- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSociální produkce umění
Perspektiva analýzy kultury dominantní mezi 70. a 90. lety 20. st. – R. Paterson (autor sborníku dokumentující práce takto zaměřené – The Production of Culture), J. Wolf
Peterson – tento koncept vzešel z řady empirických studií, které spojovala idea, že určité sociální aranžmá mohou ovlivňovat povahu produkované kultury
Např. studie Whitových (1965) – nástup impresionismu ve Francii – jako uplatnění této perspektivy (sociální produkce umění)
Idea sociální produkce umění je projevem institucionálního paradigmatu (klasická triáda produkce – distribuce – recepce; zahrnuje tedy i zbylé dva prvky – oddělení by bylo mylné)
Producent je sám sobě recipientem, prvním příjemcem díla – sama tvorba je oscilováním mezi těmito body; autor střídá mody angažovanosti a odstupu od díla
Příjemce není pasivním příjemcem, vytváří/dotváří významy díla (od 2. pol. 20. st. sílí přístupy zdůrazňující aktivní přístup příjemce, aktivního diváka či posluchače)
Rehabilituje se antický důraz na příjemce (jako kultivovaného příjemce, který je za tuto skutečnost chválen)
Umělecké dílo vzniká v rámci mentálních reprezentací diváka
Publikum není fixním souborem lidí čekající na konci komunikačního kanálu na autorský balík, publikum je vytvářeno formami a obsahy – žánry vytváří (segmenty) publika
Sociální produkce umění jako perspektiva poukazuje na všechny aspekty podílející se na vzniku díla - genetický přístup
Nejde jen o aktuální způsob zacházení s objektem, ale také s transformací, úpravou dříve tradovaného,
jde o proměnu chápání, proměnlivý soubor představ, který není jednou provždy uchopitelný, spíše je nekonečnou řadou interpretací (viz Bourdieu či Zolberg)
3 úrovně konstituce uměleckého díla – ze sociologického hlediska je zajímavá tvorba významů
Fylogenetická úroveň – poukaz k významu teorie, nějakých představ, které musí být ve shodě se strukturami, s povahou, s předkládáním objektu, projektu
Úroveň kolektivních představ či vědomí, která určitý objekt označí za akceptovatelný žánr (jaké rysy a jaké kvality má objekt mít, jaké jsou posuzovány)
Poukazuje na instituce jako „gatekeeperům“
Ontogenetická – vztahuje se ke konkrétnímu dílu posuzované skrze konkrétní instituce (Bourdieu – konsekrace či pře
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 40,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC154 - Sociologie uměníPodobné materiály
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Calhoun Nová sociální hnutí
- SOC732 - Sociologie rodiny - Sociální stratifikace
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Pampel Příčiny a důsledky sociálního státu
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Calhoun Nová sociální hnutí
- SOC154 - Sociologie umění - Sociální produkce umění
- SOC732 - Sociologie rodiny - Sociální stratifikace
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Baldwin Teorie sociálního státu
- SPP503 - Teorie sociálního státu - Pampel Příčiny a důsledky sociálního státu
- PSY707 - Sociální psychologie I - Sociální psychologie
- PSY708 - Sociální psychologie II - Konstrukce sociálního světa a interpersonálního poznávání
- PSY708 - Sociální psychologie II - Sociální vlivy
- PSY708 - Sociální psychologie II - Variabilita sociálního chování
- SOC133 - Sociologie kultury - Kulturní produkce
- SOC154 - Sociologie umění - Funkce a proměny umění
- SOC154 - Sociologie umění - Funkce a proměny umění
Copyright 2024 unium.cz