Vypracované otázky ke zkoušce

OTÁZKY 2006/07 VPÚ
Ústní dostaneme dvě otázky a máme čas na přípravu – tak dlouho, než uznáme že půjdeme – začneme odpovídat a bude si dělat poznámky o tom, co nebylo, nebo bylo špatně – nebude se ptát. Odpovídat přesně na to, co je tématem otázky. Otázka půjde z obdobného okruhu co jsme měli špatně v písemce.
Písemka – pouze otázky!!!!!! lichý počet otázek – 21 min je 11. Koncipovány tak, aby tam bylo to nezbytné co potřebujeme – rozdíly mezi FÚ a VPÚ, vždy něco z jednookruhové a dvoukruhové soustavy. Odpovídat to, co je v otázce ne to, co umíme. Jsou to rozdělené otázky na ústní (části) a problémové otázky ze skript.
Finanční a managerské účetnictví, charakteristika, vzájemný vztah
Finanční účetnictví
- znázornění ve finančních jednotkách
- musí respektovat a řídit se zákonem o účetnictví a dalšími zákony a předpisy (princip oceňování, odpisování, …) tak, aby byl zajištěn jednotný výklad s určitou mírou objektivity
- poskytované informace se liší rozsahem i podrobností podle toho, komu jsou určeny
- orientováno na stabilitu: v hospodářsky příznivých letech se podhodnocují aktiva a zisky, resp. nadhodnocují pasiva a dílčí ztráty => vytváření rezerv, které je možno čerpat v období nepříznivého vývoje
- je pro ně charakteristická snaha vyrovnávat krátkodobé výkyvy hospodaření
Managerské účetnictví
- jiné než finanční jednotky
- systém zobrazující a zkoumající ekonomickou realitu – vyhledává, eviduje, třídí, analyzuje, seskupuje, uspořádává do podkladů (výkazů, přehledů) informace o podnikatelské činnosti – podklad pro rozhodování a řízení
- výsledky zpracování slouží pro formulaci politiky podniku v různých oblastech, pro formulaci prognóz a strategie podniku
- informace o podnikatelské činnosti uspořádává do podkladů, které slouží jako podklad pro rozhodování a řízení
- používá externí i interní, ekonomické i technické informace v naturální i peněžní formě
FÚ
VPÚ
Uživatelé
interní, převážně externí (fin. úřad, banky…)
interní (ochrana před externí)
Účetní zákon
bezvýhradně se jím musí řídit
neřídí se dle něj
Oceňování
historická cena (lze pouze snížit, u vybraných položek skutečná cena)
reálné ceny
Jednotky
finanční
finanční i naturální
Výkazy
podle zákona (na konci účetního období)
sama dle potřeby
Druhotné N a V
nesmí o nich účtovat (pouze interní a externí)
účtují
Oceňovací rozdíl
není
účtují
Odpisy
účetní
ekonomické
Opravné položky
tvoří se ze zákona
dle potřeby
Časové rozlišení
musí
ne
Rezervy
tvoří dle zákona
netvoří
Kurzové rozdíly
musí účtovat
nezajímají
Vnitropodnikové účetnictví, charakteristika, funkce, zásady, organizace
- soustava analytických účtů, pro kterou neplatí povinnost vyplývající ze zákona o účetnictví (podvojnost, způsob oceňování, odpisování)
- častější naturální jednotky – silnější propojení na hmotnou stránku hospodářských procesů
- úzce spojeno s kalkulacemi a rozpočetnictvím
- má zajišťovat informace potřebné pro:( řízení nákladů a výnosů
( vyhodnocování hospodárnosti a efektivnosti jednotlivých výrobků, prací, služeb, činností
( vyhodnocování efektivnosti a hospodárnosti jednotlivých vnitropodnikových útvarů
( finanční účetnictví a externí uživatele
- je zachyceno jak efektivně firma nakládá s hospodářskými prostředky
- má mnohem větší vliv než finanční účetnictví
- zachycuje náklady tak jak nabíhají na jednotlivá střediska (výrobek, činnost…)
organizace vpú
- 2 podoby ( jednookruhové a dvouokruhové
-mezi první a druhým okruhem existují spojovací účty, které slouží k převodům informací z 1. okruhu do 2. nebo naopak.
Obecný postup zavádění vpú
I. rozhodnutí o tom, jak budou vyjadřovány oceňovací rozdíly
- rozdíl mezi plánovanými a skutečnými výkony (firma se musí jednoznačně rozhodnout)
1) plán (výpočet) – skutečnost:+ úspora (P > S)
- překročení (P < S)
2) skutečnost - plán (výpočet):+ překročení (P > S)
- úspora (P < S)
II. stanovení účtového rozvrhu
1) zavádí se analytika pro jednotlivá hospodářská střediska/výrobky/činnosti pro potřeby řešení příkladu budeme mít následující analytiku:
hlavní výroba.1
pomocná výroba.2
správa.3
odbyt.4
fiktivní .5 (náklady a výnosy z realizace)
2) sestavení vlastního účtového rozvrhu (metodika VŠE v Praze – Král, Šrol)
dvoukruhová
jednookruhová
A: náklady
prvotní
800. AEHS
5xx. AEHS
druhotné
800. AEHS
599. AEHS
B: výkony
prvotní
900. AEHS
6xx. AEHS
druhotné
900. AEHS
699. AEHS
III. implementace metodiky – 4 etapy:
1. etapa: zachycení nákladů- prvotních
- druhotných (interní, složené)
- jedna technologie (operace) navazuje na druhou v jiném středisku – předání výkonů do nákladů
- středisko opravy, středisko údržby, centrální výtopna, středisko vodárny, zajištění bezpečnosti objektů, hromadná jídelna, vlastní tiskárna…
- jedno středisko, které zajišťuje nějaké operace pro ostatní střediska nebo pro celou firmu
= výkon, který spotřebovávají ostatní střediska
2. etapa: zachycuje - vznik nedokončené výroby,
- hotové výroby,
- výpočet oceňovacího rozdílu celkového, na jednici
- zaúčtování oceňovacího rozdílu pro vznik HV a NV
3. etapa: zachycuje:- vyskladnění
- snížení oceňovacího rozdílu o alikvotní část (část odpovídající podílu prodané HV)
- vystavení odběratelské faktury (převod tržeb do druhého okruhu)
- převod výkonů podpůrných / režijních HS do nákladů na realizaci
4. etapa: uzávěrkové operace (pouze dvoukruhová účetní soustava)
- zjištění vnitropodnikového výsledku hospodaření
- převod stavu zásob nedokončené a hotové výroby do 1. okruhu
Jednookruhové účetnictví
- uspořádává syntetické a analytické účty tak, aby poskytovaly informace o skutečných vlastních nákladech podle druhů výrobků (služeb)
- údaje se používají pro výpočet průměrných skutečných nákladů na jeden výrobek určitého druhu (výsledná kalkulace výrobku) a porovnají se s předem stanovenými náklady na výrobek (předběžná kalkulace výrobku)
- vše se zaznamenává plynule, tak jak v ekonomické realitě podniku probíhá
- účty poskytují informace o tom:
jak dochází ke změnám ve struktuře aktiv – kolik nákladů je vázáno v rozpracované výrobě a kolik ve finálních výrobcích
jaký hospodářský výsledek byl dosažen
- zjištění výsledku hospodaření: na samostatném účtu pro zachycení procesu prodeje se porovnávají celkové náklady na prodané výrobky s tržbami za výrobky – netto princip. Rozdíl je zisk/ztráta, který se převádí na účet hospodářského výsledku
- koloběh majetku zobrazen komplexně, v jednom okruhu
- všechny účtu se považují za rozvahové, pokud mají koncem účetního období zůstatek, přecházejí do rozvahy
- řídí se zákonem o účetnictví - vede ve finančních jednotkách, nelze přeceňovat nahoru
- výnosy a náklady se účtují stejně jako ve finančním účetnictví
- existuje hotová výroba a nedokončená výroba se účtuje na jednotlivá střediska
- existují druhotné náklady i výnosy x99. AEHS, ale nezapočítávají se do výsledku hospodaření
- koncová analytika x99 se do výsledku hospodaření započítají
- nelze využít výhod dvoukruhové soustavy
- úspory se stávají účetního zisku
Dvouokruhové účetnictví
- okruhy fungují samostatně, vazby mezi nimi zajišťují:
spojovací účty – vyjadřují pohyby informací mezi oběma okruhy
zvláštní účty rozdílů
- je organizováno ve dvou samostatných okruzích – oba fungují v podstatě samostatně
- vazby se realizují prostřednictvím spojovacích účtů
- první okruh- je východiskem celého systému a obsahuje ucelený soubor informací o aktivech i pasivech, nákladech i výnosech
- obsahuje informace zachycující externí vztahy (k dodavatelům, odběratelům, státu, zaměstnancům,…)
- tzv. finanční okruh
- obsahuje ucelený soubor informací o aktivech, pasivech, nákladech, výnosech
- umožňuje sledovat tvorbu hospodářského výsledku
- problém „věcné shody“ - věcné srovnatelnosti N a V
- náklady účtované v běžném období se vztahují k výkonům, které byly v tomto období provedeny, avšak jejich část mohla být ve sledovaném období prodána, část převedena na sklad hotových výrobků, část mohla zůstat nedokončená.
