Vypracované otázky ke zkoušce

rovat nebo potlačit výrobu
- rozhoduji se zda zavedu/zruším výrobu
Jednicové a režijní náklady (charakteristika, význam členění, výhody a nevýhody tohoto členění uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat)
Jednicové náklady
- náklady bezprostředně vyvolané technologickým procesem (souvisí s jednotkou dílčího výkonu)
- rostou přímo úměrně s počtem výkonů
- vztahují se na jeden druh produkce, na kterou se dají přímo zjistit
- základním hodnotovým informačním nástrojem řízení jsou kalkulace
Režijní náklady
- náklady vynaložené na vytvoření a zajištění podmínek dané činnosti (na obsluhu a řízení)
- nerostou přímo úměrně s počtem výkonů
- vztahují se na více druhů produkce
- existuje spousta metod na přiřazení režie na 1 výrobek
- př.: předpokládaná mzda pracovníka vycházející z jeho zařazení,
nevýhody:- kontrola režijních nákladů je obtížnější než nákladů jednicových
- velmi obecné rozčlenění
- nutnost stanovení norem
výhody:- dobrá kontrola jednotlivých nákladů souvisejících s jednotkou dílčího výkonu
použití:- rozhoduji se zda vyrobím/koupím
- rozhoduji se zda preferovat nebo potlačit výrobu
- rozhoduji se zda zavedu/zruším výrobu
Členění nákladů dle místa vzniku a odpovědnosti za jejich vznik (charakteristika členění, výhody a nevýhody tohoto členění a jeho význam, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat)
- tvrdíme, že místo vzniku nese odpovědnost za vznik nákladů, ale není to tak vždy
- pravomoc a odpovědnost musí být na takové úrovni, aby byla motivační zainteresovanost na úrovni nákladů, výnosů, tržeb,…
- má dvě etapy:I. zachytí náklady dle místa vzniku a odpovědnosti ve dvou typech ekonomické struktury
hospodářské středisko
nákladové středisko
II. zachytí kooperační vztahy mezi útvary
- musí určit odpovědnost za úspory nákladů
výhoda:- odpovědnost za výši nákladů nese úplně někdo jiný než ten kdo je vynakládá – žádná starost
- díky tomu to členění přesně vím, kde náklady vznikají
nevýhoda:- středisko, kde náklady vznikají nemá zájem na úsporách
- odpovědnost za výši nákladů nese úplně někdo jiný než ten kdo je vynakládá
- nutnost komunikace středisek
použití: - př.: knihovna financovaná z rozpočtu obce nesmí vyvíjet jiné činnosti, je místem vzniku nákladů, ale není zainteresovaná do odpovědnosti – pokud by se část úspor bude ve mzdách potom by se středisko začalo chovat jinak
Charakteristika hospodářského a nákladového střediska
Hospodářské středisko
- hierarchicky vyšší typ
- má možnost ovlivnit výši nákladů i výši výnosů – volbou sortimentu, objemem výroby….
- základním hodnotícím kritériem je vnitropodnikový výsledek hospodaření
Nákladové středisko
- hierarchicky nižší typ
- má přesně zadaný úkol (sortiment, množství) a ovlivňuje hospodárnost a jakost přesně zadaného úkolu
- základním hodnotícím kritériem je rozdíl mezi skutečně vynaloženými a stanovenými náklady
- 6 typů nákladových středisek:- nákladové- ziskové
- rentabilní- výdajové
- výnosové- investiční
Členění nákladů dle závislosti na objemu prováděných výkonů(charakteristika, význam členění, výhody a nevýhody tohoto členění, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat)
- staré členění, ale doposud nepřekonané
- při změně objemu činnosti se nechovají všechny náklady stejně
- při krátkodobém pozorování je důležité sledovat:
celkové náklady – vyjadřují celkovou výši nákladů vynaloženou na celou aktivitu
průměrné náklady – vztaženy k jednotce aktivity – průměrně se vynakládají na tuto jednotku při určitém objemu výroby
variabilní náklady (proměnlivé)
- vznikají v souvislosti s potřebou technicky dělitelných ekonomických zdrojů, které se vynakládají v závislosti na objemu činnosti
- jedná se o jednicové náklady, výška se mění v závislosti na objemu výroby
- množství v celkových nákladech se snižuje – důsledek koncentrace výroby, automatizace…
fixní náklady (stálé)
- vznikají v souvislosti s vynakládáním techniky nedělitelných zdrojů
- jsou relativně stálé v určitém období a pro určitý objem produkce
- FN na jednici – zdroj zisku v tom, že klesají s objemem produkce snižují pouze do určitého bodu, pak vyskočí (bod skoku)
- podíl FN v rámci celkových N je rostoucí (neustále rostou)
- ve své absolutní výši zůstávají beze změny a to i tehdy, když se mění objem výkonů
- nejčastěji náklady určené k zajištění výrobního procesu (často před zahájením výrobního procesu)
- vklady těchto nákladů se uskutečňují jednorázově
- platí, že fixní náklady na jednotku výkonu klesají jen v rámci rozsahu, který odpovídá maximálnímu využití původní kapacity a v okamžiku změny fixních nákladů se pokles zastaví a dojde ke skoku
výhody:- poskytuje informace o alternativách budoucího vývoje (jak se změní náklady, když zvednu objem výroby o 10%)
- orientuje se na informace pro rozhodování (jak do budoucna?)
- identifikuje závislost nákladů na změně objemu výkonu
nevýhody:- nutnost kvantifikace a analýzy bodu zvratu (objem prodaných výkonů, při kterém dosažené výnosy uhradí vynaložené zisky
- nezjistím náklady na jeden výrobek
použití:- rozhodování o budoucím průběhu podnikatelského procesu
- tzv. rozhodovací úlohy na existující kapacitě (úlohy C=cost=volumeP=profit) – jak změna objemu ovlivní výši N, V a zisku)
Variabilní náklady (druhy, charakteristika-včetně grafů, vývoj)
Variabilní náklady (proměnlivé)
- vznikají v souvislosti s potřebou technicky dělitelných ekonomických zdrojů, které se vynakládají v závislosti na objemu činnosti
- jedná se o jednicové náklady, výška se mění v závislosti na objemu výroby
- množství v celkových nákladech se snižuje – důsledek koncentrace výroby, automatizace…
- rozlišujeme:
proporcionální náklady (lineární)
- jsou závislé na změně objemu výroby a úměrně se s objemem mění
- na jednotku výkonu jsou konstantní
- všechny jsou jednicové a průměrně jsou neměnné na jednotku činnosti
- př.: 10 Kč na 1 ks, 20 Kč na 2 ks
nadproporcionální náklady (progresivní)
- v absolutní výši rostou rychleji než objem výkonů - rostou i náklady na jednotku produkce
- v úhrnu stoupají s růstem objemu činnosti
- neobjevují se často spíše výjimečné
- firma dostane zakázku a musí zvýšit z 1 směny na 2 směny a musí zaplatit přesčasy – vznik nadproporcionálních nákladů
- př.: růst spotřeby pohonných hmot při zvýšená rychlosti, růst mezd v důsledku přesčasů…..
