Materialy

kostí (už v nitroděložním vývoji)
anoftalmus – chybění očních koulí
hemofilie – chorobná krvácivost
daltonismus – neschopnost rozeznat červenou a zelenou barvu
některé typy svalových dystrofií
Lékařská genetika
Hraje důležitou úlohu v preventivní péči o zdraví. Je zajišťována genetickými poradnami. Prevence je soustředěna do 3 období.
prekoncepční péče – před početím
prenatální péče – je zaměřena na nitroděložní vývoj.
Metody:
amniocentéza – odebrání vzorku plodové vody (16. týden) – po vypěstování tkáňové kultury z buněk plodu, které plavou ve vodě, určení karyotypu a odhalení případných chromozomálních aberací.
ultrazvukové vyšetření– obrysy plodu, některé vnitřní orgány a placenta.
fetoskopie – přístroj fetoskop se zavede do blízkosti plodu a pozoruje se povrch těla – odhalení morfologických odchylek, též hemofilie – odběr pupečníkové krve
choriová biopsie – vzorek klků placenty – v 1/3 těhotenství, mikroskopické pozorování, diagnóza chromozomálních aberací
postnatální péče (screening) – zaměřena na odhalení nositelů chorob před objevením chorobných příznaků
fenylketonurie
hypotyreóza
rentgen kyčelních kloubů

Kosterní soustava
Kosti ( kostra (skelet)
STAVBA KOSTI:
Povrch: okostice = vazivová blána
Kompaktní kostní tkáň – kompakta
Houbovitá kostní tkáň – spongióza
Kostní dřeň – červená, žlutá
RŮST A VÝVOJ KOSTÍ
Vznik kostí = osifikace, z vaziva nebo chrupavky
Novorozenec: většina kostry osifikovaná, při dalším kostnatění zůstavají růstové chrupavky, které kostnatějí u dívek kolem 16. roku, u chlapců kolem 18. roku
VLIV: žlázy s vnitřní sekrecí – hypofýza, stítná žláza příštítná tělíska; vitamin D, Ca, P
ONEMOCNĚNÍ KOSTRY A KOSTÍ
VROZENÉ ANOMÁLIE: rozštěpy, skolióza, vykloubení kyčelního kloubu, lomivost kostí
ZÍSKANÉ PORUCHY: křivice, deformity získané ve škole při dlouhém sezení, dýcháním ústy
PÁTEŘ: plochá záda, kulatá záda, hyperlordóza, skolióza
Svalová soustava
Tvořena pouze příčně pruhovanými svaly!
Slouží k vykonávání volních i automatizovaných pohybů celého těla a jeho částí a k pohybu v prostoru.
Svaly – 35% hmotnosti těla, přibl. 600 svalů
STAVBA:
Svalové bříško – masitá část, svalová vlákna ( snopečky ( snopce ( sv. bříško
Šlachy – na obou koncích svalu, napojují jej na kost
Cévy, nervy
VLASTNOSTI: pružné, pevné, dráždivé
INERVACE: motorická a senzitivní vlákna
SVALOVÝ STAH: aktinová vlákna se zasouvají mezi myozinová, což vede ke zkracování délky myofibrily, je spotřebováváno ATP, klíčová je přítomnost vápenatých iontů
RŮST A VÝVOJ SVALSTVA
5. měsíc těhotenství – první pohyby
novorozenec – všechny svaly tvarově vyvinuty, nejsou schopny plného výkonu, CNS teprve dozrává
děti – velký obsah vody (82%), snadno se unaví, obsah vody postupně klesá a roste obsah bílkovin
předškolní věk – vývoj hlavně velkých svalů
6. rok věku – rozvoj malých svalů a jemné motoriky
mladší školní věk – pozvolný vývoj a zdokonalování
starší školní věk – svalstvo mohutní a zpřesňuje se koordinace, zpevňuje se vazivový aparát a dokončuje se osifikace
období pohlavního dospívání – u chlapců velký rozvoj svalstva, ! strava bohatá na bílkoviny
PORUCHY SVALOVÉ FUNKCE
nečinností
přerušením nervového spojení
chorobnými procesy ve svalu
PLEGIE – úplné ochrnutí svalů
PARÉZA – částečné ochrnutí
HYPERKINÉZY – mimovolní pohyby, které ruší volní nebo reflexní pohyb, = tremor, spazmy, tiky
CHOROBY:
Svalová dystrofie = více než 20 genetických vad, = ochabování svalstva, nejčastější je Duchennova SD (1 chlapec na 3000 narozených), dožívají se 13-19 let, kdy ochabují dýchací svaly a srdce, mírnější varianta = Beckerova SD, věk okolo 7 let – přestávají chodit
Příčina: mutace genu pro bílkovinu dystrofin
Duchenn – netvoří se žádný dystrofin
Becker – tvoří se malé množství dystrofinu
TVAR KOSTÍ:
Dlouhé kosti – kosti končetin
Krátké kosti – kosti záprstí
Ploché kosti – lopatky, lebka

Kožní soustava
KŮŽE: pokrývá povrch těla, 1,6-2 m2 u dosp. člověka, nejtenčí je kůže očních víček, nejtlustší je kůže chodidel a dlaní
FUNKCE:
Ochrana před mechanickými, chemickými a fyzikálními vlivy a před infekcí ( Sídlo kožních čidel ( Rezervoár krve ( Odstraňování exkretů x vstřebávání ( Regulace tělesné teploty ( Tvorba vitaminu D ( Zásobní tuk (Mléčné žlázy
Obr.
Stavba kůže
Kůži tvoří pokožka, škára, a podkožní vazivo
Pokožku tvoří mnohovrstevný dlaždicovitý epitel, její svrchní vrsty rohovatějí. Deriváty pokožky jsou vlasy, vousy, chlupy, nehty, mléčné žlázy.
Škára je tvořena elastickým vazivem, kterým prostupuje velké množství krevních a lymfatických cév a nervových vláken. Jsou zde uloženy receptory reagující na mechanické, tepelné a bolestivé podněty. Ve spodní vrstvě začínají potní žlázy. Pot: 99% vody, NaCl, organické látky (močovina, kyselina močová, kyselina mléčná, mastné kyseliny). Pocení slouží k odstraňování exkretů a k ochlazování těla.
Podkožní vazivo je tvořeno sítí vazivoývh pruhů, které spojují kůži s orgány ležícími pod ní. Mezi pruhy je tukové vazivo.
REGULACE TĚLESNÉ TEPLOTY
Člověk má stálou tělesnou teplotu přibližně 37°C.
Povrch těla je chladnější, nejteplejší jsou játra.
Tělesná teplota nižší než 25°C a vyšší než 41°C ohrožuje život.
TVORBA TEPLA: játra, svaly
ZTRÁTA TEPLA: odpařování potu, sálání
UDRŽOVÁNÍ STÁLÉ TĚLESNÉ TEPLOTY
= dynamická rovnováha mezi výrobou a výdejem tepla ( termoregulační mechanismy
centrum = hypotalamus – obs. termoreceptory, přichází sem signály z termoreceptorů v kůži a míše
nízká teplota ( snížení průtoku krve kůží, svalový třes
vysoká teplota ( pocení, zvýšení průtoku krve kůží (zvýší se sálání)
teplota okolí nižší než 0°C a vyšší než 50°C ( termoregulace selhává
0-50°C fungují fyziologické formy termoregulace
28-32°C = teplotní neutrální zóna
novorozenec: termoregulace není plně vyvinuta
Vylučovací soustava
Funkce: vylučování exkretů z těla, udržování rovnováhy vody a solí v těle; selhání ( smrt
= ledviny + močové cesty
Ledviny – stavba:
kůra – obsahuje klubíčka vlásečnic v Bowmanových váčcích a počátky odvodných kanálků
dřeň – další části odvodných kanálků, které se sbíhají do pyramid ledvinových, kt. se sbíhají k ledvinové bradavce, v jejíž otvůrcích končí odvodné kanálky a ústí do ledvinových kalichů
NEFRON = základní stavební a funkční jednotka ledvin, vytváří moč
Části nefronu a jejich funkce:
Bowmanův váček + glomerulus (klubíčko vlásečnic) – zde se filtruje krev z vlásečnic do B. v., vzniká primární moč, která má stejné složení jako plazma bez bílkovin (180l/den)
Vinuté kanálky I. a II. řádu, mezi nimi Henleova klička
– zpětné vstřebávání látek pro organismus užitečných (glukóza, voda, soli)
– vylučování některých látek (léků,..)
Sběrací kanálek – vznik definitivní moči
Vlivy
Věk: 0-3 roky … 0,5l; dospělí … 1,5l
Hormony: antidiuretický hormon ( větší zpětné vstřebávání vody v kanálcích; aldosteron ( zadržování Na+, vylučování K+
Spánek, namáhavá tělesná práce, silné pocení ( méně moči
Nervové podráždění, chlad, větší příjem tekutin, močopudné látky (více moči
Močové cesty
Odvádějí moč z ledvin
= kalichy ledvinové ( pánvička ledvinová ( pravý a levý močovod (30 cm dlouhé, peristaltické pohyby)( močový měchýř ( močová trubice
Močový měchýř – skutečná kapacita 600 ml, fyziologická náplň 300 ml (nucení na moč)
Močení: dětství – nepodmíněný reflex vyvolaným tlakem na stěny močového mechýře, během batolecího věku se dítě učí močení ovládat
Pohlavní soustava
FUNKCE: rozmnožování
= pohlavní žlázy (( pohlavní buňky, pohlavní hormony) + pohlavní orgány
MUŽSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ
= varle, nadvarle, chámovod, semenné váčky, předstojná žláza, pyj, šourek
varlata – párové žlázy uložené v šourku, v jejich semenotvorných kanálcích se tvoří spermie, Leydigovy buňky produkují testosteron, zralé spermie putují do nadvarlat, ta obsahují kanálky, které se spojují v pravý a levý chámovod, ten prochází prostatou, spojuje se s vývody semenných váčků a ústí do močové trubice
ejakulát – v 1 ml 100 milionů spermií, 1 ejakulace ... 2-5 ml ejakulátu
ŽENSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ
= vaječníky, vejcovody, děloha, pochva, poševní předsíň, velké a malé stydké pysky, poštěváček
vaječníky – párové pohlavní žlázy velikosti švestky, v zárodečném epitelu jejich korové vrstvy dozrávají vajíčka v Graafových folikulech a tvoří se zde estrogen
po uvolnění vajíčka se G. f. mění ve žluté tělísko, které produkuje progesteron
dřeňová vrstva vaječníku je silně prokrvena a vyživuje korovou vrstvu vaječníku
novorozené děvčátko – 400 tisíc nezralých vajíček, v dětství se jejich počet snižuje, puberta – 4 tisíce, do přechodu jich dozraje 400
pravý a levý vejcovod – trubice, která je rozšířeným ústím obrácená k vaječníkům, končí vstupem do dělohy, nasává vajíčko a posunuje ho do dělohy
děloha je nepárový orgán hruškovitého tvaru, probíhá zde vývoj plodu, sliznice prochází periodickými změnami
OVARIÁLNÍ CYKLUS: trvá asi 28 dní, uprostřed cyklu dozraje zpravidla 1 G. f., praskne, vajíčko je vyplaveno do břišní dutiny a je zachyceno výběžky vejcovodu, G. f. se mění na žluté tělísko; pokud dojde k oplození, žluté tělísko, zastaví menstruační cyklus, pokud k oplození nedojde, 24. den cyklu žluté tělísko zaniká, 28. den začíná zrání nového folikulu
MENSTRUAČNÍ CYKLUS: jeho funkcí je příprava děložní sliznice na uhnízdění oplozeného vajíčka, pokud nedojde k oplození, povrchová vrstva sliznice se odlupuje a spolu s krví z porušených cév a s vajíčkem odchází z těla, menstruace trvá asi 5 dní
5.-14. den – roste sliznice vlivem estrogenu z Graafova folikulu = proliferační fáze
14. den – praská G. f., začíná produkce estrogenu a žlázy děložní sliznice produkují sekret pro výživu oplozeného vajíčka = sekreční fáze

Literatura:
Středoškolská učebnice biologie člověka – některá z novějších
Materiály na internetu
K dalšímu studiu možno použít:
Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. – Karolinum. Praha 2002.
Rozsypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. – Scientia. Praha 2003.
Klementa, J. a kol.: Antropologie a somatologie. – SPN. Praha 1981.
Malá, H. a Klementa, J.: Biologie dětí a dorostu. – SPN. Praha.
Atlas lidského těla - jakýkoli

Nervová soustava
FUNKCE: zajišťovat koordinaci mezi jednotlivými orgány a jejich funkční spojení v jednotný celek, zprostředkovávat vztahy mezi vnějším prostředím a organismem, sídlo vyšší nervové činnosti a duševního dění
RECEPTORY zachycují vše, co se děje mimo organismus nebo v něm.
PODNĚTY (stimuly) jsou změny vnějšího nebo vnitřního prostředí, které působí na receptory, jsou to fyzikální nebo chemické síly.
Podnět vyvolá v receptoru PODRÁŽDĚNÍ, které se přetváří v NERVOVÝ VZRUCH (impuls), který se šíří dostředivými vlákny do NERVOVÝCH ÚSTŘEDÍ v CNS. Po zpracování jde vzruch po odstředivých vláknech k VÝKONNÉMU ORGÁNU, který uskuteční reakci organismu na podráždění.
Tato dráha se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK (= receptor ( dostředivá vlákna ( CNS ( odstředivá vlákna ( vykonný orgán).
Děj, který po dráze probíhá = REFLEX. Reflexy umožňují reakci organismu na změny prostředí.
Stavba nervové soustavy
= ústřední (centrální, CNS; mozek + mícha) + obvodová (periferní; obvodové nervy = mozkové + míšní + útrobní)
CNS
ŠEDÁ HMOTA = těla a krátké výběžky neuronů, funkce: analýza a syntéza vzruchů
BÍLÁ HMOTA = dlouhé výběžky neuronů, kt. se sdružují v nervové dráhy, funkce: vedení vzruchů
OBALY CNS = pleny:
Vnější = tvrdá plena mozková, pod ní dvě měkké pleny mozkové – zevní plena pavučnice a vnitřní plena omozečnice
Mezi pavučnicí a omozečnicí je MOZKOMÍŠNÍ MOK.
DUTINY: centrální kanálek míšní, 4 mozkové komory, vše propojeno, v komorách se tvoří mozkomíšní mok
MÍCHA
FUNKCE MÍCHY: je to spojovací článek mezi mozkem a ostatními orgány, jsou zde ústředí některých nepodmíněných reflexů (napínací, obranné)
Přední a zadní kořeny se spojují v míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory.
ŠEDÁ HMOTA MÍŠNÍ
Přední sloupce obsahují motoneurony, které vysílají neurity k příčně pruhovaným svalům, a buňky, z nichž začínají vegetativní vlákna k hladkým svalům a žlázám.
V zadních sloupcích jsou buňky provazců, jejichž neurity končí v mozku.
BÍLÁ HMOTA MÍŠNÍ
Šedou hmotou je v každé polovině rozdělěna na zadní, postranní a přední pole, tvořené nervovými provazci. Provazce vedou vzhůru do mozku nebo sestupují z mozku do míchy. NERVOVÁ DRÁHA je soubor vláken, která vedou ze se stejného místa do jiného stejného místa.
KRÁTKÉ DRÁHY – spojují blízké míšní segmenty
DLOUHÉ DRÁHY – vzestupné (zadní provazce) a sestupné (přední provazce), postranními provazce vedou oboje
VZESTUPNÉ DRÁHY = senzitivní
SESTUPNÉ DRÁHY = motorické
MOZEK
PRODLOUŽENÁ MÍCHA: centra životně důležitých nepodmíněných reflexů obranných (mrkání, kýchání, slzení, kašlání, zvracení) a potravových (sání, slinění, sekrece žaludeční šťávy)
RETIKULÁRNÍ FORMACE: dýchací centrum, centrum pro krevní oběh, udržování aktivity mozku při bdění
MOST VAROLŮV: spojení mezi mozkovou kůrou a nižšími částmi CNS (mozeček)
MOZEČEK: regulace svalového napětí, udržování rovnováhy, plynulost pohybů, ochromuje ho alkohol (vrávoravá chůze
STŘEDNÍ MOZEK: zrakové a sluchové reflexy, …
MEZIMOMOZEK: TALAMUS + HYPOTALAMUS
TALAMUS: hrubší integrace smyslových informací, vytváření pocitu vlastního já
HYPOTALAMUS: nejvyšší centrum řízení vnitřních orgánů, slaďuje jejich činnost
KONCOVÝ MOZEK: pravá a levá hemisféra, = mozková kůra, bazální ganglia, limbický systém, mozkový trámec (spojuje hemisféry)
MOZKOVÁ KŮRA: tvořena těly nervových buněk, zprohýbaná do závitů a rýh ( větší povrch;
rýhy( 4 laloky: čelní, temenní, týlní, spánkový
čelní lalok: motorická centra
temenní lalok: senzorická centra
týlní lalok: zrakové centrum
spánkový lalok: sluchové centrum
+ asociační oblasti – sídlo myšlení, integrují se zde informace ze smyslových center s emocemi a pamětí a vytváří se tak lidské vědomí
asymetrie uložení některých vyšších nervových funkcí:
levá hemisféra – centrum řeči, logické myšlení
pravá hemisféra – vnímání zakládající výtvarný projev a hudbu
BAZÁLNÍ GANGLIA: vytvářejí pohybovou aktivitu a zřejmě další funkce
LIMBICKÝ SYSTÉM: instiktivní a emocionální chování, formování paměti
MOZEK – centra různých funkcí
m.c. = motorické centrum
s.c. senzorické centrum
Alzheimerova choroba
= degenerativní onemocnění mozku, kdy dochází k ubývání neuronů a ke změně látkové přeměny v mozku
- projevuje se poruchou kognitivních funkcí, tj. myšlení, paměti a úsudku
- lze ji zpomalit, ne léčit, prevence – trénink mozku
RIZIKOVÉ FAKTORY
Věk
Pohlaví
Genetické vlohy
Nízký stupeň vzdělání
Opakované úrazy hlavy
+ spouštěč = virová infekce, toxické vlivy prostředí, poruchy imunitního systému
VAROVNÉ SIGNÁLY
Ztráta paměti
Problémy s běžnými úkoly
Horší orientace v čase a prostoru
Horší schopnost úsudku
Problémy s abstraktním myšlením
Ukládání věcí na jiná místa
Změny osobnosti
Ztráta zájmu o své zaměstnání, koníčky
Ztráta iniciativy
Parkinsonova choroba
- postihuje mozkové systémy ovlivňující automatické pohyby, svalové napětí a koordinaci pohybů (bazální ganglia)
- podstata = nedostatek dopaminu
- postihuje častěji muže, vzniká mezi 50. a 60. rokem
- neexistuje prevence, nemoc nelze vyléčit
PŘÍZNAKY
Pocity zatuhnutí, tíže končetin, křeče, zpomalení a poruchy chůze, třes končetin, později pomalost a chudost pohybů, nedostatečná mimika, šouravá chůze v předklonu s rukama ohnutýma v loktech, poruchy rovnováhy, pády, zácpa
LÉČBA
Možná je pouze stabilizace choroby a odstranění či utlumení příznaků pomocí
Léků
Odborné rahabilitace a instruktáže
Hluboké mozkové stimulace
RIZIKOVÉ FAKTORY
Onemocnění příslušníka rodiny, heroin, opakované zhmoždění hlavy
Prodloužená mícha
Most Varolův
Mozeček
Střední mozek
Mezimozek
Koncový mozek

Nervová soustava
FUNKCE: zajišťovat koordinaci mezi jednotlivými orgány a jejich funkční spojení v jednotný celek, zprostředkovávat vztahy mezi vnějším prostředím a organismem, sídlo vyšší nervové činnosti a duševního dění
RECEPTORY zachycují vše, co se děje mimo organismus nebo v něm.
PODNĚTY (stimuly) jsou změny vnějšího nebo vnitřního prostředí, které působí na receptory, jsou to fyzikální nebo chemické síly.
Podnět vyvolá v receptoru PODRÁŽDĚNÍ, které se přetváří v NERVOVÝ VZRUCH (impuls), který se šíří dostředivými vlákny do NERVOVÝCH ÚSTŘEDÍ v CNS. Po zpracování jde vzruch po odstředivých vláknech k VÝKONNÉMU ORGÁNU, který uskuteční reakci organismu na podráždění.
Tato dráha se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK (= receptor ( dostředivá vlákna ( CNS ( odstředivá vlákna ( vykonný orgán).
Děj, který po dráze probíhá = REFLEX. Reflexy umožňují reakci organismu na změny prostředí.
Stavba nervové soustavy
= ústřední (centrální, CNS; mozek + mícha) + obvodová (periferní; obvodové nervy = mozkové + míšní + útrobní)
CNS
ŠEDÁ HMOTA = těla a krátké výběžky neuronů, funkce: analýza a syntéza vzruchů
BÍLÁ HMOTA = dlouhé výběžky neuronů, kt. se sdružují v nervové dráhy, funkce: vedení vzruchů
OBALY CNS = pleny:
Vnější = trvrdá plena mozková, pod ní dvě měkké pleny mozkové – zevní plena pavučnice a vnitřní plena omozečnice
Mezi pavučnicí a omozečnicí je MOZKOMÍŠNÍ MOK.
DUTINY: centrální kanálek míšní, 4 mozkové komory, vše propojeno, v komorách se tvoří mozkomíšní mok
MÍCHA
FUNKCE MÍCHY: je to spojovací článek mezi mozkem a ostatními orgány, jsou zde ústředí některých nepodmíněných reflexů (napínací, obranné)
Přední a zadní kořeny se spojují v míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory.
ŠEDÁ HMOTA MÍŠNÍ
Přední sloupce obsahují motoneurony, které vysílají neurity k příčně pruhovaným svalům, a buňky, z nichž začínají vegetativní vlákna k hladkým svalům a žlázám.
V zadních sloupcích jsou buňky provazců, jejichž neurity končí v mozku.
BÍLÁ HMOTA MÍŠNÍ
Šedou hmotou je v každé polovině rozdělěna na zadní, postranní a přední pole, tvořené nervovými provazci. Provazce vedou vzhůru do mozku nebo sestupují z mozku do míchy. NERVOVÁ DRÁHA je soubor vláken, která vedou ze se stejného místa do jiného stejného místa.
KRÁTKÉ DRÁHY – spojují blízké míšní segmenty
DLOUHÉ DRÁHY – vzestupné (zadní provazce) a sestupné (přední provazce), postranními provazce vedou oboje
VZESTUPNÉ DRÁHY = senzitivní
SESTUPNÉ DRÁHY = motorické
MOZEK
PRODLOUŽENÁ MÍCHA: centra životně důležitých nepodmíněných reflexů obranných (mrkání, kýchání, slzení, kašlání, zvracení) a potravových (sání, slinění, sekrece žaludeční šťávy)
RETIKULÁRNÍ FORMACE: dýchací centrum, centrum pro krevní oběh, udržování aktivity mozku při bdění
MOST VAROLŮV: spojení mezi mozkovou kůrou a nižšími částmi CNS (mozeček)
MOZEČEK: regulace svalového napětí, udržování rovnováhy, plynulost pohybů, ochromuje ho alkohol (vrávoravá chůze
STŘEDNÍ MOZEK: zrakové a sluchové reflexy, …
MEZIMOMOZEK: TALAMUS + HYPOTALAMUS
TALAMUS: hrubší integrace smyslových informací, vytváření pocitu vlastního já
HYPOTALAMUS: nejvyšší centrum řízení vnitřních orgánů, slaďuje jejich činnost
KONCOVÝ MOZEK: pravá a levá hemisféra, = mozková kůra, bazální ganglia, limbický systém, mozkový trámec (spojuje hemisféry)
MOZKOVÁ KŮRA: tvořena těly nervových buněk, zprohýbaná do závitů a rýh ( větší povrch;
rýhy( 4 laloky: čelní, temenní, temenní, spánkový
čelní lalok: motorická centra
temenní lalok: senzorická centra
týlní lalok: zrakové centrum
spánkový lalok: sluchové centrum
+ asociační oblasti – sídlo myšlení, integrují se zde informace ze smyslových center s emocemi a pamětí a vytváří se tak lidské vědomí
asymetrie uložení některých vyšších nervových funkcí:
levá hemisféra – centrum řeči, logické myšlení
pravá hemisféra – vnímání zakládající výtvarný projev a hudbu
BAZÁLNÍ GANGLIA: vytvářejí pohybovou aktivitu a zřejmě další funkce
LIMBICKÝ SYSTÉM: instiktivní a emocionální chování, formování p