- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: vypracované otázky z živočišné i rostlinné části
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOkruhy otázek ke zkoušce ze zemědělské techniky – část živočišná výroba
Základní rozdělení technologických linek krmení skotu směsnou krmnou míchanicí – rozdělení, schéma, použití, hodnocení, popis
Mobilní krmná zařízení:
1)krmné vozy - k přepravě krmiv ze skladovacích prostorů nebo přípravny krmiv do průjezdných stájí
2)krmné míchací vozy – mísí a zakládají krmivo do žlabů
Výhody: v případě poruchy je možné zavést náhradní provoz
Nevýhody: narušují mikroklima stáje.
Stacionární krmná zařízení:
1)žlabové dopravníky –pásové, hrabičkové a vaničkové (ty se dnes již nepoužívají). Krmivo hrnou, nebo unášejí přímo ve žlabu, užívají se při vazných ustájení nebo při volném ustájení
2)Nadžlabové dopravníky – umístěné v prostoru nad krmnými žlaby, použití ve vazných stájích při krátkém nebo při volném ustájení. Jsou pásové (sklopné; se shrnovacím vozíkem; pojízdné) a šnekové.
3) Elektrické krmné vozy: slouží k dopravě, míchání a dávkování jadrných a objemných krmiv; zakládá krmivo pod sebe do sdružených žlabů, nebo do stran
Technologie a technika krmení skotu jadrnými krmivy – rozdělení, popis, použití
pro vazné stáje jsou konstruovány automaty s programovaným dávkováním jadrných krmiv pojíždějící po krmné trase s nepřímou identifikací dojnic podle míst jejich stání, velikost dávky odvozena z počtu otáček dávkovací šnekovice nebo je dávkovač vybaven elektronickou váhou
při volném ustájení lze používat krmných boxů, zde je nezbytná jednoznačná identifikace každé dojnice (pomocí respondérů)
pojízdný elektronický dávkovač – poháněn bateriovým zdrojem, pohybuje se na kolejnicích zavěšených ve stáji, má vlastní řídící jednotku, šnekové dávkovače hmotnostně nadávkují krmivo, které následně založí pomocí pásového podavače
automatické krmné boxy (AKB)– umožňují vydat každému zvířeti individuální, předem stanovenou krmnou dávku rozdělenou do několika dílčích dávek v průběhu dne
krmné a míchací krmné vozy
Technika a technologie ustájení a krmení telat – popis a hodnocení
tradiční způsob chovu, v teletnících – rozděleny na pavilony mléčné a rostlinné výživy; po narození ustájena v individuálních boxech, napájena mlezivem po dobu cca 10dnů
pavilon mléčné výživy
od 10 do 60 dní stáří
ustájení individuální v poutacích boxech nebo ve skupinových kotcích po 10-20 kusech
linka krmení na výdej tekutého nápoje – mléka připraveného ze směsí – teplota 38-40°C, napájecí automaty, vědra s cucáky, napájecí misky, ke konci pobytu přecházejí na rostlinnou výživu
k odklizu mrvy – oběžný shrnovač nebo mechanické lopaty
pavilon rostlinné výživy
60-180 dnů stáří
ustájení – volné ve skupinových kotcích po 10-20 kusech
kotce rozděleny na lehárnu a kaliště s rošty
krmení – objemným krmivem s jádrem – linky shodné s linkami používané při krmení ostatního skotu
napájení – ventilové tlačítkové napáječky nebo napajedla
odkliz mrvy – obd. zp. jako v pavilonu mléč. výživy
vzdušný odchov telat
venkovní individuální boxy – příznivé působení nízkých teplot na mobilizaci termoregulačních mechanismů i stimulaci fyziologických a biochemických pochodů, jde v podstatě o přístřešek o min rozměrech 1,2x1,2x1,2m s vstupním otvorem a odnímatelnou spádovanou střechou, + výběh, telata se sem přesunují bezprostředně po narození
Technika technologie odklizu exkrementů skotu u stelivových provozů – rozdělení, popis, schéma
rozdělení mechanizačních prostředků: stacionární a mobilní
Prostředky stacionární
- výhoda: nenarušuje stájové mikroklima
- nevýhoda: náročnost na investice, pracnost
oběžné shrnovače – jednořetězový hrabičkový dopravník s hrabicemi, pohybuje se za řadou stání v tzv.kališti, mrva je obsluhou nahrnuta do kaliště, odtud shrnovačem hrnuta do propadliště
použití: pro vazné stáje se sudým počtem stání
princip: řetěz s hrabicemi obíhá 2 řady stání
vratné shrnovače – ve stájích s lichým počtem stání, tyč s hrabicemi koná přímovratný pohyb, hrabice se na čepech otáčí, takže při hrnutí jsou postaveny k táhlu kolmo a při zpětném pohybu se šikmo sklopí; dle roviny sklápění hřebla – horizont., vertikální
použití: pro odkliz jedné řady stání
princip: přímovratný pohyb tyče
mechanické lopaty – tažená lanem, řetězem nebo řízené elektronicky; jedním směrem mrvu hrnou a druhým směrem jsou zvednuty nebo postaveny = nehrnou
příčné – tvořeny deskou, která je zakloněna, aby při hrnutí mrvu částečně nesla, hmotnost mrvy ji přitlačuje k podlaze a tak se zvyšuje hrnoucí účinek
šípové – dvě shrnovací desky, které jsou spojeny v čepu, k čepu je připojeno tažné lano nebo řetěz
potrubní doprava – v propadlišti je násypka a v podtrubí píst, který vytlačuje mrvu ze stáje na hnojiště
princip: pohyb pístu v potrubí
zp. použití: vrstvení do krtince, …
Prostředky mobilní
použití hl. u volného ustájení pro odkliz na zpevněných plochách a pro odkliz hluboké podestýlky
malotraktor nebo traktor s radlicí
hl. výhoda: pohyblivost
hl. nevýhoda: narušuje mikroklima stáje
Technika a technologie odklizu exkrementů skotu u bezstelivových provozů – rozdělení, popis, schéma, hodnocení
použití: stáje s bezstelivovým provozem
rozdělení:
Odkliz ze zpevněných ploch
mobilní zařízení – malotraktor, traktor s radlicí
mechanické zařízení – lopaty
Odkliz pod rošty
mechanické odstraňování výkalů – shrnovací lopaty v prostoru pod rošty (odstraňování slamnatého hnoje)
hydromechanické – odstraňování výkalů z podroštových kanálů
jímkové kanály – princip: přerušované vyprazdňování; dno vodorovné nebo spádové se spádem 0,5%, délka kanálů max. 25m, hloubka 140cm, kapacita 3-4 týdny; po naplnění kanálu se hradítko vytáhne a vrstva výkalů odtéká z kanálu pryč
přeronové kanály – princip: kontinuální vyprazdňování, nosné médium – voda; dno se spádem -0,5% (protispád), hradítko výšky 18-20cm (jízek), délka max. 25m, hloubka 60cm; hradítko zadržuje vodnatou část tekutého hnoje a tak je vytvořena stálá nosná vrstva, po které se odplavují lehčí vrstvy a přepadávají přes hradítko do další sekce
u obou těchto technologií dále výkaly vedeny z podroštových prostorů do svodných kanálů, dále pak do sběrných jímek (1-2dny), odtud do předjímek (10dní) a odtud přečerpávány do skladovacích jímek (6měsíců), odtud čerpány do cisteren a odváženy
cirkulační kanály – při výstavbě nových stájí; kombinace pro odkliz a souč. skladování exkrementů – skladovací prostor pod úrovní podlahy; zákon určuje délku skladování exkrementů; dlouhodobé skladování kejdy pod rošty, skladovací prostor rozdělen na kanály, ústící do jednoho kanálu přečerpávajícího, systém umožňuje cirkulaci kejdy v celém objemu kanálů
hydraulické – splavování výkalů vodou, náročné na spotřebu vody + narůstá množství výkalů, narušuje se mikroklima → nepoužívá se
Napájecí zařízení skotu – požadavky, rozdělení, schéma, použití
požadavky: po celý den dostatek nezávadné vody, činnost zařízení zcela automatická, nesmí přenášet infekci z jednoho zvířete na druhé, má umožňovat snadné a rychlé čištění, má být umístěno tak, aby nepřekáželo zvířatům ani obsluze
vazné stáje
ventilové napáječky tlačítkové – voda je po stlačení tlačítka a ventilu vpuštěna do napájecí misky (litinové, smaltované, kameninové), kráva ho stlačí mulcem
volné stáje a pastviny
napajedlo – pro souč. napájení více zvířat při skupinovém ustájení s volným pohybem; napájecí žlab + zaříz. pro přítok čerstvé vody, + stojan; voda do žlabu přiváděna buď beztlakým způsobem nebo tlakovým potrubím stájového vodovodu; oboustranný nebo jednostranný přístup
samoobslužné napáječky – stlačením vahadla se ovládá pohyb pístu čerpadla, zvířata si musí sama vodu načerpat; výhoda – vodní zdroj může být umístěn mimo pastvinu a tak nedochází k jeho znečišťování
míčové (balonové) napajedlo – zvíře se po odtlačení plastového míče dostane do napájecího prostoru, odkud si z volné hladiny, která je řízena plovákem, odebírá vodu
Popis, schéma, složení a činnost dojícího stroje pro dojení do konví
strukový násadec – vlastní pracovní ústrojí dojícího stroje, kladeny vysoké zooveterinární a technické požadavky, dvoukomorové strukové násadce (1. pouzdro struk. násadce – šikmo zaústěn nátrubek, 2. struková pryžová návlečka (vložka násadce), - uvnitř podstruková komora – zde je struk dojnice, 4. mezistěsná komora – prostor mezi vnitřní stěnou pouzdra strukového násadce a vnější stěnou strukové návlečky, střídá se zde podtlak s atmosférickým tlakem)
rozdělovač – 2 části – vzduchovou – rozvaděč: rozvádí podtlak a atmosférický tlak
mléčnou – sběrač: sbírá mléko ze strukových násadců, které je odváděno do mléčné konve nebo do mléčného potrubí
pulzátor – zařízení, které vytváří tlakové pulzy a tím mění v mezistěnných komorách sturkových násadců podtlak na atmosférický tlak nebo naopak
podle zp. ovládání – pneumatické, hydropneumatické, elektromagnetické
podle pracovních orgánů – pístové, membránové, ventilové, destičkové
podle činnosti – individuální, ústřední
dojící konev – z nerezavějícího materiálu, má být snadno čistitelná o objemu 0,015m3
víko konve – opatřeno zdola gumovým těsněním, zaručuje vzduchotěsné spojení; 2 otvory s nátrubky pro nasazení podtlakové připojovací hadice a pro nasazení mléčné hadice; je přidržováno třmenem
Popis, schéma, složení a činnost dojícího stroje pro dojení do potrubí
pro dojení ve stájích na státní a nebo pří dojení v dojírnách
dojící linka 3 části: strojovna, mléčnice, stáj
dojené mléko je vedeno ze strukových násadců přes rozdělovač, mléčnou hadicí a mléčným potrubím ze stáje nebo dojírny
do mléčnice
přisávací ventil – napomáhá dopravě mléka mléčným potrubím ze stáje do mléčnic, umisťuje se na konec mléčného potrubí (přisává vzduch do mléčného potrubí)
kombinovaný uzávěr (dvojuzávěr)– připojuje dojící soupravu na podtlakové a mléčné potrubí
přerušovač podtlaku – úkol: vypouštět mléko z oblasti podtlaku do oblasti tlaku atmosférického za podmínky zamezit
vniknutí atmosférického vzduchu do dojícího zařízení; připojen na mléčné a podtlakové potrubí
sběrná nádoba – stálý podtlak
přerušovací komora – střídavý tlak
pulsátor se zesilovačem pulsů
vnitřní a vnější klapka
podtlaková nádoba s čerpadlem – v současné době postupně nahrazuje přerušovač podtlaku, zakončuje mléčnou linku
Popis, schéma, složení a činnost dojícího stroje pro dojení v dojírnách
dojírna: místnost mimo ustájovací prostor; další prostory: čekárna, přípravné boxy, manipulační prostor, strojovna,
mléčnice
používá se potrubní dojící zařízení, dojí se buď přímo do potrubí, přes odměrné nádoby nebo přes průtokoměry
podle možnosti a způsobu dojení
individuální
skupinové
podle uspořádání stání
stání vedle sebe (boxové) – paralelní (side by side) – dojič nasazuje násadce na vemeno zezadu mezi nohama dojnice
stání za sebou – tandemové – jednořadé, dvouřadé – průchozí (skupinové dojení), neprůchozí (individuální dojení)
s pohyblivým dojícím stáním
s pevným dojícím stáním
kombinace jednotlivých variant
stání šikmo vedle sebe – rybinová dojírna – nejrozšířenější
do kosočtverce – polygon
do trojúhelníka – trigon
stání vedle sebe nebo šikmo vedle sebe do kruhu – rotolaktor (pohyblivá)
stání za sebou do kruhu – rototandem – karusel – (pohyblivá)
stání za sebou s nekruhovým uspořádáním – unilactor (pohyblivá dojící stání)
Robotizace dojení
je možné dojit vícekrát než dvakrát denně
výhody:
zvýšení užitkovosti o 10 – 20 %
zlepšení pohody zvířat
zvýšení produktivity a snížení celkových provoz. nákladů
dojení bez přítomnosti obsluhy
zlepšení zdravotního stavu zvířat
Základní zařízení nacházející se ve strojovně – vysvětlení účelu, použití, činnost
vývěva – vytváří v systému podtlak 50,6 kPa; →tvořena statorem se žebry pro dokonalé chlazení, uvnitř excentricky uložený rotor (má podélné drážky, ve kterých jsou uloženy lišty, vlivem odstředivé síly se lišty z drážek vysouvají a kopírují vnitřní stěnu statoru)
druhy: a) rotační
b) vodokružné
c) vzduchové
mazací zařízení – kapátkové – pouze u vývěv rotačních, úkolem je mazat vývěvu, utěsňovat prostory mezi lištami a ochlazovat pracovní plochy vývěvy; 10-15kapek/min
vzdušník – nádoba válcovitého tvaru, ve spodní části s klapkou nebo odklopeným víkem; funkce: krátkodobé vyrovnávání podtlaku v podtlakovém potrubí, ochranná funkce (shromažďuje nečistoty)
vakuometr – ke kontrole podtlaku v podtlakovém potrubí, nejméně 2 (strojovna, stáj nebo dojírna)
podtlakové potrubí – vedeno od vývěvy do stáje, opatřeno kohouty k připojování dojících a desinfekčních zařízení
výfukové potrubí – odvádí vytlačovaný vzduch od vývěvy, je opatřeno tlumičem hluku a odlučovačem mazacího oleje z vývěvy, větší průměr než potrubí podtlakové
regulační ventil – úkol: udržovat v celém dojícím systému požadovaný podtlak 50,6 kPa, druhy: se závažím, s tlačnou pružinou, s membránou; připouští se do potrubí vzduch o atmosférickém tlaku, čímž se tlakové podmínky v potrubí vyrovnávají na požadovanou hodnotu
Vysvětlete dvoutaktní systém dojení
činnost 2taktního strojního dojení
takt sání – podtlak, tlakový spád – uvolňování mléka
takt stisku – v 1. komoře podtlak, 2. atmosférický tlak
1 puls = 2 takty – takt sání + takt stisku (50 pulsů/min)
synchronní dojení – ve 4 strukových násadcích stejný tlak
asynchronní dojení – 2 takt sání, 2 takt stisku
při taktu sání v podstrukové i mezistěnné komoře působí podtlak a tím na strukovou návlečku působí z obou stran stejná tlaková hodnota a ta se nedeformuje a ze struku může vytékat mléko
při taktu stisku je do mezistěnné komory vpuštěn vzduch o atmosférickém tlaku a tím se struková návlečka deformuje směrem do podstrukové komory a omezí působení podtlaku na struk a vytékání mléka se přeruší
třítaktní dojící stroje mají ještě takt oddechu – v ČR se nepoužívá
Technika a technologie ošetřování mléka na farmě – způsoby čištění a principy chlazení mléka – proč, jak, teploty, schéma zařízení a jeho vysvětlení
Čištění
cezením – bavlněné plachetky, umístěné na hrubém sítu v hrdle chladící nádrže
filtrováním – filtry z buničiny
odstředivým způsobem – odstředivky – využívají rozdílnou měrnou hmotnost částic nečistot mléka
Chlazení mléka
omezení a zastavení rozmnožování mikroorganismů
chladící nádrže (z 35°C na 5 °C za 150 min) – stanoveno normou
chladící tanky (z 35°C na 5 °C za 150 min)
průtokové chladiče – otevřené nebo uzavřené (mléko po průtoku chladiče musí mít 5 °C) – stanoveno normou
→ při nutném smíchání zchlazeného mléka s nezchlazeným nesmí výsledná teplota přesáhnout 10°C – stanoveno normou
při převozu a předání mléka do mlékárny nesmí teplota mléka přestoupit 7°C
způsoby chlazení mléka
kompresorová chladící jednotka – části: kompresor, kondenzátor, výparník, čistič chladiva, expanzní ventil, nádrž na chladivo (oběh chladiva v uzavřeném okruhu zajišťuje kompresor, který nasává páry chladiva z výparníku, stlačuje je a dopravuje je do kondenzátoru; v kondenzátoru dochází vlivem snížení teploty ke kondenzaci chladiva; zkapalněné chladivo postupuje přes filtr a expanzní ventil do výparníku; vlivem snížení tlaku v expanzním ventilu mění chladivo skupenství kapalné v plynné, k čemuž spotřebovává teplo z prostrou výparníku; na vnější ploše výparníku se ochlazuje buď přímo mléko nebo vhodné médium jímž se přenáší chlad)
chladící nádrže a tanky
s přímým chlazením – uvedou se do činnosti až když je v nich mléko
s akumulací chladu – uvede se do činnosti předem, aby se do zásoby vytvořilo dostatečné množství chladu
s rozstřikem ledové vody
Čištění a dezinfekce dojící techniky – proč, způsoby a postupy, používané prostředky
postupem stanoveným podle druhu jednotlivých zařízení nebo pracovních pomůcek
ručně nebo použitím strojního zařízení
postup vlastní sanitace:
opláchnutí a očištění tlakovou vodou a kartáči povrchu použitých součástí
vpuštění gumových stěrek, či molitan. houbiček do mléčného potrubí (jen u dojení na stání do potrubí)
propláchnutí systému studenou vodou
cirkulace čistícího a desinfekčního prostředku
propláchnutí systému vodou (studenou či teplou)
vpuštění gumových stěrek, či molitan. houbiček do mléčného potrubí
používané prostředky
universální prostředky: AGROSAN A, K; DESPON A, K; DOSYL A, K; ; DEMYRO A, K (střídání alkalických a kyselých)
Technika technologie chovu drůbeže na podlahách – ustájení, krmení, napájení, odkliz trusu, sběr vajec, líhnutí kuřat, líhně
Ustájení: podestýlkové, celoroštové nebo kombinované
Odchov kuřic
jednofázový odchov na hluboké podestýlce 16-18 týdnů
dvoufázový odchov na hluboké podestýlce do 6-8 týdnů s následným přemístěním do klecí
Chov nosnic
hluboká podestýlka (4-5 nosnic/m2)
kombinace podestýlky a roštové plochy
Výkrm brojlerů
nejčastěji na hluboké podestýlce
na roštových podlahách
Krmení:
dopravníková krmítka – krmný žlábek v němž je uložen plochý krmný řetěz
zásobníková krmítka (misková) – malá tubusová krmítka s objemem 1,5-3 kg krmné směsi s různě hlubokým krmným žlábkem na obvodu misky; dvojí plnění: 1. dopravník krmné směsi umístěn pod stropem haly a k jednotlivým miskovým krmítkům je krmná směs dopravovaná šikmými nebo svislými trubkami, 2. řada miskových krmítek je přímo zavěšena na dopravníku krmiva (ten je zavěšen na lankách, která jsou připojena na tažné lano – regulace výšky krmítek)
Napájení:
napáječky kloboukové (kruhové) – hliník, smaltový plech, plastické hmoty; ruční či automatické plnění; nejjednodušší jsou ručně plněné (klobouk a miska, mezi jejichž vnějšími obvody vzniká kruhový napájecí žlábek), automaticky doplňované (doplňování vody ovládáno pružinovým ventilem, zavěšuje se na strop nebo pomocné konstrukce a je výškově nastavitelný)
napáječky kapkové – konstrukčně patří mezi ventilové, voda se uvolňuje v kapkách mírným nadzvednutím nebo vychýlením vyčnívající stopky ventilu
napáječky miskové, kalíškové
Odkliz trusu:
jednorázově po vyskladnění zvířat
traktor s radlicí, mechanické lopaty
Sběr vajec: - slepice snášejí do snáškových hnízd – sbírána ručně nebo pomocí mechanizovaných prostředků sbírána a dopravována mimo halu
Líhnutí kuřat:
kuřata – 21 dnů až 21 dnů 10h
kachňata – 27 dnů 22 h až 28 dnů 12h
housata – 29 dnů 18 h až 30 dnů 12h
nasazování vajec: jednorázové či třetinové (každých 7 dnů se naplní 1/3 předlíhně)
ukládání vajec – předlíhňové lísky, pojízdné regály nebo dolíhňové lísky
dolíhnutí: trvá zpravidla 2-3 dny
vlastní líheň kuřat (klubání): asi 10 h
teplota: předlíheň + líheň, kuřata 37,5 – 38,2 °C
relativní vlhkost
předlíheň kolem 55%
dolíheň 60 – 80%
Líhně:
líheň = předlíheň + dolíheň
podle provedení – stolové, skříňové, komorové, tunelové
podle způsobu výměny vzduchu – s přirozenou výměnou, s nucenou
technické vybavení líhní – zařízení pro ukládání a naklápění vajec
lísky – upevněny tak, aby plošný styk mezi vejci a lískou byl minimální a bylo možné oboustranné vychylování vajec o 45 – 50° od kolmé roviny
dřevěné s lištami, kovové se síťovou konstrukcí, z plastické hmoty
naklápění v předlíhni: hydraulicky (1x za 3-4 hodiny s úhlo
Vloženo: 4.01.2010
Velikost: 498,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu TFE24E - Zemědělská technika
Reference vyučujících předmětu TFE24E - Zemědělská technika
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Vypracované otázky
- EHE12E - Politologie - PAA - Vypracované otázky ke zk.
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Vypracované otázky ke zk.
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Vypracované otázky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Vypracované otázky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Vypracované otázky ke zk.
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Vypracované projekty
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Vypracované otázky ke zkoušce
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Vypracované otázky ke zk.
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Vypracované varianty
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Vypracované okruhy
- ABE01E - Základy fytotechniky - Vypracované okruhy
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Vypracované okruhy
- EUE14E - Obchodní nauka - Vypracované okruhy
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - Vypracované okruhy
- EUE08E - Zemědělské zbožíznalství - Vypracované otázky
- EAE81Z - Plánování a řízení projektů - DS - Vypracované otázky na zápočtový test
- EUT72E - Obchodní nauka - TF DS - Vypracované otázky
- EEE45E - Ekonomika agrárního sektoru - vypracovane otazky
Copyright 2024 unium.cz