podproporcionální náklady (progresivní)
- absolutní výši rostou pomaleji než objem výkonů - klesají i náklady na jednotku produkce
- v úhrnu stoupají s růstem objemu činnosti, avšak pomaleji než objem výroby
- př.: náklady na přímé mzdy – růst produktivity práce je rychlejší než růst přímé mzdy
- na vždy to značí výborné podnikání
- firma má svůj autopark a autoopravnu – počet aut se zvyšuje, ale počet strojů na opravu je pořád stejný a náklady na jednici klesají
Fixní náklady (druhy, charakteristika - včetně grafů, vývoj)
Fixní náklady (stálé)
- vznikají v souvislosti s vynakládáním techniky nedělitelných zdrojů
- jsou relativně stálé v určitém období a pro určitý objem produkce
- FN na jednici – zdroj zisku v tom, že klesají s objemem produkce snižují pouze do určitého bodu, pak vyskočí (bod skoku)
- podíl FN v rámci celkových N je rostoucí (neustále rostou)
- ve své absolutní výši zůstávají beze změny a to i tehdy, když se mění objem výkonů
- nejčastěji náklady určené k zajištění výrobního procesu (často před zahájením výrobního procesu)
- vklady těchto nákladů se uskutečňují jednorázově
- platí, že fixní náklady na jednotku výkonu klesají jen v rámci rozsahu, který odpovídá maximálnímu využití původní kapacity a v okamžiku změny fixních nákladů se pokles zastaví a dojde ke skoku
- členění:
volné fixní náklady
- ta část FN, která není při dané výrobní kapacitě využita
- jsou vyvolané nedostatečným využitím výrobní kapacity
využité fixní náklady
- ta část nákladů, která je při dané výrobní kapacitě skutečně využita
neměnné fixní náklady
- jejich celková výše se nemění za období v němž jsou sledovány
fixní náklady měnící se skokem
- dodatečné jednorázové vklady ekonomických zdrojů – vybudování nového provozu, zabudování nové linky, instalace nových strojů…
- vystupují jako blok nákladů, který má vztah k určitému rozsahu objemu výroby
smíšené fixní náklady
- nerozlišují se variabilní a fixní složky
- průběh mívají lineární nebo nelineární (podlimitní/nadlimitní)
Členění nákladů z hlediska změn v podmínkách nákladového procesu (charakteristika členění, výhody a nevýhody tohoto členění a jeho význam, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat)
- výši nákladů ovlivňuje jakákoliv změna – např.: sortimentu, dodavatelů, objemu výkonů, technologie,…
- potřebné v případě rozhodování zda zvýšíme výrobu nebo budeme outsourcovat nebo si vyrobíme sami
- požadováno při oportunitních nákladech
- toto dělení je pouze dočasné - vztahuje se k dočasné úloze
- náklady jsou (i)relevantní pouze k očekávané změně
irelevantní náklady - změnou neovlivnitelné
relevantní náklady – změnou ovlivnitelné
oportunitní náklady – výnosy takové alternativy, která má nejnižší relevantní náklady a přitom dosahuje zisk
výhody:- poskytuje informační podklady pro budoucí rozhodování
- možnost srovnání různých variant
nevýhody:- vycházejí z odhadovaných nákladů zvažovaných variant
- nutnost posoudit, které náklady budou variantou ovlivněny a které ne
použití:- vhodné při posuzování zda vzít nabídku na určitou zakázku nebo ne
- zavádění nových technologických procesů
Členění nákladů dle zapojení do koloběhu (charakteristika členění, výhody a nevýhody tohoto členění a jeho význam, uveďte příklady, kdy je vhodné toto členění používat)
- jedno z novějších členění nákladů
- vyplývá z informací poskytovaných finančním účetnictvím
náklady výkonu = výrobní
- nutné pro uskutečnění určitého výkonu
- zahrnují se do nich přímé náklady, podíly výrobní režie
- čím víc výkonů vytvořím tím větší náklady budou – rostou/klesají s objemem výkonu
- nezanikají
náklady období = nevýrobní
- nutné pro činnost podniku (zahrnují režie)
- pravidelně se opakují v obdobích
- zanikají
výhody:- zjistíme, které náklady jsou nutné pro činnost podniku a které na výrobu
- jednoduchost – nemusím nic speciálně sledovat – vše je v účetnictví
nevýhody:- vyplývají z informací poskytovaných finančním účetnictvím
- nezjistím náklady na jeden výrobek
použití:- všude – každý podnik musí sestavovat výkazy a tedy má možnost z tohoto hlediska náklady sledovat
VÝNOSY strana 69
Výnosy a jejich charakteristika, možná členění
- výnosy jsou výkony podniku oceněné tržní cenou, jsou výstupem podniku
- výkony se stávají výnosy ve chvíli, kdy jsou realizovány na trhu
- prostřednictvím prodeje výkonů získává podnik zisk
- za výnosy se považují – tržby, dodávky vnitropodnikových výkonů (61, 62), dotace
- není potřeba je sledovat tak do detailu jako náklady
- pro členění se používá mnohem méně hledisek – většinou podle výkazů, které jsou v reportingu
podle druhu
- účetní třída 6
účelové členění
- provozní, mimořádné…
ve vztahu ke změně objemu činnosti
- okrajový význam
PROBLÉMOVÉ OTÁZKY
1) proč má vývoj výnosů většinou podproporcionální charakter – konkrétní příklad
- v důsledku mikroekonomických příčin
- př.: při větším odběru výrobků dostaneme slevy, které jsou sice vztaženy na zákazníka, ale v důsledku ovlivňují ve vztahu k objemu vývoj podproporcionální
KALKULACE strana 91 a 92
Vysvětlete základní pojmy (kalkulace, metoda kalkulace, předmět kalkulace, kalkulační jednice, kalkulační množství).
Kalkulace – jsou jedním z nástrojů související s účetnictvím a hodnotící vztah mezi náklady a výkony na podrobné úrovni
- činnost vedoucí ke zjištění či stanovení nákladů na konkrétní výkon podniku (vymezen na kalkulační jednici)
- systém vzájemně skloubených propočtů zpracovaných pro kalkulační jednice za různým účelem
- vydělitelná část informačního systému podniku úzce spjatá s účetnictvím a rozpočetnictvím
Metoda kalkulace – způsob stanovení žádoucí výše nákladů a dále způsob následného zjištění skutečných nákladů na určitý výkon podniku
- je závislá na předmětu kalkulace, způsobu přičítání nákladů a struktuře nákladů
- v praxi se kalkulují jen nejdůležitější druhy výkonů, nebo skupin výkonů
Předmět kalkulace – mohou to být všechny druhy výkonů, které podnik vyrábí/provádí
- možné ovšem jen v podnicích s úzkým sortimentem výrobků/služeb
- předmět kalkulace je vymezen kalkulační jednicí a kalkulovaným množstvím
Kalkulační jednice – konkrétní výkon vymezený měrnou jednotkou a druhem, na který se náklady stanovují
- vymezena druhem, objemem a časem
- př.: jeden výrobek, proces, operace, 1 kg, 1m…
Kalkulované množství – zahrnuje určitý počet kalkulačních jednic, pro něž se stanovují celkové náklady
- je důležité z hlediska určení průměrného podílu nepřímých nákladů na jednici
Vysvětlete pojem kalkulace úplných a neúplných nákladů (i na příkladech)
- kalkulace plných nákladů = absorpční – zařadit kdy firma o tomto rozhoduje – na počátku aplikace vpú
- při řešení úloh na existující kapacitě, smyslem je rozhodnout o budoucím sortimentním složení, o tom zda něco vyrábět, nebo raději nakupovat
- využití těchto kalkulací v útvarovém odpovědnostním řízení – tzv. motivační úlohy
- hlavním problémem je rozvrhování nákladů vyvolaných konkrétním druhem výkonu a společných nákladů
- kalkulace plných nákladů je kalkulací, která statisticky vyjadřuje průměrnou výši nákladů připadajících na jednotku výkonu
- je pravdivá pouze za předpokladu, že se nezmění objem a sortiment výkonů
- komplikujícím faktorem jsou fixní náklady – problémy s jejich rozvrhem
K čemu mohou sloužit kalkulace
- uplatňují se především v hodnotovém řízení podniku
- poskytují informace pro rozhodování o tom, zda má výrobek vyrábět a zda se mají pořídit stroje na výrobu nových výrobků
- 2 skupiny rozhodovacích úloh:
1) nástroj řízení hospodárnosti a efektivnosti prováděných výkonů
- v součinnosti s účetnictvím (výsledné kalkulace) a rozpočetnictvím (předběžné kalkulace)
- uplatňují se zejména:- stanovení vnitropodnikových cen
- sestavení rozpočtu středisek
- ocenění nedokončené výroby, výrobků, polotovarů
2) podklad pro tvorbu cen
- pro dodavatele i odběratele rozhodující návrh ceny, který se tvoří z kalkulace
- př.: sestavení rozpočtu HS
Uveďte strukturu kalkulačního vzorce retrográdního, uveďte jeho omezení a oblasti jeho vhodného použití (dokumentujte na příkladech)
- tam kde firma nemůže náklady moc ovlivnit – prodejní, zprostředkovatelské firmy
- vhodné u malých a středních firem
- vyjadřuje zásadní rozdíl mezi kalkulací nákladů a kalkulací ceny
- vyjadřuje vztah reálně kalkulovaných nákladů, průměrného zisku a dosažené ceny.
- nevýhody:- vychází z externě poskytovaných informací (úroveň zisku a její vztah k ceně), které však neobsahují reálné nákladové představy (z konkrétních podmínek podniku)
- ovlivněny úvahami o ekonomické únosnosti nákladu
- vycházejí např.. z podobných kalkulací konkurenčních podniků, zvyklostních norem…
- struktura:
ZÁKLADNÍ CENA VÝKONU
- dočasná cenová zvýhodnění
- slevy zákazníkům – množstevní
- sezónní
CENA PO ÚPRAVÁCH
- náklady
ZISK (jinak vyjádřený přínos)
Uveďte strukturu kalkulace s variabilními náklady, uveďte její omezení a oblasti jejího vhodného použití (dokumentujte na příkladech)
- je modifikací retrográdního kalkulačního vzorce, odděluje náklady ovlivněné změnami objemu výroby (variabilní náklady) od nákladů fixních
- všímá si struktury vykazovaných nákladů
- struktura:
ZÁKLADNÍ CENA VÝKONU
- dočasná cenová zvýhodnění
- slevy zákazníkům – množstevní
- sezónní
CENA PO ÚPRAVÁCH
- variabilní náklady výrobku – přímý materiál
- přímé mzdy
- ostatní přímé náklady
- variabilní výrobní režie
MARŽE – příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku
- fixní náklady v průměru připadající na výrobek
ZISK v průměru připadající na jeden výrobek
Uveďte strukturu kalkulace se stupňovitou marží, uveďte její omezení a oblasti jejího vhodného použití (dokumentujte na příkladech)
- je modifikací kalkulace oddělující fixní a variabilní náklady
- vhodné tam, kde se rozlišuje odbytová a správní režie a výrobní režie
- fixní náklady se neposuzují jako nedělitelný celek, ale přidělují se (alokují se) dle příčinné souvislosti, tedy dle toho, zda byly vyvolány například druhem výrobku, skupinou výrobků, dílčí částí sortimentu, NEBO zda vznikly v dílně, provozu, hospodářském středisku, závodu, podniku, skupině podniků
- struktura:
ZÁKLADNÍ CENA VÝKONU
- dočasná cenová zvýhodnění
- slevy zákazníkům – množstevní
- sezónní
CENA PO ÚPRAVÁCH
- variabilní náklady výrobku – přímý materiál
- přímé mzdy
- ostatní přímé náklady
- variabilní výrobní režie
MARŽE I.
- fixní náklady výrobkové
MARŽE II.
- fixní náklady skupiny výrobků
MARŽE III.
- fixní náklady střediskové
MARŽE IV.
-fixní náklady podniku
ZISK/ZTRÁTA v průměru připadající na jeden výrobek
Uveďte strukturu typového kalkulačního vzorce , uveďte jeho omezení a oblasti jeho vhodného použití (dokumentujte na příkladech)
- v našich podnicích se prosazuje relativně obtížně
- hlavním důvodem je deformovaná úloha kalkulace v podmínkách centrálně plánovitého řízení podniků
- použití:- pro kontrolu rentability prodávaných nákladů
- pro stanovení ceny „nákladovým „ způsobem (náklady + zisk = cena)
- vhodný při úvahách, které položky zahrnout do ocenění změny stavu zásob ve finančním účetnictví a v daňovém účetnictví.
- nevýhody:- je statickým zobrazením nákladů (informuje o průměrní výši nákladů na kalkulační jednici, avšak za předpokladu, že