Vypracované otázky ke zkoušce

se objem ani struktura výkonů nezmění)
- nepříliš podrobný
- syntetizuje nákladové položky, které mají různý vtah k výkonům
- struktura:
1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní (provozní) režie
VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY (provozu)
5. Správní režie
VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
6. Odbytové náklady
ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
7. ZISK/ZTRÁTA
ZÁKLADNÍ CENA VÝKONU
Uveďte strukturu dynamické kalkulace, uveďte její omezení a oblasti jejího vhodného použití (dokumentujte na příkladech)
- vychází z typového kalkulačního vzorce, je rozšířena o informace, jak budou náklady v jednotlivých fázích ovlivněny změnami v objemu (struktuře) prováděných výkonů
- vychází z rozčlenění na přímé a nepřímé náklady
- odpovídá na otázku jak budou náklady v jednotlivých fázích ovlivněny změnami v objemu
- hlavně jako podklad pro ocenění vnitropodnikových výkonů předávaných na různé úrovně podnikové struktury
- struktura:
1. Přímý (jednicový) materiál
2. Přímé (jednicoví) mzdy
3. Ostatní přímé náklady
PŘÍMÉ NÁKLADY - celkem
4. Výrobní režie –variabilní
- fixní
VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY
5. Správní režie – variabilní
- fixní
VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
6. Přímé jednicové odbytové náklady
7. Odbytová režie –variabilní
- fixní
ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
Charakterizujte kalkulační systém
- sestavovanými v závislosti na tom, k jakému účelu slouží a za jakých podmínek probíhá výroba (provádění výkonů) na podniku.
- schéma kalkulačního systému – obecně
┌── propočtová
┌─ PŘEDBĚŽNÁ ──┤
│ │ ┌── operativní
│ └── normová ──┤
kalkulace │ └── plánová
│
│ ┌── intervalová
└─ VÝSLEDNÁ ──┤
└── okamžitá
Kalkulační systém v užším pojetí
- je tvořen jednotlivými kalkulacemi vlastních nákladů výrobků .
- podle způsobu využití se rozlišují dva základní podsystémy:
- pro zajišťování výroby výrobku po dobu přípravy a zhotovování (tento podsystém obsahuje v časovém sledu tyto kalkulace propočtová - operativní (měněná v návaznosti na postupné změny podmínek) - výsledná).
- pro periodické ukládání nákladového úkolu za určitý časový interval (tento podsystém obsahuje v časovém sledu tyto kalkulace výchozí - plánová - výsledná).
- je primárně nástrojem řízení hospodárnosti jednicových nákladů a sekundárně je nástrojem řízení úplných vlastních nákladů s obecným cílem řídit hospodárnost po linii výrobků u jednicových nákladů při jejich minimalizaci na jednotku produkce.
Kalkulační systém v širším pojetí
zařadí-li se do kalkulačního systému realizační cena je pak chápán jako kalkulační systém v širším pojetí, který má zásadní význam pro nové (inovované) výrobky, u nichž je mimořádně důležitá zpětná vazba na vstup do systému.
- vychází se z dané výše vlastních nákladů výrobku a dané ceny s tím, že zisk se musí vztáhnout k určité veličině (např. cena, vlastní náklady výrobku, jednotlivé složky vlastních nákladů výrobku) a posuzuje se prakticky rentabilita.
- rentabilita určitého výrobku se porovnává s rentabilitou výrobků jiných. Při hodnocení je třeba zohlednit celou řadu faktorů například:
úroveň výroby, období zastarávání výrobku,
vztah k výrobkům jiných výrobců z hlediska stadia jejich života (zcela nový výrobek, výrobek mála výrobců, běžně vyráběné výrobky jiných výrobců, útlum výroby u jiných výrobců),
období "života" výrobků (tj. záběh, pak postupný přechod na plánovanou úroveň sériové /hromadné/ výroby, následně etapu stabilizované /normální/ úrovně výroby a na období zastarávání výrobku,
vlastních nákladů výrobku při dané ceně a plánované, žádoucí nebo jiné směrné úrovni zisku.
