- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Vypracované okruhy
EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Hodnocení materiálu:
Vyučující: RNDr. CSc. Karel Hauzer
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Charakteristické znaky současného odborného poznání. Praktický a teoretický postoj ke světu.
Současné odborné vědecké poznání
specializované, jednotlivé vědní obory si vybírají za předmět svého zkoumání určitou dílčí skutečnost a s postupem většího poznání dochází k větší specializaci (superspecializace = fachidiotství)
přesnější poznání x poznání širších souvislostí (chybí)
smyslem poznání bylo poznat celistvé vědění (jednotný poznatek v kontextu celosvětového vědění) [univerzitás scienciorus] – jednota a celistvost vědění
odborné vědění – vznik 6. st. př. n. l. Řekové, pomocí řeči a jazyků lze formulovat na základě toho, že znám věcné iracionální důvody
cílem filozofie bylo poznání celku ne dílčí (specializované)
Francois Bacon – konec renesance, Angličan – VĚDĚNÍ JE MOC (knowledge is power), vědění je nástroj k tomu, abychom byli schopni zdařile řešit praktické problémy, které nám náš život přináší
jsme nuceni zaujmout praktický postoj ke světu → poznávání věcí se kterými se setkáváme nás vede k tomu, že nás zajímají a k tomu, jak je můžeme využít k praktickému řešení toho problému
teoretický postoj ke světu – nezávislí na tom praktickém jednání,
=======================
Stav současného poznání (vědění)
současné vědění je roztříštěné, člověk se zaměřuje na dílčí oblast (výsek) skutečnosti, což je vědecká disciplína → přibývá specializace → úkolem vědce je podat předpověď o oblasti, kterou zkoumá
Starověké Řecko – opačná situace, jednota a celistvost vědění - soustředěna na universitách
poznání celku, zrod filozofie a vědy
samostatné vědecké disciplíny vznikly až po oddělení od filozofie
dnes se téma celku ztratilo
Naše poznání – úzce spojeno s praktickým využitím (novověké poznání)
znalosti nás zajímají proto, abychom s jejich pomocí mohli řešit jiné problémy
věci, události, procesy → chceme je prakticky využít
tento pohled je pro nás omezením → tvoří z nás lidi, kteří vidí skutečnost pouze jednostranně
dříve se člověk zajímal i o to, jaké jsou věci samy o sobě, nezávisle na využití člověka
Teoretický pohled na svět = věci nás zajímají z toho hlediska, jak jsou samy o sobě, ne jejich praktické využití = jaká je povaha věcí!
vědec (odborník) – popis a vysvětlení jevů
formulace předpovědí o zkoumané oblasti (predikce)
aktivně se podílí na praktickém využití teorií (stupňování moci člověka nad přírodou)
=======================
noetika = teorie poznání – zkoumá podmínky, způsoby a věrohodnost poznání
epistemologie - postupy a možnosti ve vědě, otázku pravdivosti poznání
gnozeologie - zabývá se podmínkami a možnostmi našeho poznání, jaký je jeho vztah ke skutečnosti, co je to pravda, zdůrazňuje rozumovou stránku poznání.
-to, co považujeme za poznání je spojeno s problémy (proto existuje tato část filosofie)
poznání
-subjekt, který poznává jsme my (poznávací subjekt)
-poznáváme na základě zkušenosti, vzdělání; je nesmyslné mluvit o objektivním poznání
-naše zkušenost, vzdělání (subjektivnost
-objekt, předmět poznání, úsek jsoucí skutečnosti
„Co můžeme vidět? – Vidění samotné – nelze poznat vidění
To, jak se dívám je předpokladem, abych něco viděl.
Kant: 2 druhy poznání: - věc pro nás- jak se nám jeví – praktické poznání
- věc sama o sobě – teoretické poznání
Poznání rozumové vs. smyslové
Praktický postoj ke světu spočívá v tom, že abychom mohli ve světě jednat, tak nemusíme znát jeho detaily.
Teoretický postoj je zaměřený na to, co v praktickém životě přecházíme a tímto postojem narážíme na aporie (problémy pravé). Snaží se soustředit na to, co praxi uniká.
