Prameny české kultury

Zápočet – dva písemné testy:
25. března – pouze přednášky
13. května – přednášky + přečíst Kosmova či Dalimilova kronika
Doporučená literatura:
Přehled českých církevních dějin – Kadlec
Velké dějiny Země Koruny české
Křesťanské náboženství
1. stol. p.n. l.
Judea – Jeruzalém – malá skupina židů, které šíří učení o novém mesiášovi, vzniká sekta židovského náboženství
existence jediného boha, který vystupuje ve třech osobách – otec, syn a duch svatý
mesiášem je právě sny Ježíš, nový spasitel, který sestoupil na zem a tento spasitel sestoupí znovu – důvod rozchodu s židovským náboženstvím, vzniká tak nové společenství
Římanům je zpočátku jako odnož židovství lhostejné, Římané vyznávají polyteistické náboženství a židovství je tolerované
postupem času se křesťanství izoluje od židovství a díky Apoštolovi Pavlovi se rozšiřuje i mimo Judeu
křesťané využívali židovské texty, které si ponechávají a po sepsaní svých vlastních dochází k jejich rozdělení: Starý zákon a Nový zákon Písma svatého (Bible), Nový zákon je tvořen – 4 evangelii, skutky apoštolů, 21 epištol (dopisy – 14 jich napsal Pavel), zjevení Janovo (apokalypsa) – dohromady 27 částí
Pavel nepatřil mezi 12 apoštolů, křesťanství odsuzuje římské bohy a káže jednoho boha, nárokuje si jedinou pravdou – počátek rozporu s Římany
Pavel prohlásil, ze všichni lidé jsou si před bohem rovni – rozpor s římskou sociální strukturou, ohrozilo tak samo sebe a ocitá se v izolaci, rozvoj sektářských praktik, uzavírá se do sebe, nedůvěra a odpor od okolí
Pavel nebyl od začátku křesťan, z počátku křesťany pronásledoval, po té životní obrat, přiznal své chyby, změnil svůj názor, postoj, původní jméno Soul
střet se židy – obviňují je z vraždy mesiáše
křesťanství podkopává Římský stát a autoritu, pronásledování od Římanů v období Heróna za zapálení Říma
křesťané se zamýšleli nad svým učením, propracovávali a obhajovali svůj názor
křesťanské učení v jediného boha – neobyčejná idea od politické kultury
bůh dobrovolně vstupuje do lidského těla a přijímá i lidskou duši – smrt na kříži
křesťanství přitahovalo nižší společenské skupiny
pro křesťany je důležité vstoupit do nebeského království, křesťanství předpovídá světu zánik, opakovaný příchod
313. n.l Konstantin Veliký zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími, věřil že křesťanství se časem stane jednotícím prvkem
326. n.l se centrem Římské říše stal Konstantinopol, vzniklo konkurenční kulturní centrum Římu, rozdíl mezi východním (byzancie) a západním (Řím) křesťanství (východní přijalo národní jazyk x západní kázalo pouze v latině)
395. n.l. rozpad Římského impéria na dvě části – Východořímské (Byzanc) a Západořímské
křesťanství si až do 11. století dokázalo zachovat formálně svoji jednotu, dochází ale k decentralizaci
od 11. století se objevují dva proudy
Slované
čerpáme z písemných pramenů, dále z archeologických poznatků a etnografického materiálu – všechny zdroje obsahují málo informací, hlavně písemné
nejvíce nalezneme u římských historiků, kteří v 1. století našeho letopočtu, dělají zmínky o kmenech tzv. Vendů, Plinius starší nebo Tacitus, zmiňují se o silné skupině, která obsadila území východně od řeky Visly a severně od Karpat
otázkou zůstává zda Venedové jsou Slované – český historik Jan Frolík se domnívá, že Venedové nejsou Slované, ale některé kmeny před nimi, které Slované vytlačily, ale nemáme o tom, žádné zmínky, jiní autoři považují Venedy za Slovany
ze 6.století autoři – Prokopius (byzantský historik) a Jordanes (goltský letopisec) u nich nacházíme zmínky o tzv. Sklavanech,
Prokopia se dozvíme, že Sklavani věří v jediného boha, který je pánem všech věcích a obětují tomuto bohu býky a jiná zvířata, nevědí co je nelítostný osud a nepřipisují mu žádný vliv
když mají zemřít, jdou do války, nebo onemocní slibují bohu děkovnou oběť, pokud nezahynou, uctívají vodní víly a další božstva, všem obětují, Slované přinášením obětí poznávají věštby
bydlí odděleni v žalostných chatrčí a stěhují se z místa na místo
do boje chodí pěšky, v rukou nesou štíty a kopí a nenosí pancíře, nemají košili, nebo plášť, pouze kalhoty
jsou si zjevem všichni velmi podobní, vysoké a silné postavy, barva pleti není příliš světlá, vlasy nejsou ani příliš světlé ani tmavé (vlastně hnědé), vedou primitivní život a jsou pořád plni špíny, ale nejsou zlomyslní, ani záludní, ženy cudné a krásné
tyto kmeny nejsou ovládány jediným mužem, ale žijí v demokracii a proto své věci, jak příznivé, tak nepříznivé projednávají společně
Slované jsou zemědělci, extenzivní zemědělství, potřebovali velké rozlohy pozemků, z nichž část nechávali ležet ladem, což bylo důvodem častého stěhování, pěstovali především pšenici, luštěniny, některé druhy zeleniny, byli i docela zdatní sadaři, pěstovali hrušky, jablka, z hrušek tvořili sladidlo (usušili a rozmlátili()chovali ovce (z vlny zhotovovali látku, typické jsou vlněné oděvy), skot pro mléko a maso, prasata a drůbež, pěstovali i len
základem stravy byli obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina a maso
z nálezů usuzujeme, že zakládali malé vesnice, které se stěhovaly
řemeslná výroba na počáteční úrovni, zhotovování vlněných a lněných látek, kovářské řemeslo, hrnčířské řemeslo (keramika, v kompetenci jednotlivých rodin, nepoužívali hrnčířský kruh, nezdobená, silnostěnná)
život byl velmi těžký, závislý na klimatických podmínkách, boj s okolní přírodou
obydlí Slované stavěli ze dřeva s rákosovými výplety, bylo nevelké (5x5), netrávili v něm čas, kromě spánku, obydlí zapouštěli částečně (polozemnice) nebo částečně do země (zimnice) z důvodu udržování teploty v zimních období, bylo velmi jednoduše zařízeno, ohniště se nacházelo uvnitř domu, stálo naproti vchodu, nepoužívali žádné kouřovody, další část tvořilo lužko, z kůže, slámy nastlané na sebe
od 19. století snaha o popsání náboženského systému, mají za sebou proces christianizace, díky němuž byla řada materiálů ztracena, dále informace ovlivnilo stěhování národů
jejich náboženské představy prošly evolucí, tyto změny souvisí s etapami vývoje národů, prošli obdobím magických, fetišistických představ, vytvářelo se učení o sepjetí člověka a příroda, člověk příroda vzájemně prolínají a prostupují, což potvrzují pohádky a legendy o přeměny člověka ve zvíře či rostlinu a naopak
Slované se řadí k indoevropské skupině národů, pozorujeme představy o koloběhu života a převtělování duší
otázka hodnoty člověka, najdeme zajímavou fázi, kdy se hodnota života posuzuje podle přínosu pro danou společnost, mladý, silný má velkou hodnotu a s postupem věku se snižuje, bylo zvykem zbavovat se starých, nadbytečných členů, stejně jako nemocných, či tělesně postižených
koncem ledna se konal masopust, v jehož čele jeli saně, tažené koňmi na nichž jel mladík a za nim mládež, zastavili u každého domu, majitelé domu pozdravili průvod a obdarovali ho a za saně přivázali malé sáňky, jde o imitativní obřad, který se zachoval z dávných dob, kdy se odváželi staří lidé do lesa, kde byli zanecháni osudu, zachovali se legendy a pohádky na podobné téma, které zachycují etický zlom, kdy se společnost změnila a odmítla takhle zacházet se svými členy (pohádka od K.J. Erbena), vytváří se kult předků, který je u Slovanů velmi silný
představa o uspořádání světa, která se vyvíjela, na začátku ho považovali na jednorovinný, nevnímali konec života, jako konec existence, smrt byl odchod do vzdálené země, jsme v jedné úrovni, nekončí kontakt mezi živými a mrtvými, vztah je stále udržován a zemřelí předkové v jistém okamžiku mohou zasáhnout do života pozůstalých, lidé kteří opustili svět předčasně nebo byli zlý, zůstali viset mezi světem živých a zemřelých
zlý se vrací na svět, aby mohli odčinit své zlé skutky
ti co zemřeli předčasně se stávají nemrtvými, dokud není dodržena doba života jim určená zůstává jim cesta do obou světů uzavřena, snaží se vrátit do světa živých nebezpečí pro živé lidi, kterým tím ubližují
svět se strukturuje na nebe, zemi, podsvětí; rozlišují oblohu a nebe
obloha – poklop nad zemí, má začátek a konec
nebe – člověk ho vidět nemůže, až nad poklopem, nejspíše se zde usídlili první slovanští bohové
bozi nejsou strukturováni na nižší a vyšší, nevíme zda všechny slovanské kmeny uctívali společná božstva
od pohaslých Slovanů máme nejvíce informací o božstvu
božstvo představující slunce (sluneční kotouč)
Svaroh – představoval toho božstvo, stvořitel tohoto světa, mohl mu být připsán oheň (teplo, světlo), také spojený s úrodou, plodností, vegetací
Svarožic – ic znamená ze to byl syn Svaroha, spekulace, že se dělili o funkce, Svaroh – slunce, Svarožic – oheň
Perun – nejznámější bůh, spojen se zemědělstvím, dešťový a bouřkový mýtus
Mýty
nemáme ani jediný dochovaný mýtus, pouze hypotézy
Svaroh
nejvyšší slovanský Bůh, který byl spojován se Sluncem
tento Bůh sdružoval další objekty (božstvo ohně – mohl by být i bohem kovářství)
Svarožič
syn Svaroha
Svaroh si ponechal funkci nejvyššího Boha, Svarožič převzal funkci kovářského Boha
na území ČR nebyly nalezeny žádné modly, protože byly s největší pravděpodobností ze dřeva
Svantovít
Bůh se čtyřmi hlavami, hlavy schovány jedním kloboukem
velmi silný kult tohoto Boha v Pobaltí – jeho hlavní svatyně na ostrově Rujana (kolem r. 1168 byla zničena Dány)
původně byl Bohem plodnosti, vegetace, úrody; Později se proměnil (v rámci stěhování národů) na válečného Boha.
tento Bůh měl neustále k dispozici ozbrojený oddíl (300 jezdců)
jeho služebník měl větší moc než kníže
pravidelně dostával 1/3 z válečné kořisti
každý muž a každá žena mu museli každoročně platit daň
kult tohoto Boha byl založen na obětech (zvířecí oběti)
Triglav
další vícehlavé božstvo (3 hlavy pod jedním kloboukem)
spíše lokální božstvo (zejména při ústí řeky Odry – Štětín)
počet hlav bývá spojován s oblastmi jeho vlivu (každá hlava symbolizovala jednu oblast jeho vlivu – nebe, Země, podsvětí)
další místa jeho uctívání: Wolin
dosud nebyl nalezen ani jeden jeho idol (jeho zobrazení)
jezdil na ušlechtilém koni – tento kůň sloužil k věštbám (do cesty koni se pokládala zkřížená kopí, podle toho jak je kůň překročil se věštilo. Pravá noha = úspěch, levá noha = neúspěch)
Matka Země (Mokoš)
informace o této bohyni pocházejí od východních Slovanů
silný kult – Rusko
ženské božstvo
na počátku představuje Zemi (úrodnost, plodnost)
byla ochránkyní žen (zejména při porodech), bohyní klasických domácích pracích (předení, tkaní)
Morana (Morena, Kostroma)
bohyně představující zimu a s ní spojenou smrt
Perun
nejvíce informací o něm máme od východních Slovanů
zpočátku představuje božstvo zemědělské, které je spojováno s deštěm (vládce blesku a hromu, deště a bouře)
toto božstvo se postupně dostalo do čela, patřilo mezi nejdůležitější a nejvlivnější božstva
bývá přirovnáván k Dyjovi
jeho vliv nejvíce zesílil v období stěhování národů – mění se v božstvo válečné
je mu připisována funkce celkového očišťování světa od zla (stává se bohem spravedlnosti a ochránce práva)´
většinou se zobrazoval s válečnou sekerou (sekera může také znázorňovat sílu blesku)
Slované velmi silně vyznávali kult stromů (dub)
Dešťový mýtus
jeho smyslem je vysvětlit plodivou sílu Země
začíná konfliktem bohů - Perun x Veles (Volos)
zpočátku stojí obě božstva na stejné úrovni
Perun má spíše fyzickou sílu, Veles vládne silami magickými (je schopen měnit své podoby)
konflikt vrcholí soubojem, Veles je donucen se vzdát , přestává patřit mezi nejvyšší (nebeská) božstva, stává se pozemským bohem stád; Postupně je zatlačen až do podsvětí.
když spolu bojovali, spustil se déšť a ten způsobil plodnost Země
Mýtus o stvoření světa
na počátku byl pouze Bůh a Satan a nekonečná vodní pláň
dohodli se, že by bylo dobré stvořit Zemi
Mýtus o stvoření člověka
Bůh byl v sauně, utřel se slámou, zahodil jí a z toho vzniknul člověk
dohodli se se Satanem – tělo patří Satanovi, duše Bohu
Slované po příchodu na naše území
příchod Slovanů je spojen se stěhováním národů
jejich příchod neznatelný, k dispozici nemáme žádné písemné prameny, které by to zaznamenávaly
nepředpokládá se již teorie, že Avaři Slovany na naše území zavlekli; archeologové dokládají, že Slované byli na našem území již před příchodem Avarů
další hypotéza, tzv. autochtonistická – Slované nebyli zavlečeni na naše území, ani sem nepřišli, toto území osidlovali odpradávna – také vyvrácena
přicházejí sem postupně asi po r. 500, v malých skupinách, ne celé kmeny (dokládají to velice malé osady)
osidlování proběhlo ve 2 vlnách – jedna po r. 500, druhá od pol.6.st. až k začátku 7.st.
nejstarší nálezy spojeny s pohřbíváním zemřelých (spalovali je, tento způsob pohřbívání odpovídá kultuře lidí, kteří jsou na pochodu)
protože byli v pohybu( přestává fungovat dělba práce, nepřispívá to ke kulturnímu rozvoji
měli jisté znalosti o klimatu – vyhledávali spíše nižší nadmořské polohy (do 350 m n.m.), v blízkosti vodních toků, vyhledávají málo členitý terén, lesostepi nebo stepi – potřebovali zde získat zemědělskou půdu (vypalovali terén, nízký porost při vypalování nevydává velké teplo a neničí půdní bakterie + popel zúrodňuje)
chovali dobytek – spásal mladé stromky, měnila se tim skladba porostu
obydlí
zemnice, nevelká, kamenné pece, stěny z proutěných výpletů pomazaných cihlářskou hlínou;
už se objevují také domy nezahloubené (Pohansko u Břeclavi, Mutěnice na Hodonínsku)- stavebním materiálem kmeny stromů, rozměry stále malinkaté, objevují se tam kde se skupiny Slované hodlají usadit natrvalo
zřejmě měli snahu členit obytný prostor na část ke spaní a část s ohništěm
u pecí se obvykle objevují zvláštní nádoby zapuštěné do země – pravděpodobně zásobníky vody
na pecích velikánské nepřenosné pekáče, hluboké 30-60cm, vážily okolo 60kg , v některých zbytky těsta – mohly sloužit k přípravě něčeho jako chleba, možná k sušení nebo pražení obilí
v některých domácnostech k dispozici kamenný ruční mlýn
k sezení nízká sedátka, popř. lavice
kolíky a háky k zavěšování oděvu
keramické nádoby – silnostěnné, nezdobené – „pražská keramika“
vše se vyrábí podomácku, řemeslná výroba jen okrajová (kovářství, výroba látek)
nalezeny i kostěné hřebeny, přezky, ostruhy (nalezeny v Pohansku u Břeclavi ( používali koně, pravděpodobně to bylo velice vzácné zvíře, zásadně je nepoužívají k tahu, pouze k jízdu a to za účelem boje), ozdoby velice skromné (otázkou odkud je měli, ale moc se toho nenašlo)
k tahu používali voly a krávy (ty krávy jenom někde, u východních Slovanů měli silný vztah ke kravám, takže tam je k tahu nepoužívali)
lovili – nalezeny hroty šípů a kopí
větší stavby – pravděpodobně hospodářské budovy
venkovní pece – sloužily kovářům
obilnice (zkušenosti s ukládáním obilí, jámy připraveny tak, aby vydrželo několik let a bylo stále poživatelné)
zásobní jámy (ovoce, zelenina; různě konzervované maso, které oddělovali od ostatních potravin)
konkrétně doloženo pěstování pšenice, ječmene, žita, ovsa a prosa, čočky a hrachu, konopí (k výrobě tkanin, ne k hulení), nedoložen len!
odpadní jámy
nejvíce kostí nalezeno z hovězího (Pohansko u Břeclavi – 57% kostí z hovězího, Březno u Loun – jen 52% hovězích kostí….dále následoval přesný výčet procentuálního zastoupení kostí dalších zvířat)
později stoupá podíl chovu prasat, ovcí a koz ( nakonec kosti těchto druhů dosahují dominantního podílu, zatímco podíl hovězího se stále snižuje
zemědělská výroba dominující, chov dobytka doplňující činností
nástroje k obdělávání půdy – nalezeno mnoho železných radlic ke kypření půdy, ale jen jedna pochází ze začátku 6. stol. ( pravděpodobně používali spíše radlice dřevěné
na trávu železné kosy, ke sklízení obilí něco jako srpy (usekli jen klásky)
výnosy – 1 zrníčko pšenice ( 2-3 zrníčka se sklidila
pohřbívání – spalování, popelnicové hroby
nebýt vpádu Avarů, tak bychom se o Slovanech asi ještě dlouho nic nedozvěděli , protože historici začali Slované zajímat až v souvislosti s tímto avarským vpádem
7. století – Sámův kmenový svaz
Fredegarova kronika – pro nás významným, leč skromným pramenem
-další otázky ohledně Slovanů :
-všímáme si -legenda o praotci Čechovi,jak postupoval při výběru nového území
-legenda byla zapsána o 6OO let později, ale se co dělo v průběhu 6.st.n.l. a jak legenda odpovídá skutečnosti ?
-spekulace: neutvořil si ji Kosmas či zda nevzniká až později , zda není uměle vytvořené za účelem dějin reflexe českého národa?
TEST: detaily z legendy o praotci Čechovi – Dalimil ví o původu Čecha a o důvodu hledání nové zemi k životu x Kosmas skromný (podle tv a pozdější Jiráskovo přepisu)
Sámova říše (lépe Kmenový svaz)
-Sámo a jeho říše nás zajímá z jiného pohledu než historiky :
jaké změny přineslo toto sjednocení Slovanům a jejich kultuře
jak se změnily jejich mýty díky této události
jak se změnil jejich pohled na vnímání světa
zda bylo ovlivněno jejich náboženství
-další otázky : byl Sámo prvním kontaktem Slovanů s křesťanstvím? došlo v tomto období k pronikání K náboženství? pokud ano, tak jakým způsobem toto setkání probíhalo?
-Slované jsou stále v rámci Evropy nepodstatní, zájem historiků vyvovávají pouze když vstupují do evropského kontextu
-o jejich duchovní kultuře se z těch zápisů o nich dovídáme jen velmi málo
-Slované vzbudili částečnou pozornost, když jsou nuceni vstoupít do boje s kočovnými nájezdníky – Avary
-další kulturní vliv – zhruba od 60. let 6.st. n.l. – setkávají se s jejich zvyky a kulturou
-av