- výnosy zúčtované v běžném období se vztahují k výkonům, které byly ve sledovaném období prodány bez ohledu na to, kdy náklady na tyto výkony vznikly a byly zúčtovány.
- před zjištěním HV se musí provést úpravy nákladů a výnosů běžného období, aby byly uvedeny do vzájemné věcné shody – brutto princip
a) úprava nákladů (V se ponechají v původní výši a N se upravují tak, aby se věcně vázaly ke stejným výkonům jako V)
b) úprava výnosů (opak)
- druhý okruh- podává informace o strukturách a vztazích uvnitř podniku (pro finanční účetnictví, pro běžnou kontrolu nákladů, pro řízení hospodárnosti po linii útvarů, pro krátkodobé a dlouhodobé rozhodování, pro sestavení prognóz…)
- podává především údaje pro finanční účetnictví o stavu hotové a nedokončené výroby, údaje potřebné pro výsledné kalkulace výrobků a pro posouzení rentability, údaje pro běžnou kontrolu nákladů…
- patří sem:( nákladové účetnictví (informace pro operativní řízení)
( managerské účetnictví (informace pro taktické a strategické řízení)
Porovnání jednookruhového a dvouokruhového systému
Rozdíl: jednookruhová dvoukruhová
Okruhy:1.2.
Vliv zákona o- musí se aplikovat- platí jen pro první okruh
účetnictví:2. okruh:
- neplatí podvojnost
- platí jiné než finanční jednotky
- nemusí se použít historická cena
- nepoužívá kurzové rozdíly, rezervy, opravné položky, odpisy jsou ekonomické, nepoužívá se časové rozlišení, u finančního leasingu na stroje je náklad typu služby často nahrazován ekonomickým odpisem
- ekonomické odpisy se počítají na dny
- jestliže chce mít firma ISO normy musí mít VPÚ
jednookruhovádvoukruhová
účtové třídy0-71. okruh: 1-7, 2. okruh: 8 a 9
účty oceň. rozdílu AE 99 speciální účty
druhotné N a V speciální účty 599, 699 nemá
celkový oceň. rozdílnení speciální účty
spojovací účtynení má
účet VHnení speciální účet
rozsáhlost anal. evidence značnámenší než u jednookruhové
utajenínení je
výpočet VH NETTO BRUTTO
PROBLÉMOVÉ OTÁZKY
1) uveďte, co vše spadá do sféry vpú?
- patří sem to, co mohu jednoznačně identifikovat v rámci firmy a přiřadit na jednotlivá střediska
2) uveďte jak lze organizovat vpú?
Charakterizujte náklady a jejich význam
- náklady tvoří rozhodující část koloběhu HP podniku vyjadřují proces tvorby nových hodnot
- náklad znamená úbytek aktiv (ubývá disponibilního majetku)
- je třeba sledovat jak moc a proč majetek ubývá
- jsou motivátorem realizace výnosů (k realizaci výnosů musíme vydat náklad)
- sledování nákladů je dobré pro sledování ekonomických ukazatelů (růst produktivity práce, zvyšování rentability, zvyšování kvality…)
- při zkoumání je nutno poznat jejich strukturu, zkoumat a členit je z mnoha hledisek.
- výše nákladů je nositelem efektivnosti a umožňuje firmě udržet cost leadership proto je potřeba je sledovat
praktické důvody členění nákladů z více hledisek
- je třeba sledovat jak moc a proč náklady přibývají
- důležité znát účelnost a účinnost vynakládaných náklad
- porovnání z různých úhlů pohledu:
( náklady na jeden výrobek
( nutné náklady, které musím vynaložit vždy
( zhodnocení pro to jakou formu prodeje zvolit (zda jednu prodejnu pro zákazníky v celé republice, nebo více prodejen v místech sídla zákazníka)
v čem spočívá význam nákladů
- abychom mohli něco vytvořit musíme do toho něco vložit (k realizaci náklad musím vynaložit náklad)
- vkládám něco, co chci zhodnotit
- lze podle nich říci jak je obor perspektivní (podle různé nákladovosti složek – mzdy, materál…)
Uveďte způsoby členění nákladů (důvody, smysl)
- členění nákladů je podstatné pro posuzování a řízení hospodárnosti a účinnosti podniku
- členění musí být vyvoláno účelovou spotřebou
druhové členění - jednoduché x prvotní x externí
kalkulační - přímé x nepřímé
účelové - jednicové x režijní
dle závislosti na objemu prováděných výkonů - variabilní x fixní
z hlediska změn v podmínkách nákladového procesu - relevantní x irelevantní
dle toho, kolikrát byly v organizační jednotce vynaloženy - prvotní x druhotné
z hlediska rozhodování - náklad období x náklady výkonu
externí x interní
jednoduché x složené
Charakterizujte externí a interní náklady, uveďte jejich příklady a uveďte výhody a nevýhody tohoto členění a jeho význam, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat
Interní náklady = druhotné
- vznikají spotřebou cizích výkonů vyrobených uvnitř podniku, v souvislosti s určitou vnitřní vazbou mezi útvary
- vnitropodnikový výkon který se spotřebovává
- druhotné složené náklady jedna část firmy vyrábí pro druhou a ty
- můžeme ovlivnit cenu (náklad) – výše závisí na množství nebo ceně
- př.: středisko dopravy, vodárna, účtárna…
Externí náklady – 518, 548, 502, 56
- vznikají mimo firmu
- vznikají nejčastěji spotřebováním výkonů jiných organizací
-kWh – lze ovlivnit pouze snížením spotřeby
- př.: majetek nakoupený od cizích subjektů/služby vykonávaná externí firmou
výhody:- dozvídáme se kolik nákladů je námi ovlivnitelných
- dozvídáme se kolik není a kolik je závislých na trhu
- dozvídáme se, které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
nevýhody:- nezjistíme náklady na jeden výrobek
- externí náklady nelze moc ovlivnit – pouze např.: snížením spotřeby
použití:- vhodné když chceme zjistit které náklady můžeme ovlivnit…..
Charakterizujte jednoduché a složené náklady, uveďte jejich příklady, uveďte výhody a nevýhody tohoto členění a jeho význam, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat
Jednoduché náklady = prvotní náklady
- vznikají nejčastěji spotřebováním výkonů jiných organizací
- obsahují jen jeden druh nákladů
- př.: spotřeba materiálu, elektřina, mzda dělníka u soustruhu…
Složené (komplexní) náklady = druhotné náklady
- skládají se z více jednoduchých nákladů
- lze je dále analyzovat dle jednotlivých druhů
- př.: středisko opravy, středisko údržby, centrální výtopna, středisko vodárny, zajištění bezpečnosti objektů, hromadná jídelna, vlastní tiskárna…
výhody:- dozvídáme se kolik nákladů je námi ovlivnitelných
- dozvídáme se kolik není a kolik je závislých na trhu
- dozvídáme se, které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
nevýhody:- nezjistíme náklady na jeden výrobek
použití:- má význam v případě technologické specializace firmy
- jedna dílna prodá druhé, a ta dále až k finálnímu prodeji
- dobré hlavně k vrcholovému řízení
- př.: doprava- střediska (benzin, leasing, myčka, oprava…)
- pro mě jedna částka
Druhové členění nákladů uveďte výhody a nevýhody tohoto členění a jeho význam, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat
- potřebuje vědět jaké HP a v jaké struktuře spotřebovávám
- zachycuje náklady jednoduché, prvotní a externí
- cílem je postihnout prvky a činitele vstupující do systému k určitému momentu
- tyto náklady vznikají spotřebou výkonů jiných subjektů
výhody:- členění podrobné,
- snadno zjistitelné,
- umožňuje snadno a přesně sledovat spotřebu nákladů
- má význam v případě, kdy externí náklady rozdělím na služby, které pro mne někdo vykonává (outsourcing) a na část, kterou si vykonávám sama
- význam má z makroekonomického hlediska – zjišťování národního důchodu, úhrnné materiálové spotřeby
nevýhody: - na nižších stupních řízení omezené – nezabývá se příčinou vynaložení a nehodnotí účelnost a přiměřenost výšky nákladů
- u holdingu nebo u subjektů se širokou organizační strukturou – je těžké říci co je externí/interní (otázka zda je holding jedna firma, nebo část holdingu je jedna firma)
- kapitálová provázanost – částečný odkup dodavatele a má v něm většinu (je jeho výrobek, který spotřebovávám – externí/interní)
použití:- dobré hlavně k vrcholovému řízení
- dozvídáme se kolik nákladů je námi ovlivnitelných a kolik není kolik je závislých na trhu a které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
- vhodné když chceme zjistit které náklady můžeme ovlivnit…..
- nedává konkurenci možnost analyzovat faktory podnikové efektivnosti (nepodává informace o pro vyjádření příčiny vynaložení nákladů)
Prvotní a druhotné náklady (charakteristika, význam členění, výhody a nevýhody tohoto členění, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat)
Prvotní náklady (jednoduché, externí)
- projevují se v podniku ve vstupech poprvé
- vznikají nejčastěji spotřebováním výkonů jiných organizací
- obsahují jen jeden druh nákladů
- př.: spotřeba materiálu, elektřina…
Druhotné náklady (složené, interní)
- z hlediska podniku se projevují ve vstupech podruhé, ale již v jiné formě ve středisku, který daný výkon provedlo, vyjadřují spotřebu vnitropodnikových výkonů
- lze je dále analyzovat dle jednotlivých druhů
- př.: středisko dopravy, středisko údržby, centrální výtopna, středisko vodárny, zajištění bezpečnosti objektů, hromadná jídelna, vlastní tiskárna, účtárna, IT,…
použití:- má význam v případě technologické specializace firmy
- jedna dílna prodá druhé, a ta dále až k finálnímu prodeji
- dobré hlavně k vrcholovému řízení
nevýhody: - na nižších stupních řízení omezené
- nezabývá se příčinou vynaložení
- nehodnotí účelnost a přiměřenost výšky nákladů
výhody:- dozvídáme se kolik nákladů je námi ovlivnitelných a kolik není kolik je závislých na trhu a které si tvoříme sami, které činnosti máme outsourcované
- vhodné když chceme zjistit které náklady můžeme ovlivnit…..
Účelové členění nákladů a kalkulační členění nákladů
Účelové členění
- může mít různou podrobnost 4 – 5 úrovní
- 1. úroveň – výrobní/nevýrobní činnosti
- 2. úroveň – náklady na činnosti /hlavní výrobu, vedlejší výrobu, pomocnou výrobu
- 3. úroveň – podrobnější členění – druhy činnosti/technologické stupně/uzavřené procesy…
- v současné době má význam 4. úroveň členění – jednicové x režijní
- členění je prováděno dle vztahu k činnosti, technologickému stupni, operaci…
- cílem je zjistit zda se v podniku náklady spoří nebo překračují
- základem je stanovení nákladového úkolu
nevýhody:- při rozdělení na výrobní/nevýrobní činnost spoustu neřešitelných situací (závodní jídelna, informační systém, PC systém…)
- musí být interně stanoveny technicko-hospodářské normy
- kontrola režijních nákladů je obtížnější než nákladů jednicových
- velmi obecné rozčlenění
- nutnost stanovení norem
výhody: - přehledný rozpad do jednotlivých prvků
- mohu sledovat náklady na jeden výrobek
- dobrá kontrola jednotlivých nákladů souvisejících s jednotkou dílčího výkonu
použití:- průmyslové podniky
- výrobní podniky
- tam, kde jsou stanoveny technicko-hospodářské normy

Kalkulační členění
- rozhodovací úlohy typu: „vyrobit či koupit“, „preferovat nebo potlačit výrobu“, „zrušit či zavést výrobu“
- je zvláštním typem účelového členění nákladů
- stanovuje se také nákladový úkol pro kontrolu hospodárnosti jednicových a režijních nákladů
- zajištění reálných informací je velmi složité
přímé náklady - souvisejí s konkrétním druhem výkonu
- př.: náklady jednicové, časová mzda řidiče – kalkulační jednice je na 1km přepravy,…
nepřímé náklady - neváží se k jednomu druhu výkonu a zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku
- př.: režijní náklady
výhody:- zjistím náklady na jeden výrobek
- posuzuje se souvislost nákladu s výkonem
- podklad pro porovnání jednotlivých výrobků
nevýhody:- musím určit všechny náklady, které jsou na daný výrobek – složitost identifikace nepřímých nákladů
- zjištění reálných informací je velmi složité – sbírání dat, evidence do detailu
použití:- rozhoduji se zda vyrobím/koupím
- rozhoduji se zda prefe