=======================
odborné vědění je spojeno s praktickým postojem ke světu
používáme poznání k tomu, abychom úspěšně praktické problémy řešili
současný stav odborného vědění se zásadním způsobem liší od odborného vědění před cca 2 tis lety, rodící se odborné vědění se zaměřilo na jednotlivosti, dílčí skutečnosti
jaké je dílčí poznání ve vztahu ke zkušenosti
dříve bylo důležitější poznání celku, dnes dílčí skutečnosti (specializované)
zrod vědění byl provázen teoretickým postojem ke světu
praktický postoj ke světu vs. teoretický postoj ke světu
teoretický postoj ke světu: věci, události, které se vyskytují v našem světě nás nezajímají jak jsou prakticky využitelné , ale zajímají nás jaké jsou věci sami o sobě.
Zkoumat věci jak to můžeme prakticky využít
poznáváním můžeme sledovat věci, jak nám slouží, jak jsou využitelné, z hlediska toho jaké jsou sami o sobě, pak jde o to ….
jak se dostaneme od praktického poznání k teoretickému?
Údiv – cesta od praktického k teoretickému
druhá cesta: začínáme o něčem pochybovat
problém hodnověrnosti, správnosti poznání jako takového → přichází skepse
máme zkušenost s poznáním, které je zpochybnitelné, poznáme, že poznání není jisté
2. Co je to logos a jak se liší od mýtu?
mytická vyprávění jsou anonymní
logos – 6. století Řecko, zná důvody pro to, co říkáme → spor o sílu důvodů, možnost kriticky se vyjadřovat k závažnosti určitých důvodů (některé důvody silnější než jiné)
MYTOS
mýty se odehrávali dříve než logos a byly předchůdce filozofie
vyprávění příběhu, ze kterého se lidé dozvídali odpovědi na důležité otázky (např. lidské svobody k osudu, dobro a zlo, vina a trest)
odehrával se v minulosti ve spojení s náboženstvím
forma vyprávění, autor neznámý
dnešní svět je vysvětlený ze světa jiného
LOGOS
zamýšlí se nad tím, jaké jsou významy obecných pojmů (jejich výklad)
odlišnost od mýtu je ta, že je rozhodující to, co se odehrává teď
známe autory textů – autorská
=======================
Logos - jazyk pro vypovídání o světě
- spojeno s kritikou našeho myšlení
→zrod vědy a filosofie
- svět je vyložitelný ze sebe samého
- zamýšlí se nad významy určitých pojmů → jejich výklad
- vychází ze současné životní zkušenosti člověka
Logos x mýtus
- známe autory x u mýtu je neznáme
- do loga nezasahují Bohové (svět je sám sobě příčinou)
- filosofie (a její jazyk) se rodí z mýtu (je to kritika myšlení mýtického)
→Př.: Bouřka
Mýtus - bohové se zlobí a tak seslali bouřku
Logos (v jazyce filosofie) - hledání jiných pravd např.: způsobením počasím
=======================
mýtus = základní existenciální postoj, na němž teprve mohou vznikat a vůči němu se vymezovat postoje ostatní
Mýtus - hlavní charakteristiky:
jedná se o vyprávění, příběh - vyjádření uměleckým jazykem
nalézá odpovědi na otázky (vyprávění o tom, co se stalo kdysi dávno a objasňuje to, co se děje teď) ( minulost objasňovala současnost
tento svět vykládá pomocí světa bohů - do lidského osudu a života zasahovali bohové (svět bohů ( svět lidí)
mýtus (z řec. mythos, řeč, vyprávění, příběh)
původně tradiční náboženské vyprávění, které poskytuje celkový obraz a orientaci ve světě, případně i vzor, jímž se pak řídí lidské jednání. V tradičních společnostech doprovází a vykládá rituály (bohoslužbu), zdůvodňuje instituce, předpisy a zákazy, dovoluje návrat ke zdroji, napodobení zakladatelského jednání a tím i pravidelné rušení času
mnozí filosofové užívají mýtů či obrazů k výkladu tajemství - také proto, že m. je daleko působivější a lépe se pamatuje než suchá argumentace
mýtus je řazen mezi „symbolické formy“
soustavě mýtů, užívaných v jisté společnosti, se někdy říká mytologie
logos (řec., od legein, sbírat; slovo, řeč, myšlenka, rozum, důvod, počet, poměr)
to, co umožňuje poznávat, chápat a vyjadřovat; princip rozumění a smyslu
prostředek rozumového poznání, na rozdíl od symbolického vyprávění mýtu se kritériem pravdivosti stává rozumná řeč (logos) = řeč mající smysl neboli řeč vystihující uspořádání částí v celku, dokážeme při ní udat důvod (odůvodněná řeč)
Kritériem pravdivosti se stává logos = rozumná řeč mající smysl a vystihující uspořádání částí v celku ( snaha postižení celku.
=======================
Mýtus = vyprávění – poutavou podobou o životech lidí, hrdinové
Mluvíme o ,,náboženském výkladu“
Řeší, jak se člověk chová v různých situacích ke svému stvořiteli
Mytické vyprávění má pradávné kořeny, je závislá na minulosti, historii
→ Řekové začaly využívat řeč zvanou LOGOS = řeč, rozum, zákon/řád !! – 3 významy – velmi hluboce spolu souvisí
Vztah mezi jazykem a myšlením - čím je bohatší jazyk, tím je myšlení rozvinutější
Zákon/řád – význam: svět je pravidelně uspořádán, obsahuje řád
- známe důvody, proč to říkáme (logos) : rozumový důvod, věcný – založený na určité skutečnosti
Řekové byli první, kdo si přestali vyprávět mýty – začali s řečí ve smyslu logos – otvírá se možnost kritiky
Ten, kdo užívá řeči logos, přemýšlí o tom, která slova užívá (různé významy slov)
- řeč logos obsahuje výklad obecných pojmů
=======================
MÝTUS
mýtus formuloval myšlení lidí, ti co žili v mýtickém světě mýtům důvěřovali, nezpochybňovali je
člověk důvěřoval poselstvím, které přinášela tato poselství, neměl potřebu na otázky si odpovídat sám
máme jako moderní lidé odstup k mýtům, pouhé báchorky, nedoložená vyprávění, máme tendenci se od mýtu distancovat, poučení moderní vědou začínáme mýty chápat jako pohádky
LOGOS
je nemyslitelné myslet mimo jazyk, mezi myšlením a jazykem je úzká spojitost, není možné tyto dvě zkušenosti od sebe oddělit
ten kdo užívá řeč ve smyslu logos, vypovídá o světě nějaké skutečnosti, které jsou odůvodněny buď věcnými argumenty založené na věcné zkušenosti, nebo na racionální …
s řečí logos se spojuje, že se před námi otevírá možnost poznat
s řečí logos se spojuje, že lidé přestali věřit mýtům
logos nabízela těm, kteří přestali být posluchači mýtů, možnost hledat si nové odpovědi podle svého
logos hledám odpovědi na důležité otázky současnosti v současnosti, na rozdíl od mýtu vykládá přítomnou zkušenost, a ne na to co se odehrálo kdysi dávno
3. Co je filozofie?
Filein – láska
láska mezi přáteli, (vychází z toho, že přátelé mají společné zájmy, … → rádi spolu pobývají)
ten kdo miluje moudrost to je ten, který rád pobývá u některých otázek problému, a když s jimi zabývá tak ho přivádějí na cestu moudrosti
agafe – sebeobětavá láska (není filozofie), erotos – sexuální láska
Sophia - moudrost
trvalá snaha osvobodit se od polopravd, pouhých předsudků a dospět k poznání, je blíže skutečnosti samotné
s moudrostí si nespojovali vědění o mnohém jednotlivém (chodící encyklopedie – vědění o mnohém jednotlivém, schází tam vědění o tom, jaké jsou podstatné vztahy mezi jednotlivými poznatky)
poznání toho, že můžeme rozdělit to, co se dovídáme do 2 skupin
hliník je elektricky vodivý (ovlivní dílčí část nás – paměť, rozum)
celek dobrého lidského života - zásadním způsobem každého z nás může ovlivnit (vnitřní proměna)
s poznáním se pojí mravně zodpovědný vztah se světem (vědění o bankovním systému ČR – vytuneluji banku)
nositelé vědění jsou na rozcestí – vědění můžu zneužít nebo využít pro ostatní lidské bytosti
nejde jen o to, co teď prožíváme, ale celek dobrého a zdařilého lidského myšlení
vede nás k tomu, že s určitým nadhledem se díváme na to, co teď prožíváme
definice: Filozofie usiluje o racionální poznání celku jsoucí skutečnosti a našeho postavení v něm. Filozofie usiluje o poznání základů, kritérií, jak je možné vědění.
KDO TO JE ČLOVĚK? – rozdíl mezi věcnou skutečností a tím ostatním je v rozdílu BYTÍ (člověk je také věc jako kámen jen má jiné vlastnosti), tato otázka vyjadřuje schopnost vyjasnit jak to s námi je (jaký je náš vztah), chceme porozumět sami sobě (filozofická antropologie). Člověk nejen poznává, ale také prakticky jedná. (Praktická filozofie) v souvislosti s jeho výtvory → (sociální filozofie) politické, sociální instituce a jejich chování, hodnotíme co je dobré, zlé, spravedlivé, (tato část filozofie znamená ETIKA)
filozofie mluví o tom, jaké by mělo být (lidské jednání, aby bylo mravně hodnotné)
=======================
Soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka. Založena na rozlišení pravého poznání a zdání, které před kritickými otázkami neobstojí.
Jde o pojmové myšlení
Filozofie není anonymní, ale známe autory.
odůvodňuje svá tvrzení na základě logických pravidel
snaží se přesně charakterizovat pojmy, se kterými pracuje
příběhů je zde málo (Platónovo podobenství o jeskyni)
nepřináší jasné odpovědi - formuluje otázky, na které není jednoduché nalézt odpovědi
Filosofie
pochází z mýtu
zabývá se každodenními problémy, tím jak tyto problémy ovlivňují celkový život
spojena se zkušenostmi a s postojem ke světu a lidem
hledá odpovědi na životně důležité otázky (nejsou vyprávěním)
filozofie zavádí zvláštní pojmy, které vysvětluje
otázky, které řeší se týkají celého lidského života a jsou pro člověka důležité
odpovědi jsou hledány v současnosti
kritická věda o podmínkách možnosti empirické společnosti jako celku
=======================
-vykládání, vysvětlování mýtů, hledání odpovědí (filosofie
-filosofie se vyjadřuje prostřednictvím racionálních úvah, vymezených pojmů, ne příběhy.
-filosofie ( svět je sám sobě příčinou (žádní Bozi a tak)
- mýtus( svět vykládán prostřednictvím Bohů
-filosofie není anonymní
-filosofie vzniká, když lidé začali pochybovat o mýtech, spoléhají se na vlastní rozum, začali pátrat po podstatě věcí.
Věda o Jsoucnu a jeho prvních příčinách
Předchůdce věd – vědy vycházejí z filosofie
Mýtus ( Filosofie ( Věda
=======================
SOPHIA – na začátku usiloval člověk zbavit se předsudků, pouze na úrovni mínění a domněnek, snaha osvobodit se od předsudků polopravd, nedostatečných vědění
moudrost – vědění o tom jak vstupují jednotlivá fakta ve vztahu k jiným faktům
moudrý není ten, kdo je chodící encyklopedií, moudrý je ten, který je schopen nahlížet na vztahy mezi jednotlivými skutečnostmi
s moudrostí se spojovala schopnost zaujmout určitý odstup, dospět k nadhledu, co přináší přítomná chvíle, v tom smysl, že člověk by neměl nahlížet na to, čím zrovna žije (co přijde dnes, zítra za týden) posuzovat z krátkodobého hlediska, moudrost se posuzuje tím, že člověk posuzuje jaký má daná událost význam pro celý jeho život (dobrého a zdařilého lidského života)
poznání toho co je čas (že náš život je na prvním místě neoddělitelný od času)
Řekové se domnívali, že lidé pouze o moudrost můžou usilovat, ale nikdy jí nemůžu dosáhnout, ti co milují moudrost jsou pouze na cestě k moudrosti, ale něco nám zabraňuje dosažení moudrosti
Lidé, kteří netouží po poznání, jsou se sebou spokojeni
bytost nejenom, která poznává, ale i která prakticky jedná, a to i jako tato bytost něco vytváří – instituce, řád společnosti
zajímá nás člověk prakticky jednající, praktické jednání vůči ostatním lidským bytostem (běžné každodenní jednání), vstupujeme do bezprostředních osobních vztahů a nás toto jednání zajímá z hlediska dobro, zlo spravedlnost
4. Jak rozumíte významu Platonova podobenství o jeskyni?
Text od Platóna, který se nám snaží sdělit něco důležitého o poslání filozofie.
Platonova kniha Ústava – 7. kniha
V jeskyni jsou vězňové, kteří jsou připoutáni tak, že koukají jen jedním směrem a to na temnou stranu jeskyně. Za vězni visí v dáli a ve výšce oheň. Mezi ohněm a lidmi je zídka u které vede cesta a po ní procházejí lidé, kteří nosí různé věci a jejich stíny vidí vězni. Platón rozděluje věci na přirozeně vzniklé (lidé, zvířata) a na věci umělé (námi vytvořené – nástroje pro vytváření umělých věcí a věci uměle vytvořené). Vězni slyší hlasy nosičů.
Je to podobenství o každém z nás. Vězni vnímají stíny jako skutečné. To co vnímáme smysly považujeme za skutečné. Zkušenost tohoto typu nás nevede k tomu ji zpochybňovat. Musí přijít někdo jiný, který nás poučí o tom jak to doopravdy je. Zdánlivé poznání je nahrazeno skutečným. Nové poznání je odmítáno.
Vězni se domnívají, že hlasy co slyší, jsou hlasy těch míjených stínů.
Vězni jsou nesvobodní, někdo se o ně musí starat → nemají žádné starosti ani problémy. Neuvědomují si, že jsou uvězněni.
Se ztrátou jednoduchosti přichází zmatek. Světlo v tomto příběhu hraje dominantní roli, ale vězni nemohou vidět skutečnost, protože jsou oslněni.
Závěr: Nejsme ochotni poznat nové poznání, a když někdo chce nám vysvětlit nové poznání a trvá na svém → snažíme se ho zneškodnit.
Dítě v přírodě vidí ovečku → „Jé, ona je jako v televizi.“ = současný svět (nadvláda zdánlivé skutečnosti)
Přestáváme mít potřebu vytvářet obrazy, které mají odkaz na skutečnost.
PLATONOVA CHARAKTERISTIKA
Svět smysly poznaný je neustále měněn. Svět mnohosti a neustálé změny. Změna se spojuje s tím, že neustále něco zaniká a něco vzniká → můžeme vysvětlit, že těch jevů je mnoho.
Souvislost Platonova života
založil školu, Akademie (Athény), nad vchodem do školy byl nápis: „Kdo nezná geometrii nechť nevstupuje!“ Co je myslitelným předmětem geometrie je zdrojem nápodoby geometrických předmětů v souvislosti s tím, že je nakreslíme do sešitu atd.
předmětem geometrického zkoumání je to, co je poznatelné rozumem
předměty geometrie nejsou smysly vnímatelné, ale rozumem pochopitelné
Předmět geometrie – poznatelný pouze rozumovým náhledem (když opustíme smyslové vnímání)
Máme poznání založené na skutečnosti a obecných věcech. „Geometrie je ‚duševním‘ kro
Vloženo: 17.06.2009
Velikost: 198,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Reference vyučujících předmětu EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Reference vyučujícího RNDr. CSc. Karel Hauzer
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Vypracované otázky
- EHE12E - Politologie - PAA - Vypracované otázky ke zk.
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Vypracované otázky ke zk.
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Vypracované otázky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Vypracované otázky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Vypracované otázky ke zk.
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Vypracované projekty
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Vypracované otázky ke zkoušce
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Vypracované otázky ke zk.
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Vypracované varianty
- ABE01E - Základy fytotechniky - Vypracované okruhy
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Vypracované okruhy
- TFE24E - Zemědělská technika - Vypracované okruhy
- EUE14E - Obchodní nauka - Vypracované okruhy
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - Vypracované okruhy
- EUE08E - Zemědělské zbožíznalství - Vypracované otázky
- EAE81Z - Plánování a řízení projektů - DS - Vypracované otázky na zápočtový test
- EUT72E - Obchodní nauka - TF DS - Vypracované otázky
- EEE45E - Ekonomika agrárního sektoru - vypracovane otazky
Copyright 2024 unium.cz