- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálí duchem (subjektem), jinak – objektivně – neexistují (na rozdíl od Locka, který objektivní existenci věcí nepopíral). Když tedy tvrdíme, že něco existuje, tak podle B. nanejvýš říkáme, že to máme ve vědomí.
Z uvedené subjektivistické teorie se později vyvozuje tzv. solipsismus, kterému se Berkeley vyhnul tím, že předpokládá velké množství vnímajících subjektů, nad kterými stojí Bůh, a tak za situace, že nějaký předmět nevnímá žádný člověk, zaručuje jeho existenci to, že ho vnímá Bůh.
Naše světy, které si vytváříme v našich vjemech, se neliší, protože jsou takové, jak s námi hovoří Bůh.
Pozn.: solipsismus = názor, že celý svět je pouze mou představou, reálně existuji pouze já sám; existence věcí je závislá na existenci vnímajícího individua
DAVID HUME (1711 – 1776)
skotský filosof a historik, diplomat
DÍLO: Zkoumání lidského rozumu
Pojednání o lidské přirozenosti
završil vývoj britského empirismu; navazuje na Locka i Berkeleye ve směru radikálního senzualismu a agnosticismu
Pozn. agnosticismus = stanovisko, že člověk nemůže poznat nic, co přesahuje jeho zkušenost (např. nemožnost poznání podstaty světa), co nelze empiricky doložit; nemožnost objektivního poznání
jediným zdrojem našeho poznání je smyslová zkušenost (naše duševní zážitky-počitky a vjemy). Zkušenost nám poskytuje buď dojmy (tj. bezprostřední, aktuální, živé, intenzivní vjemy – když právě vidíme, slyšíme atp.) nebo ideje (méně živé představy – vzpomínky na dojmy, kopie živých dojmů). Říká, že sdružování čili asociace představ probíhá třemi způsoby: 1) podle podobnosti (odlišnosti); 2) podle prostorové a časové sounáležitosti; 3) na základě vztahu příčiny a účinku.
Objektem našeho myšlení tedy není objektivní realita, ale pouze dojmy a ideje
Toto sdružování představ se děje ze zvyku – Humova kritika kauzality (příčina – účinek), kauzalita podle Huma vzniká jako výsledek zvyku, opakování našich percepcí (vjemů a počitků). Vnímání nám podle Huma ukazuje následnost, nikoli příčinnost. Příklad: Vidíme-li po sobě dvě události, např. svítící slunce a tající sníh, usuzujeme na kauzalitu. Co nás však opravňuje k jistotě, že se tak stane vždy? Jestliže se fyzikální zákony osvědčily v minulosti, nemusí to znamenat, že se osvědčí i v budoucnosti. Naše očekávání, že tomu tak bude se zakládá na zvyku a víře. Hume proto navrhuje nahradit v přírodních vědách přísnou kauzalitu pravděpodobností.
Humům gnoseologický skepticismus ovlivnil značně některé filosofy (např.I.Kanta; K.R. Poppera)
Osvícenství
Osvícenství je myšlenkový směr 18. století. Jedná se o mohutné filosofické a kulturní hnutí, které podstatně ovlivnilo společenský vývoj Francie 2.poloviny 18. století a následně i Evropy a nakonec vyústilo Francouzskou revolucí. Důraz byl kladen na rozum; vzdělání; lidská práva (rovnost, svoboda, tolerance apod.); demokracii; nevyhnutelnost pokroku, rozvoj vědy a techniky atd. Osvícenci byli většinou deisty nebo ateisty. Bojovali proti pověrám, dogmatům (boj „světla a rozumu proti „tmě nevědomosti a předsudků“). Většina francouzských osvícenců se podílela na tvorbě Encyklopedie věd, umění a řemesel = shrnutí veškerého vědění doby; hl. redaktor a autor byl Denis DIDEROT.
Představitelé osvícenství – Francie
– Montesquieu, Voltaire, Rousseau
CHARLES-LOUIS MONTESQUIEU (1689 – 1755)
DÍLO: Duch zákonů –
zabýval se zde historií a formou práva, státu, společenských institucí
zakladatel geografického směru v sociologii: přírodní, klimatické, geografické, demografické podmínky utvářejí morální charakter národa, povahu zákonů i typ vlády
vytvořil koncepci dělby moci: rozpracoval Lockovu myšlenku o rozdělení výkonné a zákonodárné moci; doplnil ji požadavkem na zřízení nezávislé moci soudní – bez ní dochází k despocii a potlačení svobody.
kritizoval absolutismus
FRANCOIS MARIE VOLTAIRE (1694 – 1778)
DÍLO: Filosofické listy
Candide atd.
nesmiřitelný nepřítel absolutismu, válek, pověr a předsudků, církve; přesto byl deistou – Bůh stvořil svět a dál do něj nezasahuje;
dějiny = boj rozumu s nevědomostí, proměny kultury a ducha;
pokrok = rozvoj vědy a techniky, rozumu
úsilí o svobodu tisku, slova a svědomí; idea tolerance - výrok: „Nesouhlasím s vaším názorem, ale do krve se budu bít za vaše právo jej veřejně vyjádřit.“
JEAN JACQUES ROUSSEAU (1712 – 1778)
svými názory se od ostatních osvícenců v mnohém lišil
DÍLO: Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi
Emil čili o výchově atd.
základní teze: člověk je od přírody dobrý, společnost jej „kazí“ (tj. civilizace, kultura, věda, umění atd. potlačily přirozenou citlivost člověka, a tak způsobily úpadek lidskosti). Za původ všeho zla považuje vznik soukromého vlastnictví půdy – vznikla společnost (stát) a nerovnost mezi lidmi, kterou prohloubily zákony. Podle R. je zapotřebí návrat k počátečnímu, přirozenému, nezkaženému, jednoduchému stavu. Tato vize mu ovšem slouží spíše jen ke kritice přítomné společnosti (příliš se nedomnívá, že tento stav opravdu nastane).
„Člověk se narodil svobodný, ale všude je v okovech“ – společnost, politické zřízení (vzniklé na základě společenské smlouvy), zákony zničily přirozenou svobodu a zajistily navždy právo vlastnictví a nerovnosti. Podle R. musí být obnovena rovnost všech. Pokud občané budou podléhat jen těm omezením a zákonům, s nimiž vyjádřili souhlas, pak poslouchají svou vůli – projev suverenity lidu (hlasováním) – „svoboda je poslušnost vůči zákonu, který jsme si stanovili“.
Osvícenství je tedy světlem i stínem. Na jedné straně věda, rozum, civilizace, na druhé straně city, člověk, příroda. Tento spor se proplétá dějinami evropské kultury dodnes.
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 71,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověka filozofie
- FIL - Filozofie - Novověká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - Novoveka filozofie jako obrat k poznavajicimu subjektu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - nemecka klasicka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz