- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálEvropa
40 nezávislých států
rozloha: 10,4 mil. km2
obyvatelstvo: 730 mil.
průměrná nadmořská výška: 340 m
zemědělství: brambory, ovoce, obilí, řepka, vinná réva, citrusy; skot
těžba: uhlí, ropa, zemní plyn, rudy Fe
průmysl: strojírenský, potravinářský, textilní, elektronický
Hranice Evropy s Asií:
probíhá pohořím Ural, řekou Ural, Kaspickým mořem, Kumsko-manyčskou sníženinou do Azovského moře, přes Černé moře a Bospor, Marmarským mořem s Dardanelami do Středozemního moře
členité pobřeží s mnoha ostrovy, poloostrovy a zálivy
malé teplotní a srážkové rozdíly
pobřeží omýváno Norským proudem
řídké osídlení(Alpy, vnitrozemí Pyrenejského pol., Irsko, Řecko; husté osídlení(Benelux, Pádská nížina, údolí Rýna, centrum Anglie, Pařížská pánev, povodí dolního Labe
Industrializace:
v minulosti závislá na zásobách uhlí. Průmyslový pás se táhne od středu Anglie přes Benelux, severní Francii do Porúří(dlouhodobá orientace na tepelné elektrárny a těžký průmysl(znečištění ovzduší. V době průmyslové revoluce (18. –19.st.) se intenzivní těžbou vyčerpala ložiska. Uhlí bylo vytlačováno ropou a zemním plynem. V 80. letech díky EU útlum těžkého průmyslu a podpora elektroniky, strojírenství, jaderné energetiky. Země EU těží ropu (V.B), zemní plyn (Nizozemí, V.B.), rudy Fe (Francie, Španělsko), uhlí (Německo, Velká Británie), a bauxit (Řecko, Francie)
Zemědělství:
3 hl. typy(1)středomořský – pás podél Středozemního moře(teplomilné a subtropické ovoce, olivy, tabák, brambory, ovce, kozy. 2)živočišná výroba zaměřená na mléčné výrobky – Velká Británie, pobřeží S moře, Alpy ( produkuje, mléko, máslo, sýry. 3)smíšené zemědělství – nížiny Francie, Německa, severní Itálie, ( produkuje, pšenici, kukuřici, ovoce, zeleninu.
Doprava a telekomunikace:
dopravní osy podél velkých řek (Rýn, Dunaj) a přes alpské přesmyky (Brenner, Gotthard,..)
Severní Evropa
Státy rozkládající se na skandinávském poloostrově( Norsko, Švédsko . K nim se přiřazuje Dánsko rozkládající se na Jutském poloostrově a na přilehlých ostrovech, dále Finsko a subarktický ostrov Island. Severní Evropa zabírá téměř osminu rozlohy Evropy, ale žije tam pouze 3-4 procenta evropské populace. Patří k ekonomicky nejrozvinutějším na světě, s vysokou životní úrovní (hlavně Švédsko), což dokazuje velice nízká kojenecká úmrtnost a jedna z nejdelších středních délek života (například ve Švédsku - muži - 75let, ženy - 80let). Výše HDP na je vysoko nad evropským průměrem (Švédsko - 23 580 dolarů). Dánsko, Švédsko a Finsko patří do EU a spolu s Norskem a Islandem do NATO.
povrch: celé území Dánska zaujímají nížiny, Z Skandinávského poloostrova prostupuje pohoří kaledonského stáří. Na reliéfu se výrazně projevuje pevninské zalednění v pleistocénu (fjordové norské pobřeží). Častá jsou jezera, nejvíce ve Finsku a největší ve Švédsku (Vännern, Vättern, Mälaren). Island je z většiny kryt ledovcem
Švédsko
Konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem
Rozloha: 449964 km2.
Správní rozdělení: 24 provincií.
Hlavní město: Stockholm
Města: Göteborg, Malmö, Uppsala, Linköping, örebro, Västeras, Norrköping, Jönköping, Helsingbor, Boras.
Obyvatelstvo: 8 820 000 (1994), Švédové 90,8%, Finové 2,5%, Laponci.
Úřední jazyk: švédština.
Náboženství: protestanti (evangelicko-luteránská švédská církev) 90%.
Měna: 1 švédská koruna (SKR) = 100 öre.
Přírodní celky: Přímořský stát severní Evropy na Skandinávském poloostrově, ostrovy (Gotland, öland). Baltské moře, Botnický záliv. Skandinávské pohoří na severu, pahorkatina s jezery a nížina na jihu. Nejvyšší hora: Kebnekaise 2 123 m. Bažinaté plošiny s množstvím vodních toků. Řeky: Göta-Klar, Torneälv, Luleälv, Umeälv, Dalälv. Jezera tvoří přes 7% plochy (Vänern, Vättern). Podnebí kontinentální s vlivem teplého Golfského proudu, polární sever.