KALKULAČNÍ TECHNIKY – PŘIŘAZUJÍ SE NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA JEDNICI, přednosti a nevýhody – závěrečná tabulka (skripta)
Příklady čerpáme z příkladů na cvičeních
Vysvětlete postup při použití kalkulace dělením prosté i dělením s poměrovými čísly, uveďte jejich přednosti i nevýhody respektive zkreslení, která mohou vyvolat - své stanovisko dokumentujte na příkladech, dále uveďte oblasti jejich vhodného použití a dokumentujte na příkladech
Kalkulace dělením prostá
- výpočet podílu režijních nákladů na jednici opravy
- sečteme všechny jednicové náklady
- režijní náklady podělíme plánovaným objemem výkonů a vyjde nám podíl režijních nákladů, který přičteme k jednicovým nákladům a dostaneme celkové náklady
- výhodou je jednoduchost
- nevýhodou je stejný podíl režie na všechny výrobky - nepoměr
- např.: režie = 120 000
jednicové mzdy = 400
jednicový materiál = 300
odpisy = 200
Kalkulace dělením poměrovým čísly
- postup:1) volba a výpočet poměrového čísla z variabilních nákladů
2) výpočet přepočtových jednic (pomocné číslo * plánovaný objem výkonů)
3) výpočet režie na přepočtenou jednici (režie : součet přepočtených jednic)
4) výpočet režie na jednici
5) variabilní náklady na jednici + režie na jednici
- složitější výpočet
- lepší a přesnější přiřazení režie na jednici
- jedna z nejvíce používaných
Vysvětlete postup při použití přirážkové kalkulace a uveďte přednosti i nedostatky aplikace této metody - dokumentujte na příkladech dále uveďte oblasti jejich vhodného použití a dokumentujte na příkladech
- jedna z nejvíce používaných
- nejslabším místem je volba rozvrhové základny – požadavek, aby byla, co nejvíce stabilní (neměnná)
- nejstálejší základnou jsou nejspíš odpisy
- rozvrhová základna významně ovlivňuje výšku režijních nákladů jednotlivých výrobků
- vypočítáme jako:
% přirážky = (režijní náklady / celková základna) * 100
Charakterizujte stupňovitou kalkulaci uveďte přednosti i nedostatky aplikace této metody - dokumentujte na příkladech, dále uveďte oblasti jejich vhodného použití a dokumentujte na příkladech
- náklady se načítají
- výhoda – tam kde nabízíme modulový princip (služba, auta, zájezdy,…) základní model + přídavné vlastnosti
- vhodné použití: myčka aut, kadeřnictví, cestovní ruch…
- máme dán útvar, jeho aktivitu (činnost), objem výroby a náklady na výrobu
- úkolem je většinou vypočítat různé kombinace možné výroby – např.: u cestovního ruchu
- výhodou je různost možných kombinací, které je možné zákazníkovi poskytnout
Charakterizujte metodu ABC, vysvětlete postup při jejím použití a uveďte přednosti i nedostatky aplikace této metody - dokumentujte na příkladech, dále uveďte oblasti jejich vhodného použití a dokumentujte na příkladech
- příliš složitá
- východiskem je předpoklad, že režijní náklady nelze přičítat pouze dle měřítek vyjadřujících objem, ale je potřebné je alokovat dle dílčích činností
- čím déle určitá součástka je na určitém místě tím vyšší je režie na pobyt součástky
- základem je určení příčiny vzniku nákladů (expertně)
- např.: seřizování strojů, transporty, kontrolní a měřící operace
- použití:- u takového typu nákladů, které jsou vzhledem ke změně objemu nákladů relativně stálé
- zpracovatelský průmysl s heterogenní výrobou
- služby – bankovnictví, doprava…
- tam, kde je relativně neměnný technologický proces.
- výhody:- zlepšená kontrola režie
- diferenciace vlastních nákladů výkonu a jejich rentability
- umožňuje podnikové porovnání v oboru
- nevýhody:- náročná na čas, peníze, informace a pracovníky
- první kroky mají expertní charakter
- při změnách i dílčího charakteru je třeba vše přepočítat
- technika použití:1) vymezení stejnorodých skupin režijních nákladů, které jsou charakteristické vztahem k procesům, které vyvolávají jejich vznik = místa vzniku nákladů = cost pokos
2) vymezení příčiny vzniku nákladů a vyjádření této příčiny vztahem nalezení nosiče nákladů = cost drivers
3) zjištění výše stejnorodé skupiny nákladů a rozlišení vztahové veličiny
4) zjištění podílu nákladů na jednotku vztahové veličiny
5) stanovení rozsahu vztahové veličiny vyvolaný konkrétními druhy finálních výrobků
6) přiřazení průměrných nákladů jednotlivých aktivit na kalkulační jednici
Př.: nedostatky – dojde-li ke změně výroby potom propočet je provedený ale nevztahuje se na skutečné náklady
Obecné členění kalkulací
V zásadě lze kalkulace členit na:
předběžné - pro jejich sestavení se užívá PLÁNOVANÝCH (předem stanovených) nákladů.
- dále se člení na: operativní kalkulace
plánové kalkulace
propočtové kalkulace
- uplatnění předběžné kalkulace (především operativní) je tím větší, čím je sortiment výroby užší a čím delší dobu se předpokládá opakovanost výroby.
Výsledné- pro jejich sestavení se užívá SKUTEČNÝCH nákladů.
- dále se člení na:okamžikové
intervalové
- uplatnění výsledné kalkulace je tím větší, čím více se mění podmínky, čím je širší sortiment výroby, čím je menší opakovatelnost výroby - tedy čím menší je význam operativní kalkulace.
- výsledné kalkulace se používají zejména jako základ fakturace u individuální výroby.
- relativně samostatnou skupinu tvoří kalkulace specifické užívané pro zvláštní účely.
- do této skupiny patří:výchozí kalkulace
cenová kalkulace
základní kalkulace
technická kalkulace
Charakterizujte kalkulaci propočtovou uveďte jak se sestavuje, v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
- tam kde nejsou technicko-hospodářské normy, nebo je složité je vytvořit. Kusová, malosériová výroba, zavádění nových výrobků. (vypočítá se norma spotřeby - velikost oblečení – typizováno kolik se spotřebuje látky, nití, lepidla… např.: na sukni, nábytek, auta)
- propočtová kalkulace - Estimated Cost
- je poměrně málo přesná, proto se používá označení "odhadované náklady" tj. Estimated Cost.
- běžně se uplatňuje v podmínkách, kdy:- nejsou ještě k dispozici přesné normy,
- sestavení přesných norem by bylo nehospodárné.
(podnik má samozřejmě k dispozici normy podobných výrobků).
- význam:- zcela zásadní v podmínkách tržní ekonomiky,
- při řešení rozhodovacích úloh typu:- zda vyrábět nový (inovovaný) výrobek,
- zda pořídit nové výrobní zařízení,
( obě úlohy jsou vzájemně propojeny a vyúsťují v hodnocení ekonomické
efektivnosti vkladů prostředků s dlouhodobým účinkem),
- spojuje vnitřní řízení s okolím (nástrojem propojení je realizační cena),
- při procesním rozhodování, které je třeba dělat v předstihu, když ještě nejsou k dispozici podrobné operativní kalkulace - například při veřejné soutěži či konkurzu kdy je vždy požadovaná rovněž závazná ceny.
- použití:- jako nástroj vnitřního řízení,
- v předvýrobní etapě - tj. od okamžiku počátečního záměru nový (inovovaný) výrobek vyrábět (postupně se pak kalkulace zpřesňují až do ověření prototypu, někdy až po ověřovací tzv.nultou sérii výroby).
- uplatnění propočtové kalkulace v jednotlivých typech výrob:
Neopakovaná výroba, výroba opakovaná v delších časových odstupech:
propočtová kalkulace , schválená při ukončení technického rozvoje, se stává limitem pro operativní, popřípadě plánovou kalkulaci.
Sériová a hromadná výroba:
respektuje vývoj výrobních nákladů stanovených operativní kalkulací dle náběhu křivky, podle níž se vědomě zpočátku připustí i překročení propočtové kalkulace.
Kusová a malosériová výroba:
propočtová kalkulace nahrazuje kalkulaci operativní či plánovou v těch případech, kdy by bylo nehospodárné stanovit podrobné technicky a ekonomicky zdůvodněné normy.
(To vede ke zjednodušení TPV - zmenšuje se totiž počet i vymezení operací a předpokládá se, že dělník sám bude dotvářet technologický postup).
Neopakovatelná výroba, neopakovatelné vnitropodnikové výkony:
propočtová kalkulace je často jediným hodnotovým měřítkem.
Charakterizujte kalkulaci základní, uveďte v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
- jedná se o operativní kalkulaci platnou k prvnímu dni hodnoceného období (nejčastěji k 1.lednu).
- význam a použití:
- základní kalkulace je nástrojem, jímž se odlišují zásluhy za úspory mezi útvary, které zajišťují nebo racionalizují podmínky výroby (např. TPV) a výkonnými výrobními útvary,
- vzhledem k delší době platnosti má základní kalkulace význam i při ocenění stavů nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby či hotových výrobků na skladě,
- nejčastěji se spojuje s normovou metodou (metodou standardních nákladů),
- má funkci pevného měřítka alespoň po dobu jednoho účetního období nebo podobu výroby určité výrobní dávky či série.
POZNÁMKA
V ČR se obvykle stanovuje ve výši operativní kalkulace na počátku období respektive při zadání série do výroby a usnadňuje tak zúčtování nákladů, zejména rozdělení nákladů v období vzniklých mezi nedokončenou a dokončenou výrobu.
V angloamerické oblasti se označuje jako "Basic Standards" a vyjadřuje často úroveň operativních norem při zahájení sériové výroby - pak se nemění po celou dobu výroby daného výrobku. Plní tedy nejen účetně-technické úkoly,ale slouží i jako měřítko snižování nákladů během celé doby výroby daného výrobku.
Charakterizujte kalkulaci plánovou, uveďte jak se sestavuje a v jakých případech je vhodné ji používat
- užívá se předem stanovených (plánovaných) nákladů.
- plánová kalkulace je INTERVALOVÁ, poněvadž jde o průměrný úkol za určitý časový úsek (např. měsíc, rok).
- sestavení
- je to v podstatě vážený aritmetický průměr jednotlivých úrovní plánovaných nákladů, které reagují na změny vyjádřené plánu technicko-organizačních opatření, přičemž jako váhy vystupují předpokládané objemy výkonů.
- vyrábí-li podnik jeden druh výrobku pak se plánová kalkulace stanoví takto:
plánované náklady
─────────────────────── = plánová kalkulace na 1 výrobek
plánovaný počet výrobků
- podnik si stanoví úkol a může jej změnit, když se ukáže, že změna je vhodná - což znamená, že plán se mění vždy, když se změní předpoklady, za nichž byl sestaven - tedy plánová kalkulace se mění, mění-li se podmínky typu např. změna technologie, velikost série, normy - a to i během období, pro něž byla kalkulace stanovena.
- prosazuje se tendence provádět změny věcných podmínek v souladu s výrobním cyklem (tj.výpočet pro určitou dávku či sérii). Proto se plánová kalkulace přibližuje operativní kalkulaci a někdy se s ní i kryje, což je zřejmé zejména u procesní technologie nebo ve sdružené výrobě, kde výrobní proces probíhá v relativně úzce vymezených stabilních podmínkách, obvykle vázaných na výrobní zařízení. To ovšem samozřejmě nevylučuje možnost určitého kolísání výrobních podmínek, ovšem jejich zásadní změna je spíše výjimkou.
- za výše uvedených podmínek je nehospodárné stanovit normy pro případy dílčího kolísání a normy se stanovují jako průměr - pak plánová kalkulace plní současně funkci kalkulace operativní.
POZNÁMKA
Technicky zdůvodněné normy lze odpovědně stanovit jen pro jednicové náklady.
- použití:
- pro vnitřní řízení (neboť respektuje přirozený výrobní respektive odbytový cyklus - např.výroba konfekce či obuvi, u nichž je základním plánovacím obdobím pololetí - ve druhém pololetí se vyrábí jarní a letní zboží, v prvním pololetí se vyrábí podzimní a zimní zboží),
- na podnikové úrovni slouží jako podklad pro stanovení plánu nákladů, výkonů a zisku,
- ve vazbě na operativní kalkulaci je nástrojem řízení hospodárnosti jednicových nákladů (vymezuje úkol, jakého mají dosáhnout při inovacích výroby ty útvary, které výrobu připravují - tedy v průmyslových podnicích TPV),
- obecně se uplatní u kalkulace výkonů,jejichž výroby či provádění se budou opakovat v průběhu delšího časového intervalu -tj. alespoň 1 rok.
Charakterizujte kalkulaci výslednou uveďte, jak se sestavuje, v čem je její význam a v jakých případech zejména je vhodné ji aplikovat
- zobrazuje i užívá SKUTEČNÉ náklady.
- má dvě formy:- okamžikovou - jde o analogii operativní kalkulace
Příklad - kalkulace výrobků vyráběných v jedné výrobní dávce bez ohledu na to, zda výroba probíhala ve více nebo jen v části období.
- intervalovou - jde o analogii plánové kalkulace, zobrazuje průměrné skutečné vlastní náklady všech výkonů zhotovených v období
- vyjadřuje skutečné vlastní náklady průměrně připadající na jednotku výkonu vyráběnou v sérii, nebo v celkovém množství výkonů vyrobených za období.
- použití:
- průměrné jednotkové náklady, zjištěné z výsledné kalkulace se:
- porovnávají s nákladovým úkolem (plánem nákladů,který je zpravidla stanoven operativní kalkulací),
- stávají podkladem pro hodnocení hospodárnosti útvarů,které se bezprostředně podílejí na výrobě (výrobní útvary).
Charakterizujte kalkulaci operativní, uveďte kdy a jak se sestavuje, v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
-užívá se předem stanovených (plánovaných) nákladů.
- operativní kalkulace je OKAMŽITÁ (momentová), poněvadž podmínky sestavení se mohou měnit.
- vyjadřuje úroveň předem stanovených nákladů, které odpovídají technologickým a výrobním podmínkám, které byly předem stanoveny (plánovány, normovány) útvarem technické přípravy výroby (dále TPV). Rozhodne-li TPV o změně těchto podmínek, kalkulace se změní. Proto jsou také tyto kalkulace nazývány živé či běžné.
- sestavuje se na základě podrobných norem, které stanovil útvar TPV pro jednotlivé operace (pracovní i spotřební) pro nejmenší úseky výrobního procesu.
- použití:
- pro krátkodobé řízení jednicových nákladů,
- při zadávání nákladového úkolu výrobním útvarům a při kontrole jejich plnění (provádí se tzv. preventivní a běžná kontrola hospodárnosti, při níž se porovnává náklad skutečně vynaložený s nákladovým úkolem v okamžiku výroby nebo dokonce předem – například na objednávce materiálu či na žádance materiálu předávaného do výroby),
- při kontrole zajištěnosti ročního plánu nákladů (porovnání operativní a plánové kalkulace) a tím i kontrole vytvoření podmínek pro výrobu, které byly zadány v plánu technicko-organizačních opatření.
Charakterizujte kalkulaci cenovou, uveďte kdy a jak se sestavuje, v čem spočívá její význam a kde jsou hlavní oblasti jejího použití
- cenová kalkulace vychází z předběžné nebo výsledné kalkulace (případně z obou), u nových výrobků pak z kalkulace propočtové.
- charakteristika:- obsahuje kalkulovaný zisk a tím se liší od kalkulace nákladů,
- zobrazuje toky zpětné návratnosti nákladů do zisku.
- sestavení:
- výchozí přístup k sestavení cenové kalkulace je opačný, než u kalkulace nákladů, která odráží toky vzniku nákladů ať již skutečné či žádoucí.
- při sestavování cenové kalkulace se vychází primárně "ze zdola", tedy z úrovně zisku, který výkony podniku musí zajistit (generovat), aby byly zajištěny všechny potřeby nutné pro rozvoj podniku. Tyto potřeby jsou analyzovány ve vztahu k ceně, kterou je podnik schopen dosáhnout s ohledem na užitné vlastnosti svých výrobků a na konkurenci na t