- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál22.
FILOSOFIE V OBDOBÍ NOVOVĚKU A OSVÍCENSTVÍ
charakteristika novověku a novověké filosofie; racionalismus a empirismus
představitelé novověkého racionalismu a jejich filosofie – Descartes, Spinoza, Leibniz
představitelé empirismu a jejich filosofie – Locke, Berkeley, Hume
osvícenství; představitelé osvícenství a jejich názory – Montesquieu, Voltaire, Rousseau
Novověk a novověká filosofie
Novověká filosofie je součástí bouřlivého vývoje evropské kultury a civilizace od 17. století do poloviny 19. století. Navazuje na renesanci, která je chápána jako přechodné období mezi středověkem a novověkem. Od 17. století dochází definitivně k emancipaci filosofie od náboženství;
Důraz je stejně jako v renesanci kladen na člověka a přírodu, na rozum a vědecké poznání, přírodní vědy. Věda chápána jako prostředek k ovládnutí přírody i společnosti, má pomoci člověku při jeho úsilí o sebezdokonalení.
Novověká filosofie se zabývá především gnoseologií (teorie poznání); řeší otázky typu: Který způsob poznání vede k pravdě? Jak člověk poznává? Co člověk poznává? atd. Na první otázku si odpovídají filosofové různě, někteří jsou zastánci racionalismu, jiní empirismu.
Racionalismus a empirismus
Racionalismus = filosofický názor, který tvrdí, že rozum (racio) je jediný možný zdroj našeho poznání, že skutečné poznání vychází z čistě racionálního myšlení. Dochází k radikální kritice smyslového poznání. Racionalismus v opozici k empirismu nespojuje počátek poznání s činností smyslů, neboť smysly jsou zdrojem omylů a iluzí (např. smyslové klamy), a proto na nich jako na něčem nejistém nelze vybudovat jisté a nesporné poznání. Jistotu poskytuje pouze myšlení. Pro racionalisty rozhoduje o pravdě pouze rozum; racionalisté přijali určité ideje, kt. jsou rozumu vrozené.
Významní představitelé novověkého racionalismu: Descartes, Spinoza, Leibniz
Empirismus = filosofický názor, který tvrdí, že základním a rozhodujícím zdrojem našeho poznání je zkušenost = empirie (smyslové poznání). To, co je z empirie odvozené a empiricky ověřitelné je jisté a pravdivé. Neznamená to ovšem, že empirismus neuznává rozum a myšlení, jejich úlohu však zužuje. Empirikové chápou rozumovou činnost jen jako pasivní spojování počitků a vjemů v představy a pojmy, které mají poznávací hodnotu jen tehdy, pokud pochází ze zkušenosti. Zdrojem omylů v procesy poznání je pouze rozum. Empirikové popírali existenci absolutních, na lidské zkušenosti nezávislých pravd.
Významní představitelé novověkého empirismu: Locke, Berkeley, Hume
Poznámka: Senzualismus = druh empirismu, považující za zdroj našeho poznání pouze prosté smyslové počitky, vnější zkušenost (neuznává vnitřní zkušenost-prožitky, emoce). Zúžili empirii na smyslové vnímání; ztotožnění poznání s vnímáním. Představitel: Hobbes
Představitelé novověkého racionalismu
RENÉ DESCARTES (1596 – 1650)
francouzský filosof, matematik a fyzik, cestovatel (po Evropě), voják - bojoval v třicetileté válce
dlouhou dobu žil v Holandsku, kde vytvořil podstatnou část svého díla
DÍLO: Rozprava o metodě
Úvahy o první filosofii atd.
doporučil podrobit racionální kritice dosavadní vědění a vytvořit bezrozporný filosofický systém, který by byl pevnou základnou pro mohutně se rozvíjející přírodní vědu. V nejisté době chtěl vyvést filosofii z temnot; filosofie měla získat jistotu geometrie, D. začal hledat pevný bod, na kterém by bylo možné „postavit“ filosofii;
tzn. začal pochybovat o všem, co bylo dosud považováno za pravdivé a samozřejmé – jedná se o tak zvanou METODICKOU SKEPSI (= prostředek, kterým získáme jistotu v procesu poznání; zjistíme tak, co je skutečně pravdivé, jisté, nezpochybnitelné). Tak dospěl k závěru, že jediné, o čem nelze pochybovat, je to, že pochybuji – myslím (pochybování je racionální proces). Toto pochybování, myšlení, má svého nositele – někdo myslí.
Tak odvodil Descartes východisko své filosofie a proslulý výrok:
„Myslím, tedy jsem.“ (Cogito, ergo sum). - v pochybování jsem si jist sebou jako myslící bytostí
Toto tvrzení se stalo pro Descarta pevným a nezpochybnitelným bodem, na kterém lze vybudovat filosofický systém a zároveň o něj opřít rodící se moderní vědu. Z tvrzení „myslím, tedy jsem“, jenž je považováno za naprosto pravdivé, vyvozuje Descartes kritéria pravdivosti – vše, o čem člověk myslí a co je tvrzením rozumu, je pravdivé. Základem je sebejistota vlastního myšlení.
metoda skepse umožňuje, abychom přijímali jen jasná tvrzení a získali správný obraz světa
Karteziánský obraz světa (karteziánský-z lat. podoby Descartesova jména Cartesius) – DUALISMUS: Descartes rozeznává 2 od sebe odlišné, na sobě nezávislé substance, jež tvoří veškeré jsoucno:
substance duchovní – myslící substance, subjekt; vlastností této substance je myšlení
substance hmotná – rozprostraněná substance; vlastností této substance je rozlehlost. Hmotou jsou tedy prostorová tělesa (včetně zvířat –podle Descartesa)
Nad oběma substancemi stojí Bůh – neomezená substance; idea Boha je nám vrozená.
Toto dualistické pojetí značně komplikuje otázka, jak dochází k propojení obou substancí v člověku - (D. tuto otázku v podstatě vůbec neřeší)
Descartes je považován za otce moderní filosofie.
Descartovi současníci byli např.:
Jan Ámos Komenský (setkali se spolu a několik hodin rozmlouvali)
Blaise Pascal – ten dospěl přes veškerý respekt k vědě a racionalitě k názoru, že racionální a matematické myšlení neuspokojuje nejhlubší potřeby lidské přirozenosti, neodpovídá na ty nejpodstatnější otázky a pochyby; Pascalův výrok: „Srdce má své důvody, o kterých rozum neví.“
BARUCH (BENEDIKTUS) SPINOZA (1632 – 1677)
niz
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 71,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novověka filozofie
- FIL - Filozofie - Novověká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Novoveka filosofie
- FIL - Filozofie - Novoveka filozofie jako obrat k poznavajicimu subjektu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie doby helénismu
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie postmoderní doby
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie.doc
- ZSV - Základy společenských věd - Kant a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Evropská filosofie 17., 18. stol.
- FIL - Filozofie - Filosofie pozitivismu
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Sociální filosofie
- FIL - Filozofie - Co je filosofie
- FIL - Filozofie - Filosofie 19. stoleti
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Nemecka filosofie
- FIL - Filozofie - Stredoveka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie - období středověku
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie 19. století
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie po Aristotelovi
- ZSV - Základy společenských věd - Klasická německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předsokratovská řecká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj gnoseologických teorií v dějinách filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie jako věda, její rozdělení a základní problémy
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční evropská filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - PŘEDSOKRATOVSKÉ OBDOBÍ ŘECKÉ ANTICKÉ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - RENESANČNÍ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - VRCHOLNÁ ŘECKÁ FILOSOFIE
- FIL - Filozofie - Úvod do filosofie
- FIL - Filozofie - Antická filosofie
- FIL - Filozofie - Antropologická filosofie
- FIL - Filozofie - Helenistická filosofie
- FIL - Filozofie - Hermetická filosofie a filosofie společnosti
- FIL - Filozofie - Kosmologická - přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Přírodní filosofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filosofie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - Systematická filosofie
- FIL - Filozofie - Úvod do studia filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Dynamika osobnosti I.Kant - německá filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Předmět filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Výroba a výrobní faktory Osobnosti české filosofie 19.-20.s
- ZSV - Základy společenských věd - Ústavní právo Filosofie novověku
- ZSV - Základy společenských věd - anticka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - nemecka klasicka filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka a renesancni filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie, teologie
- FIL - Filozofie - Středověká filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filosofie
- FIL - Filozofie - sociální filosofie
- FIL - Filozofie - filosofie v renesanci
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - ZSV úvod do filosofie
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: