- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálve Francii zuřila stoletá válka, Svatá říše římská se stávala formálním pojmem. Kromě toho byla Evropa rozdělena duchovně, protože od 1378 působili dva papežové. Jeden sídlil v Avignonu, druhý v Římě. Končí také slavné působení Anjouovců ve střední Evropě, jimž se podařilo dočasně sjednotit polské i uherské království. Země koruny české ovšem díky dočasnému zisku Braniborska dosáhly jednoho z největších územních rozmachů v historii. Ve východní Evropě začal vzestup Jagellonců v Litevském velkoknížectví. Dále na východ již Mongolové sužovali ruské státy, mezi nimiž si pomalu budovalo silnou pozici moskevské knížectví. Osmanská říše na jihovýchodě již téměř vymazala z mapy byzantskou říši a chystala se k výpadu do hloubi Balkánského poloostrova, aby pohltila zdejší slabé státy.
Osmanská říše, otomanská říše – turecká říše, založená v roce 1299 Osmanem I. (po rozpadu říše Seldžuků na severozápadě Malé Asie). Jeho syn Organ (vládl 1326 – 59) se zmocnil Bursy (která se stala hlavním městem), Nikodemie a Níkaje. 1354 získal první evropskou državu (Galipoli). Zřídil sbor stálé pěchoty (janičáry) a razil vlastní mince. Ve službách byzantského císaře se 1352 – 57 vylodil na evropském břehu a pronikal na Balkán. Organův nástupce Murad I. (vládl 1359 – 1389) dobyl 1361 Adrianopolis (Edirne), z níž vytvořil nové sídelní město. V roce 1363 v bitvě na řece Marici osmanská říše porazila vojska papežského spolku a obsadila většinu Bulharska. 1389, po vítězství na Kosově poli, získáno Srbsko, poté Makedonie. Současně připojována území v Malé Asii (po Ankaru), kde byly zřizovány správní jednotky (sandžaky). Za sultána Bajezida I. dobyto východní Řecko a Anatólie po Erzindžan. Zkázu přinesla porážka v bitvě s Timurem Lenkem u Ankary v roce 1402. Obnovitel státu Mehmed I. Čelebi s pomocí balkánských provincií získal zpět většinu ztracených území v Malé Asii do 1421. Jeho syn Murad II. postupoval v Malé Asii a na Balkáně (Valašsko se stalo vazalským státem). 1444 zvítězil u Varny nad vojsky evropské koalice vedené králem Vladislavem Jagiełłem. 1453 Mehmed II. Dobyvatel dobyl Konstantinopol (Istanbul), který se stal novým centrem státu. Vydán zákoník jako základ státní správy (vzor pro zákoníky v dalších obdobích), byly vytvořeny základy pro řízení armády (státní s profesionálním jádrem stálých sborů), měst, řemesel apod. Určeno právní postavení obyvatelstva podle vyznání s vymezením daňových povinností, jejichž plnění se vyžadovalo. Stát založen na vojensko-lenním systému; zaměřen na udržování silné armády, jež byla hlavní oporou státní moci. Rozkvět kultury zčásti ovlivněn Evropou (renesance). Návrat k rozhodnému vlivu islámu za Bajezida II. (po 1481). Jeho syn Selim I. tvrdě potlačil ší’itská hnutí v Malé Asii a obrátil výboje na východ; 1514 porazil Safíjovce a 1516 – 17 egyptské mamlúky: Sýrie a Egypt se staly provinciemi. Z Egypta převezl do Istanbulu posledního chalífu; jeho titul si přisvojil. Vláda jeho syna Sülejmana I. považována za vrchol osmanských dějin. Říše sahala od střední Evropy a severní Afriky po Kavkaz, Írán a Jemen; Černé moře bylo nazýváno osmanským mořem. Vojenské úspěchy a spolehlivá organizace státu přinesly hospodářský a kulturní rozkvět. Odpoutání od íránských vzorů usnadnilo v 19. stol. osmanským Turkům přejímat evropské kulturní projevy. V 17. stol. rozsah území zachován, ale hospodářské problémy vedly k lidovým vzpourám. V roce 1683 po porážce u Vídně rychlý ústup. 1686 vyklizen Budín a 1699 karlovickým mírem trvale ztraceny Uhry. Nástup Ruska způsobil vyklizení pozic severně od Černého moře. Vláda Ahmeda III. (1703 – 30) byla spojena se zvýšenou péčí o kulturu a vzdělanost (zřizovány školy, založena tiskárna). V důsledku vojenských neúspěchů povoláni instruktoři z Francie s cílem provést reformy ve státním zřízení a v armádě. Během krymské války finanční půjčka od Velké Británie znamenala zadlužení a cestu k hospodářské i politické závislosti na evropských mocnostech. Reformy 1856 a 1876 – 88 přinesly konstituční a parlamentární zřízení. Od 2. pol. 19. stol. byla osmanská říše předmětem východní otázky. 1908 dosáhli turečtí reformátoři (strana Ittihad ve terakki; viz též mladoturecká revoluce) obnovení ústavy. Po odchodu Abdülhamida II. 1909 vláda v rukou nacionalistické strany Ittihad ve terakki, která vstoupila do 1. světové války na straně centrálních mocností. V létě 1918 vystřídal Mehmeda V. Rešada Mehmed VI. Vahideddin, který 30. 10. 1918 podepsal v přístavu Mudros kapitulaci. Říše rozdělena na teritoria pod správou vítězných spojenců; osmanská říše zanikla v roce 1922.
latinské císařství, historický státní útvar v letech 1204 – 1261, který vznikl po dočasném rozpadu Byzantské říše po čtvrté křížové výpravě. Rozkládalo se na území kolem Konstantinopolu a pobřežních oblastí Marmarského moře. Ovládnutí Konstantinopole bylo iniciováno obchodními zájmy Benátek ve východním Středomoří. Západoevropští rytíři vládnoucí v latinském císařství podlehli silnému tlaku jednak Bulharů, jednak exilových byzantských vládců císařství nikájského.
císařství nikájské, státní útvar vytvořený v roce 1204 v severozápadní části Malé Asie s hlavním městem Nikájou, kam uprchla po dobytí Konstantinopolu většina jeho obyvatel s patriarchou. Císařství nikájské vedlo boje s císařstvím latinským a s Turky; v roce 1261 Michael VIII. Palaiologos dobyl Konstantinopol a obnovil byzantskou říši.
Vloženo: 6.06.2011
Velikost: 52,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie jizni a jihovychodni Evropy
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Asie monzuny
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie vychodni Evropy
- ZSV - Základy společenských věd - Východní tradice náboženství
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Východní asie
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- ZSV - Základy společenských věd - základy filozofie a východního myšlení
- BI - Biologie - Gorila východní
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - 12 jihovychodni asie
- Z - Zeměpis - 16. Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 17. Východní Asie
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie2
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Transformujíci se země východni Evropy
- Z - Zeměpis - Východní Asie
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie stredni Evropy
- Z - Zeměpis - Střední Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- PSY - Psychologie - Vychovne prostredni, Rodina a rodinna vychova
- BI - Biologie - CNS mozek mezimozek, střední mozek
- Z - Zeměpis - STŘEDNÍ AMERIKA
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- D - Dějepis - Vývoj absolutistických monarchií v západní a střední Evr
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- Z - Zeměpis - 13. Střední a Jižní Amerika
- Z - Zeměpis - 19 trans zeme stredni evropy
- Z - Zeměpis - 21. Státy střední Evropy a Pobaltí
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - Stredni Asie a Zakavkazsko
- Z - Zeměpis - Střední Asie
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz