Přednášky

1. PŘEDNÁŠKA
Úvod do podnikových financí
Vymezení PF
def. č. 1: PF = peněžní vztahy, prostřednictvím kterých se tvoří, používají, rozdělují a
přerozdělují peněžní fondy v podnikatelském sektoru
2, - vychází z vnějšího pohledu podniku na toky
- vychází z principu: podnik = stroj na peníze
PF = peněžní vztahy, do kterých podnik vstupuje při získávání peněžních prostředků z různých pen. zdrojů při jejich alokaci do jednotlivých forem
majetku, při jeho produktivním využívání a při rozdělování dosažených
výsledků hospodaření
3, - vychází z pojetí prof. Valacha
PF zobrazují pohyb peněžních prostředků, kapitálu a fin. zdrojů, při kterém se podnik
dostává do různorodých kvantitativních a kvalitativních vztahů s ostatními
podn. subjekty, zaměstnanci, státem
peněžní prostředky – v hotovosti, na běžných bankovních účtech
podnikový kapitál = souhrn peněžních prostředků vázaných v celkovém majetku
podniku
finanční zdroje = zdroje tvorby pen. prostředků a podnikového kapitálu, které p.
získává realizací svých výrobků a služeb, formou dluhů, navyšováním ZK,
formou dotací
- pojetí – účetní – ztotožňuje se s ZK, uvedeny v pasivech rozvahy
finanční – zahrnuje i podrozvahové položky (leasing)
4, - ukazuje na propojenost s ostatními disciplínami
PF zachycují v peněžních jednotkách veškeré hmotné a nehmotné procesy, které
v podniku probíhají a umožňují vyčíslení konečného efektu, který je
výsledkem fungování celého systému
Historický vývoj PF
- přelom 19. a 20. stol – vyčlenili se z podnikové ekonomiky
( mohutný rozvoj průmyslové výroby ( zvětšování peněžních toků
do 30. let – otázky získávání kapitálu a peněžních prostředků, financování v souvislosti se
zakládáním podniku
30. léta – hospodářská krize ( úpadek podniků, reorganizace, otázka likvidity podniku
40. léta – důraz na CASH-FLOW – zisk může selhávat (podnik má zisk ale krachuje) (
klíčové peněžní prostředky
50. léta – oddělení jednotlivých disciplín v rámci financí podniku – řízení oběžného M,
peněžních prostředků, eko efektivnost investic, finanční plánování
60. léta - zapojení výpočetní techniky, rozvoj optimalizačních technik
70. léta – práce s rizikem – peníze získané bez rizika mají větší hodnotu než získané s rizikem
– přechod k maximalizaci tržní hodnoty firmy jako základního finančního cíle
podnikání
80. léta - zdůraznění úlohy finančních trhů – kde může získat kapitál, nakupovat devizy, .. –
speciální nástroje (futures)
90. léta – otázky financování při fúzích, akvizicích, financování koncernů
2000 – princip N v zastoupení
- vztahy mezi majiteli a manažery - majitelé nemohou sami vykonávat správu svého
majetku ( svěří svým zástupcům = delegování pravomocí na manažery –
různé zájmy, vysoká hodnota X opatrnost; věrohodnost zachycovaných údajů
Podnikové finance a peněžní vztahy
Peněžní vztahy členíme podle 3 zákl. hledisek:
1, podle charakteru – návratné (úvěr)
- nenávratné (dotace, daně)
- podmíněně návratné (pojištění)
- realizační (prodej výrobků, …)
2, podle subjektů – v rámci podniku
- mezi podnikem a vnějším subjektem
3, podle jednotlivých činností, kterých se týkají – peněžní vztahy spojené s
– získáváním pen. prostředků z různých zdrojů
- alokací do jednotlivých forem M
- produktivním využíváním M
- rozdělováním dosažených výsledků hospodaření
2. PŘEDNÁŠKA
Druhy financování podniku
1, podle podnikatelského záměru vydávání prostředků
a) zakládací financování
b) provozní financování (v průběhu fungování podniku)
c) přeměny financování
d) financování při fúzi a likvidaci podniku
2, z hlediska účelu použití prostředků
a) věcné
b) finanční
3, z hlediska způsobu získávání prostředků (původu)
a) vnitřní
b) vnější
4, z hlediska vlastnictví prostředků
a) vlastní
b) cizí
5, z časového hlediska
a) krátkodobé financování
b) dlouhodobé financování

Vztah PF k ostatním disciplínám
podniková ekonomika – zahrnuje základy PF
účetnictví – zdroj informací pro finanční rozhodování
= „jazyk PF“
marketing – plánování budoucích stavů a toků v podniku
- rozhodování o způsobu financování
- základ pro budoucí plán = plán tržeb – odvodíme z plánu prodeje – ten je úkolem
marketingue, odvozený na základě vývoje trhu a vývoje podílu podniku na trhu
( výrobní kapacita X kapacita trhu
- investiční rozhodování – porovnání budoucích příjmů se současnými výdaji
- klíčový proces rozhodování podniku
mikroekonomie
makroekonomie
statistika
II. Financování soukromých a státních podniků
I. Ekonomická podstata soukromého podniku
Podnik - obchodní zákoník: p = soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek
podnikání
- zakládán za účelem dosažení zisku
- rozhoduje zcela samostatně s cílem řídit PF, aby došlo k maximalizaci tržní hodnoty
firmy
- vedlejší cíl – např. dostatečná likvidita
- je ovlivňován okolím, které ho nutí korigovat svá rozhodnutí ( relativní
samostatnost podniku
- ovlivněn jednak vývojem hospodářství a dále pak hospodářskou politikou státu
- musí brát ohled na – a) fiskální politiku
b) monetární politiku
c) důchodovou politiku
d) strukturální a zahraničně obchodní politiku
e) sociální politiku
f) celkovou makroekonomickou situaci
- omezující podmínky vyplývají z tržních podmínek a situace, ve které se objekt nachází
- soukromé podniky – jsou zapsané v obchodním rejstříku OR (kromě podniku jednotlivce)
podnikatel = osoba zapsaná v OR
II. Charakteristika financování jednotlivých forem podnikání
4 základní body:
1, Velikost a způsob získávání počátečního kapitálu – zda se povinně vytváří ZK, z jakých
zdrojů je možno financovat, dostupnost úvěrů
2, Ručení za závazky
3, Rozdělování zisku – např. existence povinných položek
4, Zdaňování – zda se zdaňuje DzPfo nebo DzPpo
Podnik jednotlivce
= fo podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo na základě zvláštních předpisů
1. ZK
- financování z vlastních prostředků
- obtížný úvěr – banka ho nezná, nemá čím ručit (pokud nemá majetek)
- prostředky poskytovány na základě podnikatelského záměru
Pomoc začínajícím podnikatelům - programy - Českomoravská záruční a rozvojová banka,
soukromé banky (spec. programy)
- dotace – mohou být podmíněny vytvářením a udržením nových prac.míst
(pokud nesplní podnik podmínky ( vrácení dotace)
- dotace prostřednictvím programů EU – předvstupní a strukturální fondy EU
program SAPART – rozvoj venkova a venkovských oblastí –
podmínkou sídlo v oblasti do určitého počtu obyvatel, ne
zemědělský podnik, ….
PHARE – poradenská činnost, školení pro zaměstnance
- rozvoj pohraničních oblastí
- zvýšení ZK – spojením s jiným podnikatelem
- přijetí tichého společníka
- není povinná výše ZK
2. ručení
-podnikatel ručí neomezeně, celým svým osobním majetkem
- tichý společník do výše vkladu
3. zdaňování
- DzPfo v rámci ddz z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
4. rozdělování HV
- zisk se rozděluje po zdanění
- žádná obligatorní položka – pouze při existenci tichého společníka povinnost vyplatit
podíl
V. O. S.
= soukromý podnik
- 2 a více společníků podniká pod stejným jménem
1, ZK
- není povinný
- výše vkladu jednotlivých společníků ve společenské smlouvě
- zdrojem finanční majetek jednotlivých společníků, půjčky, dotace
- lepší přístup k úvěru než u jednotlivce
- může přijmout tichého společníka
2, ručení
- neomezené – ručí celým svým majetkem
3, zdaňování
- v. o. s. se nezdaňuje
– stanoví se pouze základ daně v. o. s. a ten se dělí mezi společníky ve stejném poměru,
v jakém se dělí zisk
- pokud má společnost nárok na slevu na dani (zaměstnává pracovníky se změněnou prac.
schopností ) – dělí se stejným způsobem jako zisk a zákl. daně, to platí i pro některé
odčitatelné položky
4, rozdělování HV
- není žádná obligatorní položka s výjimkou tichého společníka
- zisk se rozděluje rovným dílem pokud není uvedeno jinak ve společenské smlouvě
K. S.
- komplementáři a komanditisté (alespoň po 1)
1, ZK
- povinný vklad komanditistů – min. 5000 Kč
- může přijmout tichého společníka
- zdroje: osobní majetek komplementářů a ZK komanditistů
- přístup k úvěru – lepší než u v. o. s. ( neomezené ručení + kapitálové vklady komanditistů
2, ručení
- komplementáří – neomezeně
- komanditisté – do výše svého vkladu
3, zdaňování
- zdaňuje se DzPpo – předtím je ale odečtená část připadající na komplementáře
- daňový základ se dělí mezi společnost a komplementáře ve stejném poměru jako zisk,
odčitatelné položky a slevy na dani
- komplementáři dělí ZD ve stejném poměru jako zisk a stejně i slevy na dani a odčit. položky
- komplementáři – zdaňují ZD DzPfo v rámci daně z podnikání a jiné svč
- k. s. – zdanění části připadající na komandisty DzPpo
- komanditisté – srážková daň u zdroje (§36) – 15 %
4, rozdělování HV
- žádná obligatorní položka (tichý společník)
- po zdanění k dispozici společníkům,
- pokud není uvedeno jinak ve spol. smlouvě, rozděluje se zisk na ˝ mezi společníky –
komanditisté se dělí v poměru vloženého vkladu a komplementáři rovným dílem
3. PŘEDNÁŠKA
S. R. O.
1, ZK
– min. 200.000,--
- společníci musí splatit svůj vklad 30% při zápisu do OR a zbytek do 5 let
2, ručení
- společníci ručí do výše svého nesplaceného vkladu
3, zdaňování
- společnost se zdaňuje DzPpo
- výplácené podíly na zisku 15 % srážková daň u zdroje

4, rozdělování HV
- povinný RF – v 1. roce 10 % ze zisku do výše 5 % ZK, v dalších letech 5 % z čistého zisku
až do výše 10 % ZK
A. S.
1, ZK
- získává ZK vydáváním akcií
- min. 2.000.000 Kč bez výzvy k upisování akcií – malé a. s. rodinného typu
- 20. mil s výzvou k upisování akcií
- významnou roli při počátečním financování hrají – fondy rizikového kapitálu – speciální
fondy, které jsou zahkládány k financování toho, jak se společnost uchytí na
trhu
- dochází k uvedení společnosti na trh ( riziko
- často podporovány státem – stát má zíjem na prosperitě a. s.
- státní ochrana v případě zaměstnávání velkého počtu lidí – politické hledisko
- lepší přístup k úvěrovým zdrojům – kapitálově velmi silná společnost
- společníci jsou povinni splatit vklad do 1 roku
2, ručení
- akcionáři ručí pouze do výše ceny akcií
3, zdaňování
- společnost DzPpo
- dividendy – srážková daň 15%(DzPfo §36)
4, rozdělování HV
- 3 oblasti, které musí pokrýt –
- povinné položky – zákonný RF a podíl na zisku tichého společníka
- statutární položky – vyplývají ze stanov
- ostatní použití zisku – odměny členům stat. orgánů – tantiémy
- úhrada ztráty z minulých let
- vyplácené dividendy
- rozhodovací proces = dividendová politika
DRUŽSTVO
- specifická právnická forma
1, ZK
- vytváří se na základě členských vkladů družstevníků
- min. výše = 50.000,--
2, ručení
3, zdaňování
- družstvo DzPpo
- podíly – srážková 15 % daň
4, rozdělování HV
- povinný fond, který se vytváří ze zisku = nedělitelný fond – při založení ve výši 10 %
ZK a ročně se doplňuje 10 % ze zisku až do výše 50 % ZK
- na základě 2 kritérií – a) poměru výše splacených vkladů
b) doba trvání členství v rozhodném roce
vypořádací podíl – pokud vystoupí člen z družstva, dostane vyplacený svůj členský podíl
X podíl na zisku
Financování státních podniků a obecně prospěšných společností
STÁTNÍ PODNIK
= podnikatelský subjekt, který je zřizován za účelem dosažení zisku a jehož zakladatelem je
stát
- v praxi plní tuto funkci za stát příslušné ministerstvo
- zakládán k plnění určitých strategických cílů v odvětví, kde si stát chce ponechat určitý vliv
- založení na základě – zakládací listiny – uvedena výše kmenového jmění
- v čele ředitel
- dozorčí rada – tvořena zástupci státu nebo ministerstev
- vytváří povinně 2 fondy – RF –ve výši 10 % zisku až do výše stanovené v zakládací listině
- FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb – 2 % z ročního objemu mezd
- dobrovolné fondy – fond odměn
- fond rozvoje
specifika st. podniku
1, hospodaří s majetkem státu a pokud nabývá nějaký majetek, nabývá ho pro stát
2, stát neručí za závazky st. podniku a st. podnik neručí za závazky státu
3, st. podnik nesmí bez souhlasu státu zakládat jiné majetkové účasti nebo vstupovat
do jiných společností
4, bez souhlasu státu nesmí st. podnik uzavírat smlouvy o koupi najaté věci
5, dary na veřejně prospěšné účely smí poskytovat pouze v rozsahu stanoveném
v zákoně o DzP (§ 20) – 5 % z daň. základu u PO
- upraven v zákoně č. 77/97
- je podnikatelským subjektem, vzniká zápisem do OR
- tendence nahrazovat st. podniky akciovými společnostmi (České dráhy, Pošta, …)
OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST
- zákon č. 248/95
- založena za účelem naplnění obecně prospěšných cílů = naplnění určitých humanitárních,
kulturních, zdravotních cílů apod.
- může ji založit fo, po nebo ČR
- vzniká zápisem do rejstříku obecně prospěšních spoelčností
ZK – získává z vkladů vlastníků, z darů a dědictví, RF a z dotací (na ty není právní nárok)
- pokud vytvoří zisk ( měl by být celý převeden do RF – RF přednostně používán k úhradě
ztráty minulých let
- může provádět tzv. doplňkovou činnost – musí důsledně vést odděleně náklady a výnosy
- zisk z doplňkové činnosti – použit ke zkvalitnění poskytování obecně prospěšných
služeb
- zisk nesmí být použit ve prospěch zakladatelů
III. Majetková a finanční struktura podniku
1. Majetková struktura podniku
- nalezneme ji v aktivech rozvahy
členěna na 2 složky z časového hlediska:
1, stálá aktiva – dlouhodobý (fixní, investiční) majetek
- charakterizována 2 faktory –
a) dlouhodobost – M používán delší dobu než 1 rok
b) kapitál v něm vázaný se uvolňuje postpně ve formě odpisů
2, krátkodobá (oběžná) aktiva
= individuální forma vlastnictví ( ten M, který nesplňuje kritéria pro dlouhodobý M
v ČR 4 základní skupiny –
a) pohledávky za upsaný vl. kapitál – při zápisu do OR musí být část kapitálu splacena
a část se společníci zaváží splatit do určité doby ( závazek společníka
b) stálá aktiva – DHM
- DFM
- DNM
c) oběžná aktiva - zásoby – materiálu, polotovarů, nedokončené výroby, hotových
výrobků, zboží
krátkodobé a dlouhodobé pohledávky
krátkodobý fin. majetek – peníze na pokladně
- peníze na bankovních účtech
- krátkodobé cenné papíry
d) ostatní aktiva – přechodná aktiva – náklady příštích období –my platíme dopředu
- příjmy příštích období – nám někdo platí pozadu
- dohadné účty aktivní
Faktory ovlivňující výši a strukturu podnikového majetku
výši M ovlivňuje - rozsah produktu
- ocenění majetku
- stupeň využití M – lepší (horší) využití M snižuje (zvyšuje) jeho potřebu
strukturu M ovlivňuje – obor podnikání
- technická náročnost výroby
- stupeň rozvinutosti kapitálových trhů
- celková ekonomická situace
2. Finanční struktura podniku
- struktura pasiv rozvahy = zdroje krytí podnikového majetku
2 části z vlastnického hlediska
a) vlastní kapitál
b) cizí zdroje
c) rezervy (v některých zemích vystupují samostatně)
v ČR – 1, vlastní kapitál – ZK
- fondy ze zisku
- kapitálové fondy – vklady vlastníků nad rámec ZK, dary, dotace, emisní ážio
- nerozdělený zisk minulých let
- nerozdělený zisk běžného období
2, cizí zdroje – rezervy – představují vnitřní závazky podniku na budoucí prováděné
výkony
- krátkodobé a dlouhodobé závazky
- bankovní úvěry a jiné výpomoci
3, ostatní pasiva – výnosy po – někdo nám platí dopředu
- výdaje po – my platíme pozadu
- dohadné účty pasivní
Optimální finanční struktura
= optimální složení jednotlivých složek K, zejména vlastního a cizího kapitálu
- teorie „minimálních nákladů kapitálu“ = za optimální fin. strukturu je považována ta, která
je spojena s minimální náklady K
náklady K – cizí zdroje – úrok, úroková míra
- vlastní zdroje – požadovaná výnosnost
= kapitálová struktura = struktura dlouhodobých zdrojů financování (dlouhodobých pasiv)
4. PŘEDNÁŠKA
Finanční zdroje
1, finanční pojetí: FZ = zdroje tvorby podnikového kapitálu a finančních prostředků, které
podnik získává realzací svých výrobků a služeb, z vkladu vlastníků, z úvěrů,
formou dotací
- zahrnuje jak pasiva, tak podrozvahové položky a také financování přeměnami
majetku (prodej majetku)
2, účetní pojetí FZ =zdroje krytí podnikového majetku = pasiva rozvahy
Členění FZ
podle způsobu získávání – vnitřní (interní) zdroje – podnik je získává vlastní činnosti
- zisk, fondy ze zisku, odpisy, příjmy z prodeje
nepeněžních forem majetku
- vnější (externí)
podle vlastnictví – vlastní – nemusí je vracet – akcie, kapitálové fondy, vklady nad rámec ZK,
emisní ážio, dary, dotace
- cizí – splatné – podnik je musí vrátit – veškeré úvěrové formy
podle časového hlediska – krátkodobé – do 1 roku
- dlouhodobé – nad 1 rok
(střednědobé 1 – 4 roky)
Postup – určíme, zda je zdroj vnitřní nebo vnější ( pokud jsou vlastní ( vlastní a
dlouhodobé ( pokud jsou vnější, určíme podle toho jestli je musíme vrátit nebo ne
vlastní nebo cizí zdroje ( podle doby splatnosti určíme krátko nebo dlouhodobé
jediná výjimka – rezervy – vnitřní X cizí zdroj
- představují budoucí závazky podniku vůči sobě za budoucí
provedené výkony X podnik je získává vlastní činností
vnitřní zdroje ( samofinancování – není to financování pomocí vlastních zdrojů
I. a) v užším slova smyslu = samofinancování z nerozděleného zisku
b) v širším slova smyslu = samofinancování ze všech vnitřních zdrojů
II a) zjevné – známým způsobem
b) skryté – probíhá podcenění majetku nebo nedoceněním závazků
III. a) zákonné – vytváření zákonného RF
(zákonné skryté financování = např. odpisy, které jsou kalkulovány na
bázi historických cen)
b) nezákonné
A) ODPISY
- relativně samostatný zdroj samofinancování – podniku stačí dosáhnout tržeb na úrovni
nákladů
1, Účetní odpisy
- z hlediska finančního řízení vyjadřují úč. odpisy reálné (skutečné) opotřebení odepisovaného
M (technické a morální opotřebení)
- ekonomická doba životnosti – vyjadřuje dobu fyzického i morálního opotřebení
- problémem je její stanovení
- u nás nejsou doporučené hodnoty (v Německu existují alfatabulky s doporuč. hodnotami)
- v praxi – doba odepisování se volí podle odpisů daňových
druhy úč. odpisů –
a) lineární = PC / doba životnosti
b) degresivní –I. metoda klesající bilance s dvojitou nebo trojitou degresí –
RO = ZC x 2 x lin. sazba
lineární sazba = 1/nn … doba životnosti
Př. PC = 400.000,--, doba odepisování 4 roky
1. rok400.000 x 2 x Ľ = 200.000,--
2. rok200.000 x 2 x Ľ = 100.000,--
3. rok100.000 x 2 x Ľ = 50.000,--
4. rok 50.000 x 2 x Ľ = 25.000,-- … vychází ještě ZC, která se
odepíše v následujícím roce
II. digitální odpisy – odpisy pomocí kumulativního souhrnu čísel
RO = PC x počet let do konce životnosti / kumul. souhrn čísel
kumul. sou. čísel = součet jednotlivých let doby životnosti
ksč = n x (n+1) / 2
Př. 4 roky ( ksč = 4 + 3 +2 + 1 = 104 x 5 / 2 = 10
1.rok400.000 x 4/10 = 160.000,--
2. rok400.000 x 3/10 = 120.000,--
3. rok400.000 x 2/10 = 80.000,--
4. rok400.000 x 1/10 = 40.000,--
c) progresivní – v praxi se nepoužívají ( v obecně prospěšných spol v USA snad ano)
d) nerovnoměrné – nerovnoměrně rozloženy
- např. podle výkonu stroje = podle počtu vyrobených prostředků
podle počtu ujetých km
podle sezónnosti výroby
holandský způsob odepisování = kombinace odpisů lineárních a degresivních
Jak se odpisy stávají zdrojem samofinancování?
( snižují daňový základ X jen v případě daňově uznatelných odpisů a to výši
odpisu x daň. sazba
( odpisy jsou součástí N ( N jsou součástí kalkulace výrobků a služeb
náklady500.000
v tom odpisy100.000
zisková přirážka200.000
prodejní cena700.000,-- ( tržby na účet (100.000 odpisy v rámci tržeb - ty
by měli jít do zvláštního fondu ( kumulace za účelem
prosté reprodukce X v praxi se tak neděje)
Výhody a nevýhody degresivního zp