Přednášky

estičních projektů
Porovnáváme obecně kapitálový výdaj s nějakým efektem z investice. Pokud efekt převýší kap. výdaj, je investice přijatelná.
Efekt může být peněžně vyjádřitelný nebo peněžně nevyjádřitelný (s peněž. nevyj. pracujeme ve veřejné sféře – zlepšení prostředí, zlepšení zdravotního stavu obyvatel, vytváření nových pracovních míst atd.)
V podnikatelské sféře – peněžně vyjádřitelné efekty – peněžní příjem z investice
- zisk z investice
- úspora nákladů
peněžní příjem – širší pojem než zisk,
= zisk + odpisy + další položky
Při hodnocení efektivnosti inv. projektů používáme různá kritéria, člení se podle toho, jaký efekt z investice používají a dále zda respektují či ne faktor času.
1. kritérium:
Čistá současná hodnota (ČSH) – absolutní rozdílový ukazatel
= rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kap. výdajem
- investice je přijatelná pokud je ČSH kladná
- je kritériem pracující s pen. příjmy a respektující faktor času
- finanční teorií je považováno za nejlepší kritérium, neboť nám ukazuje v absolutní
hodnotě příspěvek k růstu tržní hodnoty firmy
Při použití kritérií bývá nejčastější problém identifikace vstupních údajů, tzn. identifikace peněžních příjmů a úrokové míry k diskontování.
2. kritérium
Vnitřní výnosové procento (VVP) – úroková míra, při které je ČSH investice rovna 0
- úr. míra, při které se diskontované pen. příjmy z investice rovnají kap. výdaji
- identifikace VVP je dosti obtížná a provádí se pomocí lineární nebo grafické
interpolace
- je kritériem pracující s pen. příjmy a respektující faktor času
- investice je přijatelná, pokud VVP je větší než požadovaná výnosnost
- pokud pen. příjmy z investice jsou stejné každý rok, dá se provádět zjednodušený
výpočet pomocí zásobitele
P zás (i %, n let) = K
zás (i %, n let) = K/P

?známe
3. kritérium
Index rentability (IR) – podíl diskontovaných pen. příjmů a kap. výdaje
- investice je přijatelná, pokud IR je větší než 1
- krit. pracující s pen. příjmy a respektující faktor času
- používá se jako doplňkové kritérium při omezených kap. výdajích
4. kritérium
Doba návratnosti (DN) – doba, za kterou pen. příjem z investice splatí kap. výdaj
- krit. pracující s pen. příjmy, ale nerespektuje faktor času
- užívá se v bankovním sektoru pro první posouzení návratnosti investic
- investice je přijatelná, pokud DN je kratší než doba životnosti
- při výpočtu příkladů na DN je potřeba uvažovat s tím, že pokud máme zadán pouze
zisk, je potřeba dopočítat pen. příjem tak, že k zisku přičteme roční odpisy
5. kritérium
Účetní rentabilita – průměrná výnosnost investice
- krit. pracující se ziskem a nerespektující faktor času
- investice je přijatelná, pokud je účetní rent. investice větší nebo rovna rentabilitě
dosavadního podnikání
- hojně se používá v německé oblasti
6. kritérium
Průměrné roční náklady – krit. které jako efekt bere úsporu nákladů,
- nepracuje ve své zákl. podobě s faktorem času
- přijatelná je ta investice, která má průměrné roční náklady nejnižší
7. kritérium
Metoda diskontovaných nákladů – bere jako efekt úsporu nákladů
- pracuje s faktorem času
- přijatelná je ta investice, která má diskontované náklady nejnižší
Oběžný majetek
1. Vymezení oběžného majetku, struktura a základy jeho řízení
2. Oběžný majetek a likvidita podniku, likvidnost, solventnost
Vymezení OM
a) časové – OM je ten majetek, resp. ty složky majetku, které v podniku fungují a
spotřebovávají se zpravidla v rámci čas. horizontu do jednoho roku
b) funkční – OM je majetek, který plní v podniku následující funkce:
1, zajištění plynulého a bezporuchového chodu výrobního procesu
2, zajišťuje styk podniku s vnějším okolím
3, plní likvidní funkci
4, plní rezervní funkci
5, plní funkci zástavní
c) normativní – nepřímé vymezení, tzn. že v našich právních normách není vymezen OM ale
dlouhodobý majetek (investiční). V zákoně o účetnictví a o DzP je stanoveno,
jaké podmínky musí ten IM neboli dlouhodobý majetek splňovat. OM je tedy
ten M, který není dlouhodobý nebo investiční
= majetek, který nesplňuje kritéria pro IM nebo DM
Struktura OM
1, Zásoby – materiálu, polotovarů, nedokončené výroby, výrobků a zboží
2, Krátkodobé a dlouhodobé pohledávky
3, Finanční majetek krátkodobé povahy – peněžní prostředky v pokladně, peníze na účtech a
krátkodobé cenné papíry
Řízení OM
- cílem je nalezené optimální výše jednotlivých druhů oběžného M
Řízení zásob
Co se týká zásob, tam se pohybujeme mezi dvěma extrémy
– mít dostatek zásob (nehrozí přerušení výroby, ale vážeme v zásobách velké
množství peněžních prostředků)
- malé množství zásob (zde je to naopak)
Optimalizaci lze provádět přes zásobovací rovnici, kde hledáme optimální velikost zásobovací dávky
N = náklady na pořízení zásob + náklady skladovací + náklady z nedostatku zásob
min. fce N ( 1. derivace = 0
Np … jednotkové N na pořízení
S … celková potřeba materiálu
Q … velikost dodávky
C … cena materiálu (jednotková)
Ns … jednotkové skladovací N
Q/2 … průměrná výše zásob
Uvažujeme plynulý chod zásob – náklady z nedostatku zásob jsou nulové.
Řízení pohledávek
- spočívá v jejich evidence a v jejich sledování
Obchodníci jsou v praxi motivováni tím, aby sledovali zaplacení pohledávky. Obchodní případ pro ně končí až zaplacením dodaného zboží.
Podnik má pohledávky jako součást své obchodní politiky, tím, že prodává na úvěr, snaže se motivovat své zákazníky ke koupi. Existuje problém rozhodnout, zda prodat příslušnému zákazníkovi na úvěr. K tomu rozhodování nám může sloužit metoda současné hodnoty zisku z prodeje na úvěr
INK … inkaso
NÁK … náklady
i … úroková míra za dobu splatnosti úvěru
p … pravděpodobnost splacení
Pokud je SHZ kladná, měl bych úvěr poskytnout a naopak.
Je problém určit p, můžeme to určit třeba z minulých zkušeností nebo pokud se jedná o renomovanou společnost využít ratingu
9. PŘEDNÁŠKA
Řízení peněžních prostředků
- pokud peněžní prostředky máme v hotovosti v podobě, máme zajištěnou vysokou likviditu
podniku, ale ztrácíme úrokový výnos, který bychom získali, kdybychom tyto peněžní
prostředky alternativně zhodnotili
( řešíme problém, jakou část ponechat v hotovosti a jakou investovat – 1 z možností
praktického ŘPP je provádění platebního kalendáře ( na jednotlivé dny bychom měli
plánovat peněž. prostředky ( kolik jich bude potřeba ( kolik jich budeme mít
k dispozici
- v teor. oblasti se objevily některé modely ŘPP
a) Baumolův model – pracoval s nákl. na akvizici peněz, s náklady na držbu peněz
Pl … potřeba peněz
Q … velikost 1 akvizice
Pl/Q … počet akvizicí
Na … náklady na akvizici
ů … ušlý úrok z důvodu potřeby peněz v hotovost. podobě
akvizice = získání
min N(Q) ( 1. derivace = 0
- nebere v úvahu možné výkyvy ( předpokládá plynulý a bezporuchový chod podniku
( v praxi
b) Miller-Orrův model
- pracuje s doporučeným intervalem, v jakém by se množství peněžních prostředků
mělo pohybovat
Oběžný majetek a likvidita podniku
3 základní pojmy:
likvidita = schopnost podniku hradit své závazky v krátkodobém časovém horizontu
= okamžitá likvidita
- pokud je podnik schopen v daném časovém okamžiku hradit své závazky, pak je
likvidní
solventnost = schopnost podniku hradit své závazky v dlouhodobém čas. horizontu
= dlouhodobá likvidita
- musíme zkoumat v dlouhodobém horizontu
- pokud byl podnik vždy likvidní, pak je solventní
likvidnost = schopnost majetku býti přeměněn na hotové peněžní prostředky, tím se liší OM
od dlouhodobého ( OM by měl být likvidnější (snáze přeměnitelný na hotové
peněžní prostředky)
- složky OM jsou různě likvidní, obecně: nejméně zásoby ( pohledávky (
krátkodobé fin. maj. (( prostř. v 211 nebo 221)
Pro měření likvidity určité ukazatele:
- způsob výpočtu: část OM/ krátkodobé závazky
a) ukazatel běžné likvidity
= celý OM / krátkodobé závazky
b) ukazatel pohotové likvidity = „rychlý (kyselý) test“
= OM – zásoby / krátkodobé závazky
c) ukazatel okamžité likvidity
= fin. majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky
d) ukazatel peněžní likvidity
= peněžní prostředky v hotovosti + na BÚ / krátkodobé závazky
- při vlastní analýze likvidity podniku je třeba posuzovat vývoj ukazatelů v čase a pak ve
srovnání s doporučenými hodnotami v rámci odvětví
- udržování likvidity podniku je jedna z důležitých částí fin. řízení podniku ( problémy
s likviditou mohou ohrozit hospodářství podniku a vést až k jeho zániku (může být
ziskový, ale pokud nemá peněžní prostředky může zkrachovat)
- základní cíl maximalizace tržní hodnoty firmy by měl být uskutečňován v souladu
s udržováním přiměřené likvidity
Zánik podniku
= výmaz podniku z OR
- může k tomu docházet z různých důvodů:
např. a) dobrovolné rozhodnutí majitelů o ukončení činnosti
b) splnění účelu, pro který byl podnik založen
c) nařízením soudu v případě, že podnik porušil určitá zákonná ustanovení, např.
poklesl ZK pod stanovenou hodnotu
d) provedení konkurzu ( podnik v dlouhodobých plateb. potížích a není schopen
hradit své závazky
I. bez likvidace
II. s likvidací
III. na základě konkursního řízení
- budou nás zajímat závazky podniku – jakým způsobem budou vypořádany
Zánik bez likvidace – podnik se sloučí nebo splyne s jiným podnikem
sloučení = jeden podnik pohltí jiný s pokračuje dále ve své činnosti
splynutí = 2 podniky se spojí a vznikne podnik třetí
–právní nástupce podniku při sloučení i splynutí převezme jeho závazky
Zánik podniku s likvidací
= organizovaný řízený proces, kdy je jmenována osoba likvidátora, která celý tento proces
řídí
princip: sestavena mimořádná účetní závěrka, podáno mimořádné daňové přiznání, dochází k soupisu veškerého majetku a veškerých závazků podniku ( musí být zaručeno (k hladkému průběhu likvidace), aby zpeněžený maj. postačoval na úhradu veškerých závazků ( dochází ke zpeněžení majetku ( úhrada závazků ( rozdělení zbytku vlastníkům
V případě, že likvidátor v průběhu zjistí, že zpeněžený majetek nepostačuje k úhradě všech závazků, je povinen podat návrh na konkurz podniku.
Konkurz
= proces řízený soudem, jehož účelem je vypořádání majetku dlužníka, který se nachází
v úpadku a jeho cílem je poměrné uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku
návrh na konkurz může podat
- likvidátor
- věřitelé
- samotný dlužník
Zákon o konkurzu a vyrovnání
Jmenován správce konkurzní podstaty ( řídí proces konkurzu
úpadek = buď není schopen dlouhodobě hradit své závazky nebo je tzv. předlužen, což
znamená, že má větší závazky než je jeho majetek z toho vyplývá, že při procesu
konkurzu, dochází pouze k poměrnému uspokojování věřitelů v rámci jednotlivých
skupin (tříd)
Princip
- pokud nejsem schopen uspokojit všechny závazky v rámci jedné skupiny, jak je začínám
uspokojovat poměrně, pokud jsem schopen uspokojit, pak přecházím do další třídy
- nejprve uspokojovány pohledávky za konkurzní podstatou ( pohledávky 1. třídy (
pohledávky 2. třídy
pohledávky za konkurzní podstatou = pohledávky vyplývající z činnosti správce konkurzní
podstaty
pohledávky 1. třídy = pracovně-právní národy úpadcových zaměstnanců, pohledávky za
orgány státní správy a místní samosprávy (daně, SP a ZP, …)
pohledávky 2. třídy = ostatní pohledávky
( na majitele nic nezbude
Některé pohledávky jsou uspokojovány separátně a to sice ty, které byly zajištěny tzv. zástavním právem a k jejich uspokojování dochází tak, že zástavní právo je zpeněženo a věřitelé vyplaceni.
Konkurz končí tím, že je vydáno tzv. rozvrhové usnesení a podnik je vymazán z obchodního rejstříku.
V souvislosti s konkurzem 2 pojmy:
vyrovnání
nucené vyrovnání
V případě vyrovnání podniku, kterému hrozí konkurz a v případě nuceného vyrovnání podniku, na který byl již prohlášen konkurz, ale ještě nebylo vydáno rozvrhové usnesení je nabídnuto předložit návrh na vyrovnání svých závazků (tzn. podnik dostává šanci dostat se ze situace).
Děje se tak zejména v případě, že věřitelé dospějí k závěru, že zánik podniku by jim nepřinesl žádný efekt (není majetek) a bude pro ně výhodnější nechat ho existovat a dát mu šanci se zachránit ( podnik pak předkládá svým věřitelům určitý postup, jakým se chce ze svých problémů dostat
– v této souvislosti je vhodné se zmínit o určitých sanačních opatřeních, která mohou být
provedena k ozdravění podniku např.:
1, v krátkodobém časovém horizontu – může dojít např. k
- prodeji provozně nenutného majetku
- odprodeji dosud nesplacených pohledávek
- nesplacení (odložení splatnosti) splatných závazků
- vyjednávání o půjčce eventuálně o dotaci
2, v dlouhodobém časovém horizontu – může docházet k
- celkové restrukturalizaci podniku
- vstupu strategického partnera
U nuceného vyrovnání musí s předloženým návrhem souhlasit věřitelé, kteří ve svém souhrnu vlastní nejméně ľ všech přihlášených pohledávek.
10. PŘEDNÁŠKA
Finanční trhy a jejich význam pro podnikové finance
= soubor nástrojů a institucí a vztahů mezi nimi, které umožňují přemisťování volných
peněžních prostředků mezi subjekty na základě D a S po penězích
- fin. trhy fungují na principu D a S po penězích (peněžních prostředcích)
- přicházejí na ně ti, kteří mají nějaké investiční záměry a potřebují získat peněžní prostředky
k jejich realizaci a subjekty, které volné peněžní prostředky vlastní a snaží se je
nějakým způsobem zhodnotit
- střet D a S po těchto peněžních prostředcích se děje pomocí různých instrumentů finančního
trhu – nejdůležitější instrumenty:
- různé typy úvěrů a také cp
cenné papíry –
a) majetkového typu – poskytovatel kapitálu nemá právo na splacení nominální částky,
kterou investoval, pokud chce své peněž. prostředky získat zpět, musí je
na fin. trhu opět prodat.
- stává se spolumajitelem subjektu, který tyto cp vydal a úměrně svému podílu
může ovlivňovat i řízení tohoto subjektu
- typický příklad – akcie
b) dlužnického typu – poskytoval kapitálu má nárok na splacení částky a úroků
(nominální poskytnuté)
- typický příklad – dluhopisy, obligace
- dochází k tzv. sekuritaci fin. trhů = stále více střetů S a D se děje prostřednictvím různých
druhů cp
- někdy dochází k tomu, že se cp tzv. štěpí = rozpadají se na určité dílčí části těchto cp, které se mohou týkat např. jednotlivých splátek dluhopisu, jednotlivých úroků těchto dluhopisů
- typ např. svlečené dluhopisy
Členění finančních trhů
1, podle doby splatnosti
a) peněžní trh – obchoduje se s instrumenty fin. trhů se splatností do 1 roku
b) kapitálový trh – s instrumenty se splatností nad 1 rok
2, podle záměru emitenta
a) primární – uvádějí se na trh nově emitované cp, tzn. nejčastěji cp vydávané za
účelem financování reálných investic podniku
b) sekundární – dochází k obchodování s cp již dříve emitovanými, kdy dochází ke
změně vlastníka těchto cp (u akcií v podstatě jediný způsob, jak získat vložené
prostředky zpět)
3, podle podmínek při obchodu
a) promptní – dochází ihned k obchodování za stanovenou cenu
b) termínovaný – dochází v daném čase t k uzavření určitého obchodu, který se reálně
uskuteční v čase t+1 (tzn. v nějakém dalším čase) ( dnes uzavře a reálně se
uskuteční třeba za měsíc
c) derivátový – derivát = speciální instrumetn fin. trhu, který se váže a mění svojí cenu
v závislosti na podkladovém aktivu
- typ derivátu – např. opce neboli opční právo
opce – představuje právo nikoli povinnost uskutečnit nějakou akci v souvislosti
s podkladovým aktivem
Např. podkladové A budou akcie podniku A a opční právo bude spojeno
s možností prodat za půl roku tyto akcie za cenu 1000Kč/akcii ( držitel opce
má právo za ˝ roku akcii prodat za 1000Kč ( uskuteční se tehdy, pokud tržní
hodnota bude nižší, pokud bude cena vyšší, neuskuteční se, protože by to pro
něj bylo nevýhodné
( ten, kdo kupuje opci, musí za ni něco zaplatit – to co zaplatí = opční prémie
Př. tržní cena 800 Kč, opční prémie 500
ZISK = 1000-800-50 = 150. V případě, že by se obchod
neuskutečnil, ztrácí držitel opce prémii 50 Kč
- deriváty mají spekulativní charakter, kdy obě strany opčního kontraktu
spekulují na různý budoucí vývoj až už cen podkladových A nebo
pohybu úrokových kurzů, vývoj měnových kurzů, atd.
4, z hlediska účastníků
a) mezipodnikový
b) bankovní
c) burzovní
d) mimoburzovní
- existují organizované trhy, kde transakce probíhají – u nás BCPP nebo RM-Systém
- u těchto organ. trhů jsou stanovena pravidla obchodování i podmínky vstupu
na tyto trhy
- obvykle ne každý subjekt má přístup na tyto trhy – využívá potom
specializovaných organizací, které mají právo vstupu na tento trh
- př. banky, obchodníci s cp atd.
5, z hlediska forem
a) úvěrový trh
b) trh s cp
c) měnový trh
d) komoditní burzy
Využití finančních trhů
- podnik může využít fin. trhy také
a) k prodeji a nákupu deviz
b) k nákupu speciálních komodit
c) využití různé spekulace ( nestává se moc často (nemá zkušenosti + volné
prostředky)
d) jako ochrana proti riziku – měnové termínované obchody typu forward a futures
forward = sekundárně neobchodovatelná dohoda
futures = sekundárně obchodovatelná dohoda
2 stran o směně 2 měn v daném čse na daném místě za
dohodnutý kurz
Např. Podnik bude za 3 měsíce provádět platbu do zahraničí v Eurech a bude se obávat
znehodnocení Kč k Euru – dnes kurz 32 ( za 3 měsíce např. 34 ( uzavře forward
nebo futures, že za 3 měsíce nakoupí Eura za kurz 32 Kč/Euro (= za kurz, který je
dnes) ( tím má zajištěno, že při poklesu kurzu na tom neprodělá
- někdy se nesprávně v našich podnicích vydává opatření (pod vlivem ze zahraničí), že by se
všechny transakce měly zajišťovat X to není správné ( platí se poplatky za zajištění a
pokud kurz nevzroste, ale klesne, může prodělat
Vliv finančních trhů na podnikové finance
- získávání peněžních prostředků pro financování svých investičních záměrů = hlavní funkce
- jak snadné či obtížné získávání fin prostředků tímto způsobem bude je závislé na vyspělosti
a dokonalosti finančních trhů v dané zemi
- v zemích, kde fin. trhy mají dlouhou tradici (např. USA) budou hrát zdroje z fin. trhů velmi
významnou roli ( projevuje se to zejména ve struktuře rozvahy, kdy jak na straně
pasivní, tak na aktivní se objevuje relativně velké množství různých druhů cp
Pozn. otázka v testu: Na které straně rozvahy se mohou objevit cp? – A i P – dlouhodobé i
krátkodobé
- pokud chce podnik získat peněžní prostředky pomocí emise různých druhů cp, tak musí
splnit poměrně náročné podmínky regulátora fin. trhů (v ČR Komice pro cenné
papíry) – podnik musí mít dobré výsledky hospodaření ( properující podnik
- ještě větší náročnost, pokud chce vydat cp na zahraničních trzích
Mohou nastat případy, kdy výsledky hospodaření nejsu tak dobré X je podpora státu ( ČEZ – investoři v zahraničí věděli, že nemůže zkrachovat, protože pokud bude v potížích stát pomůže.
Problém emisních N – tzn. N, které jsou spojeny s emisí cp na trhu ( tyto N snižují čistý výnos z emise
11. PŘEDNÁŠKA
Podnik a pojišťovnictví
- podnik vystaven určitým rizikům – po jejich identifikaci a určení jejich vlivu, by měl
provést ochranu
- jedním z rizik, kterému je vystaven = riziko vzniku nahodilé události = událost, která může
nastat, avšak nevíme, v jakém čase a v jakém rozsahu
- důsledky může podnik – a) nést sám - na vlastní N
b) přenést – provést transfer tohoto rizika na specializovanou instituci (= na
pojišťovnu)
pojišťovna = specializovaná finanční instituce, která se zabývá ochranou proti riziku či
vzniku nahodilých událostí
- princip fungování založen na tom, že nahodilé události nenastanou u všech pojištěnců
najednou
- pojištění je z hlediska finančních vztahů podmíněně návr