- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Kultura a společenská hnutí
SOC133 - Sociologie kultury
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálAnn Swindler – Cultural power and social movements
Od dob, kdy se kultura dostala do středu zájmu sociálního výzkumu, bylo třeba celou situaci teoreticky ukotvit a vytvořit nové přístupy.
Základní teoretická východiska zde tvoří Weberova chápající sociologie,která se soustředí na moc, internalizaci vědění a vysvětlení jednání jednotlivých aktérů. Tímto způsobem se dá vyložit sobecké jednání aktérů(vládnoucí se snaží legitimizovat svou moc, elity ospravedlňují svá privilegia...). Weberova kulturní analýza se zaostřuje na komplex systémů idejí, které tvoří individuální motivy jednání. To je i obsahem Weberovy slavné metafory s výhybkářem: „Ne ideje,ale materiální a ideální zájmy, řídí lidské jednání. Přesto se říká, že představy o světě jsou založeny převážně na idejích, je to stejné jako když výhybkář určuje trasu,která je výsledkem jednání správy železnic. Co ho vede k tomu obnovovat tento obraz světa?“
Weber analyzuje kulturu snahou porozumět typickým světonázorům, jako např. Protestanství,které má důležitou historickou roli. Ukazuje jakým způsobem světonázor řídí lidské jednání.
A druhé základní teoretické východisko pro kulturní sociologii tvoří sociologie Emila Durkheima. Pro něj je kultura tvořena kolektivní reprezentací. Tímto termínem se dá vysvětlit Symbol totemu ve smyslu morální víry až po výklad moderní společnosti založené na úsudku a autonomii individua.Kolektivní reprezentace neodráží individuální nebo skupinové zájmy, je spíše nástrojem jak zachytit základní procesy, pomocí nichž se ve společnosti sdílí symboly, které ustavují sociální skupiny a dávají vzniknout formám autonomního skupinového vědomí. Nejsou důležité ideje, nebo světonázory, ale reprezentace, rituály a symboly. Symboly konkretizují kolektivní vědomí,tvoří takřka živnou půdu pro skupinový život. Symboly nereflektují život skupiny, symboly život skupiny formují, tvoří.
Smíšením Weberova a Durkheimova pohledu dospěl Parsons k teorii hodnot. Pro něj jsou hodnoty kolektivně sdílené cíle jednání.Normy jsou sdílená pravidla,která definují,jakým způsobem by se mělo docílit určité hodnoty. Parsons došel k tomu, že na těchto sdílených hodnotách je založená společnost,podobně jako Durkheim a zároveň si uvědomoval, že takovéto hodnoty řídí lidské jednání,jako jsme to viděli u Webera. Ale oproti Weberovi jsou Parsonsovi hodnoty obecné abstrakce, spíše takové orientace jednání, vidí problém tedy z pozice makrosociologie, narozdíl od Webera ,který vysvětloval jednání jednotlivých aktérů.
S příchodem Parsonsova žáka Clifforda Geertze přichází nový pohled na věc, Geertz sice vychází z Parsonse,je však daleko věrnější Weberovu dílu, k jeho analýze přidává sémiotický pohled a dochází k tomu, že chceme-li pochopit kulturu, měly bychom studovat ne konečné výsledky, které přináší, ale významy,které tvoří.
Tato koncepce tvoří obrat ve studiu literatury a antropologie, nezkoumají se motivy individuálních aktérů, ale zkoumá se veřejná symbolika a rituály.
„Člověk je jen zvíře chycené v pavučině významů, do kterých se sám zamotal.“
Revoluce v kulturních studiích
Kultura jako systém veřejných symbolů
Geertzova práce tedy redefinovala objekt studia. Nastínil se nový problém- Co tvoří
kulturní text, rituál, praktické vědění pro aktéry,kteří kulturu praktikují,žijí?
Identifikace kulturního textu a umístění do sítě asociativních kulturních praktik, přesvědčení, sociální struktury reality, lidové zkušenosti, nám napomůže najít smysl,
to znamená pochopit kontext,ve kterém je text nebo rituál zasazen.
Ve skutečnosti veřejné symboly zobrazují systém významů(sémiotický kód),nezobrazují ideje, které vlastní jednotliví aktéři. Sémiotický kód je tedy externí vůči jednotlivým individuím.
S novým pohledem na kulturu vyvstala otázka, jestli je kultura nevyhnutelně sdílena, nebo ustavena konsensuálně. Durk+Pars byly toho názoru, že kulturní významy jsou univerzálně sdíleny. To ale neřeší otázku
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 54,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC133 - Sociologie kulturyPodobné materiály
- SOC710 - Sociologické aspekty migrace - Multikulturalismus
- SOC710 - Sociologické aspekty migrace - Multikulturalismus
- PSY711 - Metody personální práce - Armstrong Kultura organizace
- EVS124 - Evropa a islámský svět - Islámská kultura
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Calhoun Nová sociální hnutí
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Socializace hnutí a politizace sociálna
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Calhoun Nová sociální hnutí
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Socializace hnutí a politizace sociálna
- MVZ416 - Radikalismus na Blízkém východě - Libanonské hnutí Hizballáh
- MVZ416 - Radikalismus na Blízkém východě - Rozdíly a podobnosti mezi Hizballáhem a hnutím Amal
- GEN102 - Historie ženského hnutí a feminismu - Aktivismus a mírové hnutí
- GEN102 - Historie ženského hnutí a feminismu - České ženské hnutí 19 stoleti
- GEN102 - Historie ženského hnutí a feminismu - Ženské hnutí a feminismus v ČSR za první republiky a státního pr
Copyright 2024 unium.cz