- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
D - Dějepis
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál17. maturitní otázka
Evropa po vídeňském kongresu a boj proti reakci v 1. pol. 19. st., revoluční rok 1848
(HTML náhled)
a.Uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu - po sesazení Napoleona se konal Vídeňský kongres ( září 1814 - červen 1815) s pauzou, kdy se Napoleon stal na 100 dní císařem. Tohoto kongresu se zúčastnili všechny evropské státy výjma Turecka,tj. přes 700 diplomatů. Cílem kongresu bylo ukončit válku s revoluční a ponapoleonskou Francií, a dalším typickým znakem kongresu byly restaurace - nastolení vlády starších dynastií, které znovu získávají moc, ve většině zemí se obnovuje absolutismus, církev znovu posiluje své pozice, které měla před vypuknutím osvícenství. Dále se jednalo o poválečném uspořádání tehdejší Evropy, zajištění míru, vytvoření mezinárodního bezpečnostního systému pro trvalé potlačování revolucí. Rozhodující slovo na tomto kongresu měli vítězné mocnosti z napoleonských válek, tzn. Rusko ( car Alexandr, a ruský diplomat, vedoucí ruské delegace, Andrej Kirillovič Razumovskij ), Prusko ( král Fridrich Vilém třetí, kancléř kníže Karl August Hardenberg ), Rakousko ( císař František první, kancléř kníže Klemens Lothar Metternich - předseda konference ),Velká Británie ( ministr zahraničí lord Robert Stewart Castlereagh, vévoda Arthur Wellesley Wellington ) a překvapivě významnou roli zde měla i poražená Francie ( ministr zahraničí Maurice de Talleyrand docílil uznání rovnoprávného postavení Francie na kongresu ). Ve Vídni přijali 4 POLITICKÉ PRINCIPY ( KONZERVATIVNÍ POSTOJE ). 1. PRINCIP - legitimita bývalých vládnoucích dynastií - návrat " panovníků z boží milosti " k moci, tj. např Bourbonů ve Francii, Španělsku, Království obojí Sicílie ( Neapolsko ). 2. PRINCIP - systém rovnováhy sil v Evropě, aby žádný stát nezískal hegemonii, Francie byla oslabena, musela zaplatit válečné náhrady a odevzdat válečné loďstvo vítězům. Mezi silným Ruskem a silnou Anglií leží v Evropě dva státy vyrovnávající vztahy mezi západními mocnostmi a Ruskem, a to Rakousko a Prusko. Zásada spolupráce a jednoty všech proti nebezpečí revolucí a vzájemných konfliktů - zásluha Metternichova ( 1813 - 1848 ), přezdíván "hrabě rovnováha". 3. PRINCIP -územní vyrovnání, zvl. spory o Polsko a Sasko, nebezpečí konfliktu - Talleyrandův návrh kompromisu, pak řešení přijatelné pro všechny zúčastněné státy ( Polsko pohlceno Ruskem , Sasko Pruskem ). zisky Pruska - upevnilo vedoucí pozici mezi německými státy, mělo bohaté Porýní, část Vestfálska, Gdaňsk, Poznaňsko,Dolní Lužice a část severního Saska ( Magdeburg a Halle ). zisky Ruska - personální unií připojena hlavní část Velkoknížectví varšavského jako Polské království, polská samospráva však byla postupně omezována, nakonec zrušena,získali Finsko, Besarábii - velmoc na pevnině. zisky Rakouska - severoitalské ekonomicky vyspělé státy Benátsko a Lombardsko, podrželo si východní Halič ( tj. jižní část Polska, vláda vedlejší linie habsburského rodu v Parmě ( císařova dcera Marie Luisa ) - obnova svrchovanosti nad Jaderským mořem - znovu námořní velmoc. zisky Velké Británie - námořní základny obsazené za války - Malta, Jónské ostrovy, Helgoland v severním moři, Ceylon převaha na moři díky hospodářskému úpadku Francie, zbavila se soupeře na světovém trhu. Švýcarsko získalo garanci neutrality, potvrzen vznik Německého spolku. 4. PRINCIP - snaha zabezpečit výsledky jednání , udržet status quo ( stávající systém ), společný postup proti občanským revolucím v Evropě v budoucnosti - uzavřen čtyřspolek vítězných mocností, do něho později přijata i Francie ( 1818 ) -trval do roku 1848. Pořádány periodické kongresy velmocí - poprvé v Cáchách 1818 - dohoda o skončení okupace ve Francii. uspořádání - personální unie Švédska a Norska ( odškodnění za ztrátu Finska ), Ruska a Polska ( větší část s Varšavou a Krakovem ), Dánsku bylo přiznáno Holštýnsko, rakouské katolické Nizozemí ( Belgie ) spojeno s protestantským Nizozemím vzniklo nizozemské království, potvrzen Německý spolek ( volné sdružení asi 36 nebo 41 států ), příslušnost Pruska asi 1/3 území, Rakousko 2/3 + 4 svobodná města ( Hamburk, Lübeck, Frankfurt a Bremen ) - rovnoprávnost a suverenita všech členů nejvyšším orgánem byl spolkový sněm ve Frankfurtu ( ale bez spol. financí a vojska - bezmocnost ). Švýcarsku potvrzena neutralita. Byla zachována rozdrobenost Itálie ( v Neapoli obnovena monarchie, v severní a střední Itálii nadvláda Rakouska, pouze v Sardinském království, v západní části sev. Itálie, vláda italské dynastie, Francie pod mezinárodním dohledem. Vytvořena tajná mezinárodní policie na odhalení připravovaných revolucí v Evropě. Evropa po vídeňském kongresu - éra Metternichova, relativní stabilita, doba klidu a míru, ve většině států byl nastolen absolutismus, obava z liberalismu ( vlivy myšlenek americké a francouzské revoluce ), omezována svoboda slova, náboženství a tisku, úsilí vyhnout se válkám, revolucím, oklešťovat národní požadavky , posilovat absolutismus. Prostředky - spolupráce evropských mocností ( neměnnost konzervativních zásad ), křesťanská vzájemnost, zachování status quo, řešení mez. problémů jednáním, zřízen účinný systém tajné policie - sledovány revoluční. i nár. organizace ( uplatnění zvl. v Rakousku, k potlačování národního hnutí , v Německu a Severní Itálii). b. Svatá aliance - spolek evropských křesťanských panovníků proklamovaný 26. 9. 1815 v Paříži tzv. Aktem Svaté aliance, podepsaným ruským carem Alexandrem prvním, rakouským císařem Františkem prvním a pruským králem Fridrichem Vilémem třetím - a poté postupně všemi evropskými monarchy s vyjímkou anglického krále, panovníků skandinávských zemí, a papeže. Svatá aliance vyjadřovala ideové spojenectví evropských panovníků v období po napoleonských válkách, založené na principech legitimity, absolutismu, byla namířena proti rev. dem. a národ. osvob. hnutím, vyvolaným v Evropě ohlasem francouzské buržoazní revoluce konce 18. stol. Sama Svatá aliance neměla nikdy praktický význam , název Svatá aliance byl však přenesen na čtyřspolek vytvořený v listopadu 1815 v Paříži na základě dohody velmocí bývalé protinapoleonské koalice - Anglie, Rakouska, Ruska a Pruska. Tento spojenecký svazek, jehož hlavními reprezentanty byli rak. kancléř Metternich a ruský car Alexandr první, měl být zárukou status quo v Evropě po vídeňském kongresu. V letech 1818 - 1822 se uskutečnily 4 kongresy mocností Svaté aliance - 1818 Cáchy, 1820 Opava, 1821 Lublaň a 1822 Verona, jenž měly formulovat jejich společné stanovisko k hlavním mezinárodním problémům. Zde se projevily velmocenské rozpory mezi jednotlivými členy aliance, zejména mezi Anglií a Ruskem. V důsledku těchto rozporů se SA začala od roku 1822 rozkládat, její definitivní konec znamenala revoluce v letech 1848 - 1849. c. Revoluce 1848 - 1849 v Evropě - vyvrcholení hnutí v Evropě směřující k občanské společnosti, zlom v dějinách většiny evropských zemí - série revolucí, v popředí byl program národní emancipace, vzájemný vliv a inspirace revolucí, zasaženo území od Paříže po Budapešť, od Berlína po Palermo - kolem 50 revolučních akcí v Evropě ( kromě Ruska a Anglie ). Vliv průmyslové revoluce ( rozmach průmyslu, dopravy i zemědělství ) na politiku - odpor k přežitkům feudalismu, vládě velkostatkářské šlechty a absolutního panovníka - omezování občanských svobod, brzda kapitalistického podnikání - požadavek konstituce ( ústavy ) + sociální požadavky. - nespokojenost s politickým uspořádáním - většina lidí bez politických práv ( nejen v absolutistických monarchiích, ale i v zemích s konstitučním režimem ). - národní požadavky v Německu, Itálii, střední a východní Evropě nebyly splněny - odpor k vládám cizích dynastií -právo národů na svobodu a samostatnost - výbuch revoluce urychlen dvěma událostmi světového dosahu - všeobecná obchodní a průmyslová krize v Anglii se šířila do Evropy + neúroda ( sucho 1846 ) a nákaza brambor - vzrůst ceny potravin. - společné cíle revolucí : odstranit feudalismus a absolutistické vlády, rozvoj industriální společnosti. Specifické cíle : podle podmínek jednotlivých zemí - např. sjednocení rozdrobené země ( Itálie a Německo ), osvobození od vlád cizích dynastií. Propukly hlavní dvě vlny revoluce - od ledna 1848 z Neapolska přes Uhry do střední Evropy, od února z Paříže přes jižní a střední německo do Čech. Předehrou revoluční vlně bylo vítězství liberálně demokratických kantonů nad konzervativními v občanské válce ve Švýcarsku roku 1847, nová ústava - vznik státu se spolkovým sněmem a radou v čele s prezidentem. Revoluce v Itálii - leden 1848, nenávist k Habsburkům a Bourbonům ( vlastnili většinu Itálie ) + touha všech revolucionářů po sjednocení poloostrova - tzv. RISORGIMENTO ( obrození, vzkříšení ) + demokratick
Vloženo: 6.09.2011
Velikost: 70,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
- D - Dějepis - Revolucni 20.leta 19.stoleti
- D - Dějepis - Revolucni 30.leta 19.stoleti
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě i u nás.
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 V EVROPĚ A HABSBURSKÉ ŘÍŠI.
- D - Dějepis - revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848 – 1849 V EVROPĚ A U NÁS
- D - Dějepis - VÁCLAV IV.A NÁRŮST REVOLUČNÍ SITUACE
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 u nás
- D - Dějepis - Revoluční rok 1848 v Evropě
- D - Dějepis - REVOLUČNÍ ROK 1848
- D - Dějepis - Výsledky Vídeňského kongresu_ vývoj do roku 1848
- D - Dějepis - Absolutismus ve Francii, rok 1848, mezinárodní vztahy po 30ti leté válce, Svatá říše římská
- D - Dějepis - Rakouské císařství v letech 1848 - 49
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Rakousku
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - Revoluce v českých zemích (1848)
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Českých zemích
- D - Dějepis - Vídeňský kongres, revoluce 1848
- D - Dějepis - Revoluce 1848 - 49
- D - Dějepis - Osvicenstvi a ceske zeme do r. 1848
- D - Dějepis - Revolcni rok 1848 a rakouska monarchie do konce 19. stol.
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - Rok 1848
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848
- ZSV - Základy společenských věd - ústava (vývoj od r. 1848 + hlavy)
- D - Dějepis - RAKOUSKÉ ZEMĚ V LETECH 1848 – 1914
- D - Dějepis - ČESKÉ ZEMĚ V LETECH 1848-1914
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- D - Dějepis - Revoluce 1848
- D - Dějepis - REVOLUCE 1848a
- D - Dějepis - Revoluce 1848-1849 u nás a v Evropě
Copyright 2024 unium.cz