Těžba: Těžba železné rudy a rud barevných kovů; uhlí fosfáty, rašelina, kámen.
Průmysl: Ocelářství, papírenství; strojírenství, automobily, loďařství; elektronika, lékařské přístroje.
Zemědělství: omezeno na 7% plochy; obilí, cukrovka, brambory. Chov skotu a vepřů, kožešinových zvířat.
největší výrobce elektřiny
Norsko
Konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem.
Rozloha: 323 877 km2.
Správní rozdělení: 18 provincií a hlavní město, 454 obcí, ostrovy Špicberky a Jan Mayen.
Hlavní město: Oslo, 740 000.
Města (nad 60 000): Bergen, Troudheim, Stavanger, Baerum, Kristiansand.
Obyvatelstvo: 4 330 000, Norové 96,6%, Dánové, Švédi, Samité (Laponci), Finové.
Úřední jazyk: norština.
Náboženství: evangelíci - luteráni 88,8%, katolíci, muslimové.
Měna: 1 norská koruna (NRK) = 100 öre. HSP na obyvatele: 25 970 $.
Přírodní celky:Přímořský stát severní Evropy na Skandinávském poloostrově, ostrovy. Severní moře. Hornatý kraj, na jihu pobřežní nížina. Členité pobřeží s hlubokými fjordy. Na severních ostrovech ledovce. Skandinávské pohoří, nejvyšší hora Glittertind 2 470 m. Stepi a tundry na náhorních plošinách. Jezera a rašeliniště. Řeky: Gloma, Vogen, Otra. Podnebí oceanické, ve vnitrozemí kontinentální, vliv Golfského proudu.
Těžba: Ložiska ropy a zemního plynu.
Průmysl: Petrochemie, výroba hliníku a barevných kovů; elektronika, speciální slitiny a přístroje. Papírenství, loďařství. Produkce mléčných výrobků, zpracování kožešin a ryb. Obchodní flotila, tankery.
Zemědělství: hlavně živočišná výroba, rybolov, chov ryb, těžba dřeva.
hospodářství silně spjato s mořem - námořní doprava, rybolov, těžební průmysl
výrobce specializovaných těžebních plošin
Dánsko
Konstituční monarchie s parlamentem.
Rozloha: 43 094 km2.
Správní členění: 12 okresů, 2 města. Autonomní državy Grónsko a Faerské ostrovy.
Hlavní město: Kodaň (Kopenhagen)
Města: Arhus, Odense, Alborg, Esbjerg.
Obyvatelstvo: 5 210 000 (1994), Dánové 96,3%, Skandinávci, Asiaté.
Úřední jazyk: dánština.
Náboženství: luteráni 89%, ostatní 11%.
Měna: dánská koruna (kroner, DKK). HSP na obyvatele: 26 730 $.
Přírodní celky:: Země na Jutském poloostrově a 470 ostrovech na severu Evropy. Baltské moře, Severní moře. Roviny, na baltském pobřeží útesy, neúrodný drsný západ. Nejvyšší vrchol: Yding Skouhoj 173 m. Největší ostrov: Sjaelland. Řeky: Gundena, Skjern. Na severu písčité plochy a vnitrozemské duny, zvlněná krajina na východě s četnými jezery. Lesy jen na 10% území, četná vřesoviště. Mírné podnebí, na západě zhoršené vlivem Severního moře.
Zemědělství: Příznivé podmínky pro zemědělství. Obilí, brambory; skot,prasata, drůbež. Je zde nejvyspělejší ze všech S států. Obdělávaná půda zde zabírá 62% rozlohy.
Těžba:, nedostatek surovin, ale trochu ropa, zemní plyn
Průmysl: potravinářský, textilní, chemický, výroba elektroniky, porcelánu, nábytku, loďařství.
rybolov v Severním moři.
na hospodářství se nejvíce podílí velmi rozvinuté zemědělství
Finsko
Parlamentní republika
Rozloha: 338 145 km2.
Správní členění: 12 provincií rozdělených na distrikty, včetně autonomních Alandských ostrovů.
Hlavní město: Helsinki,
Města: Turku, Tampere. Obyvatelstvo: 5 110 000 (1994), Finové 93,5%, Švédi 5,9%, Laponci.
Úřední jazyky: finština, švédština.
Náboženství: luteráni 87,8 %, pravoslavní 1,1%.
Měna 1 markka (FIM) = 100 peuniä. HSP na obyvatele: 19 300 $.
Přírodní podmínky: Přímořský stát na severu Evropy (Skandinávie). Baltské moře, Botnický záliv, Finský záliv. Název Suomi znamená "země jezer a močálů" a charakterizuje 6. nejrozlehlejší stát Evropy. Nížinatá krajina, bohatá na vodní plochy, dosahuje přes polární kruh. Výběžky Skandinávského pohoří na severozápadě, nejvyšší hora Haltiatuuturi 1324 m. Řeky: Kemijoki, Ounasjoki, Oulujoki. Podnebí kontinentální, ovlivněné Golfským proudem a blízkostí polárního kruhu (krátká léta, dlouhé zimy).
Těžba rud barevných kovů, fosfátů a pyritů
Průmysl:. Tradiční zpracování dřeva a kovů, významné loďařství. 1/3 vývozu tvoří výrobky ze dřeva. Chemická produkce.
Zemědělství omezeno na jih, na severu chov sobů a kožešinové zvěře.
Island
Republika s dvoukomorovým parlamentem.
Rozloha : 103 000 km2.
Správní členění: 23 krajů, 202 obcí.
Hlavní město: Reykjavik
Města ( nad 10 000 ): Kópavogur, Hafnafjördur, Akureyri.
Obyvatelstvo: 268 000 (1994) ; Islanďané 96%, Skandinávci 1,5%.
Úřední jazyk: islandština.
Náboženství: luteráni 93%, katolíci 1%.
Měna 1 islandská króna (ISK) = 100 aurar. HSP na obyvatele: 24 950 $.
Přírodní celky : Ostrov a okolní malé ostrovy na severozápadě Evropy pod polárním kruhem. Atlantský oceán, Severní ledový oceán. Živá sopečná činnost. Název hlavního města Reykjavik znamená Kouřový záliv. Náhorní plošina obklopená horami. 12% území pokrývají ledovce (Vatnajökull 8300 km2). Nejvyšší hora Hvannadalshnúkur 2119 m. Členité pobřeží s úzkými zálivy. Řeky s četnými vodopády; Pjórsá. Podnebí subpolární, zmírněné teplým Golfským proudem. Lesy pouze na 1% území, mechy, lišejníky, traviny. Horké prameny a sopky využívány k vytápění
Zemědělství: . Chov ovcí, pícniny, brambory, tuřín.
Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je rybolov a zpracování ryb (3. místo v Evropě).
Západní Evropa
Francie, Monako, Británie, Irsko a Benelux, ekonomicky velmi vyspělé státy s rozvinutým tržním hospodářstvím, členy EU. Francie s Británií byly do donedávna jádry dvou největších koloniálních říší. Významné osady mělo i Nizozemsko a Belgie. Samotná Británie ovládala na začátku našeho století čtvrtinu světa. Britské společenství - Commonwealth je dodnes - po OSN - nejširší organizací suveréních států
Francie
Republika s dvoukomorovým parlamentem.
Rozloha: 543 965 km2.
Správní rozdělení: 22 krajů, 96 departementů. Zámořské departementy a teritoria.
Hlavní město: Paříž (Paris)
Města: Marseille, Lyon, Toulouse, Nice, Strasbourg, Lille, Bordeaux, Nantes.
Obyvatelstvo: 58 020 000 (1994); Francouzi 93,5%, Portugalci, Alžířané, Marokánci, Španělé, Italové.
Úřední jazyk: francouzština.
Náboženství: katolíci 78%, ostatní křesťané 4%, muslimové 3,5%.
Měna: 1 frank (F) = 100 centimů. HSP na obyvatele: 22490 $.
Přírodní celky: Pohoří: Pyreneje, Alpy, Jura, Francouzské středohoří (Massif Central). Nejvyšší hora Mont Blanc 4 807 m. Řeky: Loire, Rhone, Seine, Garonne. Podnebí mírné oceánické, ve vnitrozemí kontinentální.
Těžba: Železná ruda, černé uhlí, bauxit, potaš, kamenná sůl, uran. 4. nejsilnější ekonomika na světě.
Průmysl: Produkce automobilů a oceli, petrochemie, výroba dopravních prostředků, umělých vláken, zbraní. Textilní průmysl, kosmetika. Průmyslové regiony se nacházejí na S a V (Paříž a okolí, dolní tok Seiny, dále Lyon, Marseille, Bordeaux)
Atomová energetika, kosmický výzkum.
Zemědělství:Nejvíce zemědělské půdy v Evropě; obilí (pěstování pšenice - spolu s Ukrajinou nejvíce v Evropě), cukrová řepa, vinná réva, tabák, ovoce, olejoviny. 7% ekonom. aktivních obyvatel
Výroba sýrů, vína.( produkce vína - největší spolu s Itálií)
Rybolov v Atlantiku, chov ústřic.
Produkce dřeva.
významnou roli hraje hutnictví železa v Lotrinsku, které využívá dovážených rud, ve strojírenství dominuje výroba dopravních prostředků (letadla Concorde, nebo rychlovlaky TGV), elektrotechniky a elektroniky
největší producent a exportér zemědělských výrobků z evropských vyspělých zemí
největší země EU
výhodná poloha mezi Atlantikem, Severním a Středozemním mořem přispěla k jejímu kulturnímu a hospodářskému rozvoji
patří k ní Korsika, zámořská území Francouzská Guyana, Martinik, Guadelupe, Réunion, Francouzská Polynésie
velikostí HDP zaujímá 4. místo na světě
hustá dopravní síť
Velká Británie
Konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
Rozloha: 241 752 km2.
Správní rozdělení: Anglie 49 hrabství, 6 metropolitních distriktů; Wales 8 hrabství; Severní Irsko 26 distriktů; Skotsko 12 oblastí.
Hlavní město: Londýn (London), 6 825 000.
Města (nad 1 milion): Birmingham, Greater Manchester, Liverpool, Leeds, Newcastle, Glasgow.
Obyvatelstvo: 58 375 000 (1994), Angličané 80%, Skoti 10%, Irové 4%, Velšané 2%, cizinci. Nerovnoměrné osídlení
Úřední jazyk: angličtina.
Náboženství: anglikáni 56%, katolíci 13%, skotští presbyteriáni 7%, metodisté.
Měna: 1 libra šterlinků ( Ł ) = 100 pencí. HSP na obyvatele: 18 060 $.
Přírodní celky:: Ostrovní stát na západě Evropy. Atlantský oceán, Irské moře, Severní moře, průliv La Manche. Vysočiny a pahorkatiny, zvlněná krajina ve středu a na jihu. Penniny, Kaledonské hory, Grampiany, Kambrické hory. Nejvyšší hora: Ben Nevis 1343 m. Roviny na východě. Řeky: Temže, Severn, Wye, Ouse, Trent, Bann. Největší jezero: Lough Neagh (S. Irsko). Podnebí oceanické.
Těžba:Ropa, zemní plyn.
Průmysl: Ocelářství, stavba lodí, výroba automobilů a letadel, textilních strojů, energetických zařízení, kancelářské a výpočetní techniky; chemická a textilní produkce, whisky, pivo. Průmyslové kraje Střední Anglie, Londýnská pánev, Střední Skotsko
Zemědělství: Chov ovcí, skotu, vepřů, drůbeže. Proslulý chov koní. Obiloviny, brambory, cukrovka; produkce krmiv a chmele. Chov ryb a rybolov.
Londýn jedno z nejvýznamnějších finančních center světa.
nerostné bohatství, které umožnilo stát se kolébkou průmyslové revoluce, je dnes převážně vyčerpáno - stagnace oborů jako hutnictví železa a oceli, těžba uhlí, stavba lodí, textilního průmyslu
od evropského kontinentu odděleno kanálem La Manche a Doverskou úžinou. K oddělení došlo ve čtvrtohorách
pobřeží je silně členité
k britským ostrovům řadíme Shetlandy, Orkneje, Hebridy, Man a Normanské ostrovy
sektorem, který se nejvíce rozvíjí, jsou služby. Pracuje v nich 61% ekonomicky aktivních obyvatel
vedoucí role ve finančním světě (Londýn má 500 bank)
hustá železniční síť spojená s Francií podmořským tunelem
Londýn patří mezi přední světové přístavy
mezinárodní letiště Heathrow
Jižní Evropa
Státy, jejichž území se rozkládá na poloostrovech omývaných Středozemním mořem (Pyrenejský, Apeninský, Balkánský)(Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, ministáty Malta, Andorra, Vatikán, San Marino. Přírodní podmínky států jižní Evropy přispívají k jejich turistické přitažlivosti, nejsou moc příznivé pro zemědělství (nedostatek srážek), vulkanismus a zemětřesení zůstávají hospodářským problémem, členy EU, Itálie dokonce G-7, státy s rozvinutou tržní ekonomikou, ale s nižší životní úrovní, patří mezi méně vyspělé státy v EU. Vedle uvedených států sem patří i četné ostrovy ve Středozemním moři i mimo(Španělské Baleáry + Kanárské ostrovy, Itálii Sicílie, Sardinie, Elba, Liparské ostrovy, Řecku ostrovy v Jónském a Egejském moři a Kréta, Portugalsku Madeira a Azory.
Klima: je subtropické se zimními dešti(velmi nízké stavy řek v létě.Zimy jsou mírné. Se vzdáleností od pobřeží ubývá kontinentality, na S Pyrenejském poloostrově je mírné oceánské podnebí.
Lesy:Podíl lesů je malý, hl. zelené neopadavé světlé lesy. Typickou vegetační formací jsou křovi
Vloženo: 8.08.2011
Velikost: 168,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: