- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
nemecka klasicka filosofie
ZSV - Základy společenských věd
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál23.
NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE A FILOSOFIE 19. STOLETÍ
německá klasická filosofie – charakteristika
hlavní představitelé německé klasické filosofie a jejich filosofické názory – Kant, Fichte, Hegel
filosofie 19. století – charakteristika období
pozitivismus (A. Comte), marxismus – charakteristika a hlavní představitelé (Marx, Engels)
iracionalismus – charakteristika a hlavní představitelé (Schopenhauer, Nietzsche)
Německá klasická filosofie
Období přibližně od poloviny 18. století až do poloviny 19. století – vzniká několik originálních idealistických filosofických systémů. Hlavními představiteli jsou: I. Kant, J.G. Fichte, G.W.F. Hegel
Hlavní představitelé německé klasické filosofie a jejich filosofické názory
Immanuel KANT (1724 – 1804)
je označován za zakladatele německé klasické filosofie
vystudoval univerzitu v Královci (ve Východním Prusku); studoval sice teologii, ale zabýval se rovněž filozofií, matematikou a přírodovědou; v roce 1770 se stal profesorem na univerzitě v Královci, kde přednášel filosofii, etiku, logiku, estetiku, matematiku, fyziku a antropologii.
Kant se v Královci narodil, vystudoval zde, pracoval zde a v Královci také zemřel
DÍLO – rozlišují se 3 období K. tvorby a myšlení:
předkritické období = K. se zabývá přírodními vědami; vyslovil hypotézu o vzniku sluneční soustavy z rozptýlených částic hmoty (tzv. Kant-Laplaceova teorie o vzniku vesmíru)
kritické období (asi od r. 1770) = jedná se o hlavní tvůrčí období Kanta; zabývá se možnostmi a mezemi lidského poznání, hranicemi lidského rozumu a tím i vědy.
Kritika čistého rozumu – zabývá se gnoseologií
Kritika praktického rozumu – zabývá se etikou
Kritika soudnosti – zabývá se estetikou
pokritické období = věnuje pozornost teorii mravnosti a právní nauce
FILOSOFIE: Kantova filosofie začíná tzv. koperníkovským obratem = na rozdíl od předchozích filosofů, kteří považovali za předmět filosofie objekt (skutečnost, svět) a používali rozum k jeho zkoumání, stanovil Kant za předmět filosofie subjekt (=lidský rozum). Podle K. je nutné začít zkoumat (podrobit kritice) rozum; vše zásadní o procesu poznání lze zjistit zkoumáním subjektu.
Kant hovoří o tom, že některé poznatky jsou subjektu (rozumu) dány předem, před zkušeností = apriori a některé poznatky se vytváří až na základě určité zkušenosti, dodatečně, posléze = aposteriori. Kant zjišťuje, že naše poznání se odvíjí od předem daných (vrozených) myšlenkových struktur. Člověku jsou např. vrozeny (dány předem) myšlenkové kategorie jako nutnost, příčina; také schopnost syntézy (spojovat smyslové údaje v jednu zkušenost); nazírací formy času a prostoru.
Vedle zkušenostního poznání existuje také poznání nezávislé na zkušenosti čili transcendentální (=zkušenost přesahující) - například apriori v sobě člověk má ideu Boha (tzn. tuto ideu nelze empiricky ověřit – dokázat ani vyvrátit – leží za hranicemi zkušenostního světa, poznatelného čistým rozumem)
Kant rozlišil „SVĚT PRO NÁS“ a „SVĚT O SOBĚ“:
„svět pro nás“ = svět jevů; je konstruován v procesu poznání (vytváříme si ho). Pouze v tomto světě je poznání, včetně vědeckého, možné!!; jen tento svět můžeme poznávat a vnímat – hranice lidského poznání (tedy i vědy) je hranicí mezi světem pro nás a světem o sobě
„svět o sobě“ = svět věcí o sobě; je nepoznatelný (= agnosticismus), lidským smyslům i rozumu nepřístupný; tento svět existuje sám o sobě, je nezávislý na subjektu; jedná se o skutečnost v transcendentním smyslu. Metafyzické ideje (např. existence Boha) se nedají dokázat ani vyvrátit, leží za hranicemi zkušenostního světa, poznatelného čistým rozumem.
ETIKA: Kant formuloval tzv. kategorický imperativ (= příkaz) – v několika formulacích:
„Jednej tak, aby maxima (subjektivní zásady) tvé vůle mohla vždy zároveň platit jako princip všeobecného zákonodárství.“
- tzn. jednat podle pravidla, které by se mohlo stát všeobecným zákonem, vzorem
„Jednej tak, aby lidství v tobě i v jiném člověku ti bylo účelem, nikdy prostředkem.“
- tzn. konat dobro pro dobro samo – dobré jednání je jen to, jehož účelem (cílem) je dobro samo
Kantův vliv na vývoj filosofie byl mimořádný; další myslitelé se většinou inspirovali některou stránkou jeho učení, např. jeho zdůrazněním autonomie člověku, transcendentalismem apod. Inspirovaly se např. filosofické směry – pozitivismus, novokantovství, fenomenologie
Johann Gottlieb FICHTE (1762 – 1814)
německý filosof a Kantův žák
DÍLO: Vědosloví
vystoupil s kritikou Kantovy koncepce „dvou světů“, obdivoval Kantovu transcendentální filosofii, nesdílel však jeho představu o vztahu mezi aposteriorním (odvozeným) a apriorním (předem daným) poznáním; říká – buď jedno nebo druhé: F. tvrdí, že žádná věda nemůže vycházet ze dvou principů – proto je nutné se rozhodnout: buď pro to, že věc o sobě existuje, a proto nás určuje (jsme nesvobodní, pasivní), nebo věc o sobě odmítneme a budeme svobodní
F. volí druhou možnost – chtěl vytvořit filosofickou obhajobu lidské svobody; proto je centrálním pojmem jeho myšlení JÁ – subjekt aktivně utváří svět, je činný (idealismus)
Georg Wilhelm Friedrich HEGEL (1770 – 1831)
je završitelem německé klasické filosofie, poslední velký systematik německého idealismu; patří k největším myslitelům v oblasti filosofie
vystudoval teologii, přednášel na univerzitách, nebyl příliš nadaný pro řečnictví, ale jeho přednášky byly velmi navštěvované
DÍLO: Fenomenologie ducha; Filosofie dějin; Dějiny filosofie; Logika atd.
FILOSOFIE: jeho východiskem je dialektika – u Hegela chápána jednak jako metoda, forma našeho myšlení (vyjasňování pojmů), jednak jako vývoj skutečnosti, a to od nižšího stupně k vyššímu (zdrojem vývoje je boj protikladů)
Hegel vytvořil tzv. dialektickou triádu:
TEZE = počáteční stav nějakého jevu či myšlenky, východisko dalšího vývoje
ANTITEZE = negace teze
SYNTEZE = negace negace (popření antiteze), třetí stupeň vývoje, v němž se vlastnosti prvotního stavu a jeho negace spojí v jednotu (v jednotu protikladů) na vyšší úrovni
Např.: teze – bytí; antiteze – nebytí; synteze – dění, které je bytím a nebytím zároveň
ztotožňuje myšlení a bytí: „Vše, co jest rozumné, je skutečné, vše, co jest skutečné, jest rozumné.“
podle H. je podstatou všeho neosobní duchovní princip – označován různě: světový duch, absolutní idea. Tato idea je aktivní tvůrčí silou. Je reálně přítomna jako podstata v každé věci, každém jevu. Objektivně existuje idea i jev či věc (objektivní idealismus). Veškerý světový proces je procesem seberozvíjení ideje (ducha); všechno bytí je jistým stadiem vývoje absolutní ideje.
Dialektický vývoj absolutní ideje – 3 stupně:
teze - absolutní idea je ještě zcela abstraktní, existuje sama o sobě, mimo vztah k čemukoli kromě k sobě samé. Toto stadium absolutní ideje popisuje H. logika.
antiteze – absolutní idea přešla z abstraktní sféry do konkrétní – do podoby přírody, pasivní hmoty. Sama sobě se odcizila. Tento stupeň popisuje H. filosofie přírody.
synteze – absolutní idea není čistým myšlením ani přírodou, je dialektickou syntézou obou, projevuje se v lidstvu (lidský svět, společnost); jedná se o H. filosofii ducha;
absolutní idea překonala svůj neduchovní přírodní stav a navrací se na vyšší úrovni opět k sobě, a tak vzniká:
vědomí člověka, pojem sebevědomí - duch si nejprve uvědomuje sebe sama
rodina, společnost, stát (právo, morá
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 84,00 kB
Komentáře
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- LIT - Literatura - Předválečná německá literatura
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- D - Dějepis - Sjednocení Itálie a Německa ve 2. polovině 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- FIL - Filozofie - Německá klasická filozofie
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Pozdní scholastika a Německá mystika
- Z - Zeměpis - Regionalni geografie Nemecka a alpskych zemi rezimy vodnich
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- LIT - Literatura - Německá literatura po roce 1945 s tématem války
- LIT - Literatura - Světová próza první poloviny 20. století německá a německy
- ZSV - Základy společenských věd - německá klasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ FILOZOFIE 19.STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ idealistická FILOZOFIE
- LIT - Literatura - Německá světová proza mezi válkami, experimentální proza
- CJ - Český jazyk - remarque-nemecka lit
- D - Dějepis - Sjednocení Německa, Itálie
- D - Dějepis - Vznik Nemecka
- NJ - Německý jazyk - Bundesrepublik Deutschland - Německá spolková republika
- M - Matematika - Pravdepodobnost obecny uvod a klasicka pravdepodobnost
- FIL - Filozofie - Anticka,klasicka
- FIL - Filozofie - Poklasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2024 unium.cz