- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál20.
VRCHOLNÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE A OBDOBÍ HELÉNISMU
charakteristika vrcholného (klasického) období antické filosofie
Platón a Aristoteles, jejich život, filosofie a etika, dílo
charakteristika doby – helénismus
hlavní filosofické, etické myšlenky a představitelé stoicismu, epikureismu a skepticismu
Charakteristika vrcholného období antické filosofie
V tomto období dochází k tzv. antropologickému obratu = obrat zájmu filosofie k věcem lidským, obrat od filosofie přírody ke člověku, tj. filosofické zkoumání se začalo zaměřovat zejména na problém člověka a jeho život ve svobodném městském státě.
Nejvýznamnějšími filosofy tohoto období byli: Sókratés, Platón a Aristotelés:
PLATÓN (427 – 347 př. n. l.)
jeho vlastní jméno bylo Aristoklés; pocházel z athénské aristokratické rodiny; dostalo se mu nejlepšího vzdělání. Byl Sókratovým žákem a Sókrates ho ovlivnil natolik, že se rozhodl pro filosofii (zprvu pomýšlel na politickou kariéru či na literární tvorbu). Po Sókratově smrti podnikl řadu cest (Itálie, Egypt, Sicílie), pro formování jeho filosofie měl velký význam jeho pobyt v jižní Itálii, kde se setkal s pythágorejci.
kolem r. 387 př.n.l. založil v Athénách vlastní filosofickou školu s názvem Akadémia (jakási první evropská univerzita, kde se kladl důraz hlavně na matematická studia a filosofii).
DÍLO: Platónovy spisy jsou sepsány formou dialogů, ve většině z nich vystupuje jako mluvčí autorových názorů postava Sókrata.
Obrana Sókratova (svědectví slavné obhajoby Sókrata před athénským soudem)
Ústava (hlavní filosofické myšlenky; představa ideálního státu)
Zákony (poslední Platónovo dílo; redukce původních představ z Ústavy)
Prótagorás (o výchově k ctnosti a mravnosti); Faidón(o nesmrtelnosti duše); Polítikos (o dokonalém státníkovi); Symposion (o lásce); Faidros (o kráse a idejích) atd.
FILOSOFIE: Zásadní a hlavní filosofická myšlenka Platóna - existují 2 světy:
svět idejí = dokonalý a věčný svět, svět pravých a skutečných jsoucen (idejí); pravé bytí.
IDEJE - jsou věčné pravzory předmětů smyslového světa. Ideje jsou netělesné podstaty, existují objektivně (na člověku nezávisle), lze je chápat jako pojmy. Např.: pravé filosofické poznání nezajímají krásné věci či krásné bytosti (to vše je relativní, pomíjivé, nedokonalé), ale krásno vůbec, tj. idea krásna (krásno v absolutním slova smyslu, jako ideální dokonalost).
Ideje jsou hierarchicky uspořádány, nejvyšší je IDEA DOBRA.
Tento názor bývá označován jako objektivní idealismus.
svět smyslový = svět, ve kterém žijeme svůj každodenní život, se kterým se stýkáme prostřednictvím svých smyslů a omylem ho považujeme za pravé bytí. Tento svět je pouze nedokonalým odrazem (odleskem) dokonalého světa idejí.
Platónovo vysvětlení – v Ústavě – „Podobenství o jeskyni“ (člověk je připoután v jeskyni zády ke vchodu, od něhož přichází světlo. Předměty za zády člověka vrhají stín na zeď před člověkem. Lidé považují za skutečné věci odlesky (stíny), nikoli původní předměty. Pokud se člověk vymaní z pout a vyjde ven z jeskyně, dospěje k pravdivému poznání.).
Platónovo učení o duši: DUŠE je nesmrtelná; než se dostala do těla, pobývala velmi blízko světa idejí. Platón hovoří o převtělování duší; přitom v těle je duše za trest (ne všechny duše se vtělí, některé naprosto dokonalé zůstávají poblíž světa idejí). Po vtělení duše na ideje zapomněla. Duše, které toho ze světa idejí spatřily nejvíce, se vtělí do těla budoucích filosofů; ty, které shlédly méně pravdy, se vtělují do těla budoucích králů, které ještě méně pak postupně do těl ekonomů, lékařů, básníků, řemeslníků, rolníků, tyranů.
Duše má 3 složky – 1) racionalita; 2) vůle s emocionalitou; 3) pudy a vášně (žádostivost).
Podle Platóna je poznání (hledání skutečné pravdy) procesem rozpomínání se (=anamnésis) duše na dobu, kdy žila ve světě idejí; tzn. na ideje, které kdysi spatřila. Toto rozpomínání se děje prostřednictvím rozumu a uvědomění si, že se duše rozpomíná (že člověk poznává skutečný, pravý svět - ideje), je umožněno podle Platóna především filosofům.
ETIKA: Cílem člověka je osvojit si nejvyšší dobro tím, že se pozdvihne do nadsmyslového světa (osvobodí se od těla a smyslů). K tomuto etickému cíli se člověk dostává postupně dosažením zdatností – 4 základní ctnosti: moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost.
Platónovo učení o ideálním státu: popsáno v Ústavě
Ideální stát je podle Platóna založen na hierarchické struktuře 3 nerovných stavů (tříd), u kterých vždy převládá určitá složka duše:
1) filosofové – převládá racionální složka duše
2) strážci, správci a bojovníci – převládá vůle a emocionalita
3) obchodníci, řemeslníci, zemědělci (výrobci hmotných statků) – převládají pudy a vášně
Lidé se nerovní již rodí (záleží na jejich vrozené schopnosti poznat a konat dobro).
Podle Platóna mají ve státě vládnout filosofové, kteří zosobňují moudrost; v čele má stát FILOSOF KRÁL (ví nejlépe, co je dobro). Zájmy individuální je nutno bezvýhradně podřídit zájmům státním (žít v jedné majetkové a sexuální komunitě – společný majetek a ženy; filosof král vybere do dvojic nejlepší muže a ženy, kteří zplodí co „nejkvalitnější“ potomky; oddělení dětí od rodičů – státní výchova a vzdělání; usmrcení nežádoucích, nemocných dětí; zavedení cenzury atd.)
spravedlnost v obci je založena na tom, aby každý konal své dílo podle svého hierarchického zařazení a aby plnil příkazy filosofa krále.
jeho
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 69,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- 7 - Český jazyk, literatura - Starověká literatura, Antická literatura, Počátky staroslověnského písemnictví, Husitství
- ZSV - Základy společenských věd - Vrcholná antická filozofie a filozofie helénského období
- CJ - Český jazyk - Antická literatura 1
- CJ - Český jazyk - Antická literatura 2
- CJ - Český jazyk - Antická literatura
- CJ - Český jazyk - Ceska romanticka literaturadoc
- CJ - Český jazyk - Svetova romanticka literatura
- LIT - Literatura - Počátky písemnictví a antická literatura
- ZSV - Základy společenských věd - Antická filozofie
- CJ - Český jazyk - Antická mytologie
- CJ - Český jazyk - Česká romantická literatura
- CJ - Český jazyk - Antická Řecká a Římská literatura
- CJ - Český jazyk - Antická literatura - Řecko
- CJ - Český jazyk - Antická literatura - Řím
- CJ - Český jazyk - Antická literatura
- CJ - Český jazyk - Starověká literatura (Orientální, Antická)
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Demokracie Řecká antická filozofie
- CJ - Český jazyk - Starověká literatura orientální a antická
- FIL - Filozofie - Anticka,klasicka
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- LIT - Literatura - Antická literatura- Řecko
- CJ - Český jazyk - Anticka literatura
- CJ - Český jazyk - Antická literatura a její nejvýznamnější představitelé
- CJ - Český jazyk - Antická literatura
- CJ - Český jazyk - Novoromantická proza
- ZSV - Základy společenských věd - ANTICKÁ FILOZOFIE KLASICKÉHO OBDOBÍ A DOBY HELÉNISMU
- ZSV - Základy společenských věd - Severoatlantická aliance
- CJ - Český jazyk - anticka literatura
- D - Dějepis - Anticka kultura
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- LIT - Literatura - Antická literatura
- LIT - Literatura - Antická literatura -rétorika, drama, Řím
- LIT - Literatura - Antická literatura- Řecko
- CJ - Český jazyk - Anticka literatura
- CJ - Český jazyk - Antická lit. a kultura orientáních despotií
- CJ - Český jazyk - Antická literatura
- CJ - Český jazyk - Staroveka orientalni a anticka literatura
- CJ - Český jazyk - Světová a česká romantická próza
- D - Dějepis - Anticka kultura
- D - Dějepis - Antická kultura-Řím
- LIT - Literatura - .ANTICKÁ KULTURA
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - nemecka klasicka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz