- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálobyli ho. Město bylo téměř zničeno, a na území Kyjevské Rusi vznikl nový stát Zlatá Horda – postupně byla podrobena všechna ruská knížectví kromě Novgorodského. Tense ale musel bránit ( během vlády Alexandra Něvského ) útokům Švédů – vyhrál na řece Něvě roku 1240 a rovněž porazil řád Německých rytířů roku 1242 na Čudském jezeře. Zlatá Horda – feudální státní útvar ve východní Evropě a střední Asii založený roku 1241 Batúem. Jádrem této říše bylo dolní Povolží. Politická správa zde měla vojenský ráz. V čele státu stáli chánové z Čingischánova rodu, kteří vybírali daně. Moc si zde Mongolové udrželi do poloviny 14. století, po bitvě na Kulikově poli se ruská knížata zbavili její nadvlády.. koncem 13. století došlo k vzestupu Moskevského knížectví – příznivá poloha na křižovatce cest dálkového obchodu. Kolem Moskvy byly bažiny a husté lesy – vynikající ochrana před Zlatou hordou ( Mongolové používali koně, kteří vynikali při boji ve stepích ). Kníže Ivan I. Kalita ( 1325 – 1341 ) = měšec, titul získal po dlouhém boji o právo vybírat od všech knížat daň pro Zlatou Hordu – obohatil se , přestal daně pro Zlatou Hordu odvádět a vybudoval si vlastní armádu. Dmitrij Ivanovič Donský ( 1359 – 1389 ) – porazil roku 1380 Mongoly na Kulikovském poli na Donu a ruská knížata se zbavila závislosti na Zlaté Hordě. Ivan III. Vasiljevič ( 1462 – 1505 ) zvaný Veliký – přispěl k centralizaci severovýchodní Rusi., spojením ruských knížectví se podařilo roku 1480 svrhnout mongolsko-tatarskou nadvládu nadobro.
Východo římská říše - Byzantská říše, státní útvar vzniklý po rozdělení římského impéria v roce 395 z jeho východní části. Byzantští císaři se považovali za nástupce římského císaře, obyvatelé říše se nazývali Rhomaioi (Byzantinci se nazývali až v pozdějším období). Byzantský císař byl i hlavou církve (viz též césaropapismus). Hlavní město Konstantinopol bylo založeno císařem Konstantinem Velikým na místě osady Byzantion. Až do 7. stol. doznívaly antické formy života. V 7. – 8. stol. říše odolávala perským, arabským a později i slovanským nájezdům. Největší stabilitu dosáhla za makedonské dynastie (867 – 1056). Za císaře Basileia II. dobyto Bulharsko, které se stalo v letech 1014 – 1187 byzantskou provincií. V roce 1054 došlo k církevnímu rozkolu – schizmatu se západní církví. V 2. pol. 11. stol. ohrožovali Byzanc ze západu Normané a z východu seldžučtí Turci. Vláda dynastie Angelovců 1185 – 1204 znamenala úpadek; 1204 Konstantinopol dobyt křižáky. Na dobytém území v letech 1204 – 61 vzniklo latinské císařství a tři samostatné byzantské útvary: despotát epirský, níkajské císařství a císařství trapezuntské. Znovudobytí byzantské říše uskutečnil císař Michael VIII. Palaiolog, zakladatel poslední byzantské dynastie Palaiologů v letech 1261 – 1453. Jednání o církevní unii se Západem v době ohrožení osmanskými Turky se konala v Lyonu, Ferraře a ve Florencii, ale byla bezvýsledná; byzantský lid unii nepřijal a její představitele odsoudil. 29. 5. 1453 Konstantinopol dobyt osmanskými dobyvateli.
Svatá říše římská, nejpoužívanější název Římskoněmecké říše. Užíván od pol. 12. stol. za vlády Friedricha I. Barbarossy.
Římskoněmecká říše, středověké německé císařství, jež zahrnovalo území dnešního Německa, české země, Rakousko, Švýcarsko a státy Beneluxu. Vznikla v roce 962 po dobytí severní a střední Itálie německým králem Otou I. a jeho korunovací papežem na římského císaře. Program obnovy římského císařství vrcholil zač. 11. stol. za vlády Oty III. Za vlády sálské dynastie se říše skládala ze tří království: německého, burgundského a italského. Autorita císařství byla podlomena za jeho bojů s papežstvím (boje o investituru). Říšská knížata od roku 1077 mohla volit panovníky římskoněmecké říše (viz též kurfiřt). Císařská strana (od 13. stol. ghibellini) vystupovala s teorií o propůjčení vlády nad světem císařům bezprostředně od Boha (kolem roku 1158 změna názvu na “svatou" říši římskou). Dynastie Hohenštaufů se orientovala na Itálii a v Německu vzrostla moc knížat, kterou posílilo bezvládí let 1250 – 73. Od roku 1273 se panovníci snažili využít lenního práva k ovládnutí uvolněných lén pro své rody (Habsburkové získali Rakousko a Štýrsko). Volební právo zůstalo omezeno na kurfiřty. K upevnění římskoněmecké říše došlo za personální unie s českým státem za vlády Karla IV. Základním zákonem v říši se stala Zlatá bula Karla IV. (1356). Rozpad jednoty říše nastal v letech1400 – 1520. Poté byl nastolen dualismus formální císařské a faktické místní moci. Od nástupu Karla V. se používá označení Svatá říše římská národa německého, ale pokusy o vytvoření německého národního státu skončily neúspěchem. V 16. stol., za reformace, získali říšští stavové faktickou moc a po vestfálském míru (v roce 1648) i územní svrchovanost. Císařská hodnost zůstávala v rukou Habsburků, kteří spravovali země v říši i země dědičné. Vestfálský mír uznal odtržení Nizozemska, Švýcarska a italských států od císařství. Po porážce německých zemí (včetně Pruska) Napoleonem I. Bonapartem a po územních ztrátách byla římskoněmecká říše za posledního císaře Františka II. (v roce 1806) zrušena.
Svatá říše římská národa německého, od konce 15. stol. (poprvé v roce 1474) používaný název Římskoněmecké říše.
V r c h o l n ý s t ř e d o v ě k
Druhá polovina 14. století byla ve znamení rozdrobenosti. Na Pyrenejském poloostrově úspěšně pokračovala reconquista,
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 52,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie jizni a jihovychodni Evropy
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Asie monzuny
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Evropy
- ZSV - Základy společenských věd - Východní tradice náboženství
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Východní asie
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- ZSV - Základy společenských věd - základy filozofie a východního myšlení
- BI - Biologie - Gorila východní
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - 12 jihovychodni asie
- Z - Zeměpis - 16. Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 17. Východní Asie
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie2
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie stredni Evropy
- Z - Zeměpis - Střední Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- PSY - Psychologie - Vychovne prostredni, Rodina a rodinna vychova
- BI - Biologie - CNS mozek mezimozek, střední mozek
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- D - Dějepis - Vývoj absolutistických monarchií v západní a střední Evr
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- Z - Zeměpis - 13. Střední a Jižní Amerika
- Z - Zeměpis - 19 trans zeme stredni evropy
- Z - Zeměpis - 21. Státy střední Evropy a Pobaltí
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Střední Asie
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz