- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál21. Jihovýchodní Evropa
Bývalá Jugoslávie
státu s velkou autoritou byl tehdy , partyzánský a komunistický vůdce, který zemi vládl až do své smrti v roce . Toto období byla doba relativní stability a ekonomického růstu mezi země, která byla poté narušena. vztahy mezi jednotlivými v Jugoslávii nadále horšily. Ekonomická situace se rovněž nelepšila a v polovině 80. let vypukla skutečná krize - jugoslávské výrobky byly nekonkurenceschopné, dělníci stávkovali a začaly bouřlivé diskuze o tom, jak pokračovat dál. Spolu s klesající ekonomickou výkonností celé země probíhaly i rozdíly společenské - v severních republikách se inicializovala demokratická, ekologická, liberální a pacifistická hnutí, kdežto na jihu na významu získaly hlavně tendence nacionalistické. Neshody mezi jednotlivými politiky a napětí v zemi vedlo ke krachu veškerých jednání o reformě federativního uspořádání a začalo odtrhávání jednotlivých států z federace. Některé části země se tak okamžitě octly ve .
Rozdělena na Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko(i s Kosovem), Makedonie a Černá hora.
SLOVINSKO
Den vyhlášení nezávislosti: 8.10.1991Hlavní město Ljubljana (325 000 obyv.)Rozloha 20 251 km2Měnová jednotka EuroPočet obyvatel 1 950 000Jazyk SlovinštinaNáboženství 75% římsko katolíci, 20% ostatní křesťanéNejvyšší hora Triglav (2 894 m)Nejdelší řeka Sáva, 940 km (na území Slovinska 180 km)Člen EU
Hospodářství:Před rozpadem Jugoslávie bylo Slovinsko nejvyspělejší zemí svazové republiky Jugoslávie a produkovalo 20% z celkového hrubého domácího produktu. Odtržení a konflikty (byť jen desetidenní) postihly jinak zdravou Slovinskou ekonomiku. Výrazně klesl zejména turistický ruch (lyžařská střediska, přímořská letoviska), který byl důležitým zdrojem Slovinských příjmů. Ale i dnes se podílí na hrubém domácím produktu asi 5%. V důsledku toho, se zvýšila závislost na průmyslu a zemědělství. Ve Slovinsku se chovají prasata a skot. Pěstují se zde brambory, kukuřice, pšenice, ovoce. Také se dosud pěstuje tradiční vinná réva (v povodí Drávy) a pohanka. Elektřinu zajišťuje především jaderná elektrárna Krško (43%), z jedné třetiny se podílejí tepelné elektrárny a zbytek elektřiny vyrábějí elektrárny vodní. Ve Slovinsku se těží hnědé uhlí, lignit, rtuť a olovnato-zinková ruda. Největším podnikem v tomto malém státě je montáž automobilů Renault (Novo mesto). Pro dopravu jsou důležité hlavně spoje do Rakouska, Italského Trestu(původně patřícímu Slovinsku) a do přístavu Koper. Elektronika – Gorenje, sportovní vybavení - ElanPřírodní poměry:Větší část Slovinska zabírají hory. Z Rakouska a z Itálie sem zasahují vápencové Alpy. Nejvyšší jsou Julské Alpy s masivem Triglav (2 864 m). Na severní hranici tvoří Karavanky (2554 m). Na východ vybíhá masiv Pohorje. Na jihu se rozkládá oblast Kras, která dala jméno krasovým územím světa. Pohoří Javorníky zde dosahuje výšky až 1796 m. Krajina se snižuje k jihovýchodu. V místě kde řeky Sáva, Dráva a Mura vytékají ze státu, jsou malé nížiny. V západní části Slovinska je spíše středomořské klima (teplá léta, silný déšť v září a říjnu), v jižní části převládá podnebí kontinentální.
Chorvatsko
Den vyhlášení nezávislosti: 8.10.1991Hlavní město Zagreb = Záhřeb Rozloha 56 500 km2Měnová jednotka 1 kuna = 100 lipaPočet obyvatel 5 mil.Jazyk chorvatština, srbštinaNáboženství katolíci 77%,Jezera: Plitvická jezeraŘeky: Dráva, SávaNení členem EUPoloha:Sousedí se státy: Slovinskou republikou, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Maďarskou republikou. Leží u Jaderského moře. Není to velký stát. Jeho hlavní město je Záhřeb ve kterém žije asi 980 000 obyvatel. Dalším městem je Split.
V Chorvatsku je 1185 ostrovů, útesů a hřebenů, z čehož je jich obydlených jen 66 a nejvyšší jsou Krk a Cres. Největší horou je Dinara, která má 1831 metrů nad mořem. většina obyvatel jsou Chorvaté,ostatní jsou Srbové, Češi,Slováci, Italové, Maďaři, Židé, Němci, Rakušané, Ukrajinci, Rusové a další. Většina obyvatel jsou římští katolíci, menší část obyvatel jsou pravoslavní, věřící islámského vyznání a dále věřící jiných křestaňských vyznání. Oficiální jazyk je chorvatský a písmo latina.
Hospodářství:
bylo jako součást Jugoslávie jednou z hospodářsky nejvíce rozvinutých republik. Bohužel válka, která propukla na Balkáně v r. 1991, značně poškodila chorvatské hospodářství. nemá příliš velké nerostné bohatství a tato situace se odráží i v průmyslových odvětvích, která se tu rozvíjejí. Na území se těží především bauxit, železná ruda, mangan a grafit. Těžba ropy a zemního plynu není příliš rozsáhlá. Hlavním zdrojem státních příjmů v oblasti průmyslu je z těchto důvodů průmysl zpracovatelský. Jedná se hlavně o chemický průmysl, hutnictví železa a hliníku, stavbu lodí, s
Vloženo: 1.09.2010
Velikost: 112,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu Z - Zeměpis
Podobné materiály
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie jizni a jihovychodni Evropy
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 12 jihovychodni asie
- Z - Zeměpis - 16. Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - 20 jihovychodni evropa
- Z - Zeměpis - Jihovýchodní Asie2
- Z - Zeměpis - Jižní a Jihovýchodní Asie
- Z - Zeměpis - Jihovychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět po roce 1945
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- D - Dějepis - Francouzská revoluce, její příčiny a důsledky, Napoleonské války a Evropa po Vídeňském kongresu.
- D - Dějepis - Vývoj ve světě po druhé světové válce (Amerika, Evropa, Asie, Afrika).
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa po třicetileté válce
- D - Dějepis - Evropa po Vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa v 2. pol. 19. st
- D - Dějepis - Meziválečná Evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Vychodni Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu
- D - Dějepis - Evropa a české země ve 2. polovině 19. století
- D - Dějepis - Evropa v 16. stol.
- D - Dějepis - Evropa v 17. stol.
- D - Dějepis - Napoleonova vybojna politika, Evropa po videnskem kongresu
- D - Dějepis - Stredni a vychodni Evropa po tricetilete valce
- D - Dějepis - Zapadni Evropa a vrcholny stredovek
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- D - Dějepis - Francie a Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa, EU aj.
- Z - Zeměpis - Evropa
- Z - Zeměpis - JIZNI EVROPA
- Z - Zeměpis - SEVERNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední, V a JV Evropa
- Z - Zeměpis - VYCHODNI EVROPA
- Z - Zeměpis - Západní Evropa
- Z - Zeměpis - Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - západní evropa, anglie
- D - Dějepis - Evropa a svět mezi světovými válkami
- D - Dějepis - Evropa a české země po vídeňském kongresu do roku 1948
- D - Dějepis - Evropa a české země ve druhé pol. 19. stol.
- D - Dějepis - Evropa za raného a vrcholného středověku
- D - Dějepis - FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE, EVROPA ZA NAPOLEONA
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - Evropa a svět
- Z - Zeměpis - Evropa
- D - Dějepis - EVROPA OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ DO 1914
- D - Dějepis - Evropa po roce 1848 do WW1
- D - Dějepis - EVROPA V LETECH 1815-1848
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- Z - Zeměpis - Jižni Evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - Stredni Evropa
- Z - Zeměpis - Strední Evropa - Alpy
- Z - Zeměpis - Východní Evropa
- Z - Zeměpis - Zapadni Evropa
- D - Dějepis - Evropa 11.-15.století
- D - Dějepis - Evropa po vídeňském kongresu, revoluční rok 1848
- D - Dějepis - Evropa po víděnském kongresu 1.pol.19.stol.
- D - Dějepis - Evropa v 16.stol., Třicetiletá válka
- D - Dějepis - Evropa v období rozvinutého středověku
- D - Dějepis - Pravěká Evropa
- D - Dějepis - Ranný feud. záp.astř.Evropa, kultura = 6.+..
- D - Dějepis - Střední, vých. Evropa
- D - Dějepis - Východní a střední Evropa
- LIT - Literatura - Literatura ve stredoveku - evropa
- Z - Zeměpis - 15 evropa
- Z - Zeměpis - 16 severni evropa
- Z - Zeměpis - 17 zapadni evropa
- Z - Zeměpis - 18 jizni evropa
- Z - Zeměpis - 21 vychodni evropa
- Z - Zeměpis - 23 severní evropa, švédsko
- Z - Zeměpis - 23 Západní Evropa
- Z - Zeměpis - 24 západní evropa, anglie
- Z - Zeměpis - 26 Jižní Evropa, Itálie
- Z - Zeměpis - 27 Střední Evropa, Švýcarsko
- Z - Zeměpis - 8-Evropa
- Z - Zeměpis - Evropa II
- Z - Zeměpis - j evropa
- Z - Zeměpis - jv evropa
- Z - Zeměpis - s evropa
- Z - Zeměpis - Severni Evropa
- Z - Zeměpis - str evropa
- Z - Zeměpis - Z evropa
- Z - Zeměpis - Jizni Evropa
- Z - Zeměpis - Severní Evropa
- Z - Zeměpis - Střední Evropa
- Z - Zeměpis - Západní evropa
Copyright 2024 unium.cz