědecké studium efektu sociálních a kognitivních procesů na způsob, jakým jedinci vnímají jiné lidi, způsob jakým je ovlivňují a vytvářejí si k nim vztahy. - vznik sociální psychologie v roce 1908- pojem postoj (attitude) – Thomas, Znaniecki (1918)- etapy rozvoje sociální psychologie:a) první období (1908-1945) – zvládnutí „abecedy“ - ohraničení „vlastního pole“ – vymezení pojmu postoj - vývoj „specifických nástrojů“ (konstrukce postojových škál)b) druhé období (1946-1969) – rozšíření záběru – rozšíření o zkoumání sociálních skupin, vůdcovství, lásky, atraktivity, dyadických vztahů atd.punc vědeckosti = experimentovánícesta k teorii je dlouhá a nelehká„praktická“ využitelnost sociálněpsychologických poznatkůnástup kogntivistické psychologie – v metodologii dominuje laboratorní experiment, ale začíná se prosazovat i terénní experimentc) třetí období (1970-dosud) – v experimentování byl kladen původně důraz na kauzální způsob (měřitelné závislé a nezávislé proměnné), vlivem kognitivistické psychologie se objevil normativní způsob (zkoumání vnitřního světa jedince)- inspirativní byly postupy rozvinuté symbolickým interakcionismem:dramaturgický přístup E.Goffmanaetnometodologie H.Garfinkela- etogenika R.Harrého a P.Secorda studuje normy, pravidla a zvyky, kterými se řídí soc.život různých skupin- analýza diskurzu R. Harrého – zkoumání konverzace v interakcích- sociální konstruktivismus L.Berger a T.Luckmann – popis nebo definování čehokoliv je konstrukcí, záleží jen na nás, na jaké verzi se dohodneme- do sociální psych.pronikl soc.konstruktivismus díky K.J.Gergenovi, který stejně jako R.Harré dospívá k metodě analýzy diskurzu, která zůstává ve stínu klasické metodologie.Vlivná paradigmata v SPParadigma je způsob pohledu na něco, je to převládající způsob myšlení; obecný soubor pravidel – způsob přemýšlení o urč. jevech v SPmotivační p. – ústřední pojem je motivace, klade důraz na zisky a ztráty, na situace, na prostředí, ve kterém se člověk nachází; např. teorie sociální směny – pokud člověk vchází do interakce, důležité je pro něj co z ní získá a co z ní ztratí; klade důraz na minulostbehaviorální p. – zaměřuje se na chování, na okolí; důležitá je pro něj objektivita; 2 mechanismy, které toto paradigma vysvětlují – učení (sociální učení) a posilování vedoucí k uspokojení něčehorolové p. – zdůrazňuje dynamiku utváření rolí; co to je norma a jaké normy člověk má; pojem scénář – jaké máme v různých situacích scénářekognitivní p. – klade důraz na kognitivní procesy, klade důraz na přítomnost, na subjektivituVelké ideje soc.psych. podle D.G. Mayerse:- sociální myšlení – konstruujeme naši sociální realitu - naše sociální intuice jsou často silné, ale občas nebezpečné - postoje ovlivňují naše chování- sociální vlivy – naše chování určují sociální vlivy - naše chování je pod vlivem našich dispozic- sociální vztahy – sociální chování je také biologickým chováním - city a konání vůči lidem jsou někdy negativní a někdy pozitivníSoc.psych. má dvě hlediska – strukturální a procesuálníOblast – struktury osobnosti, dyadických vztahů, sociální mikrostruktury a sociální makrostruktury2. okruh- sociální psych.má 2 myšlenkové zdroje – psychologii (W.Mc.Dougall), vycházející z jedince a sociologii (E.A.Ross) orientovanou na soc.seskupení (teorie davu, masová psychologie – G.Le Bon, skupinová mysl – W.Mc.Dougall, psychologie národů – W.Wundt)Teoretické koncepce:- behaviorismus – paradigma S-R (podnět-odpověď)- teorie sociálního učení – J.B. Rotter – konkrétní chování v dané situaci závisí na očekávání jedince, že toto chování bude posíleno, a od hodnoty, kterou tomuto posílení přisuzujepojem locus of control – externí kontrola (posílení vnímáno jako závislé na náhodě, štěstí atd.) - interní kontrola (posílení vnámáno jako závislé na vlastní aktivitě nebo rel.stálých charakteristikách- teorie sociální interakce – J.W.Thibaut a H.H.Kelly – sociální interakce v dyádách, každý člen dyády se chová v souladu se svými osobními cíli, volba postupu je dána pravděpodobnými zisky a ztrátami v závislosti na postupu druhého. - kooperativní situace – oba získávají nebo oba ztrácí - kompetetivní (soutěživé) situace – jeden ztrácí, druhý získává- psychoanalytické teorie patrné v teoriích socializace – S.Freud – teorie vzniku lidské společnosti, civilizace a kultury- sociální charakter – E.Fromm – charakter člověk se utváří pod vlivem společnosti, zejména ekonomického systému, jádro struktury charakteru sdílí většina členů stejné kultury, na tomto pojmu založená práce D.Riesmana – 3 období: společnost založená na tradičním řízení (nedodržení tradic-pocit zahanbení), spol.závisející na vnitřním řízení (neplnění požadavků-pocit viny), spol.založená na vnějším řízení (při neplnění očekávání druhých vzniká úzkost)- předsudky – Adorn, Frenkel-Brunswicková, Levinson, Sanford – Dílo Autoritářká osobnost – výzkum předstudků antisemitismu, etnocentrismu a fašismu- gestalt psychologie – teorie pole – K.Lewin – důraz na vzájemný vztah jedince a prostředí- sociální percepce – S.E. Asch a F. Heider – vycházeli z gestal.teorie pole- kognitivní disonance – L. Festinger – vycházel z teorie pole, přemístění těžiště pozornosti na kognitivní funkce, poznávání ovlivňuje sociální chováníMyšlenkové proudyE.Durkheim – SOCIOLOGICKÉ MYŠLENÍ – individuální vědomí je podle něj zprostředkováno kolektivními reprezentacemi, které zahrnují systém idejí, obrazů a symbolů, jež pro jedince vystupují jako nutnosti transcendentální povahy; realita sociálního pro něj byla spojením individuálních myslí do kolektivní; kolektivní mysl přitom ovlivňuje jedince skrze náboženství; v každém člověku jsou 2 vědomí – jedno patří jeho vlastní soukromé zkušenosti, druhé je odvoditelné od faktu lidského sdružováníJ.M.Baldwin, G.H.Mead, C.H.Cooley – INTERAKCIONISTICKÝ PŘÍSTUP – „genetická sociální psychologie“ = snaží se ukázat vývoj a utváření osobnosti („já“) pod vlivem kontaktů s druhými lidmi a pod vlivem institucí; G.H.Mead – symbolický interakcionismus – klíčové jsou zde 2 pojmy – interakce a význam – interakce je zdrojem vytváření významů (odpověď člověka na jednání druhého člověka je založena na tom, jak si jeho konání vysvětluje, jaký význam mu připisuje), člověk připisuje jevům významy a poznává významy, které jevům připisují jiní; symbol představuje všeobecně rozšířený význam a je zárukou, že bude pochopený stejně na obou stranách komunikačního kanálu, symboly vznikají v procesu sociální interakce a tvoří symbolické prostředí ( př. symbolů – oblečení, slovo atd.)SELF-PSYCHOLOGIE – osobnost je tvořena instancí „já“ (ve smyslu „me“) – projevy „já“ se ukazují v chování jedince, které nazývá „rolí“, a je tvořena realizačním „já“ (ve smyslu „I“); osobnost jedince je tedy sociální ve 3 významech: 1) objektivně, svou závislostí na „pohledu či očekávání druhého“; 2) svým „I“ tedy jedinečností a nepředvídatelností svého projevu; svým „self“ = instance jejímiž 2 stránkami jsou „me“ (kontrolní, omezující) a „I“ (impulzivní, inovující)M.Meadová, B.Malinowski – KULTURNÍ ANTROPOLOGIE – předpokládalo se, že se všichni jedinci chovají v souladu s normami své společnosti – ukázalo se však, že dodržování kulturních imperativů závisí na tom, zda jednotlivec zvnitřnil kulturní hodnoty a naučil se přiměřeně jednatS.Freud, K.Horneyová, E.Fromm – PSYCHOANALÝZA – její vlivy na SP lze sledovat v teoriích socializace, při vysvětlování iracionálních a nevědomých sil v člověku, lidské agresivity a v teorii konfliktůK.Lewin – TOPOLOGICKÁ a EKOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE (gestalt); topologická psychologie klade důraz na vzájemné vztahy jednotlivce a jeho prostředí, je to koncepce životního prostoru zahrnujícího osobu, její jednání a okolí => každé jednání je funkcí osoby a jejího okolí; gestalt psychologie - zkoumá jednání a prostředí, ve kterém se jednání vyskytuje, spojuje kognitivní přístup s modelem lidské motivace a z nich vysvětlovala chovánícílem jedinců je dosáhnout rovnováhy ve vztahu ke svému prostředí Symbolický interakcionismus a etnometodologie – pro lidské bytí je určující schopnost vytvářet a užívat symbolické systémy zejména jazyk.Postmodernismus – odrazem sociálně ekonomických a technologických proměn, kterými prošly západní země po druhé světové válcemísto důležitosti každodenních zážitků je to, co zprostředkovávají média (simulace simulací)patří sem etogenika R.Harrého, deskriptivní psych. P.G.Ossoria a sociální konstruktivismus K.J.GergenaNa prahu 21.stol. – obsahová rozmanitost, rozšíření kognitivismu, rozvíjí se evolucionistická teorie, teorie sociální identity H.Tajfela a konceptu sebekategorizace J.C.Turnera, kritická psychologie, globálnější dělení na psychologickou a sociologickou sociální psychologiiV Čechách- první dílo 1871 G.A.Lindner- otázka národní mentality – Masaryk, Chalupný, Peroutka, Jurovský (SR)- první sociálněpsycholog.text Z.Ulrich- po únoru 1948 socialismus potlačil rozvoj sociální vědy - od r.1963 první příručka soc.psych. Jurovský- konec 60.let – institucionalizace soc.psych. na univerzitách- 1967 založen Psychologický ústav3. okruhK.J. Gergen – sociální konstruktivismus- cílem je zkoumat, jak jsou věcem připisovány významy, správnou metodou je analýza diskurzu- v soc.procesech lidé vyrábějí, vyměňují si a zpřesňují významy, které věci mají, nositeli těchto významů jsou znaky a symboly, ze kterých sestává lidská psychika a které zároveň obsahují specifika kultury, ve které lidé žijí.- jde o modernistický pohled na svět v rámci postmodernismu, který je odrazem soc.ekonom. a technolog. změn po 2.svět.válce- nesouhlasí s teorií identity, protože tvrdí, že skutečná osobnost člověka a „persona“ se zřejmě liší, neboť sociální identita závisí na sociálních pravidlech, konvencích a každodenních konverzacích, takže identita je vlastně výsledkem potřeby prosadit se v daném společenském systému, proto zdůrazňují primárnost sociálna při utváření identity.Gergenovi uvádějí 4 hlavní procesy podílející se na vytváření vztahu k sobě:fenomén „zrcadlového já“ (G.H.Cooley) – druzí lidé slouží jako zrcadlo, ve kterém může čl. spatřit sám sebe; rozvinul to Mead – naše vlastní já je představa o tom, jak se domníváme, že nás vnímají a hodnotí pro nás důležití lidésociální srovnávání (Festinger) – čl. si jím ověřuje, co je sociálním okolím akceptováno, co je žádoucí a co nežádoucí, od toho se odvíjí jeho sebehodnocení3. přijímání sociálních rolí – pokud na sebe čl. bere ty, které jsou sociálně akceptované a oceňované, zvyšuje to jeho sebejistotu a podporuje pozitivní vztah k sobě4. percepce sociální odlišnosti – není-li to společensky sankciováno, čl. má tendenci zdůrazňovat vlastní jedinečnost v odlišném prostředíA. Bandura – sociálně kognitivní přístup- teorie napodobování – zabývá se tím, jak děti a dospělí kognitivně zpracovávají své soc.zážitky, napodobování se objevuje i tehdy, když není posilováno - vyžaduje pozornost, retenci (uchování v paměti), reprodukování (hlavně jednodušší činnosti), posílení (dostatečná incentiva) – přímé, zástupné, sebeposílení - symbolická kognitivní schopnost je vnímané chování převést na symbolickou rovinu a použít ji jinak, např.v kombinaci s jiným napodobeným chováním- reciproční determinismus – proces jímž lidé ovlivňují své osudy kontrolou sil prostředí, ale zároveň síly kontrolují je samotné (příklad z televizního prostředí)- vědomí vlastní účinnosti – přesvědčení o schopnosti organizovat a uplatnit takové jednání, které povedou k dosažení výsledku. - sociálně kognitivní teorie seberegulace – aktivní podíl jedince na vytváření vlastních standartů nebo norem, děti vycházejí z toho, jaké standarty mají rodiče samy pro sebe a jaké vyžadují od nich, podle toho je modelují spolu s procesem socializace, která je nutí k seberegulaci.podle A.Bandury je socializace sociálním učením, které probíhá na základě zástupného zpevňování, verbálního vedení a napodobování modelů; způsoby sociálního učení:nápodoba (imitace) – dítě přebírá od dospělých konkrétní formy chování, napodobuje je v jejich práci i denním životě, je chváleno a odměňováno, pokud se chová jako druzí, jestli se od druhých odlišuje je trestánoidentifikace – ztotožnění s osobou, ke které má jedinec kladný vztahT.E. Higgins – sociálně kognitivní přístup- interpersonální, intersubjektivní a reflexivní charakter poznání, který na jedné straně je užitečný pro předvídání a plánování a kontrolu svého chování a na druhé straně je škodlivý díky zkreslením nebo nedorozuměním- sebediskrepanční teorie – souvisí se sebepojetím, prožívané emoční stavy souvisí s vlastní sebereflexí - pracuje s reprezentacemi skutečného, ideálního a požadovaného já, pokud existuje velký rozpor mezi tím, jak se vidíme a jací bychom si přáli být, jsme zklamáni, frustrováni, při rozporu mezi tím jací jsme a očekáváním ostatních cítíme depresi, stud nebo úzkostSebediskrepanční teorie T.E.HigginseTeorie dává do souvislosti prožívané emoční stavy a vlastní sebereflexi.a) chtěná představa (jaký bych chtěl být) – ideal selfb) požadované chování (jaký bych měl být) – ought selfc) reálně uvědomovaný stav (jaký jsem) – actual self=> vina a úzkost = rozpor mezi tím, jaký jsem a jaký bych měl být => smutek a deprese = rozpor mezi tím, jaký bych chtěl být a jaký jsemE. Gofmann – rolové paradigma a interakcionistický přístup- dramaturgický interakcionismus – vyjadřování schopností lidí, s pomocí kterých ovlivňují jiné, lidé definují a plánují své konání na základě dojmu o jiných, prezentace každého ovlivňuje přisouzení vlastností dané osobě.- člověk se chová v závislosti na jím vytvořeném obrazu sociálního světa, a proto si lidé v různém sociokulturním prostředí svůj sociální svět vytvářejí a nějak vykládají.Dramaturgický inte
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 45,68 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu PSY707 - Sociální psychologie IPodobné materiály
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Calhoun Nová sociální hnutí
- SOC154 - Sociologie umění - Sociální produkce umění
- SOC732 - Sociologie rodiny - Sociální stratifikace
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Pampel Příčiny a důsledky sociálního státu
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Calhoun Nová sociální hnutí
- SOC154 - Sociologie umění - Sociální produkce umění
- SOC732 - Sociologie rodiny - Sociální stratifikace
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Pampel Příčiny a důsledky sociálního státu
- PSY708 - Sociální psychologie II - Konstrukce sociálního světa a interpersonálního poznávání
- PSY708 - Sociální psychologie II - Sociální vlivy
- PSY708 - Sociální psychologie II - Variabilita sociálního chování
- PSY701 - Uvedení do psychologie - Metodologie psychologie
- PSY701 - Uvedení do psychologie - Předmět psychologie
- PSY701 - Uvedení do psychologie - Systém psychologie
- PSY701 - Uvedení do psychologie - Vznik psychologie jako vědy
- PSY703 - Vývojová psychologie I - Vývojová psychologie přednáška
- PSY703 - Vývojová psychologie I - Vývojová psychologie
Copyright 2024 unium.cz